5.1 C
Czech
Sobota 6. prosince 2025
Válka na UkrajiněDvě vyčerpané armády bojují o východ Ukrajiny, válka je na další křižovatce

Dvě vyčerpané armády bojují o východ Ukrajiny, válka je na další křižovatce

Válka na Ukrajině se dostala na další křižovatku a bojovníci na obou stranách se připravují na třetí dějství bojů, které by mohlo zvrátit rovnováhu konfliktu. Na svém webu to píše stanice CNN, která se v analytickém článku zamýšlí nad dalším možným vývojem ruské invaze na Ukrajině. „Je to velmi opotřebovávací boj,“ míní Justin Bronk z britského think-tanku Royal United Services Institute (RUSI). „Je to boj mezi dvěma armádami, z nichž obě utrpěly obrovské ztráty a jsou blízko vyčerpání,“ poznamenal.

Ruský prezident Vladimir Putin před třemi měsíci přeorientoval svou válku, kterou vede na Ukrajině od 24. února, na východ země. Učinil tak po prvotním neúspěšném pokusu dobýt ze severu i Kyjev. Poté, co nedávno ruská invazní vojska završila pomalý a krvavý postup Luhanskou oblastí dobytím města Lysyčansk, může se šéf Kremlu cítit být v půli cesty, píše CNN s odkazem na region, jenž společně s Doněckou oblastí tvoří průmyslový Donbas.

Očekává se, že dalším Putinovým krokem bude právě Doněcká oblast, jejíž dobytí by splnilo hlavní cíl Kremlu: ovládnutí celého Donbasu, jehož část od roku 2014 ovládají Moskvou podporovaní separatisté. Kdy a jak k tomu dojde, je však nejasné, upozorňuje stanice. Rusko pokračuje v intenzivních vzdušných úderech, ale podle amerického Institutu pro výzkum války (ISW) jsou ruské pozemní síly uprostřed operační pauzy, aby si odpočinuly a přeskupily se.

To by mohlo dát ukrajinské armádě čas na přípravu obrany částí Doněcké oblasti, které má stále pod kontrolou. Zároveň se hovoří o ukrajinské protiofenzivě na jiných místech fronty, zejména s ohledem na jihoukrajinské město Cherson, které Rusové okupují od začátku invaze.

Až vypukne další fáze plného boje, nemusí to být bitvy poslední, ale mohou podle analytiků do značné míry ovlivnit výsledek války. „Jsou tam dvě města, která se bohužel stanou velmi známými,“ domnívá se Samir Puri z londýnského Mezinárodního institutu strategických studií (IISS). Klíčové bitvy armády podle něj svedou o Slovjansk a Kramatorsk na severu Doněcké oblasti. „Mám podezření, že to bude další Severodoněck a Mariupol,“ dodal s odkazem na města zdevastovaná při ruském postupu. Získání Slovjansku a Kramatorsku by pro Kreml znamenalo podle CNN zásadní průlom.

Pokud se však ukrajinským obráncům podaří získat zpět Cherson, pro Rusko by to podle analytiků znamenalo poměrně závažný problém. Narušilo by to ruské zásobovací linie, přerušilo jeho pozemní most na Krym a představovalo by to výrazné posílení morálky na ukrajinské straně.

Další vývoj bude do značné míry záviset na palebné síle a výzbroji, kterou může každá strana ještě využít. Někteří analytici spekulují, že Rusko stále častěji sahá po starších a méně přesných raketách, což podle nich naznačuje, že se jeho rezervy vyčerpávají. Ukrajina čelí opačnému problému, upozorňuje americká zpravodajská stanice. Do země míří množství špičkové západní výzbroje, přičemž jde o různé nesourodé systémy, které podle Bronka vyžadují různou logistiku či údržbu, a Ukrajinci se s nimi navíc musejí učit zacházet.

Ukrajinská armáda a Západ se soustředí na odražení dalšího ruského útoku na východě země, pokračuje CNN a dodává, že pokud se tempo ruského postupu Luhanskou oblastí bude opakovat i v sousedním regionu, válka se protáhne do podzimu a zimy.

Zároveň není jasné, zda Putin ukončí svou invazi, pokud získá celý Donbas. „Nemyslím si, že by se ambice Rusů (mimo východ Ukrajiny) zcela rozplynuly,“ míní Max Bergmann z Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). „Jsou skutečně odhodlaní kontrolovat Donbas, ale pokud mohou dosáhnout dalších zisků, budou se o to snažit,“ dodává.

Pokud se Putin rozhodne pokračovat za hranice Donbasu, mohl bych chtít postoupit k řece Dněpr, která půlí Ukrajinu od severu k jihu. To by znamenalo pokusit se ovládnout polovinu země, což by vyvolalo zděšení na Západě a značně prodloužilo válku, píše CNN.

Reklama

Doporučujeme

Trump se poprvé sešel s mexickou prezidentkou Sheinbaum

Po více než deseti měsících v úřadě se americký prezident Donald Trump poprvé setkal s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaum, s níž opakovaně na dálku jednal o omezování počtu migrantů mířících do USA či zavádění cel na mexické zboží. Na osobní setkání došlo až při losování mistrovství světa ve fotbale, ačkoli američtí prezidenti často o schůzku s vůdci klíčového jižního souseda usilují mnohem dříve po nástupu do úřadu, napsala agentura AP.

Pokrok k míru závisí na Rusku, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i dnes.

Pentagon skupuje klíčové minerály a brzdí klimatické cíle

Kritické suroviny potřebné pro rozvoj obnovitelných zdrojů končí stále častěji v armádních skladech. Pentagon zrychluje hromadění minerálů, zatímco experti varují, že tím zpomaluje globální klimatické úsilí i dostupnost materiálů pro zelené technologie.

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli balonům z Běloruska,

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.

Nad francouzskou základnou s jadernými ponorkami se objevily drony

Několik dronů přeletělo nad francouzskou ponorkovou základnou na poloostrově Île Longue na západě země. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na vyjádření četnictva. Prokuratura později odpoledne oznámila, že případ vyšetřuje. Na základně nedaleko bretaňského Brestu jsou umístěny francouzské jaderné ponorky s balistickými střelami (SNLE).

Po krátkém boji s těžkou nemocí zemřel oblíbený moderátor Patrik Hezucký (†55)

Český éter i televizní svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel moderátor a herec Patrik Hezucký, dlouholetý hlas Ranní show na Evropě 2. Stanice uvedla, že v posledních měsících řešil vážné zdravotní potíže a poslední týdny strávil v nemocnici.

Papež rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků

Papež Lev XIV. rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků, která vznikla ke konci pontifikátu tehdy už nemocného papeže Františka. Uvedla to dnes agentura AP, podle níž jde o dosud nejvýraznější krok k nápravě problematických rozhodnutí učiněných za papeže Františka.

Čínský konkurent Nvidie překvapil investory skokovým růstem

Čínská firma Moore Threads, kterou založil bývalý manažer Nvidie v Pekingu, zažila na šanghajském trhu Star Market raketový vstup na burzu. Akcie během prvního dne vystoupaly na několikanásobek upisovací ceny, což ukazuje, jak silně investoři sázejí na snahu Číny osamostatnit se v oblasti čipů pro umělou inteligenci.

Němečtí poslanci schválili sporný důchodový balík

Německý Spolkový sněm dnes navzdory dřívějšímu odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj vyvolal v posledních týdnech krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze. Proti se totiž postavila část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU. Podle nich představují některá z opatření příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby, má i prvek povinnosti

Němečtí poslanci dnes schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Na řadě míst Německa dnes proti zákonu protestovali žáci a studenti německých škol.

Ruský dronový útok zabil na Ukrajině dvanáctiletého chlapce

Dvanáctiletý chlapec přišel o život a další tři lidé utrpěli zranění při náletu ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, oznámil dnes šéf správy této ukrajinské oblasti Vladyslav Hajvanenko. Ukrajinské drony v noci opět útočily daleko na ruském území, informovala média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další vesnici na východě Ukrajiny, a sice Bezimjane v Doněcké oblasti.

Indická centrální banka snížila sazby. Ekonomice se daří, budoucnost je ale nejistá

Rezervní banka Indie (RBI) v pátek snížila svou klíčovou úrokovou sazbu o 25 bazických bodů na 5,25 procenta, což odpovídá odhadům analytiků oslovených agenturou Reuters. Inflace klesla a tlak na ceny se snížil ve všech sektorech, uvedl guvernér Sanjay Malhotra.

Drsný pád Ažnoha zastavil závod v Beaver Creek

Sjezd v americkém Beaver Creek skončil dramatem. Slovinec Rok Ažnoh po neovladatelném pádu ztratil helmu a zůstal ležet bez hnutí. Záchranáři ho odvezli do nemocnice, odkud později přišly povzbudivé zprávy. Experti i trenéři ale popisují okamžiky, při kterých tuhla krev v žilách.

Putin v Indii jedná o obchodu a sankcích

Ruský prezident Vladimir Putin přijel do Indie na jednodenní summit, který má posílit vztahy obou zemí. Moskva chce udržet obchod s jedním ze svých nejdůležitějších partnerů, zatímco Dillí hledá cestu, jak zmírnit tlak amerických sankcí spojených s nákupem ruské ropy. Setkání provází velká pozornost i napětí vyvolané válkou na Ukrajině.

Půjde to po dobrém, nebo po zlém. Putin dal Ukrajině ultimátum ohledně Donbasu

Pokud se ukrajinské jednotky nestáhnou, obsadíme Donbas silou. Ve čtvrtečním rozhovoru to řekl ruský diktátor Vladimir Putin. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však odmítá agresora odměnit územím. Zároveň roste napětí mezi Ukrajinou a USA, přičemž Německo varovalo Kyjev před americkou zradou.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama