Věda a TechnikaDo Indie se vrátili gepardi, kteří zde před sedmdesáti lety vymřeli

Do Indie se vrátili gepardi, kteří zde před sedmdesáti lety vymřeli

V Indii se budou opět volně pohybovat gepardi. A to poprvé od roku 1952, kdy byli oficiálně prohlášeni za vyhubené. Informuje o tom BCC, Guardian a další servery.

První skupina osmi kočkovitých šelem dorazila z Namibie u příležitosti sobotních narozenin premiéra Naréndry Módího. Než budou vypuštěny do národního parku ve střední Indii, projdou měsíční karanténou, uvádí BBC.

Gepardi dříve v Indii sdíleli džungle s dalšími velkými kočkami, jako jsou lvi a tygři, ale před 70 lety vymizeli. Jsou to nejrychlejší suchozemská zvířata na světě, která jsou schopna dosáhnout rychlosti až 113 km za hodinu.

Je to poprvé, kdy se velké šelmy přesouvají z jednoho kontinentu na druhý a jsou znovu vysazovány do volné přírody. Nejméně 20 gepardů přijde do Indie z Jihoafrické republiky a Namibie, kde žije více než třetina ze 7 000 gepardů na světě.

První várka osmi kusů – pět samic a tři samci ve věku od dvou do šesti let – dorazila v sobotu z Windhoeku v Namibii do indického města Gwalior. Zvířata na transkontinentální cestě v upraveném dopravním letadle Boeing 747 doprovázeli odborníci na divokou přírodu, veterinární lékaři a tři biologové.

Z Gwalioru byli gepardi převezeni vrtulníkem do národního parku Kuno ve státě Madhjapradéš. Tam je do volné přírody vypustila delegace vedená Módím.

Národní park Kuno se rozkládá na ploše 289 kilometrů čtverečních. Je to rozlehlá rezervace, kde se divoké kočky živí kořistí, jako jsou antilopy a divočáci.

Pro zvířata byl vybudován elektrifikovaný výběh s deseti různě velkými odděleními, kde budou v karanténě před vypuštěním do volné přírody.

Každému gepardovi bude přidělen speciální tým dobrovolníků, který ho bude sledovat a dohlížet na jeho pohyb. Gepardi mají satelitní rádiové obojky pro aktualizaci jejich zeměpisné polohy.

Gepardy vybili hlavně pastevci

Podle odborníků vedla k vymizení gepardů v Indii kombinace lovu, ztráty životního prostředí a nedostatku potravy. Studie ukazují, že v koloniálním období bylo v Indii zabito nejméně 200 gepardů, převážně pastevci ovcí a koz. Někteří z nich byli zlikvidováni nájemnými lovci, protože šelmy vnikaly do vesnic a zabíjely hospodářská zvířata. Gepard je tak jediným velkým savcem, který v zemi od získání nezávislosti na britské nadvládě vyhynul.

Indie se snaží o navrácení gepardů do přírody již od 50. let 20. století. Snaha ze strany Íránu v 70. letech dvacátého století byla neúspěšná poté, co byl íránský šáh svržen a jednání byla zastavena.

Zastánci projektu tvrdí, že reintrodukce gepardů posílí místní ekonomiku a pomůže obnovit ekosystémy, které tyto velké kočky podporují.

Obavy z nebezpečí

Někteří se však obávají, že přemisťování zvířat je vždy spojeno s riziky a že gepardům v parku hrozí různá nebezpečí.

Gepardi jsou choulostivá zvířata, která se vyhýbají konfliktům a jsou terčem konkurenčních predátorů. A v parku Kuno žije početná populace levhartů, kteří by mohli gepardí mláďata zabít.

Existuje také možnost, že se gepardi zatoulají za hranice parku a zabijí je lidé nebo jiná zvířata.

Úředníci však tvrdí, že tyto obavy jsou neopodstatněné, protože gepardi jsou velmi přizpůsobivá zvířata. Lokalita byla podle úřadů plně prozkoumána z hlediska životního prostředí, kořisti a potenciálu konfliktu člověka se zvířetem.

„Gepardi jsou velmi přizpůsobiví a předpokládám, že se v tomto prostředí dobře adaptují,“ cituje Guardian Laurie Marker, zakladatelku charitativní organizace Cheetah Conservation Fund se sídlem v Namibii, která se podílela na logistice projektu. „Nemám velké obavy,“ dodala.

První gepard na světě, který byl chován v zajetí, byl v Indii za vlády mughalského císaře Džahángíra. Jeho otec Akbar zaznamenal, že v jeho době zde žilo 10 000 gepardů. Vládl v letech 1556 až 1605. Mnohem později výzkumy naznačily, že počet gepardů klesl v 19. století na několik stovek. Nejrychlejší šelma na světě byla údajně v Indii naposledy spatřena před 70 lety.

Doporučujeme

Rubio hovořil s Lavrovem o možném setkání Trumpa s Putinem v Číně

Americký ministr zahraničí Marco Rubio mluvil se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem o možném setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který se bude konat v polovině listopadu v Číně. Informovala o tom agentura AFP.

Mark Ruffalo se představí v silném dramatu. Film vypráví o skutečném boji za lidská práva

Mark Ruffalo se představí v novém životopisném dramatu Being Heumann, které připomíná jeden z nejvýznamnějších protestů za práva lidí se zdravotním postižením v americké historii. Snímek vychází ze skutečných událostí roku 1977, kdy aktivisté na 26 dní obsadili federální budovu v San Francisku. Na streamovací platformě Apple TV bude dostupný od 13. listopadu.

Přirozené prostředí ovlivňuje výskyt zvířat více než klima

Výskyt živočichů ovlivňuje nejen změna klimatu, ale především prostředí, ve kterém žijí. Rozsáhlý výzkum ve Finsku ukázal, že podoba krajiny má pro většinu sledovaných skupin zvířat větší význam než klimatické podmínky. Výsledky zdůrazňují důležitost ochrany přirozených stanovišť a šetrného využívání krajiny.

Trump umožní Bolsonarovi zůstat v USA, brazilské volby označil za ostudu

Brazilský prezidentský kandidát Flávio Bolsonaro může zůstat ve Spojených státech, jak dlouho bude chtít, prohlásil v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. Zároveň zpochybnil nedávné brazilské volby, v nichž Bolsonaro prohrál s levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Podle Trumpa byly volby "ostudou". Informovala o tom agentura Reuters.

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor gerilové organizace ELN

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor kolumbijské povstalecké organizace Vojsko národního osvobození (ELN). Agentuře AFP to v noci na dnešek potvrdila nevládní organizace Fundaredes. K útoku došlo v pátek ve venezuelském pohraničním státě Apure, kde podle agentury AFP při bombardování zemřelo několik lidí. Venezuelská vláda se k tomu zatím nevyjádřila.

Trump tvrdí, že USA zničily většinu íránských vojenských kapacit

Spojené státy už zničily velkou část íránských vojenských kapacit, stále ale musí zasáhnout jeden či dva zbývající cíle, včetně předpokládaného jaderného zařízení známého jako Pickaxe Mountain (persky Kúh-e Kolang Gáz Lá). V noci na dnešek to podle agentury AFP řekl americký prezident Donald Trump. Zároveň uvedl, že jednání s Íránem o ukončení války pokračují, podle něj ale Teheránu nelze příliš důvěřovat.

Česká ekonomika zpomaluje. Růst klesl na 1,6 procenta, domácnosti ale dál utrácejí

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,6 procenta. Tempo hospodářského růstu tak zpomalilo na nejnižší úroveň za poslední dva roky. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však ekonomika rostla o 0,5 procenta, především díky spotřebě domácností a zahraničnímu obchodu. Slabší výsledky naopak zaznamenaly zpracovatelský průmysl a stavebnictví.

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama