0.9 C
Czech
Středa 26. listopadu 2025
Protext ČTKČeská mincovna: Vyplatí se čekat na pokles ceny zlata? Nejspíše ne, bude...

Česká mincovna: Vyplatí se čekat na pokles ceny zlata? Nejspíše ne, bude asi ještě dražší

Jablonec nad Nisou 15. dubna 2024 (PROTEXT) – Správný čas k nákupu je možná právě nyní, dává ke zvážení obchodní ředitel České mincovny Aleš Brix. Kouzlo zlata spočívá mimo jiné v tom, že co se dalo pořídit za jeho půl kilogramu před 50 lety, je k mání za stejný ekvivalent i teď. Předpovědi, že má cena zlata cenový strop, se nepotvrdily.

Hranice dva tisíce dolarů za trojskou unci zlata je dávno minulostí, aktuálně se tento drahý kov prodává nad 2330 dolary. Dá se vůbec odhadnout, kam až se může cena zlata vyšplhat, a jaké jsou faktory, které ji táhnout vzhůru?

Je to poměrně složitá záležitost. Skutečností je, že v současnosti jsou obrovským faktorem nákupy centrálních bank, zejména to řeší Číňané, Indové, Turci a Němci. A to, že banky nakupují zlato do svých rezerv, zvyšuje poptávku, a tudíž cenu. Zároveň platí, že zájem o investice do zlata se projevuje především v krizových letech. Momentálně je to asi o zajištění, kdy se banky nebo investiční firmy snaží dívat do budoucna způsobem, co bude… Češi paradoxně spíše vnímají, že zlato je aktuálně vysoko a je drahé. Ale je otázka, jestli je to při současném vývoji ten správný pohled.

Proč?

Například Čína povolila zhruba před deseti lety nákupy do soukromého vlastnictví zlata, a od té doby roste tamní poptávka neskutečným způsobem. Loni nakoupil čínský bankovní sektor přes 700 tun zlata a soukromý sektor dvojnásobek. Česká čísla ukazují, že v posledním období, po nástupu nového guvernéra ČNB, se i tady přístup ke zlatu změnil. Cílem centrální banky je mít 100 tun zlata. Je to změna trendu. Je pravda, že Češi už historicky nakupovali více zlata než ČNB. V minulosti rozhodně. Jde o to, jestli je na místě vyčkávání, které panuje v Evropě obecně, zda je správný přístup, že si počkáme, až půjde zlato zase dolů. A ono se to velmi pravděpodobně asi nestane. Predikce za nás jsou takové, že můžete skončit na třech tisících dolarů za čtyři, pět let. Možná i dříve, když se stane něco, co neumíme odhadnout. Třeba kdyby se Čína rozhodla eskalovat napětí v regionu s Tchaj-wanem, nebo stupňování doutnajícího konfliktu Íránu a USA na pozadí konfliktu Izraele v Palestině. Byl jsem na konferenci v Dubaji na konci loňského roku, a tam se velmi otevřeně mluvilo o vzniku třetí měny, která by měla být rezervní. Jmenuje se BRICS a má být krytá zlatem. Měla by vytvořit protiváhu stávajícím světovým ekonomikám a dolaru jako nejrozšířenější světové rezervní měně. Uvažují o ní Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jižní Afrika a spousta další nejen afrických zemí. Otázkou je, kdy se jim to povede. Není to v nedohlednu…

Měl by tento projekt váhu?

Bezesporu. Je rozumně vymyšlený. Už jen populace těchto zemí představuje skoro 40 procent celosvětové populace se značným HDP (více než 30 % v roce 2030), takže to má váhu jako hrom. Určitě by to mělo vliv na spoustu dalších věcí. Vše se promítá do toho, kde dnes osciluje poptávka. Je to o ztrátě vlivu na straně jedné a jeho posílení na té druhé. Pokud převládá v Česku názor, že je zlato drahé a jeho cena odrazuje, můžeme se na to – v kontextu situace a dalšího možného vývoje –dívat i tak, že jde o momentálně nejzajímavější cenu s výhledem dopředu.

Jsou zmíněné krize katalyzátorem poptávky po zlatě?

Skutečně razantní nástup zájmu o zlato přišel s úderem „tvrdého“ covidu. Byl to extrém. Zavřeli jsme prodejny a nedělali nic jiného, stejně jako všichni ostatní obchodníci na světě, než objednávali zlato po telefonu. Lidé volali a brali cokoli. Vyřizovali jsme v řádu stovky až tisíce objednávek. Byla regulérní panika z toho, co se stane, a lidé cítili potřebu se zabezpečit.

Jak je tomu nyní?

Lidé odcházejí z tzv. papírového zlata, vyměňují ho za peníze nebo za fyzické zlato. Mluví se až o 35 miliardách dolarů. Ta změna je markantní. Je tady určité paralela s kryptoměnami: ochota nakupovat bitcoin je podobná chuti mít zlato. Důležitým impulsem je rovněž inflace. Dobře se s tím pracuje marketingově. Vlády sahají po ořezávání benefitů, státních příspěvků, a lidé se logicky dívají po něčem, kde by mohli své peníze lépe zhodnotit, nebo aspoň ochránit.

V jaké rovnováze jsou poptávka po zlatě a jeho těžba?

Korelace je zjevná. V momentě, kdy cena zlata nebo kovu obecně roste a obchodník ho dokáže prodat za vyšší cenu, navíc s výhledem dejme tomu osmi, deseti, patnácti let, tak se otevřou nové doly. Má to nějakou dohlednost, která ale může skončit, a doly se utlumí a těžba se omezí. Existuje také závislost mezi cenou a těžbou, i z pohledu investic do akcií důlních společností.

Jaký je vůbec v Česku podíl zájmu o investice do zlata?

My tady nejsme proto, abychom klientům říkali, že by měli vše dávat do drahých kovů. Máme však srovnání s jinými zeměmi, a příkaz doby by mohl i znít „Máš peníze, kupuj zlato, nemáš peníze, prodej zlato“. Takto to funguje. Využívají toho lidé z nejběžnějších vrstev obyvatel v Evropě. Na západ od nás se říká, že drahé kovy činí v portfoliu těchto lidí pět, šest, až třeba 12 a 15 procent. V České republice jsou to zatím jednotky procent. K tomu příkladu, jak se chovají možná více informovaní a vzdělaní lidé v západní zemích, máme pořád ještě daleko. Přitom to, že Češi sedí na volných penězích, víme, a vědí to oni sami. Nedávno jsme si dělali statistiku, z níž vyplynulo, že Češi mají na běžných účtech bezmála tři biliony korun. Tolik to dříve nebylo. Pokud má člověk stovky tisíc, dává smysl přemýšlet, co s těmi penězi udělat. Stále tu však převládá konzervativní přístup.

Jaký byl mohl znít argument, aby Češi tento opatrný postoj přehodnotili?

Když si vezmeme běžné auto, tak před čtyřiceti lety, nějaké to embéčko, stálo půl kilogramu zlata. Dneska stojí kilogram zlata milion sedm set korun, a za tyto peníze, přesněji řečeno za jejich půlku, se dá také pořídit slušné auto. Pořád je to půl kilogramu zlata. A to je to, co dělá zlatu jeho atraktivitu. Je drahé, ale zároveň peníze ztrácejí hodnotu. Zlato dohání, co mu bylo umožněno zrušením vazby na dolar. Když dnes někdo přijde s tím samým kusem zlata jako před třiceti, čtyřiceti lety, dostane za něj úplně srovnatelný produkt jako v tehdejší době. To je ta genialita. Navíc nevím o ničem, co by se dá běžně „z ulice“ koupit bez 21 procent DPH.

U těch, kteří na tyto argumenty slyší – převládá trend nakoupit drahý kov a nechat ho v trezoru, nebo je spíše tendence s ním aktivně obchodovat?

V Česku máme zkušenost s tím, že si lidé spíš vytváří jakoby zázemí pro sebe a rodinu. Jsou to jejich rezervy. S přibývajícím časem, třeba od doby, kdy jsme dali před několika lety na trh minci Českého lva, je ale vidět, jak roste ochota se zlatem aktivně pracovat. Týká se těch, kdo koupili zlato před vícero lety, stejně jako těch, co k němu přicházejí až teď. A jsme zase u té správné otázky: Už nastal čas zlato koupit, něco si počkat? Za mne ty indicie mluví o tom, že cena půjde zřejmě dále nahoru.

Co stříbro?

Tam není ta výhoda osvobození od DPH, na druhou stranu je cenově dostupnější. Máme klienty, kteří preferují nakupovat stříbro ve velkých objemech, a to i s relativní pravidelností. Investiční mince ve štůčkách, či stříbro v nějakém uměleckém provedení, pokud to má přidanou hodnotu. Lidé říkají, že je dlouhodobý kov, takže může mít tu zajímavou projekci v brzké budoucnosti. Má kam růst.

 

Autor: Česká mincovna

 

Česká mincovna v číslech

2022

Oběživo pro ČNB 63 mil. kusů

Ražby z drahých kovů * téměř 380 tisíc kusů (ČNB a vlastní emise České mincovny)

2023

Oběživo pro ČNB přes 31 mil. kusů

Ražby z drahých kovů * téměř 430 tisíc kusů (ČNB a vlastní emise České mincovny)

*včetně vysokohmotnostních mincí (tj. větší než 5 OZ/trojská unce)

 

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

 

Reklama

Doporučujeme

Soud: Homosexuální manželství uzavřené v jedné zemi musí být uznáváno v celé unii

Země Evropské unie musejí uznávat manželství stejnopohlavních párů uzavřené v souladu se zákonem v jiné členské zemi, rozhodl dnes Soudní dvůr Evropské unie. Podle soudu Polsko pochybilo, když neuznalo manželství dvou polských občanů uzavřené v Německu s odůvodněním, že polské právo nepovoluje sňatek osob stejného pohlaví. Iniciativa Jsme fér, která prosazuje v ČR manželství pro všechny, verdikt uvítala. Podle ní tak také české úřady budou muset manželské svazky dvou mužů či dvou žen ze zahraničí uznávat jako manželství, ne jen jako partnerství.

Německý ministr varoval, že Rusko bude nebezpečím i po konci války

Rusko bude pro Evropu představovat nebezpečí i v případě, že se podaří dosáhnout dohody na ukončení války na Ukrajině. Na konferenci o zahraniční politice, kterou pořádá nadace Körber-Stiftung, to dnes řekl německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Později uvedl, že to, kdy válka na Ukrajině skončí, záleží jen na ruském prezidentovi Vladimirovi Putinovi.

Devět dětí zahynulo při pákistánském útoku v Afghánistánu, Tálibán slíbil odvetu

Nejméně devět dětí a jedna žena zahynuly při nočním útoku pákistánských sil, které bombardovaly dům v afghánské provincii Chóst. Uvedl to dnes mluvčí afghánského vládnoucího hnutí Tálibán Zabíhulláh Mudžáhid. Další čtyři civilisté podle něj utrpěli zranění při pákistánských útocích v provinciích Kunar a Paktika, informovala agentura Reuters. Tálibán podle AFP uvedl, že nezbytným způsobem a v pravý čas na pákistánské údery odpoví, Pákistán se k nim ale nehlásí.

Klimatické změny, nebo boží trest? Íránci se modlí za déšť, jejich zemi pustoší zoufalé sucho

Imámové v mešitách se modlí za déšť, lidé „prosí Boha“ u svatyň a v přírodě, upírajíc zraky k nebesům bez mraků, meteorologové počítají hodiny do okamžiku, kdy by mohl přijít déšť, po němž ale není ani stopy. Titulky médií zmiňují absenci srážek jako událost roku, zatímco vláda mluví o evakuaci Teheránu. Írán sužuje sucho, které se objeví „jednou za století."

USA podmiňují snížení cel na ocel a hliník ústupky EU v digitálních pravidlech

Evropa by měla přehodnotit svůj postoj k americkým technologickým společnostem, pokud chce nižší cla na ocel a hliník. Řekl to americký ministr obchodu Howard Lutnick. Přísná pravidla pro technologické giganty jsou pro USA citlivým tématem stejně jako pro Evropu vysoká cla na ocel a hliník.

Zelenskyj by mohl tento týden jednat s Trumpem ve Washingtonu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by podle ukrajinských médií, odvolávajících se na ukrajinské a americké zdroje obeznámené se situací, už tento týden mohl odcestovat do Washingtonu, aby se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem jednal o upraveném mírovém návrhu. Tyto zprávy se objevily po klíčových rozhovorech v Ženevě.

USA jednají v Abú Zabí s ukrajinskou a ruskou delegací

Náměstek amerického ministra obrany Dan Driscoll v pondělí přijel do Abú Zabí, aby tam jednal se šéfem ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) Kyrylem Budanovem a ruskou delegací v rámci snah USA ukončit válku Ruska proti Ukrajině. Rozhovory mezi Driscollem a ruskými zástupci začaly v pondělí večer a mají pokračovat dnes. S odvoláním na nejmenovaného amerického činitele a dvě další osoby obeznámené s jednáním to dnes napsal list Financial Times (FT).

Francouzský průzkum ukazuje, že prezidentské volby vyhraje vůdce krajní pravice Bardella

Francouzská politická scéna se opět otřásá. Nejnovější průzkumy ukazují, že třicetiletý Jordan Bardella je dnes nejsilnějším kandidátem pro prezidentské volby v roce 2027. Podpora šéfa Národního sdružení roste a staví ho do role favorita, která ještě nedávno patřila Marine Le Pen.

Ukrajina a Rusko informují o obětech a raněných po náletech dronů

Nejméně dva lidé přišli o život a několik dalších utrpělo zranění při ruském útoku na Kyjev a okolí, informovaly ukrajinské úřady. Tři lidé byli zabiti apři náletu ukrajinských dronů na Taganrog u Azovského moře. Dalších šest lidí, z toho čtyři v Novorossijsku, zranily ukrajinské drony při útocích v Krasnodarském kraji na jihu evropského Ruska., oznámil gubernátor Veniamin Kondraťjev.

Na COP30 padla shoda na nové klimatické dohodě, ale bez závazků k omezení fosilních paliv

Klimatický summit COP30 skončil dohodou, která posouvá financování pro chudší státy, ale vyhýbá se přímému závazku k ústupu od fosilních paliv. Vyjednávání provázely spory, kritika i obavy, že svět ztrácí šanci na dosažení cíle 1,5 °C.

Brazilský nejvyšší soud odhlasoval, že Bolsonaro po manipulaci s monitorovacím náramkem zůstane ve vězení

Brazilská politická scéna znovu vibruje napětím. Nejvyšší soud v Brasílii potvrdil vazbu bývalého prezidenta Jaira Bolsonara poté, co přiznal, že se pokusil poškodit svůj elektronický náramek. Incident rozvířil emoce mezi jeho stoupenci i odpůrci a znovu otevřel otázku jeho odsouzení za pokus o převrat po prohraných volbách v roce 2022.

Si Ťin-pching v telefonátu s Trumpem řešil připojení Tchaj-wanu

Čínský prezident Si Ťin-pching dnes v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem řešil připojení Tchaj-wanu k Číně a názorové rozdíly v řešení války na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínský státní tisk. Oba státníci se sešli naposledy v říjnu v Jižní Koreji, kde řešili příměří v obchodní válce mezi těmito dvěma největšími ekonomikami světa.

KOMENTÁŘ: Trh ve víru paradoxů. Výsledky Nvidie šokovaly, strach z bubliny stejně sílí

Je AI bublina reálná? Nebo jde jen o výmysl, který se šíří hlavami investorů a šéfů firem na Wall Street? Na více než rok nezodpovězenou otázku zareagovala společnost Nvidia, když představila rekordní kvartální výsledky. Jenže investorům to bylo málo a prožili si děsivý týden. Proč?

Erdogan řekl Putinovi, že Turecko přispěje k úsilí o dosažení míru

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řekl v telefonátu svému ruskému protějšku Vladimirovi Putinovi, že Ankara přispěje k jakémukoliv diplomatickému úsilí o zprostředkování přímého kontaktu mezi Moskvou a Kyjevem i ke snahám o dosažení spravedlivého a trvalého míru. Podle agentury Reuters to dnes uvedla Erdoganova kancelář. Kreml oznámil, že prezidenti telefonicky projednali americký návrh na ukončení rusko-ukrajinské války.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama