CestováníHavajští zákonodárci zamítli zavedení turistické taxy

Havajští zákonodárci zamítli zavedení turistické taxy

Havaj doufala, že zavede turistickou taxu na ochranu citlivých havajských ekosystémů. Důvodem je, že turisté obtěžují divokou zvěř, přinášejí invazní druhy a poškozují korály. Návrh byl však zamítnut. Informoval o tom server Euronews.

Ostrovní stát USA doufal, že zavede roční poplatek pro turisty za návštěvu jeho státních parků a stezek. Havajským zákonodárcům se však nepodařilo schválit zákon, který by přiměl turisty platit za ochranu křehkých ekosystémů ostrova.

Přestože má tato myšlenka širokou veřejnou a politickou podporu, zákonodárci své rozpory ohledně podrobností opatření nevyřešili včas do uzávěrky.

Opatření by vyžadovalo, aby turisté platili za celoroční vstupenku k návštěvě státních parků a stezek. Příjmy by byly použity na údržbu a ochranu parků, korálových útesů, lesů a volně žijících živočichů, jako jsou delfíni.

Důvody snahy o zavedení turistické taxy

Havaj je oblíbenou destinací, která ročně přivítá více než devět milionů návštěvníků, zatímco její populace čítá neceůých 1,5 milionu. Masy turistů způsobují tlak na přírodu a ekosystémy ostrova.

Korálové útesy jsou poškozované čluny. Původní lesy sužuje smrtící druh houby. Plavci obtěžují delfíny a želvy v oceánu. To je jen několik důsledků havajského problému nadměrné turistiky.

Péče o jedinečné přírodní prostředí ostrovů vyžaduje čas, lidi a peníze. Nyní stát chce, aby to pomohli zaplatit turisté. Roční poplatek pro návštěvníky byl stanoven na 50 USD.

Během minulého týdne zákonodárci diskutovali o přidělení 360 000 USD pro pět státních zaměstnanců na plný úvazek na realizaci plánu, ale nepodařilo se jim dosáhnout konečné dohody.

Daň za cestovní ruch

Havaj je domovem asi 25 000 jedinečných druhů a je jednou z nejvíce biologicky rozmanitých oblastí na Zemi. Právě tato přírodní krása přitahuje turisty k jejím břehům.

„Všechno, co chci udělat, je přimět návštěvníky k odpovědnosti a mít kapacitu pomoci zaplatit za dopad, který mají,“ řekl začátkem tohoto roku demokratický guvernér státu Josh Green. „Ročně nás navštíví devět až deset milionů turistů, ale žije zde pouze 1,4 milionu lidí. Těchto 10 milionů cestujících by nám mělo pomáhat udržovat naše životní prostředí.“

Kdo by podléhal poplatku

Green loni vedl kampaň za to, aby všichni turisté zaplatili za vstup do státu poplatek 50 dolarů. Zákonodárci se domnívali, že by to porušilo americkou ústavní ochranu volného cestování, a místo toho prosazovali zpoplatnění přístupu k parkům a stezkám. Každá z těchto politik by byla první svého druhu pro jakýkoli stát USA.

Při navrhování poplatku se havajští vůdci řídili příkladem jiných turistických středisek, které zavedly podobné poplatky nebo daně, jako jsou Benátky, Itálie a ekvádorské Galapágy.

Například tichomořský ostrovní stát Palau účtuje přijíždějícím mezinárodním turistům 100 USD. Tento poplatek pomáhá spravovat rozlehlou mořskou rezervaci a podporovat ekoturistiku.

Návrh zákona předložený Sněmovně reprezentantů by vyžadoval, aby si nerezidenti navštěvující lesy, parky, stezky nebo „jinou přírodní oblast na státní půdě“ koupili roční licenci online nebo prostřednictvím mobilní aplikace. Vztahovalo by se to na osoby ve věku 15 let a starší. Obyvatelé s havajským řidičským průkazem nebo jinou státní identifikací by byli osvobozeni.

Proč návrh zákona neprošel

Guvernér a vůdci sněmovny a senátu tento koncept podpořili. Průzkum veřejného mínění z roku 2022, který provedl Havajský úřad pro cestovní ruch, ukázal širokou podporu pro zpoplatnění přístupu do státních parků a stezek.

Demokratický státní senátor Chris Lee řekl, že většina diskuzí v zákonodárném sboru měla co do činění s tím, jak přimět návštěvníky, aby platili za údržbu, zlepšení a ochranu parků a přírodních zdrojů, ale ne, zda tak učinit.

„Nemyslím si, že by návrh zákona selhal při předávání předností legislativy a myšlenky, že bychom měli přimět návštěvníky, aby za tyto věci zaplatili,“ řekl Lee. „Myslím, že to byla spíše otázka, jak a kdy.“

Podle serveru Euronews se očekává, že zákon bude znovu projednán příští rok a že se zákonodárci sejdou, aby ho schválili.

Mluvčí demokratického guvernéra Josh Green řekl, že jeho administrativa považuje neúspěch návrhu zákona za příležitost ke komplexnější diskusi o řízení cestovního ruchu.

„S veškerou zpětnou vazbou, kterou jsme obdrželi od letošní legislativy, jsme optimističtí, že dokážeme vypracovat podrobný návrh zákona pro příští sezení, který zajistí udržitelnější budoucnost pro naše děti,“ řekla Makana McClellan.

Na co by byly prostředky použity

Výnosy z licenčních poplatků by šly do „zvláštního fondu poplatků za dopad na návštěvníky“, který spravuje ministerstvo půdy a přírodních zdrojů státu.

Carissa Cabrera, projektová manažerka Hawaii Green Fee, koalice neziskových skupin podporujících opatření, uvedla, že to zajistí, že stát bude mít peníze na ochranu přírody bez ohledu na výkyvy v rozpočtu.

Havajské potřeby ochrany přírody jsou velké. Invazní škůdci napadají státní lesy, včetně houbové choroby, která zabíjí Ohia, strom jedinečný na Havaji, který tvoří největší část koruny v původních vlhkých lesích.

Některé ochranářské práce přímo reagují na cestovní ruch. Obtěžování divoké zvěře, jako jsou delfíni, želvy a tuleni havajští, je opakujícím se problémem. Turisté mohou nevědomky zanést do lesa invazní druhy na botách. Šnorchlaři a čluny šlapou po korálech, čímž zvyšují stres útesům, které již bojují s invazivními řasami a bělením korálů.

Zpráva neziskové ekologické organizace Conservation International z roku 2019 odhaduje, že celkové federální, státní, okresní a soukromé výdaje na ochranu přírody na Havaji dosáhly 535 milionů dolarů, ale potřeba byla 886 milionů dolarů.

Doporučujeme

Rubio hovořil s Lavrovem o možném setkání Trumpa s Putinem v Číně

Americký ministr zahraničí Marco Rubio mluvil se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem o možném setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který se bude konat v polovině listopadu v Číně. Informovala o tom agentura AFP.

Mark Ruffalo se představí v silném dramatu. Film vypráví o skutečném boji za lidská práva

Mark Ruffalo se představí v novém životopisném dramatu Being Heumann, které připomíná jeden z nejvýznamnějších protestů za práva lidí se zdravotním postižením v americké historii. Snímek vychází ze skutečných událostí roku 1977, kdy aktivisté na 26 dní obsadili federální budovu v San Francisku. Na streamovací platformě Apple TV bude dostupný od 13. listopadu.

Přirozené prostředí ovlivňuje výskyt zvířat více než klima

Výskyt živočichů ovlivňuje nejen změna klimatu, ale především prostředí, ve kterém žijí. Rozsáhlý výzkum ve Finsku ukázal, že podoba krajiny má pro většinu sledovaných skupin zvířat větší význam než klimatické podmínky. Výsledky zdůrazňují důležitost ochrany přirozených stanovišť a šetrného využívání krajiny.

Trump umožní Bolsonarovi zůstat v USA, brazilské volby označil za ostudu

Brazilský prezidentský kandidát Flávio Bolsonaro může zůstat ve Spojených státech, jak dlouho bude chtít, prohlásil v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. Zároveň zpochybnil nedávné brazilské volby, v nichž Bolsonaro prohrál s levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Podle Trumpa byly volby "ostudou". Informovala o tom agentura Reuters.

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor gerilové organizace ELN

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor kolumbijské povstalecké organizace Vojsko národního osvobození (ELN). Agentuře AFP to v noci na dnešek potvrdila nevládní organizace Fundaredes. K útoku došlo v pátek ve venezuelském pohraničním státě Apure, kde podle agentury AFP při bombardování zemřelo několik lidí. Venezuelská vláda se k tomu zatím nevyjádřila.

Trump tvrdí, že USA zničily většinu íránských vojenských kapacit

Spojené státy už zničily velkou část íránských vojenských kapacit, stále ale musí zasáhnout jeden či dva zbývající cíle, včetně předpokládaného jaderného zařízení známého jako Pickaxe Mountain (persky Kúh-e Kolang Gáz Lá). V noci na dnešek to podle agentury AFP řekl americký prezident Donald Trump. Zároveň uvedl, že jednání s Íránem o ukončení války pokračují, podle něj ale Teheránu nelze příliš důvěřovat.

Česká ekonomika zpomaluje. Růst klesl na 1,6 procenta, domácnosti ale dál utrácejí

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,6 procenta. Tempo hospodářského růstu tak zpomalilo na nejnižší úroveň za poslední dva roky. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však ekonomika rostla o 0,5 procenta, především díky spotřebě domácností a zahraničnímu obchodu. Slabší výsledky naopak zaznamenaly zpracovatelský průmysl a stavebnictví.

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama