CestováníHavajští zákonodárci zamítli zavedení turistické taxy

Havajští zákonodárci zamítli zavedení turistické taxy

Havaj doufala, že zavede turistickou taxu na ochranu citlivých havajských ekosystémů. Důvodem je, že turisté obtěžují divokou zvěř, přinášejí invazní druhy a poškozují korály. Návrh byl však zamítnut. Informoval o tom server Euronews.

Ostrovní stát USA doufal, že zavede roční poplatek pro turisty za návštěvu jeho státních parků a stezek. Havajským zákonodárcům se však nepodařilo schválit zákon, který by přiměl turisty platit za ochranu křehkých ekosystémů ostrova.

Přestože má tato myšlenka širokou veřejnou a politickou podporu, zákonodárci své rozpory ohledně podrobností opatření nevyřešili včas do uzávěrky.

Opatření by vyžadovalo, aby turisté platili za celoroční vstupenku k návštěvě státních parků a stezek. Příjmy by byly použity na údržbu a ochranu parků, korálových útesů, lesů a volně žijících živočichů, jako jsou delfíni.

Důvody snahy o zavedení turistické taxy

Havaj je oblíbenou destinací, která ročně přivítá více než devět milionů návštěvníků, zatímco její populace čítá neceůých 1,5 milionu. Masy turistů způsobují tlak na přírodu a ekosystémy ostrova.

Korálové útesy jsou poškozované čluny. Původní lesy sužuje smrtící druh houby. Plavci obtěžují delfíny a želvy v oceánu. To je jen několik důsledků havajského problému nadměrné turistiky.

Péče o jedinečné přírodní prostředí ostrovů vyžaduje čas, lidi a peníze. Nyní stát chce, aby to pomohli zaplatit turisté. Roční poplatek pro návštěvníky byl stanoven na 50 USD.

Během minulého týdne zákonodárci diskutovali o přidělení 360 000 USD pro pět státních zaměstnanců na plný úvazek na realizaci plánu, ale nepodařilo se jim dosáhnout konečné dohody.

Daň za cestovní ruch

Havaj je domovem asi 25 000 jedinečných druhů a je jednou z nejvíce biologicky rozmanitých oblastí na Zemi. Právě tato přírodní krása přitahuje turisty k jejím břehům.

„Všechno, co chci udělat, je přimět návštěvníky k odpovědnosti a mít kapacitu pomoci zaplatit za dopad, který mají,“ řekl začátkem tohoto roku demokratický guvernér státu Josh Green. „Ročně nás navštíví devět až deset milionů turistů, ale žije zde pouze 1,4 milionu lidí. Těchto 10 milionů cestujících by nám mělo pomáhat udržovat naše životní prostředí.“

Kdo by podléhal poplatku

Green loni vedl kampaň za to, aby všichni turisté zaplatili za vstup do státu poplatek 50 dolarů. Zákonodárci se domnívali, že by to porušilo americkou ústavní ochranu volného cestování, a místo toho prosazovali zpoplatnění přístupu k parkům a stezkám. Každá z těchto politik by byla první svého druhu pro jakýkoli stát USA.

Při navrhování poplatku se havajští vůdci řídili příkladem jiných turistických středisek, které zavedly podobné poplatky nebo daně, jako jsou Benátky, Itálie a ekvádorské Galapágy.

Například tichomořský ostrovní stát Palau účtuje přijíždějícím mezinárodním turistům 100 USD. Tento poplatek pomáhá spravovat rozlehlou mořskou rezervaci a podporovat ekoturistiku.

Návrh zákona předložený Sněmovně reprezentantů by vyžadoval, aby si nerezidenti navštěvující lesy, parky, stezky nebo „jinou přírodní oblast na státní půdě“ koupili roční licenci online nebo prostřednictvím mobilní aplikace. Vztahovalo by se to na osoby ve věku 15 let a starší. Obyvatelé s havajským řidičským průkazem nebo jinou státní identifikací by byli osvobozeni.

Proč návrh zákona neprošel

Guvernér a vůdci sněmovny a senátu tento koncept podpořili. Průzkum veřejného mínění z roku 2022, který provedl Havajský úřad pro cestovní ruch, ukázal širokou podporu pro zpoplatnění přístupu do státních parků a stezek.

Demokratický státní senátor Chris Lee řekl, že většina diskuzí v zákonodárném sboru měla co do činění s tím, jak přimět návštěvníky, aby platili za údržbu, zlepšení a ochranu parků a přírodních zdrojů, ale ne, zda tak učinit.

„Nemyslím si, že by návrh zákona selhal při předávání předností legislativy a myšlenky, že bychom měli přimět návštěvníky, aby za tyto věci zaplatili,“ řekl Lee. „Myslím, že to byla spíše otázka, jak a kdy.“

Podle serveru Euronews se očekává, že zákon bude znovu projednán příští rok a že se zákonodárci sejdou, aby ho schválili.

Mluvčí demokratického guvernéra Josh Green řekl, že jeho administrativa považuje neúspěch návrhu zákona za příležitost ke komplexnější diskusi o řízení cestovního ruchu.

„S veškerou zpětnou vazbou, kterou jsme obdrželi od letošní legislativy, jsme optimističtí, že dokážeme vypracovat podrobný návrh zákona pro příští sezení, který zajistí udržitelnější budoucnost pro naše děti,“ řekla Makana McClellan.

Na co by byly prostředky použity

Výnosy z licenčních poplatků by šly do „zvláštního fondu poplatků za dopad na návštěvníky“, který spravuje ministerstvo půdy a přírodních zdrojů státu.

Carissa Cabrera, projektová manažerka Hawaii Green Fee, koalice neziskových skupin podporujících opatření, uvedla, že to zajistí, že stát bude mít peníze na ochranu přírody bez ohledu na výkyvy v rozpočtu.

Havajské potřeby ochrany přírody jsou velké. Invazní škůdci napadají státní lesy, včetně houbové choroby, která zabíjí Ohia, strom jedinečný na Havaji, který tvoří největší část koruny v původních vlhkých lesích.

Některé ochranářské práce přímo reagují na cestovní ruch. Obtěžování divoké zvěře, jako jsou delfíni, želvy a tuleni havajští, je opakujícím se problémem. Turisté mohou nevědomky zanést do lesa invazní druhy na botách. Šnorchlaři a čluny šlapou po korálech, čímž zvyšují stres útesům, které již bojují s invazivními řasami a bělením korálů.

Zpráva neziskové ekologické organizace Conservation International z roku 2019 odhaduje, že celkové federální, státní, okresní a soukromé výdaje na ochranu přírody na Havaji dosáhly 535 milionů dolarů, ale potřeba byla 886 milionů dolarů.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama