-6.7 C
Czech
Úterý 13. ledna 2026
Válka na UkrajiněDvě vyčerpané armády bojují o východ Ukrajiny, válka je na další křižovatce

Dvě vyčerpané armády bojují o východ Ukrajiny, válka je na další křižovatce

Válka na Ukrajině se dostala na další křižovatku a bojovníci na obou stranách se připravují na třetí dějství bojů, které by mohlo zvrátit rovnováhu konfliktu. Na svém webu to píše stanice CNN, která se v analytickém článku zamýšlí nad dalším možným vývojem ruské invaze na Ukrajině. „Je to velmi opotřebovávací boj,“ míní Justin Bronk z britského think-tanku Royal United Services Institute (RUSI). „Je to boj mezi dvěma armádami, z nichž obě utrpěly obrovské ztráty a jsou blízko vyčerpání,“ poznamenal.

Ruský prezident Vladimir Putin před třemi měsíci přeorientoval svou válku, kterou vede na Ukrajině od 24. února, na východ země. Učinil tak po prvotním neúspěšném pokusu dobýt ze severu i Kyjev. Poté, co nedávno ruská invazní vojska završila pomalý a krvavý postup Luhanskou oblastí dobytím města Lysyčansk, může se šéf Kremlu cítit být v půli cesty, píše CNN s odkazem na region, jenž společně s Doněckou oblastí tvoří průmyslový Donbas.

Očekává se, že dalším Putinovým krokem bude právě Doněcká oblast, jejíž dobytí by splnilo hlavní cíl Kremlu: ovládnutí celého Donbasu, jehož část od roku 2014 ovládají Moskvou podporovaní separatisté. Kdy a jak k tomu dojde, je však nejasné, upozorňuje stanice. Rusko pokračuje v intenzivních vzdušných úderech, ale podle amerického Institutu pro výzkum války (ISW) jsou ruské pozemní síly uprostřed operační pauzy, aby si odpočinuly a přeskupily se.

To by mohlo dát ukrajinské armádě čas na přípravu obrany částí Doněcké oblasti, které má stále pod kontrolou. Zároveň se hovoří o ukrajinské protiofenzivě na jiných místech fronty, zejména s ohledem na jihoukrajinské město Cherson, které Rusové okupují od začátku invaze.

Až vypukne další fáze plného boje, nemusí to být bitvy poslední, ale mohou podle analytiků do značné míry ovlivnit výsledek války. „Jsou tam dvě města, která se bohužel stanou velmi známými,“ domnívá se Samir Puri z londýnského Mezinárodního institutu strategických studií (IISS). Klíčové bitvy armády podle něj svedou o Slovjansk a Kramatorsk na severu Doněcké oblasti. „Mám podezření, že to bude další Severodoněck a Mariupol,“ dodal s odkazem na města zdevastovaná při ruském postupu. Získání Slovjansku a Kramatorsku by pro Kreml znamenalo podle CNN zásadní průlom.

Pokud se však ukrajinským obráncům podaří získat zpět Cherson, pro Rusko by to podle analytiků znamenalo poměrně závažný problém. Narušilo by to ruské zásobovací linie, přerušilo jeho pozemní most na Krym a představovalo by to výrazné posílení morálky na ukrajinské straně.

Další vývoj bude do značné míry záviset na palebné síle a výzbroji, kterou může každá strana ještě využít. Někteří analytici spekulují, že Rusko stále častěji sahá po starších a méně přesných raketách, což podle nich naznačuje, že se jeho rezervy vyčerpávají. Ukrajina čelí opačnému problému, upozorňuje americká zpravodajská stanice. Do země míří množství špičkové západní výzbroje, přičemž jde o různé nesourodé systémy, které podle Bronka vyžadují různou logistiku či údržbu, a Ukrajinci se s nimi navíc musejí učit zacházet.

Ukrajinská armáda a Západ se soustředí na odražení dalšího ruského útoku na východě země, pokračuje CNN a dodává, že pokud se tempo ruského postupu Luhanskou oblastí bude opakovat i v sousedním regionu, válka se protáhne do podzimu a zimy.

Zároveň není jasné, zda Putin ukončí svou invazi, pokud získá celý Donbas. „Nemyslím si, že by se ambice Rusů (mimo východ Ukrajiny) zcela rozplynuly,“ míní Max Bergmann z Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). „Jsou skutečně odhodlaní kontrolovat Donbas, ale pokud mohou dosáhnout dalších zisků, budou se o to snažit,“ dodává.

Pokud se Putin rozhodne pokračovat za hranice Donbasu, mohl bych chtít postoupit k řece Dněpr, která půlí Ukrajinu od severu k jihu. To by znamenalo pokusit se ovládnout polovinu země, což by vyvolalo zděšení na Západě a značně prodloužilo válku, píše CNN.

Reklama

Doporučujeme

Exprezidentovi Jižní Koreje Jun Sok-jolovi hrozí trest smrti

Jihokorejští státní zástupci formálně požádali soud o uložení trestu smrti bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi. Ten stojí před soudem v Soulu a obžaloba jej viní z vedení povstání. Toho se měl dopustit, když se pokusil vyhlásit stanné právo.

Mattel představil první panenku Barbie, která přibližuje život s autismem

Do řady Fashionistas vstupuje novinka, která odráží rozmanitost dětských světů. Panenka s fidget spinnerem, sluchátky a komunikačním tabletem vznikla ve spolupráci s autistickou komunitou a má pomoci dětem připomenout, že být jiný je naprosto v pořádku.

Stovky traktorů blokovaly ulice Paříže při dalším zemědělském protestu

Okolo 350 traktorů dnes přijelo do ulic Paříže, kde francouzští zemědělci protestuj í proti dohodě Evropské unie s jihoamerickými zeměmi spolku Mercosur, která podle nich ohrozí jejich příjmy a potenciálně i dodávky potravin pro obyvatele. Farmáři v ranní špičce blokovali ulice metropole a požadovali okamžité kroky vlády ke zlepšení situace, informovala agentura AFP. Mluvčí vlády ve francouzské televizi uvedla, že kabinet brzy představí nová opatření na pomoc zemědělcům.

Americký Senát rozjíždí jednání o regulaci kryptoměn

Ve Washingtonu se znovu rozbíhá snaha nastavit jasná pravidla pro trh s kryptoměnami. Senátní bankovní výbor má v polovině ledna projednávat návrh legislativy, která má vymezit, jak se budou v USA digitální aktiva regulovat a kdo za co ponese dohled.

Ve Venezuele od čtvrtka propustili 73 politických vězňů, uvedla tamní opozice

Ve Venezuele bylo k pondělnímu večeru propuštěno 73 politických vězňů, informovala dnes tamní opozice na sociální síti X, kde zveřejnila jejich seznam. Čech Jan Darmovzal, který je ve Venezuele vězněn od předloňského září, na něm není. Aktuální informace o tomto českém občanovi ČTK zjišťuje. Venezuelská autoritářská vláda pod americkým tlakem minulý čtvrtek slíbila propustit "značný počet" politických vězňů a v pondělí uvedla, že propuštěno bylo 116 lidí vězněných za porušování ústavního pořádku; tento počet ale zatím opozice nepotvrdila.

Čtyři mrtví a šest raněných při ruském útoku na Charkov, uvedly úřady

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Ukrajina naopak zaútočila na přístavní město Taganrog u Azovského moře, tvrdí ruské úřady.

Íránci se po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím

Íránci se podle agentury AP po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím, nadále ale nefungují internet ani textové zprávy. Na pokračující výpadky internetu upozornila své občany také americká diplomacie, podle níž by, pokud to bude bezpečné, měli Američané zvážit odchod z Íránu přes pozemní hranice s Tureckem a s Arménií.

Grónsko a Dánsko slibují posílení bezpečnosti Arktidy

Severoatlantická aliance (NATO) a Grónsko chtějí posílit obranu dánského autonomního území v naději, že odradí amerického prezidenta Donalda Trumpa od pokusů o jeho převzetí. Šéf Bílého domu trvá na tom, že Grónsko musí být pod kontrolou USA, protože je klíčové pro národní bezpečnost.

Trump vzkázal Nejvyššímu soudu: Zrušte cla a nastane chaos

Pokud Nejvyšší soud neuzná platnost cel na základě zákona International Emergency Economic Powers Act (IEEPA), nastane chaos a ekonomická nejistota. To na své sociální síti Truth Social prohlásil americký prezident Donald Trump. Varoval, že vrátit vybrané peníze by bylo nemožné.

Grónsko odmítá americké převzetí za jakýchkoli okolností

Vláda v Nuuku odmítla, že by Spojené státy mohly převzít kontrolu nad Grónskem. Ostrov, který má širokou autonomii v rámci Dánska, zdůraznil, že patří do západních obranných struktur a bezpečnost chce řešit v rámci NATO.

Rekordní oteplení oceánů zvyšuje tlak na klima i ekosystémy

Oceány v roce 2025 pohltily více tepla než kdykoli dřív. Tento rekord nevěstí nic dobrého a vědci varují před zesílením extrémního počasí i rostoucím ohrožením podmořského života.

Výbuch plynové lahve v Islámábádu zabil novomanžele a další lidi

Novomanželé v pákistánském Islámábádu zemřeli po výbuchu plynové lahve v domě, kde po svatební oslavě přespávali. Neštěstí si vyžádalo i další oběti z řad rodiny a hostů, několik lidí utrpělo zranění.

V Kanadě zmizelo jezero Lake Rouge. Vědci zkoumají proč

V květnu 2025 se v odlehlé části severního Québecu beze stopy vytratilo jezero o rozloze tří čtverečních kilometrů. Místní obyvatele to šokovalo, odborníci dodnes hledají vysvětlení a případ znovu otevírá otázku, jak moc krajina pod tlakem lidské činnosti ztrácí stabilitu.

Zlaté glóby 2026 ovládli Timothée Chalamet a režisér Paul Thomas Anderson

Timothée Chalamet konečně prolomil smůlu, Paul Thomas Anderson si odnesl svou první sošku za režii a Jessie Buckley zaujala emocionálním projevem. Zlaté glóby letos nebyly jen o lesku a šatech, ale i o silných momentech a nečekaných výsledcích.

Milos Raonic ukončil kariéru

Bývalá světová trojka a finalista Wimbledonu Milos Raonic oznámil, že končí s profesionálním tenisem. Pětatřicetiletý Kanaďan se loučí po letech, kdy patřil k nejvýraznějším hráčům své generace.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama