menu

19.6 C
Czech
Neděle 31. srpna 2025

Prezidentská amnestie ve Vietnamu příští týden omilostní bezmála 14.000 vězňů

Vietnamský prezident Luong Cuong příští týden u příležitosti státního svátku omilostní bezmála 14.000 vězňů, což je nejvíce za jeden rok. Napsala to agentura AFP. Od roku 2009 se na svobodu dostalo téměř 100.000 trestanců.

Bitcoin čelí změně trendu, Ethereum dosahuje historických hodnot

Bitcoin se na začátku týdne dostal pod tlak a klesl z předešlých hodnot 118 000 USD na přibližně 112 000 USD. Tento pokles je způsobený velkými prodeji ze strany tzv. velryb, což vyvolalo obavy z dalšího vývoje. Naproti tomu Ethereum ukázalo svou sílu a dosáhlo nových historických maxim, když se cena vyšplhala na více než 4930 USD.

Diviš: Pro Česko musí být prioritou energetická soběstačnost

Populace jaguárů v Mexiku roste, ale druh zůstává ohrožený

Po letech alarmujících zpráv přichází překvapivě dobrá čísla. Mexiko hlásí nárůst populace jaguárů, největších šelem Ameriky. Přesto odborníci varují, že vyhráno ještě zdaleka není.

Jednou z možností je prodloužit výjimku na provozování uhelných elektráren. Vedle fotovoltaiky, vedle toho, že se mají co nejdříve dostavět Dukovany. Alespoň jeden blok, nabádá podnikatel a trojka na kandidátce Svobodných Karel Diviš.

Jste absolventem Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v oboru matematika a management, působil jste jako externí redaktor sportovní redakce České televize, založil jste firmu IDC-softwarehouse a kandidoval jste na prezidenta České republiky. Nyní je na řadě Evropský parlament v dresu Svobodných. Proč to?

Důvod, proč jsem se rozhodl, že bych se rád nějak politicky angažoval, je jediný. Nejsem spokojený s tím, kam se naše země posouvá, respektive neposouvá. Myslím si, že spousta lidí si to takto nepředstavovala. Když jsme vstupovali do Evropské unie, tak jsme my všichni měli velká očekávání – že budeme díky svobodě cestování a svobodě podnikání rychle dohánět západní země. To se chviličku možná i dělo. Jenže v posledních letech, když to řeknu lidově, se Evropa jako celek, a my jsme její součástí, střílí do nohy a ztrácí konkurenceschopnost. Takže to je to, co mě jako podnikatele přivedlo k tomu, že jsem se chtěl nějak angažovat a třeba sdělovat své názory. A budu-li někam zvolený, tak pomoci republice.

Jak konkrétně, jakou prací, v jakém výboru EP?

Vystudoval jsem současně ekonomii na Fakultě sociálních věd, čili mám dvě vysoké školy. Co se týká frakcí v Evropském parlamentu, bude záležet na tom, jak evropské volby dopadnou. Můžou vzniknout nové frakce, může se to celé přeskupit ze stávajících politických skupin. Asi nejblíže, jak mně osobně, tak straně Svobodných, by byla frakce ECR, tedy Evropští konzervativci a reformisté, kde je momentálně ODS.

Co se týká práce v těch výborech, tak pozice europoslance je trošku zvláštní, protože Evropský parlament nemá na rozdíl od národních parlamentů zákonodárnou iniciativu. Europoslanec ale může, nebo nemusí zvednout pro něco ruku. Mně osobně by byla nejblíže ekonomická témata. Pro Českou republiku je jednoznačně hrozně důležité, abychom jí co nejdříve vrátili energetickou soběstačnost. Teď ji máme, ovšem ze studií jasně vyplývá, že do nějakých deseti let, kdy se pravděpodobně nestihnou dostavět Dukovany ani Temelín, tak ji prostě mít nebudeme. Je třeba udělat co nejvíc pro to, abychom o tuto obrovskou výhodu nepřišli.

Jednou z možností je prodloužit výjimku na provozování uhelných elektráren. Mám rád přírodu, jsem pro ekologii, ale musí to mít nějaký poměr cena výkon. Prodloužit možnost vyrábět elektřinu v uhelných elektrárnách by pro Česko dávalo význam. Vedle fotovoltaiky, vedle toho, že se mají co nejdříve dostavět Dukovany. Alespoň jeden blok.

Já jsem si tu ekonomii s dovolením schválně nechal jako samostatnou kapitolu. Říkal jste, že se Evropa střílí do nohy, že podrývá svoji konkurenceschopnost. Kde byste viděl recepty, jak si konkurenceschopnost udržet, případně ji vrátit do hry?

To, co asi vadí všem, zejména podnikatelům, je skutečnost, že je Evropa naprosto regulovaná z EU. Je to pro mě blízké téma. V technologiích nastupuje umělá inteligence, a Spojené státy se vydaly cestou co nejdříve nové možnosti využít a snahy najít jejich použití pro občany, firmy. A během tohoto procesu hledat nějaké regulace. Evropa je přesně opačným příkladem: nejdříve hledá regulace, a pak teprve přijdou na řadu podnikatelé. Jedna z vlastností umělé inteligence je učení se ze zkušenosti. Čím více mají algoritmy informací, tak by měly být přesnější. To znamená umět lépe komunikovat s lidmi. Jedna z připravovaných regulací přitom říká, že by umělá inteligence měla tu interakci zapomenout. Člověk by měl mít minimálně volbu, jestli skutečně chce, aby se na to zapomnělo, anebo jestli vnímá jako výhodu, že příště, když bude s něčím takovým komunikovat, by už mohl o něco dál. To jsou přesně ty věci, kdy Evropa konkurenceschopnost ztrácí a bude ztrácet. Když pominu Green Deal, o kterém mluvíme pořád dokola.

Měl byste nějaké doporučení pro českou ekonomiku, která je silně proexportně orientovaná, má silnou průmyslovou základnu a je energeticky velmi náročná? Máme šanci s tímto nastavením v budoucnu obstát?

V Evropě začala energetická krize. Nestalo se to válkou na Ukrajině, třebaže ta ji bezesporu umocnila. Začalo to postojem Německa, které začalo nesmyslně zavírat jaderné elektrárny, protože havarovala Fukušima. To způsobilo nedostatek elektrické energie v celé Evropě. To byl prvopočátek.

Němci a Francouzi jako tahouni Evropské unie si dále řekli, že je pro ně důležitý jejich automobilový průmysl. Viděli, co se děje v Americe a Číně, chtěli proto pomoci svým firmám. Současně byla doktrína na záchranu klimatu, na snižování emisí CO2. No a Němci a Francouzi usoudili, že když v rámci této doktríny podpoří co nejrychlejší zákaz výroby aut se spalovacími motory, automobilky přejdou na nové technologie, a státy jim takto pomůžou. Třeba ve světové konkurenci.

Já bych, jako německý či francouzský politik, pro to určitou dávku pochopení měl. Jenže podívejme se na situaci České republiky. Byla a stále je světovou, nebo alespoň evropskou velmocí ve výrobě elektrické energie. Máme Dukovany a Temelín, měli jsme Michalovce a Jaslovské Bohunice. A jsme pořád velkými vývozci elektřiny. Cenová krize nás postihla nejvíce. A Němci od nás vykoupili co mohli, díky systému Lipské burzy a emisním povolenkám. Česká republika potřebuje být energeticky soběstačná. Máme vysokou cenu, ale do budoucna mít nebudeme. Z pohledu českého politika: Pojďme si vyjednat výjimku, jako mají právě Němci a třeba Poláci.

Výjimku na uhlí?

Abychom udrželi při životě ty uhelné elektrárny. Tím neříkám, že by se dlouhodobě neměly zavřít. Jsem pro snižování emisí CO2, ale elektrárny jsou dnes odsířené. Když to řeknu lidově, nevypouštějí tolik škodlivin jako za socialismu. To je jedna věc.

Do toho je Česká republika nejprůmyslovější země v EU, je nejvíce závislá na energiích. A unie nadiktovala přechod na elektromobilitu. Vezměte si, kdo tady vlastní finální výrobky a služby. Škodovka není česká, jsou tady korejské a jiné značky. My nevlastníme ten finální produkt, to auto, jsme v nějakém subdodavatelském řetězci. A německý nebo francouzský koncern si řekne – v Česku už není levná elektrická energie, není tam ani levná pracovní síla, tak proč my bychom tam vyráběli?

Klidně se může stát, že za pět, deset Škodovka odejde, půjde někam, kde to pro ni bude nákladově příznivější. Ale česká ekonomika není v tuto chvíli transformována na něco jiného. Jestliže třicet procent exportu připadá na automobilky, tak bych chtěl vidět vizi, co budeme dělat jiného. Já jsem navrhoval, ve své prezidentské kampani, ať se zaměříme na technologie a špičkové technologie pro obranyschopnost země, pro armádu. Ať dáme peníze do nejinovativnějších technologiích v této oblasti. Peníze se do obrany daly, ale na nákup v F-35. Je to celý komplex a soubor strategických opatření, která se mně a Svobodným nelíbí, protože nedávají v dlouhodobém kontextu smysl.

Vláda nám říká, že to zachrání paroplynové elektrárny, ale když vidím, jak dlouhá jsou stavební řízení, tak si tím vůbec nejsem jistý. Je spíše pravděpodobné, že nebudeme mít elektrickou energii. Budeme ji muset kupovat, dovážet, bude drahá. Tím se prodraží veškeré vstupy, a tím pádem se ztratí tradiční věci, co u nás jsou. A automobilky tady možná ani nebudou.

Máte představu, jak by mohl vypadat pomyslný komunikační most mezi Evropským parlamentem a českými politiky, který podle některých europoslanců nefunguje nebo snad ani neexistuje?

Toto je pro mě osobně velice silné téma. Pokud bych se stal europoslancem, tak bych jednoznačně, i díky tomu, že jako europoslanec máte nějaký mediální i politický prostor, chtěl tlačit ta témata co nejvíce zpět do České republiky. V unii se něco rozhoduje, a my jako Češi tyto věci dost podceňujeme. Pak se probereme a řekneme: Green Deal je špatně, GDPR jsme si takto nepředstavovali a podobně. Jsme někdy takoví prokrastinátoři, a to je potřeba říci, upozorňovat na to. Vládní činitelé mají v domácí politice spoustu jiných starostí, a europoslanci nebo silná skupina europoslanců by měla nejenom ty věci co nejvíc komunikovat směrem k veřejnosti, ale zároveň oslovovat příslušná ministerstva, do jejíž gescí to spadá, případně vládu. A někdy bít na poplach, nebo upozornit, že bychom měli v něčem zabrat, něco vyjednat. To v našem členství v EU dlouhodobě chybí. Jsou tady strany, které řeknou, Green Deal je špatně, a přitom ho někde předtím schvalovaly. ODS vás označí za demagogy, když chcete oddálit zákaz výroby aut se spalovacími motory, a dneska její kandidáti veřejně říkají, že by to asi stálo za to. Na to, že evropská témata ovlivňují naši legislativu z nějakých šedesáti, sedmdesáti procent, jsou na můj vkus v Česku málo komunikována. Jak veřejnými činiteli, tak sdělovacími prostředky. Lidé se pak diví, že je rozhodnuto, a že s tím nic neuděláme. Pokud bych byl europoslancem, můžu zaručit, že budu ty důležité věci komunikovat na denní bázi.

 

 

Reklama
Reklama

Vybrali jsme pro vás

HONOR uvádí na trh Magic V5: Nekompromisně nejtenčí skládací telefon v západní Evropě

Londýn 30. srpna 2025 (PROTEXT/PRNewswire) - Značka HONOR rozšiřuje své portfolio AI vlajkových lodí o ultratenký notebook HONOR MagicBook Art 14 2025 a tablet...

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Rusko v noci podniklo útok na energetickou infrastrukturu Oděské oblasti

Rusko v noci na dnešek podniklo rozsáhlý útok na energetickou infrastrukturu v Oděské oblasti, po němž přes 29.000 odběratelů zůstalo bez dodávek elektřiny, informovala ukrajinská média. Přístavní město Čornomorsk ležící v tomto regionu podle svého starosty zažilo největší útok od roku 2022, kdy celoplošná ruská invaze na Ukrajinu začala.

Prezidentská amnestie ve Vietnamu příští týden omilostní bezmála 14.000 vězňů

Vietnamský prezident Luong Cuong příští týden u příležitosti státního svátku omilostní bezmála 14.000 vězňů, což je nejvíce za jeden rok. Napsala to agentura AFP. Od roku 2009 se na svobodu dostalo téměř 100.000 trestanců.

Francie či Španělsko odsuzují americké vízové restrikce pro Palestince

Ministři zahraničí Francie, Španělska či Irska dnes důrazně kritizovali rozhodnutí Spojených států neudělit víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří se měli zúčastnit zářijového zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Informují o tom agentury AFP a Reuters, podle nichž se tak šéfové diplomacií vyjádřili v Kodani, kde jsou na neformálním jednání ministrů zahraničí EU.

Rusko podniklo další rozsáhlý útok na Ukrajinu, v Záporoží zahynul jeden člověk

Rusko v noci na dnešek podniklo další rozsáhlý útok na Ukrajinu, jehož cílem byla více než polovina oblastí, včetně regionů na západě země. Kvůli ochraně polských oblastí v sousedství Ukrajiny odstartovaly polské a spojenecké stíhačky, oznámilo nad ránem vedení polské armády. Ruský úder na Záporoží si vyžádal jednoho mrtvého a 24 zraněných, z toho několik dětí, uvedl Ivan Fedorov, šéf Záporožské oblasti. Škody jsou na energetické infrastruktuře v tomto regionu. Ukrajinská armáda pokračovala v útocích na ruské rafinérie.

Zelenskyj svolává nová jednání s Evropou a USA, s lídry chce mluvit příští týden

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj usiluje o nová jednání s mezinárodními partnery, včetně prezidenta USA Donalda Trumpa a evropských lídrů. Cílem je hledat cestu k ukončení více než tříleté války s Ruskem. Podle Zelenského by se setkání měla uskutečnit příští týden.

Kallas chce, aby Rusko platilo reparace, pokud bude chtít zpět svůj majetek

Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.

Ukrajinou otřásla vražda Andrije Parubije

Na západě Ukrajiny byl ve Lvově zavražděn Andrij Parubij, předseda ukrajinského parlamentu v letech 2016 až 2019. Oznámil to prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle místních úřadů se stal obětí střelce, po kterém policie pátrá.
Reklama

DOPORUČUJEME

HONOR uvádí na trh Magic V5: Nekompromisně nejtenčí skládací telefon v západní Evropě

Londýn 30. srpna 2025 (PROTEXT/PRNewswire) - Značka HONOR rozšiřuje své portfolio AI vlajkových lodí o ultratenký notebook HONOR MagicBook Art 14 2025 a tablet...

Coventry reaguje na tvrzení společnosti Lapetus o ochraně obchodního tajemství

Tallahassee (USA, Florida) 30. srpna 2025 (PROTEXT/PRNewswire) - Společnost Coventry vyžaduje transparentnost v přesnosti odhadů délky života. Po oznámeném ukončení činnosti firmy Lapetus Coventry...

iHerb slaví 29 let celosvětovou výroční slevovou akcí

Irvine (Kalifornie) 29. srpna 2025 (PROTEXT/GlobeNewswire) - Světový lídr v online prodeji v oblasti zdraví a wellness slaví 29% slevami, uvádí nové produkty vlastních...
Reklama
Reklama

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Rusko v noci podniklo útok na energetickou infrastrukturu Oděské oblasti

Rusko v noci na dnešek podniklo rozsáhlý útok na energetickou infrastrukturu v Oděské oblasti, po němž přes 29.000 odběratelů zůstalo bez dodávek elektřiny, informovala ukrajinská média. Přístavní město Čornomorsk ležící v tomto regionu podle svého starosty zažilo největší útok od roku 2022, kdy celoplošná ruská invaze na Ukrajinu začala.

Prezidentská amnestie ve Vietnamu příští týden omilostní bezmála 14.000 vězňů

Vietnamský prezident Luong Cuong příští týden u příležitosti státního svátku omilostní bezmála 14.000 vězňů, což je nejvíce za jeden rok. Napsala to agentura AFP. Od roku 2009 se na svobodu dostalo téměř 100.000 trestanců.

Francie či Španělsko odsuzují americké vízové restrikce pro Palestince

Ministři zahraničí Francie, Španělska či Irska dnes důrazně kritizovali rozhodnutí Spojených států neudělit víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří se měli zúčastnit zářijového zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Informují o tom agentury AFP a Reuters, podle nichž se tak šéfové diplomacií vyjádřili v Kodani, kde jsou na neformálním jednání ministrů zahraničí EU.

Rusko podniklo další rozsáhlý útok na Ukrajinu, v Záporoží zahynul jeden člověk

Rusko v noci na dnešek podniklo další rozsáhlý útok na Ukrajinu, jehož cílem byla více než polovina oblastí, včetně regionů na západě země. Kvůli ochraně polských oblastí v sousedství Ukrajiny odstartovaly polské a spojenecké stíhačky, oznámilo nad ránem vedení polské armády. Ruský úder na Záporoží si vyžádal jednoho mrtvého a 24 zraněných, z toho několik dětí, uvedl Ivan Fedorov, šéf Záporožské oblasti. Škody jsou na energetické infrastruktuře v tomto regionu. Ukrajinská armáda pokračovala v útocích na ruské rafinérie.

Zelenskyj svolává nová jednání s Evropou a USA, s lídry chce mluvit příští týden

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj usiluje o nová jednání s mezinárodními partnery, včetně prezidenta USA Donalda Trumpa a evropských lídrů. Cílem je hledat cestu k ukončení více než tříleté války s Ruskem. Podle Zelenského by se setkání měla uskutečnit příští týden.

Kallas chce, aby Rusko platilo reparace, pokud bude chtít zpět svůj majetek

Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.

Ukrajinou otřásla vražda Andrije Parubije

Na západě Ukrajiny byl ve Lvově zavražděn Andrij Parubij, předseda ukrajinského parlamentu v letech 2016 až 2019. Oznámil to prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle místních úřadů se stal obětí střelce, po kterém policie pátrá.

OSN zvažuje rozšířit misi na Haiti pro boj s gangy

Rada bezpečnosti OSN začala jednat o návrhu rezoluce, která by posílila a rozšířila současnou mezinárodní misi na Haiti. Stávající jednotka vedená Keňou se potýká s nedostatkem lidí i financí a nedokázala obnovit kontrolu nad hlavními částmi Port-au-Prince.

EU plánuje pokračovat v podpoře Ukrajiny i po válce

Většina ministrů obrany Evropské unie se shodla, že podpora Ukrajiny nesmí skončit příměřím. Unie chce zemi nabídnout vojenský výcvik, bezpečnostní poradenství a další formy pomoci i v poválečné fázi. Souhlas všech členských států bude ale nutnou podmínkou.

Russell odkládá podpis nové smlouvy s Mercedesem

George Russell ani během letní přestávky neprodloužil kontrakt s Mercedesem. Britský jezdec ale tvrdí, že se cítí v klidu a prodloužení je jen otázkou času. Vedení stáje podle něj chtělo mít věc vyřešenou už před Velkou cenou Nizozemska, Russell však pauzu využil k odpočinku.
Reklama
Reklama

NEJPOPULÁRNĚJŠÍ ČLÁNKY

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

PR servis České tiskové kanceláře

O nás

Hlavními tématy na serveru World News 24 jsou zahraniční zpravodajství, ekonomika, politika a světové dění.

Kontaktujte nás: info@wn24.cz

Sledujte nás