Čínská pobřežní stráž dnes u sporného útesu Scarborough v Jihočínském moři použila vodní děla proti filipínským lodím, které obvinila z nelegálního proplouvání a úmyslného nárazu do jejího plavidla. Filipínské námořnictvo tvrzení Číny odmítlo a označilo jej za další příklad propagandy, napsaly tiskové agentury.
„Filipíny vyslaly více než deset vládních lodí, aby z několika směrů nelegálně vnikly do teritoriálních vod Číny. Čínské lodě vydaly varování prostřednictvím reproduktorů a použily vodní děla,“ uvedl podle agentury Kjódó mluvčí čínské pobřežní stráže Kan Jü.
China fires water cannon at Philippine ships in South China Sea https://t.co/W97XZYjQuZ https://t.co/W97XZYjQuZ
— Reuters World (@ReutersWorld) September 16, 2025
Filipínská vládní loď podle Kana ignorovala opakovaná varování a „neprofesionálně a nebezpečně“ narazila do plavidla čínské pobřežní stráže. „Úmyslně nelegální a provokativní činy Filipín mají závažnou povahu a za srážku plnou odpovědnost nese výhradně Manila,“ dodal mluvčí.
Mluvčí Filipínské námořní rady podle agentury Reuters řekl, že tvrzení čínské pobřežní stráže se nezakládá na pravdě, a odmítl jej jako další případ čínské dezinformace a propagandy.
Čína prakticky kontroluje celý řetězec útesů a skalnatých ostrůvků, které leží ve výlučné ekonomické zóně Filipín a které nazývá Chuang-jen. Peking minulý týden schválil plán, který by z oblasti vytvořil přírodní rezervaci o rozloze 3500 hektarů, což vyvolalo protest Manily podpořený Spojenými státy. Čínské ministerstvo zahraničí v pondělí podalo Washingtonu protest proti jeho podpoře s tím, že plán je legitimní a v souladu se zákonem.
Filipíny se s Čínou přou o útes Scarborough, který je v Jihočínském moři a nachází se 345 kilometrů západně od Manily a 880 kilometrů jihovýchodně od čínského ostrova Chaj-nan. Útes v roce 2012 zabrala Čína a následující rok Filipíny podaly oficiální protest u mezinárodního soudu v Haagu. Ten v roce 2016 rozhodl, že Čína nemá na sporné ostrovy územní nárok, Peking ale tehdy oznámil, že se tímto rozhodnutím nebude řídit.
Čína v roce 2023 vydala mapu, v níž vymezila svůj nárok na prakticky celé Jihočínské moře včetně částí, na které vznášejí nárok Filipíny, Vietnam, Indonésie, Malajsie a Brunej. Každá z těchto zemí totiž má v oblasti pod kontrolou několik útesů a ostrůvků. Jihočínské moře je bohaté na ryby, zřejmě skrývá i rozsáhlé zásoby ropy a zemního plynu a vedou tam významné námořní trasy.
