-7.1 C
Czech
Středa 7. ledna 2026
Válka na UkrajiněDvě vyčerpané armády bojují o východ Ukrajiny, válka je na další křižovatce

Dvě vyčerpané armády bojují o východ Ukrajiny, válka je na další křižovatce

Válka na Ukrajině se dostala na další křižovatku a bojovníci na obou stranách se připravují na třetí dějství bojů, které by mohlo zvrátit rovnováhu konfliktu. Na svém webu to píše stanice CNN, která se v analytickém článku zamýšlí nad dalším možným vývojem ruské invaze na Ukrajině. „Je to velmi opotřebovávací boj,“ míní Justin Bronk z britského think-tanku Royal United Services Institute (RUSI). „Je to boj mezi dvěma armádami, z nichž obě utrpěly obrovské ztráty a jsou blízko vyčerpání,“ poznamenal.

Ruský prezident Vladimir Putin před třemi měsíci přeorientoval svou válku, kterou vede na Ukrajině od 24. února, na východ země. Učinil tak po prvotním neúspěšném pokusu dobýt ze severu i Kyjev. Poté, co nedávno ruská invazní vojska završila pomalý a krvavý postup Luhanskou oblastí dobytím města Lysyčansk, může se šéf Kremlu cítit být v půli cesty, píše CNN s odkazem na region, jenž společně s Doněckou oblastí tvoří průmyslový Donbas.

Očekává se, že dalším Putinovým krokem bude právě Doněcká oblast, jejíž dobytí by splnilo hlavní cíl Kremlu: ovládnutí celého Donbasu, jehož část od roku 2014 ovládají Moskvou podporovaní separatisté. Kdy a jak k tomu dojde, je však nejasné, upozorňuje stanice. Rusko pokračuje v intenzivních vzdušných úderech, ale podle amerického Institutu pro výzkum války (ISW) jsou ruské pozemní síly uprostřed operační pauzy, aby si odpočinuly a přeskupily se.

To by mohlo dát ukrajinské armádě čas na přípravu obrany částí Doněcké oblasti, které má stále pod kontrolou. Zároveň se hovoří o ukrajinské protiofenzivě na jiných místech fronty, zejména s ohledem na jihoukrajinské město Cherson, které Rusové okupují od začátku invaze.

Až vypukne další fáze plného boje, nemusí to být bitvy poslední, ale mohou podle analytiků do značné míry ovlivnit výsledek války. „Jsou tam dvě města, která se bohužel stanou velmi známými,“ domnívá se Samir Puri z londýnského Mezinárodního institutu strategických studií (IISS). Klíčové bitvy armády podle něj svedou o Slovjansk a Kramatorsk na severu Doněcké oblasti. „Mám podezření, že to bude další Severodoněck a Mariupol,“ dodal s odkazem na města zdevastovaná při ruském postupu. Získání Slovjansku a Kramatorsku by pro Kreml znamenalo podle CNN zásadní průlom.

Pokud se však ukrajinským obráncům podaří získat zpět Cherson, pro Rusko by to podle analytiků znamenalo poměrně závažný problém. Narušilo by to ruské zásobovací linie, přerušilo jeho pozemní most na Krym a představovalo by to výrazné posílení morálky na ukrajinské straně.

Další vývoj bude do značné míry záviset na palebné síle a výzbroji, kterou může každá strana ještě využít. Někteří analytici spekulují, že Rusko stále častěji sahá po starších a méně přesných raketách, což podle nich naznačuje, že se jeho rezervy vyčerpávají. Ukrajina čelí opačnému problému, upozorňuje americká zpravodajská stanice. Do země míří množství špičkové západní výzbroje, přičemž jde o různé nesourodé systémy, které podle Bronka vyžadují různou logistiku či údržbu, a Ukrajinci se s nimi navíc musejí učit zacházet.

Ukrajinská armáda a Západ se soustředí na odražení dalšího ruského útoku na východě země, pokračuje CNN a dodává, že pokud se tempo ruského postupu Luhanskou oblastí bude opakovat i v sousedním regionu, válka se protáhne do podzimu a zimy.

Zároveň není jasné, zda Putin ukončí svou invazi, pokud získá celý Donbas. „Nemyslím si, že by se ambice Rusů (mimo východ Ukrajiny) zcela rozplynuly,“ míní Max Bergmann z Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). „Jsou skutečně odhodlaní kontrolovat Donbas, ale pokud mohou dosáhnout dalších zisků, budou se o to snažit,“ dodává.

Pokud se Putin rozhodne pokračovat za hranice Donbasu, mohl bych chtít postoupit k řece Dněpr, která půlí Ukrajinu od severu k jihu. To by znamenalo pokusit se ovládnout polovinu země, což by vyvolalo zděšení na Západě a značně prodloužilo válku, píše CNN.

Reklama

Doporučujeme

Macron, Starmer a Zelenskyj podepsali prohlášení o zárukách pro Ukrajinu

Lídři Francie, Británie a Ukrajiny podepsali podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na okraj dnešního jednání koalice ochotných v Paříži společnou deklaraci o budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Informovala o tom agentura Reuters.

Babiš: Muniční iniciativa může pokračovat, když ji budou financovat jiné státy

Peníze ze státního rozpočtu česká vláda na muniční iniciativu pro Ukrajinu dávat nebude, lze v ní ale pokračovat za podmínky, že ji budou financovat jiné státy. Po dnešním jednání lídrů zemí takzvané koalice ochotných to českým novinářům v Paříži řekl premiér Andrej Babiš.

Seriál Hannah Montana slaví 20 let. Miley Cyrus připomněla svou roli ikonickým účesem

Miley Cyrus se objevila na filmovém festivalu v Palm Springs s účesem, který okamžitě připomněl éru Hannah Montana. Zpěvačka zároveň potvrdila, že na plánech k 20. výročí seriálu se pracuje. Detaily si zatím nechává pro sebe. Fanoušci tak mohou jen čekat, kdy přijde další oznámení.

Rozmach umělé inteligence přináší větší zátěž pro životní prostředí

Umělá inteligence se rychle stává běžnou součástí našeho života. Zároveň s její oblibou roste i ekologická stopa. Datová centra spotřebují stále víc energie a vody a bez jasných pravidel hrozí, že technologický boom zpomalí plnění klimatických cílů.

Ve Francii za zavřenými dveřmi soudí učitele tance, co zneužil desítky žen

Před soudem v jihofrancouzském městě Aix-en-Provence stanul muž obviněný z dlouhodobého omamování a sexuálního zneužívání žen, přičemž některé z útoků si měl tajně natáčet. Proces, který začal za zavřenými dveřmi, patří k nejzávažnějším případům sexuálního násilí projednávaným ve Francii v posledních letech.

Papež Lev XIV. uzavřel svatý rok 2025

Zavřením Svaté brány v bazilice svatého Petra dnes papež Lev XIV. symbolicky ukončil svatý rok 2025. Do Říma během jubilea dorazily desítky milionů věřících a Vatikán už oznámil i termín dalšího mimořádného jubilea.

Nejnižší mzda v roce 2026 vzrostla na 22 400 korun

Od 1. ledna 2026 roste minimální mzda na 22 400 korun měsíčně, při plném úvazku 40 hodin týdně to odpovídá 134,40 koruny na hodinu. Změna platí pro celý rok 2026 a promítne se do výdělků lidí na nejnižších mzdách i do mzdových rozpočtů zaměstnavatelů.

Izrael bombardoval Libanon, podle prezidenta ohrožuje zasedání komise o příměří

Izrael provedl další vzdušné útoky na jižní Libanon. V noci na dnešek bombardoval třípatrovou budovu ve třetím největším pobřežním městě Sidon, poblíž nemocnice Ráí. Libanonský prezident Joseph Aún útok odsoudil jako úmyslnou snahu Izraele zabránit zasedání výboru pro monitorování příměří mezi Izraelem a militantním hnutím Hizballáh, které se má uskutečnit tuto středu. Napsal to libanonský deník L'Orient-Le Jour (OLJ).

Machado ocenila útok USA na Venezuelu jako velký krok pro lidstvo a svobodu

Šéfka venezuelské opozice a nositelka Nobelovy ceny za mír María Corina Machado v rozhovoru se stanicí Fox News uvítala intervenci Spojených států ve Venezuele jako velký krok pro lidstvo a svobodu. Do Venezuely se chce vrátit co nejdříve. Prohlásila, že ze své vlasti, která disponuje největšími ropnými zásobami na světě, hodlá učinit energetické centrum Ameriky. Speciální síly USA v sobotu zaútočily na Venezuelu a unesly jejího prezidenta Nicoláse Madura do USA, kde čelí obviněním z podílu na pašování drog do země.

Trump slíbil přístup k venezuelskému ropnému bohatství a investoři na to slyší

Akcie energetických gigantů rostou po únosu venezuelského prezidenta Nicoláse Madury. Investoři jsou optimističtí, americký prezident Donald Trump totiž uvedl, že USA budou jihoamerickou zemi dočasně řídit, a že uvolní obrovské zásoby její ropy.

U prezidentského paláce v Caracasu létaly drony a střílelo se

U prezidentského paláce v Caracasu se v pondělí večer objevily neidentifikované bezpilotní letouny a ozývala se střelba a výbuchy, když proti dronům zasáhly bezpečnostní složky. Napsala to dnes ráno agentura AFP a web Infobae s odvoláním na svědky. Incident se stal dva dny poté, co autoritářského prezidenta Nicoláse Madura v sobotu unesly americké jednotky do Spojených států. Venezuelské úřady později uvedly, že policie pouze sáhla k varovným výstřelům proti dronům, které v oblasti letěly bez povolení.

Kolumbie je velmi nemocná. Trump pohrozil útokem

Americký prezident Donald Trump naznačil možný vojenský úder na Kolumbii poté, co nařídil únos venezuelského diktátora Nicoláse Madura. Kolumbijského prezidenta Gustava Petra obvinil ze zapojení do obchodu s kokainem. Petro pohrozil, že se v případě útoku sám chopí zbraně.

Úřady v Rusku a na Ukrajině hlásí mrtvé a raněné po vzájemných dronových útocích

Jeden člověk přišel o život a dva lidé utrpěli zranění při ukrajinském dronovém útoku v ruské Tverské oblasti, uvedl dnes úřad jejího gubernátora Vitalije Koroljova. Dva lidé zahynuli při náletech ukrajinských dronů v Belgorodské oblasti na západě Ruska, informoval tamní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Tři mrtvé a sedm raněných si vyžádaly ruské útoky v ukrajinských regionech, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady v Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti na východě a jihovýchodě země.

Maduro si pro boj s USA najal právníka Juliana Assange

Zadržený venezuelský prezident Nicolás Maduro stanul před soudem. V New Yorku ho bude hájit právník, který roky vedl obranu zakladatele WikiLeaks Juliana Assange. Případ otevírá otázky imunity hlav států, legality zásahu amerických sil i hranic americké jurisdikce.

Rodríguez se oficiálně stala prozatímní prezidentkou Venezuely

Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguez se dnes po složení přísahy oficiálně stala prozatímní prezidentkou země, napsaly agentury. Do funkce se dostala poté, co v sobotu americké speciální síly zajaly autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Nejvyšší soud již dříve nařídil, aby převzala funkci hlavy státu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama