-6.9 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
ZprávyFrancie uznala suverenitu Maroka nad Západní Saharou ve snaze o užší vztahy

Francie uznala suverenitu Maroka nad Západní Saharou ve snaze o užší vztahy

Francie uznala svrchovanost Maroka nad spornou Západní Saharou, čímž změnila svůj desítky let starý postoj a přidala se na rostoucí seznam zemí, které podporují Maroko. Informovala o tom dnes agentura AP s odkazem na dopis, který francouzský prezident Emmanuel Macron zaslal králi Muhammadovi VI. Paříž o svém kroku již dříve informovala Alžírsko, které s Marokem sousedí. Alžírsko dnes na protest proti tomuto rozhodnutí z francouzské metropole s okamžitou platností stáhlo svého velvyslance, informovala alžírská agentura APS.

Macron v dopise označil plán autonomie, který Maroko navrhlo v roce 2007, za „jediný základ“ pro řešení konfliktu. Krokem podle AP zasadil ránu hnutí Polisario, které se zasazuje o nezávislost a které se od konce španělské kolonizace prohlašuje za legitimního zástupce původního saharského obyvatelstva.

Přibližně 20 procent oblasti Západní Sahary, kterou Maroko pokládá za své území, ovládá hnutí Polisario, které s alžírskou podporou usiluje o vytvoření nezávislého státu. V roce 1976 vyhlásilo Polisario na Západní Sahaře Saharskou arabskou demokratickou republiku (SADR), která je od roku 1982 členem Africké unie; Evropská unie ani Česko SADR neuznávají.

Alžírsko bude ve Francii nyní zastupovat jen chargé d’affaires. Rozhodnutí francouzské vlády je podle vyjádření alžírského ministerstva zahraničí „lehkovážné a nedbalé, bez promyšleného vyhodnocení možných důsledků“. Francie podle Alžíru „porušila mezinárodní právo, snaží se připravit saharský lid o právo na sebeurčení a hatí všechny dosavadní trpělivé snahy OSN o dokončení dekolonizace Západní Sahary“. Odpovědnost Francie navíc plyne i z jeho pozice stálého člena Rady bezpečnosti OSN, dodává alžírská diplomacie citovaná agenturou APS.

Většinu Západní Sahary, oblasti minimálně osídlené ale bohaté na ložiska fosfátů, v současnosti de facto kontroluje Maroko. Jde o mezinárodně neuznaný zábor, nicméně Maroko tvrdí, že Západní Sahara je jeho integrální součástí – historicky tam totiž marocké panství zasahovalo. Západní Sahara bývala kolonií a pak provincií Španělska, které se z území stáhlo podle dohody z roku 1975 s Marokem a Mauritánií. I Mauritánie se ovšem v roce 1979 vzdala nároků na toto území, jehož většinu pak ovládlo Maroko. To se v roce 1991 s organizací Polisario dohodlo na referendu o sebeurčení Západní Sahary, které se ale zatím nekonalo.

„Současnost a budoucnost Západní Sahary spadá do rámce marocké suverenity,“ uvedl Macron v dopise, který byl dnes zveřejněn. „Francie hodlá jednat v souladu s tímto postojem na národní i mezinárodní úrovni,“ dodal.

Odklon Francie od jejího historického postoje je podle AP velkým vítězstvím pro Maroko. Následuje po podobných změnách, které učinily Spojené státy, Izrael, Španělsko a rostoucí seznam afrických zemí, s nimiž Maroko usiluje o prohloubení obchodních vztahů.

Vysoce postavený marocký představitel, který s AP hovořil pod podmínkou anonymity, označil měnící se mezinárodní posun vůči pozici Maroka za „přelomový“. Upozornil také na roli Francie jako stálého člena Rady bezpečnosti OSN, která dohlíží na mírovou misi, jež po desetiletí zprostředkovává vztahy mezi Marokem a hnutím Polisario.

Reklama

Doporučujeme

Ruský dronový útok podle úřadů poničil energetické objekty v Oděské oblasti

Ruské drony v noci na dnešek poškodily energetickou infrastrukturu v jihoukrajinské Oděské oblasti. Oznámil to dnes Oleh Kiper, šéf vojenské správy oblasti, která je opakovaně cílem ruských útoků. Jeden člověk utrpěl zranění.

Srážka dvou rychlovlaků ve Španělsku, nejméně 21 mrtvých

Tragédie na jihu Španělska v neděli večer ochromila dopravu v okolí Córdoby. V blízkosti obce Adamuz se srazil vysokorychlostní vlak, který vykolejil, s dalším spojem v protisměru. Policie potvrdila nejméně 21 mrtvých a desítky zraněných.

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.

Vězni v Guatemale ovládli tři věznice a drží desítky rukojmích

Vězni v Guatemale v sobotu koordinovaně ovládli tři věznice a vzali nejméně 46 rukojmích. Mezi zadrženými jsou hlavně dozorci, podle úřadů také další zaměstnanci vězeňské služby. Bezpečnostní složky se snažily převzít kontrolu nad areály a vyjednat propuštění zajatých.

Pentagon připravil 1500 vojáků pro případné nasazení v Minnesotě

Pentagon nařídil zhruba 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení do Minnesoty. Jde o reakci na napětí ve státě, kde už několik dní pokračují protesty namířené proti federálním imigračním agentům a kde prezident Donald Trump ve čtvrtek 15. ledna 2026 veřejně zvažoval použití zákona o povstání.

Za protesty v Íránu, při nichž umírali lidé, mohou USA, tvrdí íránský lídr Chameneí

Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí obvinil USA a prezidenta Donalda Trumpa z přímé odpovědnosti za násilí, oběti na životech a destabilizaci země během nedávných masových protestů. Uvedl to ve svém sobotním projevu, v němž se poprvé rozsáhleji vyjádřil k událostem, které Írán zasáhly od konce prosince.

Brusel hodlá vyloučit čínské technologie z kritické infrastruktury

Evropská komise plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z EK.

Ugandská armáda odmítla tvrzení opozice, že den po volbách unesla jejího lídra

Mluvčí ugandské armády dnes odmítl páteční tvrzení opozice, že její prezidentský kandidát Bobi Wine byl unesen vojáky. V Ugandě by měly být dnes zveřejněny výsledky čtvrtečních prezidentských a parlamentních voleb, napsala agentura AFP. V pátek po sečtení zhruba 80 procent hlasů vedl podle ústřední volební komise s asi 74 procenty autoritářský prezident Yoweri Museveni, který je hlavou této padesátimilionové země od roku 1986.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama