Brusel – Členské státy EU dnes na jednání v Bruselu definitivně potvrdily už dříve odsouhlasený migrační balíček. Češi se ve všech deseti hlasováních zdrželi. Stejnou pozici drží česká vláda už od února, kdy po analýze všech dokumentů dospěla k závěru, že finální podoba paktu o migraci a azylu je pro Českou republiku horší než ta, na níž se Česko podílelo v době svého předsednictví v druhé polovině roku 2022. Proti všem částem migračního paktu hlasovaly Maďarsko a Polsko, některé z předpisů nepodpořily ani Slovensko či Rakousko.
Série norem počítá mimo jiné s efektivnějšími kontrolami migrantů i s rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Zavádí také princip, že těm zemím unie, které jsou přetíženy migračním tlakem, solidárně pomohou ostatní buď tím, že od nich část migrantů převezmou, anebo je podpoří finančně či materiálně.
Na konečné podobě migračního a azylového paktu se vyjednavači Evropského parlamentu, španělského předsednictví jako zástupce členských zemí bloku a Evropské komise (EK) dohodli loni v prosinci. Česko, které mělo k tomuto kompromisu výhrady, se pak 8. února zdrželo, když dohodu v Bruselu potvrdili velvyslanci zemí EU. Česká vláda tehdy dospěla k závěru, že finální podoba paktu o migraci a azylu je pro Českou republiku horší než ta, na níž se Česko podílelo v době svého předsednictví. České ministerstvo vnitra uvedlo, že reformní kroky jsou méně ambiciózní, než Česko očekávalo, zvyšuje se administrativní zátěž a snižuje možnost efektivně bránit nelegální migraci už na vnější hranici Evropské unie.
Česko podle informací ČTK své výhrady zopakovalo i v prohlášení, které připravilo ministerstvo vnitra a které Praha prezentovala už na únorovém jednání. V dokumentu Česko odůvodňuje své hlasování a zmiňuje, že kompromisní podoba z trialogu není úplně podle představ české vlády.
