Americká ekonomika podle profesora aplikované ekonomie na Univerzitě Johnse Hopkinse Steva Hankeho v příštím roce upadne do recese. Nestane se tak podle něj nutně kvůli vyšším úrokovým sazbám. Vysokou inflaci očekává podle jeho slov pro server CNBC minimálně v příštích dvou následujících letech. Růst inflace v USA však podle The Guardian v červenci překvapivě zpomalil.
Profesor aplikované ekonomie na Univerzitě Johnse Hopkinse Steve Hanke v rozhovoru pro stanici CNBC řekl, že americká ekonomika příští rok upadne do recese, přičemž to nemusí nutně být kvůli vysokým úrokovým sazbám.
„Budeme mít recesi, protože jsme měli pět měsíců nulového růstu M2, peněžní zásoby a Fed se na to ani nedívá,“ řekl Hanke.
Steve Hanke says we’re going to have one ‚whopper‘ of a recession in 2023 https://t.co/nBXoBiyMBs
— CNBC (@CNBC) August 30, 2022
Experti používají kalkulaci M2 jako indikátor celkové peněžní zásoby a inflace v budoucnu. Zahrnuje hotovost a šekové či spořící vklady a cenné papíry peněžního trhu.
Peněžní zásoba podle profesora v posledních měsících stagnovala, což nejspíše povede ke zpomalení ekonomiky. „V roce 2023 budeme mít jednu obrovskou recesi,“ varoval Hanke.
Mezitím však inflace ve Spojených státech zůstane vysoká, a to kvůli naopak „bezprecedentnímu růstu“ peněžní zásoby ve Spojených státech, řekl profesor.
Historicky nikdy neexistovala „trvalá inflace“, která by nebyla výsledkem nadměrného růstu peněžní zásoby. Peněžní zásoba v USA zaznamenala podle Hankeho bezprecedentní růst, když začala pandemie nemoci covid-19 před cca dvěma lety.
„Proto máme inflaci, a proto mimochodem budeme mít inflaci až do roku 2023 a pravděpodobně i do roku 2024,“ dodal.
Inflace v USA překvapivě klesla
„Základem je, že budeme mít stagflaci. Kvůli tomuto přebytku budeme mít inflaci,“ vysvětlil Hanks. „Problém je, že předseda Fedu Jerome Powell nechápe, jaké jsou a byly příčiny inflace. Stále mluví o závadách na straně nabídky. Neřekl nám, že inflace je vždy způsobena nadměrným růstem peněžní zásoby, zapínáním tiskáren.“
Powell v pátek prohlásil, že považuje vysokou inflaci v USA za produkt silné poptávky a omezené nabídky a že nástroje Fedu fungují hlavně na agregátní poptávce.
Míra inflace v červenci ovšem překvapivě klesla, a to z červnových 9,1 procenta na 8,5 procenta, napsal deník The Guardian. Za zpomalením inflace může zejména zlevnění pohonných hmot.
Sice se stále jedná o vysoké číslo, ale současně o výrazný pokles, který dává naději, že inflace v USA již dosáhla vrcholu.
Ceny energií v USA podle informací CNBC meziměsíčně klesly o 4,6 procenta. Benzín zlevnil o 7,7 procenta, elektřina zdražila o 1,6 procenta a potraviny o 1,1 procenta. Za vysokými spotřebitelskými cenami v USA stojí nestabilní globální dodavatelské řetězce, nemoc covid-19 a válka na Ukrajině.
