ZprávyFrancie pozastavila dohodu s Itálií o migrantech. Důvodem je loď Ocean Viking,...

Francie pozastavila dohodu s Itálií o migrantech. Důvodem je loď Ocean Viking, kterou Itálie odmítla

Francie pozastavila plán na přijetí 3500 uprchlíků, kteří se v současnosti nacházejí v Itálii. Důvodem je odmítnutí italské vlády nechat vylodit u svých břehů záchrannou loď migrantů. Informovalo o tom BBC, agentura Reuters a další servery.

Napětí mezi oběma sousedy eskalovalo od doby, kdy nová italská vláda zakázala lodi Ocean Viking s 230 migranty na palubě zakotvit. Francie „nepřijatelné chování“ odsoudila, ale Itálie trvá na tom, že svůj díl migrantů přijímá.

Agentura Reuters informovala, že loď bude moci zakotvit v pátek ve francouzském přístavu Toulon. Přistěhovalectví je v obou zemích aktuálním tématem. Francouzský ministr vnitra Gerald Darmanin uvedl, že zákaz vylodění ze strany italské vlády byl „zavrženíhodný“ a „sobecký“.

„V této souvislosti se Francie výjimečně rozhodla napravit nepřijatelné chování italské vlády a pozvat loď, aby přijela do vojenského přístavu Toulon,“ řekl Darmanin na tiskové konferenci.

Vážné důsledky pro vztahy obou zemí

Charitativní organizace SOS Méditerranée, která plavidlo provozuje, uvedla, že se jí díky rozhodnutí Francie ulevilo. Zároveň dodává, že byli zklamáni „dramatickým selháním Evropy“, když lidé na palubě lodi strávili tři týdny.

Francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin varoval před „mimořádně vážnými důsledky pro naše bilaterální vztahy“ s Itálií. Francie pro začátek nepřijme 3 500 uprchlíků, na jejichž přijetí se dříve obě země dohodly. Jedná se o protest proti současnému přístupu Říma. Řekl také, že Francie přijme opatření k posílení kontrol na hranicích s Itálií, informovalo BBC.

Jeho italský protějšek Matteo Piantedosi později odpověděl, že kroky jeho souseda byly „naprosto nepochopitelné“. Itálie prý jen letos přijala asi 90 000 migrantů. Zpochybnil, „proč by Itálie měla dobrovolně přijímat něco, co ostatní nejsou ochotni přijmout“.

Italská pravicová vláda pod vedením Giorgie Meloniové se k moci dostala minulý měsíc. Meloniová před tím, než se stala premiérkou, slíbila, že zablokuje lodě s migranty, které se snaží dostat ze severní Afriky do Itálie.

Čtyři lidé museli být letecky transportováni do nemocnice

Ocean Viking byla jednou ze čtyř lodí patřících charitativním organizacím, které se plavily do Itálie s celkem více než 500 migranty zachráněnými ve Středozemním moři.

Těm na palubě ostatních tří lodí bylo po počátečním odmítnutí nakonec povoleno vylodit se v italských přístavech. Ocean Viking byl odepřen vstup do přístavu a SOS Méditerranée uvedla, že jejích 43 žádostí adresovaných italským úřadům se nesetkalo s žádnou odezvou.

Loď plula dále směrem na Korsiku. Čtyři lidé na palubě museli být ve čtvrtek ráno letecky transportováni do nemocnice. Organizace SOS Méditerranée uvedla, že jeden z migrantů na lodi je v nestabilním stavu a od konce října nereagoval na léčbu.

Francouzský ministr vnitra oznámil, že pasažérům lodi Ocean Viking bude povoleno opustit loď na námořní základně v Toulonu. Nazval to „výjimečným“ případem. Třetina cestujících by byla „přemístěna“ do Francie, řekl, zatímco další třetina by byla odeslána do Německa a ostatní by si rozdělily členské státy EU.

Dále kritizoval „zavrženíhodný“ postoj Říma a zdůraznil, že migranti byli zadrženi v italské pátrací a záchranné zóně ve Středozemním moři.

Evropská komise ve středu uvedla, že loď by měla být schopna okamžitě se vylodit na nejbližším bezpečném místě. Ve svém prohlášení nezmínila Itálii ani Francii jménem, ​​ale uvedla, že existuje „jasná a jednoznačná“ zákonná povinnost zachránit osoby v nouzi na moři.

Francouzská krajně pravicová vůdkyně Marine Le Penová rozzlobeně reagovala na rozhodnutí Francie povolit lodi Ocean Viking vylodit se v Toulonu. Obvinila prezidenta Emmanuela Macrona z dramatického projevu shovívavosti vůči „masivní a anarchické imigraci“.

Doporučujeme

Izraelský úder v Gaze zabil nejméně sedm Palestinců

Izraelský úder v Gaze si v sobotu vyžádal nejméně sedm palestinských obětí, mezi nimi dvě ženy. Dalších patnáct lidí utrpělo zranění, včetně dětí. Útok přišel ve chvíli, kdy se v Káhiře znovu rozběhla jednání o udržení křehkého příměří.

Raúl Castro se objevil na veřejnosti. Poprvé od chvíle, kdy ho Trumpova administrativa obvinila z vraždy

Bývalý kubánský vůdce Raúl Castro se poprvé od americké obžaloby ukázal na veřejnosti. Ve věku 95 let dorazil na slavnost ministerstva vnitra v Havaně. Washington ho viní z podílu na sestřelení dvou civilních letadel v roce 1996.

Izraelský úder v jižním Libanonu zabil tři příslušníky libanonské armády

Při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu zahynuli tři příslušníci libanonského vojska, včetně dvou důstojníků, uvedla dnes podle agentury Reuters libanonská armáda. Izraelská armáda to později potvrdila s tím, že incident vyšetřuje.

Papež Lev XIV. zahajuje návštěvu Španělska, svou nejdelší cestu po Evropě

Papež Lev XIV. dnes dopoledne zahájí sedmidenní návštěvu Španělska, svou zatím nejdelší cestu v Evropě. Během ní promluví k věřícím, migrantům, dobrovolníkům a politikům. Papež vystoupí ve španělském parlamentu a požehná nové nejvyšší věži chrámu svaté Rodiny (Sagrada Familia) v Barceloně. Cestu zakončí na Kanárských ostrovech, kam každoročně připlouvají tisíce migrantů z Afriky. Hlavním tématy cesty budou mír, migrace či nové technologie. Papež se také setká s oběťmi sexuálního násilí v církevním prostředí.

Populace vzácných ptáků na britských plážích díky ochráncům přírody prudce vzrostla

Lidská přítomnost na pobřeží, rostoucí počet aut a volně pobíhající psi představují pro hnízdící ptáky obrovské riziko. Na plážích národní přírodní rezervace Lindisfarne v severovýchodní Anglii však ochránci přírody našli způsob, jak zranitelné živočichy před náporem turistů ochránit. Pomocí elektrických ohradníků a sezonních ochránců přírody dokázali zajistit klid pro hnízdění kriticky ohrožených druhů a jejich populace začaly po letech úpadku opět prudce růst.

Rusko v noci útočilo 272 drony, Ukrajina zasáhla několik míst včetně Kronštadtu

Ruská armáda dnes v noci zaútočila na Ukrajinu 272 bezpilotními letouny, z nichž 249 protivzdušná obrana zničila nebo vyřadila. S odkazem na ukrajinské vzdušné síly to napsal web Ukrainska pravda. V Záporoží byla podle úřadů zraněna jedna žena. Ukrajinské drony naopak podle informací zveřejněných ukrajinským webem zasáhly několik ruských regionů a Kronštadt nedaleko Petrohradu. Ukrajina se brání ruské vojenské agresi od února 2022.

Rusko chce napřesrok spustit obdobu Muskova satelitního systému Starlink

Rusko plánuje v příštím roce spustit menší obdobu satelitního internetového systému Starlink, který provozuje společnost SpaceX amerického podnikatele Elona Muska. Podle agentury Reuters to uvedl Alexej Šelobkov, šéf společnosti Iks Holding, která nový systém vyvíjí.

Armáda USA sestřelila íránské drony, zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na íránská radarová stanoviště. Oznámilo to v noci na dnešek velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).

USA uvalily sankce na největší íránskou kryptoburzu

Spojené státy uvalily sankce na největší íránskou kryptoměnovou burzu Nobitex. Viní ji z toho, že pomáhala íránské vládě a státním institucím na sankčních seznamech obcházet západní omezení. Případ ukazuje, jak důležitou roli mohou kryptoměny hrát v zemích odříznutých od části světového finančního systému.

Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard Kč). V dnes zveřejněném rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího. Pokud by USA po nynějším příměří obnovily boje, "vstoupily by do temné uličky" a Teherán by rozšířil válku až do Středozemního moře, varoval.

Putin řekl, že zatím nevidí smysl ve schůzce se Zelenským

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že zatím nevidí smysl ve schůzce se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Vyjádřil se tak během Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra v reakci na otevřený dopis ukrajinské hlavy státu. Zelenskyj o den dříve otevřeným listem vyzval Putina, aby se sešli a dohodli se na ukončení války, kterou rozpoutala Moskva před více než čtyřmi roky.

Řecko chystá daň ze zisků z kryptoměn

Řecko připravuje zákon, který má poprvé jasněji zdanit výnosy z kryptoměn. Kapitálové zisky z obchodování by podle návrhu měly podléhat patnáctiprocentní dani. Vláda tím chce dostat kryptoměny přímo do daňového řádu.

Menšík v semifinále Roland Garros nestačil na Zvereva

Jakub Menšík si finále Roland Garros nezahraje. Český tenista v semifinále nestačil na Alexandera Zvereva, kterému podlehl 5:7, 2:6, 6:3 a 3:6. Nadějné momenty v zápase měl, jenže často je sám utnul chybami v nejhorší chvíli.

NASA ukončila bezpečnostní opatření na ISS

Posádka Mezinárodní vesmírné stanice se po krátkém preventivním přesunu do kosmické lodi Crew Dragon vrátila k plánovaným činnostem. NASA bezpečnostní opatření zrušila poté, co Roskosmos pozastavil rozsáhlejší opravy v ruské části stanice a začal vyhodnocovat nová měření. Evakuace se nakonec nekonala.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 185 válečných zajatcích, oznámila Moskva

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 185 válečných zajatcích, oznámilo dnes podle agentury RIA Novosti ruské ministerstvo obrany. Výměnu potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama