Ekonomika eurozóny se ve třetím kvartálu vzpamatovala z propadu vyvolaného pandemií covidu-19 rekordním tempem. Pozitivní vývoj však bude zřejmě zpomalen novými omezeními, která řada zemí zavádí kvůli druhé vlně šíření koronaviru.
Hrubý domácí produkt v 19 zemích, které sdílejí euro, vzrostl od července do září ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 12,7 procenta. K růstu došlo poté, co se HDP od dubna do června propadl o 11,8 procenta, uvádí statistický úřad Evropské unie Eurostat. Ekonomové oslovení agenturou Reuters očekávali čtvrtletní nárůst o 9,4 procenta.
Průměr eurozóny byl podpořen zejména Francií, Itálií a Španělskem, které zaznamenaly čtvrtletní růst mezi 16,1 a 18,2 procenta, ukázala data Eurostatu.
V meziročním srovnání však hospodářství eurozóny stále o 4,3 procenta zaostává. Navzdory tomu, že došlo k výraznému zlepšení oproti meziročnímu poklesu o 14,8 procenta v předchozím kvartálu.
Německo, největší ekonomika eurozóny, mezičtvrtletně vzrostlo o 8,2 procenta. Toto zvýšení vedlo Německo k revizi ekonomické prognózy pro tento rok na pokles o 5,5 procenta místo původních 5,8.
Spotřebitelské ceny v říjnu podle očekávání pokračovaly v poklesu, jak odhadoval Eurostat, a to i přes dražší potraviny, alkohol a tabák. Hlavní roli sehrál pokles cen energií, které se meziročně propadly o 8,4 procenta. Kompenzovaly tak růst cen nezpracovaných potravin o 4,3 procenta.
Nezaměstnanost v eurozóně v září od srpna stagnovala na úrovni 8,3 procenta.
