Dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová dnes vyhlásila předčasné parlamentní volby na 1. listopadu. Budou se tak konat sedm měsíců před koncem jejího čtyřletého mandátu, uvedla agentura AP. Podle posledních průzkumů se dá očekávat vyrovnaný volební souboj mezi levicí a pravicovým blokem, který zahrnuje i krajní pravici.
„Informovala jsem dnes královnu, že parlamentní volby budou uspořádány“ 1. listopadu, oznámila předsedkyně menšinové vlády na tiskové konferenci. Podvolila se tak ultimátu jedné ze stran podporujících vládu, která hrozila jejím svržením, pokud volby nebudou svolány do čtvrtka. Mnoho politických analytiků očekávalo, že Frederiksenová dnes konání předčasných voleb oznámí, aby se tak vyhnula vyslovení nedůvěry vládě.
Danish Prime Minister Mette Frederiksen called a general election for Tuesday Nov. 1, seven months ahead of the end of her term in office. Frederiksen has seen her popularity dwindle for her role in a decision to cull Denmark’s captive mink population. https://t.co/4k9jmvwDCn
— The Associated Press (@AP) October 5, 2022
„Chceme širokou vládu se stranami z obou stran politického středu,“ prohlásila 44letá politička, která se stala nejmladším člověkem v čele dánské vlády v roce 2019, kdy slibovala zlepšení sociálních služeb po předchozích liberálních reformách.
Frederiksenová je jediným ze zástupců 44 zemí pozvaných na rozsáhlý čtvrteční evropský summit v Praze, který se akce nezúčastní, a to právě z vnitropolitických důvodů. Dánsko čelí politické krizi poté, co se ocitlo ve víru globálních politických událostí, když byly u jeho břehů minulý týden poškozeny, pravděpodobně aktem sabotáže, plynovody přivádějící zemní plyn z Ruska do Evropy po dně Baltského moře.
Frederiksenová, která je známá i jako zarytá podporovatelka ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, se dočkala obecné chvály za to, že Dánsko provedla pandemií covidu-19 s poměrně mírnými zdravotními a ekonomickými důsledky. Masivní podpory se jí dostalo za urychlené uzávěry v raných fázích pandemie v roce 2020.
Ještě v témže roce však premiérka přišla s kontroverzním rozhodnutím vybít všechny chovné norky v zemi, tedy až 17 milionů zvířat, kvůli obavám z šíření zmutovaného koronaviru. Mutace se objevila na norkových farmách a nakazilo se jí 11 lidí, byť neexistují důkazy o její vyšší nebezpečnosti. Zpětně se ukázalo, že preventivní opatření nebylo právně podložené. Podpora vládě postupně klesala a nakonec jí podporu vypověděli sociální liberálové.
Dánsko bylo jedním z největších světových exportérů norkové kožešiny. Nejvíce ji vyváželo do Číny.
