Všechny „ženské“ jsou potvory, a proto je raději vytěsnit ze života. Jak velkou váhu má toto oblíbené tvrzení některých mužů? Zjistili jsme i, odkud vlastně pramení. A že ženy jsou s tímto uvažováním v těsném závěsu.
Patrikovi z Prahy se už dvakrát za život stalo, že mu „holka“ zahýbala. Velice rád se chytnul teze, že „ženské jsou potvory“. A proto si raději žádnou nepustí přes práh. Zůstává dobrovolně sám, jako samorost. Jen se svým přesvědčením, že „všechny ženy jsou stejné“: špatné.
Takovéto mužské tvrzení není ničím ojedinělým. Už z internetových diskuzí je zřejmé, že je to oblíbená písnička mnoha mužů a celoživotně se jí drží.
Prachobyčejný předsudek, nebo je na tom snad skutečně něco pravdy?
Pohled ženy
„Já už zažila takových chudáčků, ale pokaždé to bylo stejné. Jakmile člověk koukne pod pokličku a vidí, jak se ten stěžovatel dokáže chovat, člověk si říká – kdo vlastně byl tím chudákem. Každá mince má dvě strany,“ vyjádřila se v online diskuzi na toto téma žena s nickem @el009.
Stejnou zkušenost má i další žena. Dokonce v této záležitosti žádala o pomoc veřejnost.
„Jsem sama s dítětem, bývalý si našel milenku, a tak jsem se trochu blíže seznámila se dvěma muži. Ráda bych znala váš pohled, protože se mi snad ani nechce věřit, že je toto možné,“ napsala na internetu anonymně. Příspěvek rozvedla takto:
První – rozvedený, 7letá dcera.
Jeho slova: Manželka po mateřské si našla milence, požádala o rozvod, bránila mu (otci) ve styku s dcerou, naváděla ji proti němu (otci), oškubala ho o majetek, no děsná mrcha a potvora a on největší chudáček.
Realita: Dceru měl každý druhý víkend + 1 den v každém týdnu, manželka odešla k rodičům se dvěma igelitkami, jemu zbyl komplet zařízený byt, dobrá práce, alimenty platí o polovinu menší, než by mu vycházelo podle tabulek.
Vztah nám vydržel čtyři měsíce, pak se k té bývalé vrátil zpátky.
Druhý – rozvádí se, 3letá dcera
Jeho slova: Manželka si už při mateřské našla milence, o dceru se nestarala, neměla ji ráda, on (otec) se staral, jezdil s ní na výlety, on ženě dával šance, rok ji přemlouval a snažil se, ona se s dcerou natruc odstěhovala, bránila mu ve styku s ní, naváděla ji proti němu, štvala na něho právníky, sociálku, mrcha největší, on chtěl jen dobro pro svou dceru, miluje ji a chce jen střídavou péči, nic víc.
Realita: Doma moc nebyl, sem tam výlety (s kamarádkami), v práci se kolem něj točily mladé holky, manželka odešla s baťůžkem, s dcerou k rodičům, jemu zůstal komplet zařízený byt, dceru má každý druhý týden.
Jsme zatím v začátku vztahu, ale po všem, co vím, se mi do toho už moc nechce.
„Chlapi si podle mě, víc než ženský, hrajou na oběti a chudáky. Málokterý chlap přizná, jak to bylo,“ reaguje na to diskutující @alisekR. Jiní to ale vidí objektivněji.
„Já si myslím, že jde spíš o osobnost a ne o pohlaví. Hlavně jsem se setkala s vyšší pomlouvačností u toho, kdo dostal kopačky, než u toho, co je dal. Že by trochu zhrzené ego?“ poznamenala pod příspěvkem další pisatelka.
Je to fifty-fifty?
Podle dalších přesně to samé dělají i ženy. „Také nadávají na chlapy, ale kdo ví, jak to zrovna s těmi jejich ex bylo. A schytá to ten první na ráně, který přijde jako nový partner,“ píše muž pod nickem @JedenTypan.
„Myslím si, že je to jedna-jedna. A vymýšlí si taky obě pohlaví stejně,“ souhlasí muž s nickem @G12.
Něco na tom bude. Pětačtyřicetiletá kadeřnice Viola, které v životě nevyšly dva vážné vztahy, zcela zanevřela na muže. „Jestli nějaký vztah, tak už jenom s ženskou,“ říká s humorem a nadsázkou. O mužích obecně nemluví lichotivě a z jejích slov je zřejmé, že celé pánské pokolení už hází do jednoho pytle mizerů. K tomu ji přivedla dvě zklamání ze vztahů, které prostě nevyšly.
Vedle toho ale existuje mnoho žen, které na své muže nedají dopustit a jsou živoucím důkazem šťastného soužití muže a ženy.
Jed otočit ve svůj prospěch
Diskutující „Lizbeth“ se přiznala, že si právě z kolujících stereotypů bere ponaučení. „Já jsem vždy ve střehu, když kdokoli (muž či žena) začne hodně škaredě mluvit o ex. Protože to hodně vypovídá spíš o tom člověku samotném než o bývalých. Když někdo nadhodí nevěru, stejně mi hned naskočí, že pro to musel být nějaký důvod… Takže u mě by si ten, kdo pomlouvá a dělá chudáčka, spíš uškodil,“ napsala k tématu.
Tomu nelze než dát za pravdu. A čím více negativity a předsudků vydáváme, tím více to podkopává naši důvěru. Lidem v okolí se rozsvítí varovná kontrolka, že při tolika nenávisti – spíše s námi – něco nebude v pořádku.
