EkologieCOP28 proběhne ve válečných kulisách pod taktovkou ropné velmoci

COP28 proběhne ve válečných kulisách pod taktovkou ropné velmoci

Přípravy klimatického summitu COP28 jsou v plném proudu. Tato událost, na níž se budou jednání točit kolem odklonu od těžby fosilních paliv, přechodu na obnovitelné zdroje a financování rozvojových států, je považována za klíčovou ve snaze udržet globální oteplování pod hranicí dvou stupňů. Aktivisté však nesouhlasí s tím, že ji má pod palcem jeden z největších producentů ropy. Informuje o tom BBC a další zpravodajské servery.

Důležitost summitu COP28 pořádaného 30. listopadu v Dubaji (potrvá do 12. prosince) podtrhuje letošní rok, podle klimatologů nejteplejší v historii. Padly nové teplotní rekordy a přírodní katastrofy zasáhly část světa s nebývalou silou.

Delegace mají jednat o rychlém přechodu na čisté zdroje energie do roku 2030 a způsobu financování rozvojových států nejvíce ohrožených klimatickými změnami. Proběhnou i diskuse na téma společnosti a přírody.

COP28 je nejobsáhlejší klimatickou konferencí Organizace spojených národů (OSN) vůbec. Očekává se od ní nasměrování lidstva zpět k cíli Pařížské dohody udržet globální oteplování na stále zdravé hranici 1,5 stupně Celsia, uvedla televize BBC.

Podle nedávných odhadů Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) je však svět na cestě k černému scénáři – oteplení o 2,4 až 2,7 stupně Celsia do konce století. Řada studií v čele s OSN varuje, že se světu nedaří oteplování zastavit a nedělá pro to dost.

Summitu se zúčastní přes dvě stovky vlád. Dorazí i zástupci charitativních a ekologických organizací, domorodých komunit, think-tanků, zástupců energetických společností a náboženských organizací, ale i lobbisté za fosilní paliva jako loni.

COP28 rozděluje společnost

Kdo však podle rozhovoru anonymního zdroje s listem The New York Times nedorazí, je americký prezident Joe Biden. Příliš ho totiž zaměstnává válka mezi Izraelem a Hamásem. Neočekává se ani účast čínské hlavy státu Si Ťin-pchinga.

USA s Čínou se ale před COP28 dohodly na společných cílech, například na snížení emisí metanu či ztrojnásobení obnovitelných zdrojů do roku 2030. V Dubaji navíc zastoupí Spojené státy zvláštní vyslanec pro klima John Kirby.

Také se počítá s účastí britského premiéra Rishi Sunaka, krále Karla a papeže Františka. Klimatický summit se letos uskuteční ve vyhrocené atmosféře. Probíhat bude v kulisách vznětlivého konfliktu mezi židovským státem a muslimskými radikály.

Podle expertů může tato atmosféra ovlivnit politickou část jednání. Na špatné atmosféře se může podepsat i jistá kontroverze konference. Spojené arabské emiráty jsou totiž jedním z deseti největších producentů ropy a prezidentem summitu je ředitel obří ropné korporace.

Sultan al-Jaber tvrdí, že má unikátní pozici, kdy může prosazovat akci ze strany ropného a plynárenského průmyslu. Uniklé dokumenty, které viděla stanice BBC, ale ukázaly, že chtějí emiráty na summitu „v soukromí“ uzavřít nové dohody o těžbě ropy.

I letos lze očekávat neshody. Ty se mohou projevit během jednání o rychlosti snižování těžby fosilních paliv a způsobu financování rozvojových států v rámci takzvaného fondu ztrát a škod, na němž se světoví lídři dohodli loni v Egyptě.

Doporučujeme

Evropští lídři řeší budoucnost Arktidy. Roste její význam i obavy z Ruska

Arktida se rychle mění z odlehlého regionu v jednu ze strategicky důležitých oblastí Evropy. Evropští lídři se proto sešli ve finském Rovaniemi, kde řeší bezpečnost severu, rostoucí význam námořních tras i přístup ke kritickým surovinám. Do debat výrazně zasahuje také Rusko a jeho vojenská aktivita.

Trump tvrdí, že Írán chce uzavřít dohodu, ale že to závisí na USA

Americký prezident Donald Trump dnes uvedl, že Írán chce uzavřít dohodu, ale že on sám rozhodne, zda se Spojené státy opět zapojí do jednání. Napsal to na své sociální síti Truth Social.

Trump uvedl, že Ukrajina a Rusko zastaví útoky na energetické cíle

Ukrajina a Rusko souhlasily s ukončením vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu, uvedl dnes americký prezident Donald Trump. Podle něj tyto útoky, nikoliv jeho válka v Íránu, vedly k nárůstu globálních cen nafty. Trump to napsal v příspěvku na své sociální síti Truth Social.

Maďarský premiér Magyar chce měnit kontroverzní zákon o ochraně dětí. Zmizí diskriminace menšin

Maďarský premiér Péter Magyar oznámil změny kontroverzního zákona o ochraně dětí, který dlouhodobě kritizuje Evropská unie i organizace na ochranu práv LGBTQ+ lidí. Novela má podle premiéra posílit ochranu nezletilých před násilným a sexuálním obsahem a zároveň odstranit diskriminační ustanovení namířená proti sexuálním menšinám.

Kanada láká světové investory. Chce rozhýbat kapitál za bilion dolarů

Kanada se snaží přilákat další zahraniční kapitál a zároveň snížit svou ekonomickou závislost na Spojených státech. Do Toronta dorazily stovky představitelů velkých investičních společností, kteří dohromady spravují aktiva za více než 120 bilionů dolarů. Vláda chce během pěti let podpořit investice za bilion kanadských dolarů.

Postup Hútíů se nedaří zastavit. Povstalci dobyli další dva ostrovy

Jemenští povstalci Hútíové nadále rychle postupují podél pobřeží Rudého moře. V pondělí dobyli další dva ostrovy. Zároveň postupují do vnitrozemí a provádějí přeshraniční útoky na Saúdskou Arábii. Tisíce Jemenců prchají ze svých domovů.

KOMENTÁŘ: Obří komplikace pro trh s ropou. Proč je v ohrožení další porce světové dodávky?

Vzkříšení války na Blízkém východě žene překotným tempem vzhůru ceny ropy. Výraznou komplikací pro obchod s komoditou se teď stal útok na saúdskoarabský ropovod East-West. Proč je to pro trh problém?

Medvědi se vracejí do severního Španělska

Populace medvědů hnědých v Kantaberském pohoří se během několika desetiletí výrazně zotavila. Zatímco na konci 80. let jich v oblasti zbývalo jen asi 60, dnes může jejich počet přesahovat 500. K návratu šelem pomohla ochrana přírody, zákaz lovu i vytváření vhodnějšího prostředí.

Trump zopakoval, že Ukrajina by neměla útočit na ruské rafinerie, Kreml to vítá

Prezident Spojených států Donald Trump v rozhovoru s novináři znovu prohlásil, že Ukrajina by neměla útočit na ruské rafinerie. Nejnovější vyjádření učinil v noci na dnešek při návratu z Irska do Spojených států, jak vyplývá ze záznamu zveřejněného Bílým domem. Kreml výzvu amerického prezidenta přivítal, informovala ruská státní agentura TASS.

Írán si předvolal rakouského diplomata kvůli zasedání MAAE bez účasti Teheránu

Írán si předvolal rakouského chargé d’affaires poté, co se jeho zástupce nemohl zúčastnit jednání Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve Vídni. Informovala o tom dnes agentura AFP. Podle íránské státní televize se šéf íránského jaderného programu Mohammad Islámí nemohl zúčastnit schůzky, na kterou byl pozván, kvůli námitkám Spojených států.

Ceny ropy letí vzhůru po útoku na saúdský ropovod. Světu hrozí výpadek až 4 procent dodávek

Ceny ropy v pondělí prudce vzrostly na nejvyšší úroveň od konce května. Trhy tak reagují na zprávy o útoku dronů na saúdský ropovod East-West, který musel být odstaven. Ropovod království umožňoval obcházet Hormuzský průliv.

Diplomacie selhává. Rozhovory o Hormuzském průlivu byly odloženy

Rozhovory mezi Íránem a zeměmi Perského zálivu o Hormuzském průlivu byly odloženy, oznámil ománský ministr zahraničí Badr Albusaidi v příspěvku zveřejněném na sociální síti X (dříve Twitter). Tato jednání zprostředkoval Omán a účastnit se jich neměly Spojené státy.

Provoz v Hormuzském průlivu klesl na čtyři lodě denně

Počet nákladních lodí, které o víkendu propluly Hormuzským průlivem, klesl na čtyři. Poslední desetidenní průměr přitom činil 14 plavidel denně, informovala dnes agentura Reuters s odkazem na údaje o pohybu lodí.

Kitagučiová překonala japonský rekord, Werrová a Paulinová zůstávají neporažené

Ultimátní atletický šampionát v Budapešti nabídl několik špičkových výkonů. Haruka Kitagučiová ovládla oštěp novým japonským rekordem, Audrey Werrová prodloužila svou vítěznou sérii na 800 metrů a Marileidy Paulinová znovu nenašla přemožitelku na čtvrtce. Rychlé časy přinesly také oba závody na 100 metrů.

Rusko a Ukrajina hlásí mrtvé a raněné po útocích, v Polsku vzlétly stíhačky

Nejméně dva mrtvé a šest raněných si vyžádal nálet ukrajinských dronů na Nižněkamsk, informoval starosta města v ruském Tatarstánu. Celkem bylo podle úřadů v regionu zraněno 12 lidí. Terčem náletu se podle serveru Ukrajinska pravda staly místní petrochemické závody. Ukrajinské drony zapálily také další rafinérii, ve Slavjansku na jihu evropského Ruska, tvrdí ukrajinská rozvědka. Mrtvé a raněné po ruských útocích hlásí rovněž ukrajinské úřady. Obě země během noci vyslaly do útoků stovky dronů.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama