Nad tím, zdali na planetě Venuši někdy existovaly oceány, si vědci lámou hlavu už dlouho. Některé modely naznačují, že ano. Nový výzkum týmu astrofyziků to však vyvrací. Výsledky publikovali v časopise Nature, informuje ScienceDaily.
K druhé nejbližší planetě ke Slunci se v poslední době ubírá čím dál tím víc pozornosti. ESA i NASA se letos rozhodly v příštích deseti letech vyslat k Venuši několik průzkumných misí. Jedním z cílů je zjistit, zdali na Venuši někdy existovaly oceány.
Předchozí studie poukazovaly na to, že tomu tak mohlo být a Venuše byla v minulosti mnohem pohostinnějším místem. Tým vedený University of Geneva a National Centre of Competence in Research PlanetS ve Švýcarsku ale naznačuje, že tomu tak nejspíše nebylo.
Venuše je mimo srovnatelnou velikost oproti Zemi značně rozdílná. Na planetě panuje extrémní povrchová teplota a tlak a vyskytují se zde oblaka tvořená kyselinou sírovou. To má k podmínkám potřebným pro život daleko. Myslelo se však, že tomu tak nebylo vždy.
Sluneční soustava. Foto: Pixabay
Vědci se rozhodli na to podívat pomocí nástrojů dostupných na Zemi. „Simulovali jsme klima Země a Venuše na samém počátku jejich vývoje, před více než čtyřmi miliardami let, kdy povrch planet byl ještě roztavený,“ uvedl vedoucí výzkumu Martin Turbet.
Tým astrofyziků využil trojrozměrné modely atmosféry, podobné těm, které vědci používají k simulaci současného klimatu a budoucího vývoje Země, píše ScienceDaily. Ty však použili k tomu, aby se podívali, jak se budou atmosféry obou planet vyvíjet v čase a zda se při tom mohou tvořit oceány.
Klimatické podmínky to neumožnily
„Díky našim simulacím se nám podařilo prokázat, že klimatické podmínky neumožnily kondenzaci vodní páry v atmosféře Venuše,“ dodal Turbet.
Teploty tak nikdy nebyly tak chladné, aby voda v atmosféře kondenzovala a vytvářela dešťové kapky, které by mohly dopadat na povrch planety. Místo toho zůstala voda jako plyn v atmosféře a oceány se nikdy nevytvořily.
Turbet dodává, že jedním z hlavních důvodů jsou mraky. Ty se tvoří přednostně na noční straně planety a způsobují velmi silný skleníkový efekt, který zabránil tomu, aby se Venuše ochladila tak rychle, jak se dříve myslelo.
Simulace navíc ukázaly, že obdobně na tom mohla být Země. Stačilo by, aby byla jen o trochu blíže Slunci nebo aby Slunce zářilo tak jako dnes.
„Naše výsledky jsou založeny na teoretických modelech a jsou důležitým stavebním kamenem při odpovědi na otázku historie Venuše,“ říká spoluautor studie David Ehrenreich. K potvrzení této teorie však budou potřeba budoucí mise.
