Český premiér Petr Fiala uvítal dnešní dohodu summitu EU o finanční pomoci Ukrajině. Je podle něj důležité, že se země Evropské unie dokáží v klíčových věcech shodnout. Fiala to řekl novinářům po konci dnešní mimořádné vrcholné schůzky šéfů států a vlád zemí unie. Shoda na penězích pro Ukrajinu byla dnes překvapivě nalezena už krátce po zahájení summitu poté, co po intenzivních jednáních v minulých dnech a hodinách své výhrady stáhl maďarský premiér Viktor Orbán.
„Ukrajina čelí i nadále ruské agresi, bez naší pomoci by mohla těžko fungovat a kdyby se nedokázala bránit, mělo by to nedozírné následky pro naši bezpečnost,“ zdůraznil český premiér. Summit se shodl na balíčku pomoci Ukrajině v hodnotě 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč) na čtyři roky.
Dnešní dohoda na Evropské radě je velký úspěch a důkaz, že se dokážeme dohodnout.
— Petr Fiala (@P_Fiala) February 1, 2024
Víceletý finanční rámec EU je schválený a obsahuje všechny priority důležité pro Českou republiku. Je schválena i další finanční podpora na pomoc Ukrajině.
Důležitá zpráva pro Evropu! 🇪🇺 pic.twitter.com/IXZAv5RrAL
Pomoc Ukrajině byla schválena v rámci takzvané revize víceletého finančního rámce EU, tedy unijního rozpočtu na roky 2021 až 2027.
„V závěrech summitu najdete některé nové věci, které se netýkají přímo rozpočtu. Je tam řečeno, že Evropská rada bude každoročně vyhodnocovat, jak probíhá poskytování evropské pomoci (Ukrajině), to není nic převratného takové diskuzi se věnujeme na summitech pravidelně,“ vysvětlil předseda české vlády. „Po dvou letech pak můžeme vyzvat Evropskou komisi, aby provedla přezkum fungování nástroje na podporu Ukrajiny,“ dodal s tím, že v závěrech není nic o každoročním přezkumu pomoci či vetu, což v minulých týdnech žádal maďarský premiér.
„Dohodli jsme se na takové podobě víceletého finančního rámce, který chtěla Česká republika,“ řekl Fiala s tím, že revize se nedotýká prioritních oblastí, které jsou důležité pro ČR, jako jsou kohezní politika, zemědělská politika či oblast migrace.
V této souvislosti ocenil, že právě rozpočet na oblast migrace byl navýšen o dvě miliardy eur. „To jsou prostředky, které mohou čerpat i státy, které hostí ukrajinské uprchlíky, což se týká i České republiky,“ upozornil Fiala.
K takzvané ukrajinské facilitě měl ještě po prosincovém jednání výhrady maďarský premiér Orbán. Podle vysokých představitelů EU se v uplynulých týdnech vyjednávalo s Budapeští téměř denně a následně bylo už na vrcholných představitelích členských zemí a unie, aby se jim podařilo dosáhnout dohody. Té bylo nakonec dosaženo velmi rychle. Summit začal po jedenácté hodině a o pět minut později již předseda Evropské rady Charles Michel na sociální síti X informoval, že se účastníkům na pomoci Kyjevu podařilo najít dohodu. Shodě ale předcházelo množství bilaterálních schůzek jak dnes ráno, tak už ve středu večer.
Evropská komise původně požadovala v revizi rozpočtu navíc 66 miliard eur (1,6 bilionu Kč), pak se tato částka snížila na 22,5 miliard (560 miliard Kč), tedy na třetinu. I to ale bylo pro některé členské státy EU na prosincovém setkání příliš mnoho. Nakonec se tato částka snížila na 21 miliard eur (522,6 miliardy Kč), a tak to i zůstalo.
Podle posledního návrhu revize unijního rozpočtu by tedy mělo jít na Ukrajinu skutečně 50 miliard eur (z toho 17 miliard formou grantů a 33 miliard formou půjček), 9,6 miliardy eur (239 miliard Kč) by mělo směřovat na oblast migrace a ochranu vnějších hranic, ale i pro syrské uprchlíky v Turecku či v Jordánsku, či pro Západní Balkán. Dalších 1,5 miliardy eur (37,3 miliardy Kč) je v rámci revize unijního rozpočtu určeno na podporu konkurenceschopnosti a odolnosti EU ve strategických odvětvích, takzvanou platformu STEP. Rovněž 1,5 miliardy je určeno do fondu na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech (SEAR). Nakonec pak ještě dvě miliardy eur (49,8 miliardy Kč) by měly být v položce používané k financování akcí, které nemohou získat finanční prostředky z jiných zdrojů rozpočtu. Celkově jde o částku 31,6 miliardy eur, nicméně 10,6 miliard by mělo být získáno ušetřením v jiných položkách rozpočtu. Takzvané „fresh money“, tedy peníze, které bude potřeba do rozpočtu dodat, tak činí výše zmíněných 21 miliard eur, vyplývá ze závěrů Evropské rady.
