ZprávyFrancie pozastavila dohodu s Itálií o migrantech. Důvodem je loď Ocean Viking,...

Francie pozastavila dohodu s Itálií o migrantech. Důvodem je loď Ocean Viking, kterou Itálie odmítla

Francie pozastavila plán na přijetí 3500 uprchlíků, kteří se v současnosti nacházejí v Itálii. Důvodem je odmítnutí italské vlády nechat vylodit u svých břehů záchrannou loď migrantů. Informovalo o tom BBC, agentura Reuters a další servery.

Napětí mezi oběma sousedy eskalovalo od doby, kdy nová italská vláda zakázala lodi Ocean Viking s 230 migranty na palubě zakotvit. Francie „nepřijatelné chování“ odsoudila, ale Itálie trvá na tom, že svůj díl migrantů přijímá.

Agentura Reuters informovala, že loď bude moci zakotvit v pátek ve francouzském přístavu Toulon. Přistěhovalectví je v obou zemích aktuálním tématem. Francouzský ministr vnitra Gerald Darmanin uvedl, že zákaz vylodění ze strany italské vlády byl „zavrženíhodný“ a „sobecký“.

„V této souvislosti se Francie výjimečně rozhodla napravit nepřijatelné chování italské vlády a pozvat loď, aby přijela do vojenského přístavu Toulon,“ řekl Darmanin na tiskové konferenci.

Vážné důsledky pro vztahy obou zemí

Charitativní organizace SOS Méditerranée, která plavidlo provozuje, uvedla, že se jí díky rozhodnutí Francie ulevilo. Zároveň dodává, že byli zklamáni „dramatickým selháním Evropy“, když lidé na palubě lodi strávili tři týdny.

Francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin varoval před „mimořádně vážnými důsledky pro naše bilaterální vztahy“ s Itálií. Francie pro začátek nepřijme 3 500 uprchlíků, na jejichž přijetí se dříve obě země dohodly. Jedná se o protest proti současnému přístupu Říma. Řekl také, že Francie přijme opatření k posílení kontrol na hranicích s Itálií, informovalo BBC.

Jeho italský protějšek Matteo Piantedosi později odpověděl, že kroky jeho souseda byly „naprosto nepochopitelné“. Itálie prý jen letos přijala asi 90 000 migrantů. Zpochybnil, „proč by Itálie měla dobrovolně přijímat něco, co ostatní nejsou ochotni přijmout“.

Italská pravicová vláda pod vedením Giorgie Meloniové se k moci dostala minulý měsíc. Meloniová před tím, než se stala premiérkou, slíbila, že zablokuje lodě s migranty, které se snaží dostat ze severní Afriky do Itálie.

Čtyři lidé museli být letecky transportováni do nemocnice

Ocean Viking byla jednou ze čtyř lodí patřících charitativním organizacím, které se plavily do Itálie s celkem více než 500 migranty zachráněnými ve Středozemním moři.

Těm na palubě ostatních tří lodí bylo po počátečním odmítnutí nakonec povoleno vylodit se v italských přístavech. Ocean Viking byl odepřen vstup do přístavu a SOS Méditerranée uvedla, že jejích 43 žádostí adresovaných italským úřadům se nesetkalo s žádnou odezvou.

Loď plula dále směrem na Korsiku. Čtyři lidé na palubě museli být ve čtvrtek ráno letecky transportováni do nemocnice. Organizace SOS Méditerranée uvedla, že jeden z migrantů na lodi je v nestabilním stavu a od konce října nereagoval na léčbu.

Francouzský ministr vnitra oznámil, že pasažérům lodi Ocean Viking bude povoleno opustit loď na námořní základně v Toulonu. Nazval to „výjimečným“ případem. Třetina cestujících by byla „přemístěna“ do Francie, řekl, zatímco další třetina by byla odeslána do Německa a ostatní by si rozdělily členské státy EU.

Dále kritizoval „zavrženíhodný“ postoj Říma a zdůraznil, že migranti byli zadrženi v italské pátrací a záchranné zóně ve Středozemním moři.

Evropská komise ve středu uvedla, že loď by měla být schopna okamžitě se vylodit na nejbližším bezpečném místě. Ve svém prohlášení nezmínila Itálii ani Francii jménem, ​​ale uvedla, že existuje „jasná a jednoznačná“ zákonná povinnost zachránit osoby v nouzi na moři.

Francouzská krajně pravicová vůdkyně Marine Le Penová rozzlobeně reagovala na rozhodnutí Francie povolit lodi Ocean Viking vylodit se v Toulonu. Obvinila prezidenta Emmanuela Macrona z dramatického projevu shovívavosti vůči „masivní a anarchické imigraci“.

Doporučujeme

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.

Hútíové jsou podezřelí z použití chemických zbraní při obléhání Taizu

Jemenské úřady prověřují závažné podezření, že hútíjští povstalci při útocích na obléhané město Táiz použili munici obsahující toxické látky. Civilisté i členové místních ozbrojených skupin měli po ostřelování potíže s dýcháním a někteří upadli do bezvědomí. Složení údajně použitých látek zatím není známé a jejich nasazení nebylo potvrzeno.

Izrael se ocitl v politické pasti. Netanjahu může zůstat u moci i bez vítězství

Izrael čekají týdny nejistoty. Konečné výsledky parlamentních voleb potvrdily, že ani blok premiéra Benjamina Netanjahua, ani opozice vedená Gadim Eisenkotem nezískaly většinu potřebnou k sestavení vlády. Politici nyní hledají cestu ze složité situace, která může skončit dalším hlasováním. To by bylo už sedmé během osmi let.

Sýrie se topí v zoufalství. Lidé nemají práci ani peníze na jídlo

Pád režimu Bašára Asada měl pro Syřany znamenat začátek lepšího života. Téměř dva roky poté však mnoho domácností čelí prohlubující se chudobě. Potraviny, elektřina i pohonné hmoty výrazně zdražily a nespokojenost vyústila v rozsáhlé protesty. Prezident Ahmad Šara tak čelí rostoucímu tlaku obyvatel, kteří na slibované hospodářské oživení stále čekají.

Velryby u Austrálie mění místa, kde pečují o mláďata

Velryby jižní u australského pobřeží mění způsob, jakým si vybírají místa pro péči o mláďata. Nový výzkum ukázal, že samice se nevracejí vždy do stejných zátok, jak se dosud předpokládalo. Při výběru vhodného prostředí je stále více ovlivňuje přítomnost dalších velryb. Zjištění mohou pomoci při ochraně tohoto ohroženého druhu.

Trumpovi se hroutí půda pod nohama. Demokraté mají šanci ovládnout celý Kongres

Americký prezident Donald Trump může v nadcházejících kongresových volbách utrpět citelnou politickou porážku. Republikáni podle průzkumů ztrácejí podporu a demokraté mají výraznou šanci ovládnout Sněmovnu reprezentantů. Stále reálnější je také změna většiny v Senátu. Voliči dávají najevo nespokojenost s ekonomikou, rostoucími cenami i válkou s Íránem, která zasáhla peněženky milionů Američanů.

Kim Čong-un chce, aby KLDR dosáhla převahy v dronové technologii

Severokorejský vůdce Kim Čong-un chce, aby KLDR dosáhla absolutní převahy v oblasti technologie bezpilotních letounů. V době, kdy sílí napětí mezi Severní a Jižní Koreou, Kim také apeloval na větší vojenské využití umělé inteligence (AI), informovala dnes severokorejská tisková agentura KCNA, kterou citoval Reuters.

Ukrajina po tlaku USA pozastavila nejméně do voleb údery na ruské rafinerie

Ukrajinská armáda po týdnech tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa minulý týden pozastavila vzdušné údery na ruské rafinerie. Napsal to ve čtvrtek večer (v noci na dnešek SEČ) list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s vojenskými operacemi. Neoficiální pauza v těchto útocích má podle listu trvat nejméně do 3. listopadu, kdy se v USA konají volby do Kongresu, možná i déle. Zprávu WSJ převzala také agentura Reuters, která upozornila, že tyto informace nemohla nezávisle ověřit.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama