3.7 C
Czech
Neděle 7. prosince 2025
ZprávyEvropa potřebuje dostupný protidronový systém, řekla von der Leyen

Evropa potřebuje dostupný protidronový systém, řekla von der Leyen

Evropa musí reagovat na narušování evropského vzdušného prostoru a jasně pojmenovat odpovědné aktéry, Rusko chce zasévat rozkol, řekla dnes šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyen na plenárním zasedání Evropského parlamentu (EP). Evropa podle ní potřebuje cenově dostupný protidronový systém. Kromě narušování vzdušného prostoru Evropská unie čelí poškozování podmořských kabelů, kyberútokům na letiště a zlovolným kampaním ovlivňování voleb – je to hybridní válka, řekla von der Leyen. S jejím projevem v debatě souzněla řada europoslanců.

„Jedná se o ucelenou a eskalující kampaň, jejímž cílem je zneklidnit naše občany, zkoušet naše odhodlání, rozdělit naši unii a oslabit naši podporu Ukrajině. Je na čase nazvat věci pravým jménem. Jedná se o hybridní válku,“ prohlásila šéfka komise.

Předsedkyně EK zmínila nedávné narušení prostoru ruskými stíhačkami v Estonsku. Rovněž hovořila o přeletu dronů nad důležitými objekty v Belgii, Polsku, Rumunsku, Dánsku a Německu. Tyto dronové incidenty však Rusku výslovně nepřisoudila.

Ruské letouny z estonského vzdušného prostoru eskortovali italští piloti v rámci NATO a odborníci z Ukrajiny s členskými státy unie sdílejí zkušenosti z bojiště, aby jim pomohli s ochranou před drony, připomněla von der Leyen. Je však podle ní nutné nejen reagovat, ale také od narušování odrazovat.

Von der Leyen hovořila o takzvané dronové zdi, která je podle ní odpovědí na realitu moderního válčení. „Vzpomeňte si, co se stalo v Polsku. Museli jsme nasadit velmi drahé systémy, stíhací letouny nejnovější generace, abychom zneškodnili relativně levné, hromadně vyráběné zbraně. To není udržitelné. Potřebujeme systém, který je cenově dostupný a vhodný pro daný účel,“ prohlásila šéfka unijní exekutivy. Dodala, že Evropa se toho může hodně naučit od Ukrajiny.

Předsedkyně frakce socialistů a demokratů (S&D) Iratxe García Pérez na plénu vyjádřila solidaritu s Ukrajinou a všemi zeměmi, jejichž vzdušný prostor byl narušen. „Každý ruský dron, který nad námi přeletí, je varováním. Svědčí o tom, že (ruský prezident Vladimir) Putin nebude zastaven,“ řekla europoslankyně. Putin podle ní bude vyjednávat pouze tehdy, když bude prohrávat, a proto EU musí Ukrajině pomoct válku vyhrát.

Agresivní politika Kremlu nemá hranic, řekl polský europoslanec Adam Bielan z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). „Narušování vzdušného prostoru Polska a dalších zemí, sabotáže kritické infrastruktury včetně energetických systémů a telekomunikací, dezinformační aktivity – to vše ukazuje, že Rusko nerespektuje mezinárodní právo,“ řekl Bielan s tím, že se jedná o útok, který volá po rozhodné odpovědi.

Český europoslanec Alexandr Vondra (ODS), rovněž z ECR, na plénu řekl, že je potřeba, aby EU nejen reagovala, ale byla proaktivní. „Vždy nám trvalo, než se nám podařilo něco provést nebo dovolit Ukrajině, aby útočila na cíle hluboko v Rusku. Putin rozumí pouze síle,“ řekl. Vlády jednotlivých států pode něj musejí zvýšit obranné rozpočty, investovat do průmyslové výroby a posílit civilní obranu.

„Ale nemůžeme přehlížet, že tu je něco, o čem se nemluví. Naše ekonomiky trpí nadměrnými klimatickými předpisy. Pokud chceme být úspěšní, tak se tento legislativní moloch musí výrazně zredukovat,“ dodal Vondra.

Spolupředsedkyně frakce Zelených Terry Reintke vyjádřila nutnost obrany proti dronům na východní evropské hranici, na evropských letištích, u elektráren další kritické infrastruktury. Vyzvala k upuštění od ruských paliv. „Konečně musíme zamezit dovozu fosilních paliv z Ruska. Jen v tomto roce jsme utratili více než miliardu eur na ruská fosilní paliva. To musí skončit,“ řekla Reintke s tím, že Rusko tyto peníze využívá na vedení války proti Ukrajině a ohrožování EU. Za obranu by podle německé europoslankyně neměli platit evropští občané, ale měly by se využít peníze ze zmrazených ruských aktiv.

Zástupce nejsilnější frakce Evropská lidová strana (EPP) Esteban Gonzáles Pons na plénu prohlásil, že ruská agrese na Ukrajině je „generální zkouškou na větší válku v Evropě.“

Slovenský europoslanec Milan Uhrík (Republika) z krajně pravicové frakce Evropa suverénních národů (ESN) se ohradil proti další debatě na téma války a výdajů na obranu. „Paní (von der) Leyen, uvědomujete si, jak těžké je pro lidi zajistit si dnes bydlení, zaplatit všechny ty účty?“ dotázal se šéfky komise. EU podle něj tyto problémy prakticky neřeší, pokud se nejedná o marginalizované skupiny. Evropané nechtějí od Bruselu rakety a náboje, ale mír a prosperitu a hospodářskou spolupráci, míní Uhrík.

Reklama

Doporučujeme

Musk po pokutě pro X vyzval ke zrušení EU

Elon Musk se ostře pustil do Evropské unie poté, co Brusel jeho síti X vyměřil pokutu 120 milionů eur. Americký miliardář na své platformě vyzval ke zrušení EU a obvinil ji z cenzury. Do sporu se vložili i američtí politici, kteří krok Evropské komise označují za útok na americké technologické firmy a svobodu projevu.

Netflix kupuje Warner Bros a Hollywood vře

Netflix oznámil obří akvizici studia Warner Bros a streamovací služby HBO Max. Místo úlevy nebo nadšení dorazila do Hollywoodu vlna vzteku. Tvůrci, odbory i provozovatelé kin se obávají dopadů, které mohou zasáhnout celé odvětví od pracovních míst po budoucnost filmů v kinech.

Na východě Konga pokračují intenzivní boje jen pár hodin po podpisu mírové dohody

Na východě Konga se dnes rozhořely intenzivní boje mezi tamní armádou a povstaleckým hnutím M23 podporovaným sousední Rwandou. Stalo se to pouhý den poté, co konžský prezident Felix Tshisekedi a jeho rwandský protějšek Paul Kagame podepsali v Bílém domě mírovou dohodu, ve které se zavázali k ukončení bojů a ke stabilizaci situace, píše agentura Reuters.

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda dnes oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šary ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.

Pákistán a Afghánistán se ostřelují, strany se navzájem viní z porušení klidu

Pákistánské a afghánské jednotky se dnes silně ostřelovaly přes společnou hranici v okrese Spínbuldak. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců. Podle agentury Reuters však zatím nebyly hlášeny žádné oběti, ani škody.

Trump se poprvé sešel s mexickou prezidentkou Sheinbaum

Po více než deseti měsících v úřadě se americký prezident Donald Trump poprvé setkal s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaum, s níž opakovaně na dálku jednal o omezování počtu migrantů mířících do USA či zavádění cel na mexické zboží. Na osobní setkání došlo až při losování mistrovství světa ve fotbale, ačkoli američtí prezidenti často o schůzku s vůdci klíčového jižního souseda usilují mnohem dříve po nástupu do úřadu, napsala agentura AP.

Pokrok k míru závisí na Rusku, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i dnes.

Pentagon skupuje klíčové minerály a brzdí klimatické cíle

Kritické suroviny potřebné pro rozvoj obnovitelných zdrojů končí stále častěji v armádních skladech. Pentagon zrychluje hromadění minerálů, zatímco experti varují, že tím zpomaluje globální klimatické úsilí i dostupnost materiálů pro zelené technologie.

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli balonům z Běloruska,

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.

Nad francouzskou základnou s jadernými ponorkami se objevily drony

Několik dronů přeletělo nad francouzskou ponorkovou základnou na poloostrově Île Longue na západě země. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na vyjádření četnictva. Prokuratura později odpoledne oznámila, že případ vyšetřuje. Na základně nedaleko bretaňského Brestu jsou umístěny francouzské jaderné ponorky s balistickými střelami (SNLE).

Po krátkém boji s těžkou nemocí zemřel oblíbený moderátor Patrik Hezucký (†55)

Český éter i televizní svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel moderátor a herec Patrik Hezucký, dlouholetý hlas Ranní show na Evropě 2. Stanice uvedla, že v posledních měsících řešil vážné zdravotní potíže a poslední týdny strávil v nemocnici.

Papež rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků

Papež Lev XIV. rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků, která vznikla ke konci pontifikátu tehdy už nemocného papeže Františka. Uvedla to dnes agentura AP, podle níž jde o dosud nejvýraznější krok k nápravě problematických rozhodnutí učiněných za papeže Františka.

Čínský konkurent Nvidie překvapil investory skokovým růstem

Čínská firma Moore Threads, kterou založil bývalý manažer Nvidie v Pekingu, zažila na šanghajském trhu Star Market raketový vstup na burzu. Akcie během prvního dne vystoupaly na několikanásobek upisovací ceny, což ukazuje, jak silně investoři sázejí na snahu Číny osamostatnit se v oblasti čipů pro umělou inteligenci.

Němečtí poslanci schválili sporný důchodový balík

Německý Spolkový sněm dnes navzdory dřívějšímu odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj vyvolal v posledních týdnech krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze. Proti se totiž postavila část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU. Podle nich představují některá z opatření příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama