Aljaška je nejen historicky symbolickým, ale také praktickým místem pro plánovanou schůzku amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Shodli se na tom odborníci, které dnes oslovila ČTK. V 19. století území odkoupily Spojené státy od ruské říše za 7,2 milionu tehdejších dolarů, transakce byla tehdy kritizována a označována jako „Sewardova pošetilost“. Později se zjistilo, že území má strategický i ekonomický význam. Prezidenti obou velmocí se mají setkat v pátek, projednávat budou mimo jiné možné podmínky míru na Ukrajině.
„Nejjednodušší výklad je ten, že šlo kdysi o ruské území, které Spojené státy odkoupily od Ruska. Rusové tehdy pronikli ještě dál, až do Kalifornie,“ řekl ČTK Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle něj však Kalifornie není oblastí, kterou by Trump měl v oblibě, a proto se setkání koná na Aljašce. „Má to také praktickou výhodu. Zajištění bezpečnosti je jednodušší, protože tam žije méně lidí. Symbolika spočívá hlavně v historické vazbě,“ dodal.
Svoboda uvedl, že se mohlo jednat i čistě pouze o praktické důvody. „Putin na řadu míst ani nemůže cestovat, protože by mu hrozilo zatčení. Nebyl například na summitu BRICS v Brazílii, protože mu nedokázali zaručit, že nebude zadržen. Z tohoto hlediska je Aljaška pro oba nejjednodušším řešením,“ řekl.
Podle Jana Koury z Ústavu historie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR má výběr Aljašky pro místo setkání několik rovin významu. První je historická, druhou rovinou je logistika a geopolitický kompromis.
„Aljaška leží blízko ruského území, ale zároveň daleko od Evropy a Ukrajiny, což umožňuje lídrům klidná vzájemná jednání. Zároveň místo představuje přijatelný kompromis pro obě strany. Jedná se o území, které kdysi patřilo Rusku, ale dnes je součástí Spojených států,“ řekl Koura. Navíc už v minulosti Aljaška hostila setkání některých státníků, což může místu dodávat i další historický význam zdůvodňující místo schůzky.
Podle Vlastislava Břízy z Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy byla lokalita pro setkání Trumpa a Putina vybrána z několika důvodů. Aljaška má dějinné vazby jak na USA, tak na Rusko, neboť do roku 1867 patřila k Ruskému impériu. „Reflektuje tak historickou symboliku a projektuje ruské dědictví, které je patrné například ve stále fungujících pravoslavných kostelech,“ uvedl.
Geografická blízkost k Rusku podle Břízy evokuje setkání na půli cesty. Za praktický aspekt považuje i bezpečnost. „Řídce osídlená oblast minimalizuje riziko masových protestů a usnadňuje práci bezpečnostním složkám,“ dodal.
Není to tedy poprvé, co Aljaška sehrála roli v americké diplomatické události. Například v březnu 2021 se nově sestavený tým Joea Bidena pro diplomacii a národní bezpečnost setkal se svými čínskými protějšky v městě Anchorage.
Historický se setkání sovětských vůdců a amerických prezidentů uskutečnilo mnohdy na neutrální půdě – a to například na místech jako Ženeva, Vídeň, Helsinky, Reykjavík nebo Malta. Koura ale připomněl, že jsou i případy schůzek v hlavních městech obou států.
Aljaška je nejsevernější a nejrozlehlejší stát USA, rozkládající se mezi Kanadou a Arktidou, s více než 1,7 miliony kilometrů čtverečních. V počtu obyvatel, kterých je přibližně 733.000, je však jejich třetím nejméně lidnatým státem. Rusko od amerických hranic dělí Beringův průliv široký 82 kilometrů.
