EU sice doufá, že se jí podaří urovnat obchodní spor s Čínou ohledně kritických surovin, jako je lithium, kobalt, nikl a další prvky vzácných zemin, ale zároveň se už nyní snaží diverzifikovat své dodavatelské zdroje a posílit vlastní těžbu a výrobu. Které členské státy EU se dostaly do hledáčku?
Evropská unie se snaží co nejrychleji vyřešit obchodní spor s Čínou týkající se omezení vývozu vzácných zemin. Zároveň usiluje o snížení své závislosti na vzácných materiálech z této východoasijské velmoci.
Avšak zatímco EU stále hledá způsob, jak na čínské restrikce reagovat, Spojené státy už ve svých jednáních s Čínou pokročily.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek prohlásil, že ve sporu o čínská omezení vývozu vzácných zemin dosáhl dohodys čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Není však jasné, jaký dopad – pokud vůbec nějaký – bude mít tato dohoda na jednání mezi EU a Čínou.
Mluvčí Evropské komise ve čtvrtek v Bruselu uvedl: „V zásadě vítáme každý krok, který přispěje k odstranění bariér ve světovém obchodě.“ Dodal však, že „EU se plně soustředí na svou vlastní dvoustrannou obchodní spolupráci s Čínou, která se mimo jiné týká i obchodu s minerály vzácných zemin“ a potvrdil, že tento pátek (31. října 2025) se v Bruselu uskuteční technická jednání na vysoké úrovni.
Začátkem tohoto měsíce Čína oznámila nová omezení vývozu vzácných zemin. Tyto prvky představují klíčovou součást pro výrobu magnetů používaných v automobilovém, elektronickém a obranném průmyslu. Krize vypukla poté, co se Nizozemsko rozhodlo zavést dohled nad čínským výrobcem čipů Nexperia a suspendovalo jeho čínského generálního ředitele. Peking na to reagoval zákazem reexportu do Evropy.
V reakci na krizi předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu vyzvala k přijetí balíčku opatření, která mají urychleně snížit závislost Evropy na dovozu surovin z Číny.
EU uvedla, že omezení donutila některé podniky unie zastavit výrobu a způsobila jim ekonomické ztráty. Vývozní omezení, která nedávno oznámila čínská vláda, ohrožují stabilitu globálních dodavatelských řetězců, takže evropské společnosti mohou očekávat přímé dopady, uvedla von der Leyenová.
„V krátkodobém horizontu se zaměřujeme na hledání řešení společně s našimi čínskými protějšky, ale jsme připraveni použít všechny nástroje, které máme k dispozici, pokud si to situace vyžádá,“ uvedla.
Proč je EU v oblasti vzácných zemin tak závislá na Číně?
Evropa je silně závislá na dovozu kritických surovin z Číny, které jsou považovány za klíčové pro přechod na bezemisní energetiku a zelenou transformaci, sdělili odborníci České tiskové kanceláři (ČTK).
Závislost na dovozu se týká především vzácných zemin, lithia, kobaltu a niklu, ale také solárních panelů, baterií či polovodičů.
Celosvětové produkci a zpracování vzácných zemin dominuje Čína. Tyto minerály a magnety z nich vyrobené se používají v klíčových technologiích, jako jsou chytré telefony, televizory, elektromotory, polovodiče a turbíny.
V Číně je vzácných zemin dostatek, jejich těžba je však nákladná a škodlivá pro životní prostředí a vyžaduje značné množství vody a energie. Díky rozsáhlým zásobám má Čína téměř monopolní postavení na světovém trhu, i když vzácné zeminy těží také Brazílie, Indie a Austrálie.
Podle Dominiky Remžové z pražské nevládní organizace Asociace pro mezinárodní otázky je největší riziko spojeno s fází zpracování neboli rafinace. Nejvíce riziku podléhají vzácné zeminy potřebné pro výboru větrných turbín a lithium používané v bateriích. Ačkoli má Evropa vlastní ložiska, postrádá rafinérské kapacity, které Čína systematicky budovala po desítky let.
„Většina těchto závislostí ohrožuje evropský průmysl, hlavně v oblastech automobilového průmyslu, energetiky a obnovitelných zdrojů nebo chemického a farmaceutického průmyslu,“ uvedla Zuzana Krulichová z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.
EU si tuto závislost uvědomuje, a proto přijala Akt o kritických surovinách, jehož cílem je zajistit spolehlivé a udržitelné dodávky posílením vlastního hodnotového řetězce těchto materiálů. Remžová však upozorňuje, že poptávka roste rychleji, než Evropa dokáže snižovat svou závislost na dovozu.
Cesta EU k nezávislosti
Podle vedoucího zahraničního obchodu Německé obchodní a průmyslové komory (DIHK) Volkera Treiera musí EU sama navázat s Čínou dialog o vzácných zeminách. „EU sama musí začít s Číňany jednat. Držet se ve vleku USA není pro Německo ani Evropu udržitelnou strategií,“ uvedl v rozhovoru pro berlínskou rozhlasovou stanici RBB Inforadio.
„Ať už jde o energetiku, suroviny, obranu nebo digitální oblast, Evropa musí usilovat o svou nezávislost a právě teď je ten okamžik, kdy to můžeme uskutečnit,“ uvedla v sobotu předsedkyně EK von der Leyenová. Podle šéfky komise by se měly zvýšit investice do strategických projektů zaměřených na těžbu a zpracování klíčových surovin v Evropské unii a zároveň b se měla urychlit partnerství se zeměmi, jako je Ukrajina, Austrálie, Kanada, Kazachstán, Uzbekistán, Chile a Grónsko.
Začátkem letošního roku komise vybrala 47 „strategických projektů“, jejichž cílem je zajistit a diverzifikovat přístup Evropské unie k surovinám na jejím území. Projekty se nacházejí ve 13 členských státech EU. Těmi jsou: Belgie, Francie, Itálie, Německo, Španělsko, Estonsko, Česko, Řecko, Švédsko, Finsko, Portugalsko, Polsko a Rumunsko.
Španělsko je v rámci EU jedním z území nejbohatších na kritické suroviny. Podle údajů Evropské komise zajišťuje Španělsko téměř třetinu (31 procent) světové produkce kovového stroncia a těží a zpracovává také prvky, jako je wolfram, wolframit a živec.
Španělské společnosti zatím nehlásí žádné možné výpadky dodávek ani ohrožení své výroby v důsledku čínských omezení dovozu vzácných zemin a dalších surovin, přestože stejně jako zbytek EU zůstávají závislé na dodávkách většiny z nich z Číny.
Také sousední Portugalsko se snaží zaujmout pozici strategického partnera EU v oblasti energetické transformace a zajištění dodavatelských řetězců kritických surovin. Přestože má země značné zásoby lithia a potenciál k těžbě dalších nerostů, jako je tantal a wolfram, v současné době zde neprobíhá žádná významná těžba vzácných zemin, a tak země zůstává nadále ve velké míře závislá na dovozu, zejména z Číny.
Portugalská vláda vyjádřila podporu evropskému Aktu o kritických surovinách a projevila zájem přilákat evropské investice do udržitelného průzkumu a místního zpracování surovin s cílem snížit vnější závislost a vytvářet hospodářskou hodnotu v zemi.
V České republice zařadila Evropská komise mezi strategické projekty také těžbu lithia v Cínovci v Krušných horách. Zuzana Krulichová uvedla, že tento důl může sehrát významnou roli na cestě EU k nezávislosti, a doplnila, že se jedná o největší ložisko lithia v Evropě.
„Pro Česko jde o významnou příležitost v celém dodavatelském řetězci. Nicméně s projektem jsou spojena i například environmentální rizika a zároveň ložisko pokryje jen část budoucích potřeb v rámci EU,“ dodala Krulichová.
Evropská komise zřizuje společnou platformu pro nákup a skladování kritických surovin, která je podobná modelu přijatému pro energetiku – tzv. programu REsourceEU. Očekává se, že podrobnosti budou předloženy v listopadu.
Zdroj: enr spolu s agenturami AFP, ANSA, ČTK, dpa, EFE, Lusa
