TOPElon Musk není nacista, ale narcis posedlý mocí, píše jeho bývalý přítel

Elon Musk není nacista, ale narcis posedlý mocí, píše jeho bývalý přítel

Elon Musk je narcis, který trpí neustálým hladem po moci. Neutuchající chtíč po ovládnutí Silicon Valley byl hlavním důvodem založení společností xAI a Neuralink. Takto nelichotivá slova pocházejí od jeho bývalého přítele Philipa Lowa, zakladatele společnosti NeuroVigil, v jejímž představenstvu miliardář do roku 2021 působil. Na Lowovu obsáhlou a značně znepokojivou esej na téma Musk upozornil server Futurism.  

Low zveřejnil svou esej na sociálních sítích Facebook a LinkedIn a okomentoval v ní mimo jiné i Muskovo nedávné zdvižení pravice a jeho pobuřující vtipy o holokaustu. Miliardářův bývalý přítel a obchodní partner upozornil, že Musk nevyznává nacistické ideologie. Připomněl, že nacisté věřili v nadřazenost jedné rasy nad ostatními. V případě Muska je to podle něj ještě mnohem horší.

„Nacisté věřili, že celá rasa je nad všemi ostatními,“ cituje jeho slova Futurism. „Elon věří, že je (pouze on) nad všemi ostatními.“ Podle něj tak není nacista, ale narcis. „Všechno, co Elon dělá, je o získání a upevnění moci. Proto má tolik v oblibě krajně pravicové politické strany, protože se snáze kontrolují,“ upozornil v eseji Low.

Musk v roce 2015 investoval do jeho společnosti NeuroVigil a stále v ní malý podíl má. Rovněž se stal členem jejího představenstva. Zároveň však v roce 2016 založil Neuralink, aby jí konkuroval, upozornil Low.

„Jeho touha po moci je důvodem, proč založil xAI a Neuralink. Chtěl konkurovat OpenAI a NeuroVigil, přestože je s nimi spojen,“ objasnil dále Low. Na rozdíl od Tesly a někdejšího Twitteru totiž podle něj nebyl schopen tyto firmy „dobýt“, a tak se je pokusil zadupat do země silnějšími soupeři, kteří je měli vytlačit z trhu.

Automobilku dnes sice spojujeme výhradně s Muskem, mezi původními zakladateli bychom však jeho jméno hledali jen marně. Společnost založili Martin Eberhard a Marc Tarpenning. Musk vede s původními zakladateli od roku 2008 válku, jež se dostala až před soud. Sám je nyní veden jako spoluzakladatel a CEO Tesly.

Potrava pro psychiatry

Lowovo tvrzení však musíme brát s rezervou, přestože sedí na Muskovo chování, zvláště pak v posledních týdnech a měsících.

Neuralink a NeuroVigil jsou společnosti zabývající se rozhraním mozek-počítač (BCI). Mají však odlišný přístup: Neuralink implementuje mikročip s rozměry mince do lebky, zatímco metoda NeuroVigil je neinvazivní a spočívá ve čtení mozkových vln během spánku s cílem určit zdravotní diagnostiku. Tyto společnosti si tak ve skutečnosti nekonkurují.

Low vyhodil Muska z představenstva NeuroVigil v roce 2021 kvůli neshodám. „Vyhodil jsem ho v prosinci 2021, když se pokusil podkopat NV,“ napsal v eseji. „Je ironií, že se po letech zjevně pokusil podkopat Twitter, než jej odkoupil.“

Tohle však také úplně nesedí, protože Musk se sice Twitter podkopat pokusil, ale ne „po letech“. Sociální síť odkoupil jen několik měsíců po rozkmotření s NeuroVigil v dubnu 2022. Akvizice byla dokončena v říjnu, což byl jen necelý rok po Muskově vyhazovu z představenstva Lowovy společnosti.

Jeho hodnocení Muska je přesvědčivé, přesto může být zabarveno zahořklými emocemi, upozorňuje Futurism.

Že by ale měl Muska posoudit psychiatr, potvrdil pro mujRozhlas poradce českého prezidenta Petr Kolář.

Před několika dny se Musk, který se netají svou zálibou v ketaminu, na sociální síti X chlubil, že úředníci v jeho ministerstvu pro efektivitu vlády (DOGE) pracují 120 hodin týdně a zkritizoval své byrokratické odpůrce, že si v nejlepším případě odpracují „jen“ 40 hodin. Úřad tak každý den funguje 17 hodin.

Musk je známý jako workoholik s extrémními nároky na práci, které u někdejšího Twitteru přiměly řadu zaměstnanců rezignovat.

Doporučujeme

Rubio hovořil s Lavrovem o možném setkání Trumpa s Putinem v Číně

Americký ministr zahraničí Marco Rubio mluvil se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem o možném setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který se bude konat v polovině listopadu v Číně. Informovala o tom agentura AFP.

Mark Ruffalo se představí v silném dramatu. Film vypráví o skutečném boji za lidská práva

Mark Ruffalo se představí v novém životopisném dramatu Being Heumann, které připomíná jeden z nejvýznamnějších protestů za práva lidí se zdravotním postižením v americké historii. Snímek vychází ze skutečných událostí roku 1977, kdy aktivisté na 26 dní obsadili federální budovu v San Francisku. Na streamovací platformě Apple TV bude dostupný od 13. listopadu.

Přirozené prostředí ovlivňuje výskyt zvířat více než klima

Výskyt živočichů ovlivňuje nejen změna klimatu, ale především prostředí, ve kterém žijí. Rozsáhlý výzkum ve Finsku ukázal, že podoba krajiny má pro většinu sledovaných skupin zvířat větší význam než klimatické podmínky. Výsledky zdůrazňují důležitost ochrany přirozených stanovišť a šetrného využívání krajiny.

Trump umožní Bolsonarovi zůstat v USA, brazilské volby označil za ostudu

Brazilský prezidentský kandidát Flávio Bolsonaro může zůstat ve Spojených státech, jak dlouho bude chtít, prohlásil v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. Zároveň zpochybnil nedávné brazilské volby, v nichž Bolsonaro prohrál s levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Podle Trumpa byly volby "ostudou". Informovala o tom agentura Reuters.

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor gerilové organizace ELN

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor kolumbijské povstalecké organizace Vojsko národního osvobození (ELN). Agentuře AFP to v noci na dnešek potvrdila nevládní organizace Fundaredes. K útoku došlo v pátek ve venezuelském pohraničním státě Apure, kde podle agentury AFP při bombardování zemřelo několik lidí. Venezuelská vláda se k tomu zatím nevyjádřila.

Trump tvrdí, že USA zničily většinu íránských vojenských kapacit

Spojené státy už zničily velkou část íránských vojenských kapacit, stále ale musí zasáhnout jeden či dva zbývající cíle, včetně předpokládaného jaderného zařízení známého jako Pickaxe Mountain (persky Kúh-e Kolang Gáz Lá). V noci na dnešek to podle agentury AFP řekl americký prezident Donald Trump. Zároveň uvedl, že jednání s Íránem o ukončení války pokračují, podle něj ale Teheránu nelze příliš důvěřovat.

Česká ekonomika zpomaluje. Růst klesl na 1,6 procenta, domácnosti ale dál utrácejí

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,6 procenta. Tempo hospodářského růstu tak zpomalilo na nejnižší úroveň za poslední dva roky. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však ekonomika rostla o 0,5 procenta, především díky spotřebě domácností a zahraničnímu obchodu. Slabší výsledky naopak zaznamenaly zpracovatelský průmysl a stavebnictví.

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama