Čína zesiluje vojenské aktivity v blízkosti Tchaj-wanu a zdokonaluje prostředky a schopnosti pro provedení překvapivého útoku. Současně se snaží podkopat důvěru obyvatel vůči tchajwanské vládě s pomocí online útoků a manipulací, uvedlo dnes tchajwanské ministerstvo obrany ve zprávě vydávané každé dva roky, z níž citovala agentura Reuters. Čínské ministerstvo obrany na žádost Reuters o komentář zatím nereagovalo. Čína se nikdy nezřekla možnosti použít síly k podrobení Tchaj-wanu.
Demokraticky spravovaný Tchaj-wan, který Čína považuje za součást svého území, čelí v posledních pěti letech zvýšenému vojenskému tlaku ze strany Pekingu. Čína mimo jiné od roku 2022 uspořádala nejméně sedm velkých vojenských cvičení kolem ostrova.
China honing abilities for a possible future attack, Taiwan defence report warns https://t.co/l9Jgsl32oz https://t.co/l9Jgsl32oz
— Reuters (@Reuters) October 9, 2025
Tchaj-pej tvrdí, že Čína využívá umělé inteligence k oslabení kybernetické bezpečnosti Tchaj-wanu a k vyhledávání slabých míst v kritické infrastruktuře. Peking také používá „hybridní prostředky“, aby oslabil důvěru obyvatel ostrovního státu vůči vládě a snížil podporu lidí pro výdaje na obranu. Zároveň zintenzivňuje nebojové operace, jako jsou hlídky pobřežní stráže, jejichž cílem je vyvinout tlak na Tchaj-wan. V posledních letech mimo jiné hojně využívá civilní nákladní lodě pro vojenské transporty a pokračuje ve vývoji specializovaného vybavení pro vyloďovací operace. „Prostřednictvím konvenčních i nekonvenčních vojenských akcí se (Čína) snaží otestovat své schopnosti zaútočit na Tchaj-wan a čelit zahraničním silám,“ uvedlo ve zprávě tchajwanské ministerstvo obrany.
Dokument upozorňuje, že Číňané by se mohli pokusit náhle přejít ze cvičení do aktivního bojového režimu, aby zaskočili Tchaj-wan a jeho podporovatele, což by představovalo významnou hrozbu pro mír a bezpečnost v regionu.
Zpráva uvádí, že Čína využívá „profesionální kybernetickou armádu“, aby manipulovala s účty na sociálních sítích a zaplavovala je dezinformacemi s cílem zasít rozkol do tchajwanské společnosti a oslabit důvěru obyvatel ve vládu.
Tchaj-wan od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a volby. Peking ovšem považuje ostrovní stát za vzbouřeneckou provincii jeho prezidenta Laj Čching-teho za separatistu. Laj odmítá čínské nároky na Tchaj-wan a tvrdí, že o budoucnosti ostrova mohou rozhodovat pouze jeho obyvatelé. Tchajwanská vláda zahájila program modernizace armády a zavázala se, že do roku 2030 vynaloží na obranu pět procent HDP.
