EkonomikaEU by mohla zaplatit za vakcíny téměř 10 miliard eur

EU by mohla zaplatit za vakcíny téměř 10 miliard eur

Zdroje:Reuters

Evropská unie by mohla zaplatit téměř 10 miliard eur za zajištění stovek milionů dávek vakcín vyvinutých společnostmi Pfizer-BioNTech a CureVac. Agentuře Reuters to řekl úředník EU.

EU souhlasila zaplatit 15,5 euro za potenciální dávku vakcíny proti covid-19 vyvinutou společnostmi Pfizer a BioNtech. Smlouva je na 200 milionů dávek, čímž se dostáváme na hodnotu 3,1 miliardy eur. S možností koupit v rámci dohody dalších 100 milionů dávek se cena navyšuje na 4,65 miliardy eur.

Informace o cenách dávek dosud nebyly zveřejněny. Nyní se tak ukazuje, že EU platí za dávku v počáteční dodávce této vakcíny méně než USA. Americká vláda se se společností Pfizer dohodla v červenci. A to na zaplacení 19,5 dolarů za dávku u prvních 100 milionů, s možností koupit dalších 500 milionů za podmínek, které budou sjednány samostatně. Dle úředníka EU nižší cena částečně odráží finanční podporu poskytovanou Evropskou unií společnosti BioNTech na vývoj této vakcíny.

EU se také dohodla, že zaplatí 10 euro za dávku od kandidáta CureVac. Jedná se o slevu z původních 12 eur, jež společnost v počátku stanovila. V případě této společnosti by se mělo jednat o počáteční dodávku 225 milionů dávek s možností zakoupení dalších 180 milionů. Není ovšem jasné, zdali by dodatečných 180 milionů stálo 10 nebo 12 euro. V případě levnější varianty by EU zaplatila celkem 4,05 miliardy eur.

Společnosti Pfizer a BioNTech ve středu uvedly, že konečná data ukazují, že jejich vakcína je z 95% účinná, a že by ji mohli začít distribuovat před Vánoci, pokud si zajistí nouzová oprávnění.

Pfizer-BioNTech i CureVac vakcíny jsou založeny na nové technologii messenger RNA a jsou navrženy tak, aby byly podány ve dvou dávkách. Očkování jedné osoby by tak stálo 20-31 eur.

Za účelem zajištění dodávky vakcíny Pfizer-BioNTech uhradila EU nevratnou zálohu. Částka nebyla zveřejněna, ale úředník uvedl, že společnostem bylo vyplaceno 700 milionů eur.

Dohodnutá cena 15,5 euro by poté byla zaplacena pouze těmi evropskými vládami, které by byly ochotny vakcínu koupit, a to pouze v případě, že bude schválena regulačním orgánem EU jako bezpečná a efektivní.

EU také požadovala od společností Pfizer a BioNTech, aby přijaly „doložku o porušení smlouvy“, pokud budou dávky přesměrovány do Spojených států, uvedl zdroj. V takovém případě bude státům EU vráceno 50% peněz, které zaplatily.

Doporučujeme

České hokejistky převezme Američan Brian Idalski

Česká ženská hokejová reprezentace vstupuje do nové éry. Národní tým po čtyřech letech opouští kanadská trenérka Carla MacLeod a její místo zaujme Američan Brian Idalski. Vedení svazu oznámilo změnu v úterý po rozhodnutí výkonného výboru. Idalski naposledy vedl Vancouver v profesionální ženské soutěži PWHL.

Texas žaluje Netflix za to, že bez souhlasu sbírá data uživatelů včetně dětí

Společnost Netflix čelí v Texasu žalobě, kterou podal generální prokurátor Ken Paxton. Ten viní streamovací společnost z neoprávněného sběru dat o dětech i dospělých a používání „návykových“ prvků, které mají uživatele udržet co nejdéle na platformě.

Americký Senát chystá velkou regulaci kryptoměn

Americký Senát tento týden řeší návrh zákona CLARITY Act, který má poprvé jasně nastavit pravidla pro trh s kryptoměnami a digitálními aktivy.

Zelenskyj není předmětem vyšetřování, řekl šéf ukrajinské protikorupční agentury

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj momentálně není předmětem žádného vyšetřování Národního protikorupčního úřadu Ukrajiny (NABU), řekl dnes podle médií šéf této agentury Semen Kryvonos. Učinil tak poté, co úřady v pondělí sdělily bývalému vlivnému šéfovi Zelenského prezidentské kanceláře Andriji Jermakovi, že jej podezírají z praní špinavých peněz.

Těžba písku se stává globálním ekologickým problémem

Písek patří k nejvíce využívaným surovinám na planetě. Používá se při výrobě betonu, skla nebo při rozsáhlých stavebních projektech. Jeho těžba ale v mnoha částech světa začíná vytvářet vážné ekologické problémy.

Dva lidé bojují o život po střelbě v Cambridge

Dva lidé utrpěli kritická zranění po střelbě na rušné silnici v americkém Cambridge ve státě Massachusetts. Ozbrojený muž začal v pondělí odpoledne střílet do projíždějících aut poblíž řeky Charles nedaleko Harvardovy univerzity a Massachusettského technologického institutu.

Při výbuchu bomby na tržišti v Pákistánu zahynulo deset lidí

Osm civilistů a dva policisté dnes zahynuli při výbuchu bomby na tržišti v okrese Lakki Marvat na severozápadě Pákistánu. Podle agentury Reuters to sdělil vysoce postavený policejní důstojník Sadžád Chán. Místní nemocnice přijala 37 pacientů, z nichž někteří jsou v kritickém stavu.

Zlatý mobil Trump Phone T1 se stále nedostal k zákazníkům

Zlatý smartphone Trump Phone T1 měl být jedním z nejvýraznějších technologických projektů spojených se jménem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Téměř rok po oznámení ale zákazníci stále nemají ani telefon, ani termín vydání. Přesto už firma vybrala desítky milionů dolarů na zálohách.

Starmer i přes výzvy k odchodu sdělil ministrům, že zůstává britským premiérem

Keir Starmer na dnešním zasedání sdělil členům svého kabinetu, že zůstává ve funkci, oznámil úřad britského předsedy vlády. Labouristická strana disponuje procesem pro volbu nového předsedy, a ten nebyl iniciován, dodal premiér. List The Telegraph napsal, že šest předních ministrů na zasedání premiéra vyzve, aby po katastrofálních výsledcích místních voleb z minulého týdne odstoupil z funkce.

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků nepřítele

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, uvedl dnes ráno na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než 200 bezpilotními letouny a na frontě shodila přes 80 leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují o nejméně čtyřech zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS oznámila, že za poslední den bylo zničeno přes 100 ukrajinských dronů a že po skončení dočasného příměří ruské síly obnovily boje proti Ukrajině.

Trump chce pozastavit daň z pohonných hmot

Americký prezident Donald Trump v pondělí avizoval dočasné pozastavení federální daně z benzinu. Důvodem jsou rostoucí ceny u čerpacích stanic kvůli válce s Íránem a zablokované dopravě v Hormuzském průlivu. Toto opatření, které navíc vůbec nemusí projít hlasováním v Kongresu, však spotřebitelům výraznou úlevu nepřinese.

Pro útočníky ze 7. října trest smrti? Izrael schválil zvláštní tribunál

Stovky ozbrojenců palestinské teroristické organizace Hamás, obviněné z válečných zločinů během útoku ze 7. října 2023 na Izrael, mohou čelit trestu smrti. Židovský stát v pondělí schválil zřízení zvláštního vojenského tribunálu pro stíhání jejich případů. Koncem března navíc izraelský parlament schválil zákon, který umožňuje soudům udělovat Palestincům odsouzeným za terorismus trest smrti.

Pistorius v Kyjevě jednal o společném vývoji a výrobě dronů

Německý ministr obrany Boris Pistorius přijel včera na předem neohlášenou návštěvu Ukrajiny. V Kyjevě po jednání s prezidentem Volodymyrem Zelenským a svým protějškem Mychajlem Fedorovem oznámil, že Německo a Ukrajina hodlají společně vyvíjet a vyrábět drony různých kategorií. Kyjev a Berlín budou spolupracovat na šesti různých obranných projektech - a to je teprve začátek, prohlásil před novináři po schůzce Zelenskyj.

Trumpa budou na návštěvě Číny doprovázet Musk a šéfové Applu a Boeingu

K americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi se tento týden na jeho návštěvě Číny připojí 17 šéfů významných amerických podniků, informuje server BBC s odvoláním na představitele Bílého domu. V podnikatelské delegaci podle něj bude například šéf automobilky Tesla a kosmické společnosti SpaceX Elon Musk či šéfové společností Apple, Boeing, Visa, JP Morgan, Cargill, BlackRock a další.

Trump vážně zvažuje, že by z Venezuely udělal 51. americký stát

Americký prezident Donald Trump vážně zvažuje, že by z Venezuely udělal 51. americký stát, uvedl na X zpravodaj televize Fox News John Roberts. Venezuelská prozatímní prezidentka Delcy Rodríguez ale v Haagu uvedla, že se nikdy nepřemýšlelo o tom, že by se její země stala součástí USA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama