Reklama
12.5 C
Czech
Pátek 3. dubna 2026
EkologieExxonMobil by měl za vytápění planety platit, řekl britský poradce v oblasti klimatu

ExxonMobil by měl za vytápění planety platit, řekl britský poradce v oblasti klimatu

ExxonMobil musí přijmout odpovědnost a zaplatit za oteplování naší planety, prohlásil bývalý britský ministr životního prostředí za konzervativce John Gummer. Exxon s pobuřující přesností predikoval vývoj globálního oteplování. Veřejně však vlastní modely pokrytecky vyvracel celá desetiletí. Napsal o tom server Independent.

Bývalý britský ministr životního prostředí John Gummer se podle webu Independent slovně pustil do americké společnosti ExxonMobil. Podle něj musí přijmout odpovědnost a zaplatit za oteplování naší planety.

Komentáře předsedy Výboru pro změnu klimatu zarezonovaly médii po zveřejnění studie v prestižním odborném časopise Science, která na světlo vynesla, že Exxon věděl o přesném vývoji globálního oteplování od 70. let.

Společnost přitom strávila celá desetiletí diskreditací klimatické vědy, aby ochránila své podnikání. Zatímco vědci Exxonu zjistili, že globální teploty budou od 70. let po celém světě růst, manažeři ta samá zjištění veřejně popírali.

Gummer firmu kritizuje za to, že odmítá přijmout odpovědnost za oteplování klimatu a nechce přiznat vlastní pochybení. Výzkum přitom odhalil, že vědci Exxonu vytvořili klimatické modely dokonce i s vyšší přesností oproti vládní a akademické vědě.

Úžasný, ale pokrytecký výzkum

„Naše zjištění ukazují, že veřejné popření vědy o klimatu společností ExxonMobil bylo v rozporu s daty jejích vlastních vědců,“ řekl televizi CNBC jeden z autorů studie Geoffrey Supran z Harvardu.

Média už před několika lety odkazovala na vědce a aktivisty, podle nichž Exxon o klimatických změnách věděl zhruba od roku 1977 a veřejně je zpochybňoval.

Klimatické projekce Exxonu z 63 až 83 procent vyhovují přísným normám pro přesnost. Správně předpověděly, že se naše planeta asi za dekádu oteplí o 2 stupně Celsia.

Spoluautorka studie a vědkyně z Harvardu Naomi Oreskes studii Exxonu pro přesnost zmínila jako „úžasnou“. Jednání společnosti ovšem označila za pokrytectví. Celé roky totiž označovala klimatické modely za nespolehlivé.

Mluvčí Exxonu reagoval takto: „Společnost ExxonMobil je odhodlána poskytovat spolehlivou a dostupnou energii na podporu lidského pokroku a současně prosazovat efektivní opatření, která řeší rizika klimatických změn.“

Společnost dále uvedla, že podporuje cíle Pařížské dohody a snahy dosáhnout do roku 2050 nulových emisí. Něco podobného slibovala i energetická firma BP, která po rekordních ziscích oznámila další investice do fosilního průmyslu.

Reklama

Doporučujeme

Prezidenti Francie a Koreje chtějí spolupracovat na otevření Hormuzského průlivu

Francouzský prezident Emmanuel Macron se dnes v Soulu se svým jihokorejským protějškem I Če-mjongem dohodl, že budou spolupracovat na znovuotevření Hormuzského průlivu a zmírnění světové ekonomické nejistoty způsobené válkou na Blízkém východě. Napsala to agentura AP. Válku zahájily 28. února Izrael a USA údery na Írán, který mimo jiné blokuje tuto vodní cestu.

Tesle se hromadí neprodané elektromobily

Tesla má za sebou kvartál, který na první pohled nevypadá špatně, ale při bližším pohledu odhaluje nový problém. Automobilka v prvních třech měsících roku vyrobila výrazně víc aut, než kolik jich dokázala dodat zákazníkům. Na skladech a odstavných plochách jí tak zůstalo přes 50 tisíc neprodaných elektromobilů, nejvíc v historii firmy.

Situace na frontě je pro Ukrajinu nejlepší za deset měsíců, řekl Zelenskyj

Situace na frontě ve válce s Ruskem je pro Ukrajinu nejlepší za deset měsíců. Dnes to podle agentury Reuters řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinské síly podle něho minulý měsíc zmařily ruskou ofenzívu.

Írán zasáhl ropnou rafinérii v Kuvajtu, v plynárenském zařízení v Emirátech hoří

Íránské bezpilotní letouny dnes zaútočily na kuvajtskou ropnou rafinérii Mína al-Ahmadí, kde vypuklo několik požárů. Íránský útok v zemi také poškodil část elektrárny a odsolovacího zařízení, zatímco plynárenské zařízení ve Spojených arabských emirátech (SAE) muselo kvůli dopadům trosek pozastavit provoz, napsaly tiskové agentury a média.

Rusko bombardovalo sever Ukrajiny, zemřel jeden člověk

Jeden člověk zemřel a další tři dnes ráno utrpěli zranění při ruském bombardování města Šostka v severoukrajinské Sumské oblasti. Informoval o tom šéf regionální vojenské správy Oleh Hryhorov. Útoky, které ruské síly v noci podnikly na Charkov, zranily pět lidí, napsala Ukrajinska pravda s odvoláním na policii. Mluvčí ukrajinského letectva podle agentury Reuters varoval, že Rusko od čtvrtka proti Ukrajině vede rozsáhlý útok a že ve vzdušném prostoru je stále velký počet nepřátelských dronů.

Írán tvrdí, že sestřelil americkou stíhačku F-35 a že pilot je asi mrtvý

Írán tvrdí, že jeho protivzdušná obrana v centrální části země sestřelila americký bojový letoun F-35 a že pilot pravděpodobně nepřežil, napsaly tiskové agentury s odvoláním na íránská média. Web The Times of Israel (ToI) napsal, že se ale zřejmě jednalo o americký stíhací letoun F-15E, nikoli F-35. Po zásahu íránskou palbou musel před dvěma týdny nouzově přistát jiný bojový letoun F-35. USA spolu s Izraelem rozpoutaly na konci února válku proti Íránu, který provádí odvetné údery.

Otevře se Hormuzský průliv? Írán a Omán připravují protokol

Írán a Omán chystají protokol o monitorování a tranzitu lodí Hormuzským průlivem. Americké akcie tak vzrostly a ceny ropy klesly. Tato informace totiž dává naději na znovuzpřístupnění klíčové exportní trasy pro ropu bez nutnosti použít sílu.

Ochromený Írán? Zpravodajci zpochybňují Trumpovy výroky

Zhruba polovina odpalovacích zařízení Íránu zůstala neporušena. V jeho arzenálu se stále nachází tisíce dronů a dostatek raket k rozpoutání chaosu na Blízkém východě. S takovým hodnocením přišly americké zpravodajské služby. Odporují tak tvrzením prezidenta Donalda Trumpa, podle nichž byla schopnost Íránu odpalovat rakety a drony dramaticky omezena.

Trump odvolal ministryni spravedlnosti Bondi, nahradí ji Blanche

Americký prezident Donald Trump odvolal ministryni spravedlnosti Pam Bondi. Oznámil to na své sociální síti. Úřadujícím ministrem spravedlnosti se podle Trumpa stane dosavadní náměstek Todd Blanche. Podle agentury Reuters šéfovi Bílého domu vadilo, jak Bondi postupovala v kauze zveřejňování složek týkající se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Trump byl údajně také stále více frustrován tím, že Bondi nejednala dostatečně rychle při stíhání kritiků a protivníků, proti nimž chtěl prezident vznést trestní obvinění.

John Travolta debutuje jako režisér na festivalu v Cannes

John Travolta se po letech vrací na filmový festival v Cannes. Tentokrát ale v nové roli. Poprvé představí vlastní film, který vychází z jeho osobního příběhu i dlouhodobé vášně pro létání.

Francouzská policie podle Le Parisien zadržela europoslankyni Hassan

Francouzská policie zadržela francouzsko-palestinskou levicovou europoslankyni Rimu Hassan kvůli údajnému schvalování terorismu. Dnes o tom s odvoláním na své zdroje informoval list Le Parisien, podle kterého se případ týká příspěvku na síti X, kde Hassan odkazovala na jistého propalestinského japonského radikála. Podle zdrojů agentury AFP policie v tašce zadržené europoslankyně našla malé množství syntetických drog.

Macron tepe Trumpa za výroky o NATO

Francouzský prezident Emmanuel Macron ostře zkritizoval Donalda Trumpa kvůli jeho výrokům o NATO i kvůli tlaku na vojenské otevření Hormuzského průlivu. Během návštěvy Soulu řekl, že americký prezident svou rétorikou oslabuje důvěru v alianci a vytváří každodenní pochybnosti o závazku Spojených států vůči spojencům.

Rok po Trumpových clech se slibovaný obrat nedostavil

Rok po zavedení rozsáhlých cel na dovoz do Spojených států je jasné, že sliby o rychlém oživení americké ekonomiky se nenaplnily. Donald Trump loni 2. dubna oznámil dvojciferná cla na téměř veškerý dovoz a tvrdil, že do země se vrátí továrny, pracovní místa i levnější ceny. Po roce ale zůstává obraz mnohem složitější. Část cel mezitím zrušil Nejvyšší soud a americká vláda teď musí vracet velkou část už vybraných peněz.

Klimatičtí vědci z USA prchají do Norska. Láká je výzkum v Arktidě

Politika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zaměřená proti klimatické vědě spustila exodus vědců. Někteří se přesunuli do Norska, kde se podílejí na výzkumu v Arktidě.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama