Europarlament v dnešním usnesení uvítal americký návrh na příměří na Ukrajině i obnovení vojenské a zpravodajské podpory Ukrajinců ze strany Spojených států. V textu však poslanci zároveň kritizují kroky administrativy prezidenta Donalda Trumpa před úterním americko-ukrajinským jednáním v Saúdské Arábii. Evropský parlament současně vyzval členské země a EU, aby výrazně zvýšily svou podporu Ukrajiny.
V usnesení EP vítá výsledky jednání mezi americkou a ukrajinskou delegací v Džiddě, a to návrh na 30denní příměří a obnovu americké zpravodajské a vojenské pomoci. Rusko parlament vyzývá, aby návrh na příměří přijalo a zastavilo všechny útoky na ukrajinské obyvatelstvo a území.
The European Parliament welcomes the Ukraine-US joint statement on the resumption of US military aid and a proposed 30-day ceasefire. In a resolution, MEPs stressed that a ceasefire is only effective if fully upheld by the aggressor.#StandWithUkraine 🧵 pic.twitter.com/0dcQqb0vHM
— EPP Group (@EPPGroup) March 12, 2025
Pro usnesení hlasovalo 442 europoslanců, proti bylo 98. Zdrželo se 126 z 666 přítomných europoslanců. Zástupce frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) Nicola Procaccini navrhl, aby parlament odložil hlasování vzhledem k úternímu jednání v Saúdské Arábii, s čímž ale neuspěl. Velká část usnesení vznikala před úterní schůzkou, na vývoj parlament zareagoval schválením pozměňovacího návrhu, který navrhla frakce Evropské lidové strany.
Europoslanci v usnesení kritizovali některé kroky Trumpovy administrativy před úterním jednáním a vyjádřili „hluboké znepokojení“ ze změny postoje Spojených států k válce na Ukrajině. V usnesení europoslanci také vyjadřovali konsternování z usmiřování mezi USA a Ruskem.
Kvůli možnému oslabení podpory, kterou Ukrajina dostává z USA, europoslanci vyzvali EU a členské země, aby „výrazně zvýšily a zrychlily“ vojenskou podporu Ukrajině, a zopakovali svůj požadavek, aby země vynakládaly na podporu Ukrajiny nejméně 0,25 procenta HDP. Evropský parlament také žádá, aby Ukrajina neměla žádné omezení při používání darovaných zbraní při úderech na ruské území.
„EU musí přispět k silným bezpečnostní zárukám pro Ukrajinu, které by odradily Rusko od další agrese,“ domnívá se Evropský parlament. „Budoucnost Ukrajiny se nachází v EU,“ stojí v usnesení, které vyzvalo k zrychlení přístupových rozhovorů země do unie.
Europoslanci v usnesení také kritizují Maďarsko za „vyhrožování, že zablokuje obnovení unijních sankcí a že omezí přiměřenou odezvu EU“ na dění na Ukrajině.
🇫🇷 The global community has shown support for the US #ceasefire plan accepted by Ukraine 🇺🇦
— FRANCE 24 English (@France24_en) March 12, 2025
Emmanuel Macron, Donald Tusk, and Ursula von der Leyen have reacted positively, emphasizing the importance of peace and stability
Now, all eyes are on Russia to see how it will respond pic.twitter.com/OcjfpRuYdb
Evropský parlament vyzval také k zabavení zmrazeného ruského majetku v EU v rámci sankcí zavedených kvůli válce na Ukrajině a použití těchto prostředků na obranu a obnovu Ukrajiny. Dnes odpoledne eurokomisař Christophe Hansen uvedl, že Evropská komise jedná s členskými státy a partnery o možnosti zabavit 210 miliard eur (5,25 bilionu korun) majetku zabaveného Rusku a jeho centrální bance. Hansen dodal, že majetek zůstane zabavený do doby, než Rusko začne vyplácet náhrady za škody způsobené napadené zemi. Pro komisi je nyní prioritou využití výnosů ze zmrazeného ruského majetku na podporu Ukrajině.
Evropský parlament od začátku války na Ukrajině kritizuje Rusko za jeho agresi a označil ho za „za stát, který podporuje terorismus a který používá teroristické prostředky“. EP také vyzývá unijní země a orgány, aby zpřísnily sankce na Rusko přísnějším dodržováním již přijatých opatření i zavedením nových omezení. Podle textu usnesení EU a členské státy Ukrajiny poskytly od začátku války finanční pomoc ve výši 140 miliard eur (3,5 bilionu korun). Výše vojenské pomoci z EU podle EP činila 48 miliard eur.
