Americká centrální banka (Fed) podruhé za sebou snížila úrokové sazby o 25 bazických bodů na úroveň 3,75 až 4 procenta a zaujala opatrný postoj. Další snížení sazeb v prosinci není jisté. Zároveň se banka zabývá napětím na peněžním trhu a připravuje opatření ke stabilizaci likvidity.
Cílové pásmo federálních fondů nyní činí 3,75 až 4,00 procenta. Horní mez klesla ze 4,25 na 4,00 a dolní ze 4,00 na 3,75 procenta. Trh tento výsledek očekával. O rozhodnutí hlasovali členové FOMC poměrem 10 ku 2. Stephen Miran prosazoval razantnější půlprocentní krok. Jeffrey Schmid by sazby ponechal beze změny.
Jerome Powell po zasedání varoval, že prosincové snížení není předem dané a ve výboru panují rozdílné názory na další postup. Jeho opatrný tón přiměl obchodníky omezit sázky na prosincové uvolnění. Akciové indexy po komentáři krátce kolísaly a část ztrát později umazaly.
Fed zároveň připomněl, že ekonomika roste mírným tempem, tvorba pracovních míst zpomaluje a inflace zůstává zvýšená. Rizika plynou hlavně ze slábnoucího trhu práce. Centrální banka kromě sazeb upraví i práci s bilancí. Od 1. prosince ukončí snižování aktiv a obnoví omezené nákupy státních dluhopisů, aby předešla nedostatku hotovosti na trzích.
Centrální banka uvedla, že nákupy zaměří na státní pokladniční papíry a že rozvaha zůstane zhruba stabilní, aby se uklidnily tlaky v krátkém konci trhu.
Trhy teď čtou politiku Fedu jako opatrný přechod k uvolněnějším podmínkám, ale s rizikem návratu inflačních tlaků, pokud centrální banka povolí příliš rychle.
