DomácíFiala: Palestinu nemá smysl uznat, když není jasné, kdo ji představuje

Fiala: Palestinu nemá smysl uznat, když není jasné, kdo ji představuje

Palestinu nemá smysl uznat jako stát, když není jasné, kdo a na jakém území ji představuje, řekl dnes premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru pro Blesk.cz. Reagoval tak na dnešní oznámení, že Norsko, Irsko a Španělsko formálně Palestinu jako stát uznají. Koncepci dvou států – izraelského a palestinského – označil za dobrý cíl, je pro to však nejprve nutné vytvořit podmínky.

Úmysl formálně uznat Palestinu oznámili dnes podle agentury Reuters premiéři Norska, Irska a Španělska. „Nemůže být mír na Blízkém východě, pokud tu nebude uznání,“ uvedl norský premiér Jonas Gahr Störe, jehož země je horlivým podporovatelem takzvaného dvoustátního řešení konfliktu mezi Izraelem a Palestinou. Störe zároveň zdůraznil, že palestinské hnutí Hamás a další radikální skupiny nejsou podporovateli dvoustátního řešení. Premiér dodal, že uznání vstoupí v platnost 28. května.

Fiala řekl, že na otázku, zda směřovat k tomu, aby měla Palestina vlastní stát, by s určitým váháním odpověděl pozitivně. „Koncepce dvou států – izraelského a palestinského – je určitě dobrý cíl. Zda se k tomu dá dospět rychle a jakými prostředky, to už je jiná otázka,“ konstatoval Fiala.

V uznání palestinského státu nevidí Fiala smysl ve chvíli, kdy není jasné, co to je, kdo ho představuje a na jakém území se nachází. „To jsou nepochybně věci, které je potřeba vyjasnit. Nepochybně myšlenka dvou států je myšlenka, kterou je potřeba jít, nakonec se tomu nebrání ani část izraelské veřejnosti a politické reprezentace, USA a další spojenci Izraele,“ řekl.

Uznání palestinského státu vyvolalo ostrou diplomatickou reakci Izraele, který povolal zpátky své velvyslance z Irska a Norska. „Irsko a Norsko se dnes chystají vyslat vzkaz Palestincům a celému světu: Terorismus se vyplácí,“ řekl šéf izraelské diplomacie Jisrael Kac.

Bruselský server Politico poznamenal, že dosud jedinou zemí EU, která uznala palestinskou státnost jako členská země, bylo Švédsko. Některé další země tak učinily ještě před vstupem do EU. Česká republika podle dřívějšího prohlášení ministerstva zahraničí poskytnutého ČTK samostatný nezávislý palestinský stát neuznává.

Uznání učinilo Československo v roce 1988, podle české diplomacie to byl akt poplatný tehdejší politice a uspořádání mezinárodních vztahů. Palestinský stát ale podle ministerstva nesplňoval podmínky státnosti podle mezinárodního práva, čehož si byla československá vláda plně vědoma.

„Česko v souladu s Koncepcí zahraniční politiky podporuje cíle blízkovýchodního mírového procesu směřujícího k uspořádání ve formě dvou samostatných států, tj. Státu Izrael a budoucího palestinského státu,“ dodal dnes úřad.

Reklama

Doporučujeme

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.

Papež v Kamerunu kritizoval světové lídry za miliardové výdaje na války

Papež Lev XIV. při návštěvě kamerunského města Bamenda ostře kritizoval světové lídry, kteří podle něj kvůli válkám utrácejí miliardy dolarů, místo aby pomohli potřebným. Dodal, že svět pustoší hrstka tyranů, uvedl server Vatican News. Hlava katolické církve se tak vyjádřila poté, co ho americký prezident Donald Trump slovně napadl na sociálních sítích.

Slovensko hodlá blokovat 20. balík sankcí, chce záruky ohledně ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba. Řekl to dnes slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko. To po vítězství opoziční strany Tisza v nedělních parlamentních volbách čeká změna vlády.

Válka otřásá trhy, růst čínské ekonomiky přesto překonal očekávání

Čína je první velkou ekonomikou, která zveřejnila hospodářské výsledky od začátku americko-izraelské války s Íránem. Díky silnému vývozu elektrických a strojírenských výrobků v letošním prvním čtvrtletí se čínská ekonomika nastartovala, přičemž její růst překvapil analytiky, a to i přes dopady konfliktu na ceny energií. To však neznamená, že je druhá největší ekonomika před vnějšími vlivy v bezpečí.

Porušil přísahu. Hegseth čelí pokusu o impeachment

Demokraté ve Sněmovně reprezentantů ve středu předložili šest článků žaloby proti ministru obrany Petu Hegsethovi, píše list The Guardian. V nich vznesli závažná obvinění týkající se i války s Íránem. Snaha o impeachment nemá šanci na úspěch, po listopadových volbách v Kongresu by se to ale mohlo změnit.

Francie propustila zadržovaný tanker z ruské stínové flotily po zaplacení pokuty

Ropný tanker, který Francie minulý měsíc zadržela ve Středozemním moři a který podle prezidenta Emmanuela Macrona patří k takzvané ruské stínové flotile, opustil francouzské teritoriální vody poté, co majitel lodi zaplatil pokutu. Informovaly o tom agentury s odvoláním na místní úřady.

ANALÝZA: Blokáda Hormuzského průlivu? Trump neměl jinou možnost

Americký prezident Donald Trump v posledních týdnech tlačí na otevření Hormuzského průlivu, klíčového koridoru pro přepravu především ropy, ale i zemního plynu, hnojiv a dalších komodit. Paradoxně však nařídil námořnictvu jeho blokádu. Dopady mohou být bolestivé nejen pro Írán, ale i pro USA, Evropu a Asii. Trumpovi však nic jiného nezbývá. Alternativy jsou totiž ještě riskantnější.

Rusko podle Kyjeva podniklo rozsáhlý vzdušný útok, zahynulo nejméně 15 lidí

Rusko za posledních 24 hodin zaútočilo na Ukrajinu 703 bezpilotními letouny a 44 střelami různého typu, oznámilo dnes ráno ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Protivzdušná obrana podle něj zneškodnila 636 dronů a 31 střel. Regionální činitelé ráno informovali o nejméně 15 zabitých civilistech: osmi v Oděse, čtyřech v Kyjevě a třech v Dněpropetrovské oblasti. Rusko si nezaslouží uvolnění globální politiky ani zrušení sankcí, reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské úřady hlásí dvě oběti ukrajinských útoků.

Spor Trumpa s papežem mění náladu mezi americkými katolíky

Napětí mezi Donaldem Trumpem a Svatým Otcem přerostlo v otevřený konflikt, který rezonuje i mezi věřícími v USA. Kritika už nepřichází jen od tradičních oponentů prezidenta. Ozývají se i konzervativní katolíci, kteří ho dříve podporovali.

Izrael a Libanon mají po 34 letech jednat

Spojené státy mluví o možné diplomatické změně v konfliktu mezi Izraelem a Libanonem. Donald Trump oznámil, že se mají ve čtvrtek poprvé po 34 letech spojit představitelé obou zemí. Zároveň sílí spekulace o tom, že by se boje v Libanonu mohly přiblížit k příměří.

Druhá masová střelba na škole v Turecku v jednom týdnu. Tentokrát čtyři mrtví

Nejméně čtyři lidé přišli o život a další utrpěli zranění při střelbě na střední škole Ayser Çalık v provincii Kahramanmaraş na jihu Turecka. Podle dostupných údajů je mezi zraněnými několik osob v kritickém stavu.

Ye pod tlakem politiků odkládá koncert ve Francii

Ye měl vystoupit v Marseille, místo toho ale koncert odkládá. Americký rapper čelí tlaku politiků i dozvukům svých kontroverzí z posledních let. Jeho návrat se tak zatím odkládá.

KOMENTÁŘ: Válka v Íránu připravila luxusní značky o miliony. Módní byznys sčítá nečekané ztráty

Válka na Blízkém východě odvála turisty z destinací na Arabském poloostrově, což se okamžitě propsalo do tržeb sektoru s luxusním zboží. Francouzský gigant Kering, který stojí za značkami jako Gucci nebo Yves Saint Laurent, hlásí pokles tržeb a výplach na burze. Příbuzné společnosti na tom nejsou o moc lépe.

Slovensko prodloužilo dvojí ceny nafty, zrušilo finanční limit při tankování

Slovensko o dalších 30 dnů prodlouží uplatňování dvojích cen nafty. Současně od pátku zruší stávající maximální limit 400 eur (9740 Kč) pro jedno tankování tohoto paliva u čerpacích stanic. Rozhodla o tom dnes vláda, která tak potvrdila dřívější oznámení premiéra Roberta Fica. Dvojí ceny nafty, které v praxi vedly k vyšším cenám tohoto paliva pro vozidla registrovaná v zahraničí, už kritizovala Evropská komise (EK).
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama