ZprávyFrancie pozastavila dohodu s Itálií o migrantech. Důvodem je loď Ocean Viking,...

Francie pozastavila dohodu s Itálií o migrantech. Důvodem je loď Ocean Viking, kterou Itálie odmítla

Francie pozastavila plán na přijetí 3500 uprchlíků, kteří se v současnosti nacházejí v Itálii. Důvodem je odmítnutí italské vlády nechat vylodit u svých břehů záchrannou loď migrantů. Informovalo o tom BBC, agentura Reuters a další servery.

Napětí mezi oběma sousedy eskalovalo od doby, kdy nová italská vláda zakázala lodi Ocean Viking s 230 migranty na palubě zakotvit. Francie „nepřijatelné chování“ odsoudila, ale Itálie trvá na tom, že svůj díl migrantů přijímá.

Agentura Reuters informovala, že loď bude moci zakotvit v pátek ve francouzském přístavu Toulon. Přistěhovalectví je v obou zemích aktuálním tématem. Francouzský ministr vnitra Gerald Darmanin uvedl, že zákaz vylodění ze strany italské vlády byl „zavrženíhodný“ a „sobecký“.

„V této souvislosti se Francie výjimečně rozhodla napravit nepřijatelné chování italské vlády a pozvat loď, aby přijela do vojenského přístavu Toulon,“ řekl Darmanin na tiskové konferenci.

Vážné důsledky pro vztahy obou zemí

Charitativní organizace SOS Méditerranée, která plavidlo provozuje, uvedla, že se jí díky rozhodnutí Francie ulevilo. Zároveň dodává, že byli zklamáni „dramatickým selháním Evropy“, když lidé na palubě lodi strávili tři týdny.

Francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin varoval před „mimořádně vážnými důsledky pro naše bilaterální vztahy“ s Itálií. Francie pro začátek nepřijme 3 500 uprchlíků, na jejichž přijetí se dříve obě země dohodly. Jedná se o protest proti současnému přístupu Říma. Řekl také, že Francie přijme opatření k posílení kontrol na hranicích s Itálií, informovalo BBC.

Jeho italský protějšek Matteo Piantedosi později odpověděl, že kroky jeho souseda byly „naprosto nepochopitelné“. Itálie prý jen letos přijala asi 90 000 migrantů. Zpochybnil, „proč by Itálie měla dobrovolně přijímat něco, co ostatní nejsou ochotni přijmout“.

Italská pravicová vláda pod vedením Giorgie Meloniové se k moci dostala minulý měsíc. Meloniová před tím, než se stala premiérkou, slíbila, že zablokuje lodě s migranty, které se snaží dostat ze severní Afriky do Itálie.

Čtyři lidé museli být letecky transportováni do nemocnice

Ocean Viking byla jednou ze čtyř lodí patřících charitativním organizacím, které se plavily do Itálie s celkem více než 500 migranty zachráněnými ve Středozemním moři.

Těm na palubě ostatních tří lodí bylo po počátečním odmítnutí nakonec povoleno vylodit se v italských přístavech. Ocean Viking byl odepřen vstup do přístavu a SOS Méditerranée uvedla, že jejích 43 žádostí adresovaných italským úřadům se nesetkalo s žádnou odezvou.

Loď plula dále směrem na Korsiku. Čtyři lidé na palubě museli být ve čtvrtek ráno letecky transportováni do nemocnice. Organizace SOS Méditerranée uvedla, že jeden z migrantů na lodi je v nestabilním stavu a od konce října nereagoval na léčbu.

Francouzský ministr vnitra oznámil, že pasažérům lodi Ocean Viking bude povoleno opustit loď na námořní základně v Toulonu. Nazval to „výjimečným“ případem. Třetina cestujících by byla „přemístěna“ do Francie, řekl, zatímco další třetina by byla odeslána do Německa a ostatní by si rozdělily členské státy EU.

Dále kritizoval „zavrženíhodný“ postoj Říma a zdůraznil, že migranti byli zadrženi v italské pátrací a záchranné zóně ve Středozemním moři.

Evropská komise ve středu uvedla, že loď by měla být schopna okamžitě se vylodit na nejbližším bezpečném místě. Ve svém prohlášení nezmínila Itálii ani Francii jménem, ​​ale uvedla, že existuje „jasná a jednoznačná“ zákonná povinnost zachránit osoby v nouzi na moři.

Francouzská krajně pravicová vůdkyně Marine Le Penová rozzlobeně reagovala na rozhodnutí Francie povolit lodi Ocean Viking vylodit se v Toulonu. Obvinila prezidenta Emmanuela Macrona z dramatického projevu shovívavosti vůči „masivní a anarchické imigraci“.

Doporučujeme

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.

Američanka Susan Smith, která utopila své dva syny, chce vyjít z vězení na podmínku. Exmanžel nesouhlasí

Susan Smith, která si odpykává doživotní trest za vraždu svých dvou malých synů, se znovu uchází o podmínečné propuštění. Její bývalý manžel David Smith však žádá, aby zůstala ve vězení až do konce života. Ani po více než třech desetiletích podle něj bolest ze ztráty dětí nijak nezeslábla.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama