5.2 C
Czech
Pátek 29. března 2024

Polsko vyšetřuje ruskou špionážní síť zaměřenou proti EU, spolupracuje s Českem

Polská kontrarozvědka (ABW) vyšetřuje činnost proruské špionážní sítě zaměřené proti členským státům a orgánům Evropské unie. Dnes to podle portálu onet.pl oznámil Jacek Dobrzyński, mluvčí vládního koordinátora tajných služeb. Polsko přitom spolupracuje s Českem, což dnes na internetu potvrdila česká kontrarozvědka - Bezpečnostní informační služba (BIS).

Rusko udeřilo na Charkov leteckými bombami, zahynul člověk, uvedli Ukrajinci

Při ruském útoku na východoukrajinský Charkov dnes zemřel nejméně jeden člověk a 16 dalších jich utrpělo zranění, oznámil starosta města Ihor Terechov. Ruská invazní armáda na Charkov zaútočila leteckými bombami, poprvé od roku 2022, uvedl náčelník vyšetřovacího oddělení policie v Charkovské oblasti Serhij Bolvinov.

CEPER: Ne všichni Středoevropané se považují za Středoevropany

Sledujte nás na sítích

Praha 3. května 2023 (PROTEXT) – Výrazná většina respondentů z Rakouska, Česka, Slovenska, Polska, Maďarska a Slovinska označila své země za středoevropské ve zkoumaném regionu, který se nachází mezi hranicemi Německa a bývalého Sovětského svazu. Chorvati, Srbové, Rumuni a Bulhaři se většinově za Středoevropany nepovažují.

Část Evropy sevřená mezi Německem a hranicemi bývalého Sovětského svazu se obvykle označuje jako střední Evropa – i když není jisté, že se země v tomto regionu takto skutečně označují. Pro zmapování asociací mezi střední Evropou a zeměmi této části Evropy byli respondenti z deseti evropských zemí dotázáni, do které části Evropy jejich země patří, a byla jim nabídnuta možnost volby mezi zařazením jejich domovské země do východní Evropy, západní Evropy, střední Evropy nebo na Balkán.

Jasná většina respondentů ze 6 zemí se shodla na střední Evropě jako na svém domovském regionu: 77 % Rakušanů, 68 % Čechů, 65 % Slováků, 63 % Poláků, 55 % Maďarů a 52 % Slovinců. O jasné přitažlivosti středoevropanství svědčí i velký rozdíl mezi středoevropskou a jakoukoli jinou regionální příslušností, který respondenti z těchto zemí uvedli. Přestože některé regionální, postkomunistické země vnímají Rakousko jako západní, o 64 % více Rakušanů označilo svou zemi za středoevropskou než západoevropskou. V Česku byl rozdíl mezi středoevropskou a druhou nejčastěji uváděnou západoevropskou regionální příslušností 53 %. V Polsku 47 %, na Slovensku 45 %, zatímco v Maďarsku se ke středoevropské příslušnosti své země hlásilo o 32 % více lidí než k východoevropské. Ve Slovinsku byl rozdíl mezi podíly těch, kteří zvolili střední Evropu, a druhou nejčastější odpovědí, Balkánem, 24 %.

V Maďarsku 8 % a ve Slovinsku 28 % respondentů uvedlo, že své země spojují s Balkánem. Vysvětlením může být, že v Maďarsku se traduje, že země je bránou na Balkán, zatímco ve Slovinsku může mít spojitost s poloostrovem původ v jugoslávské minulosti. V Polsku, na Slovensku a v Česku se o příslušnosti k Balkánu nezmínil prakticky žádný respondent. Snadnost, s jakou většina středoevropských zemí kolektivně vyloučila Balkán jako svou regionální příslušnost, ukazuje, s jakou jasností sdílejí středoevropskou regionální identitu.

Představy mnoha těchto zemí o úloze této části Evropy ve světě, které v průběhu staletí vznikaly, jsou do značné míry základem síly asociace s pojmem střední Evropa. Zatímco Rakousko odvozuje svou ustálenou příslušnost k Mitteleuropa či střední Evropě od své rakousko-uherské minulosti a silných vazeb na Německo, pod různými názvy měly Polsko, Maďarsko, Česko a Slovensko jasnou vizi středoevropské spolupráce. Visegrádská čtyřka nebo Iniciativa tří moří jsou nejnovější a nejznámější formáty partnerství podporované silným smyslem pro středoevropanství, které průzkum CEPER rovněž zaznamenal.

Zatímco ve výše uvedených 6 zemích se více než 50 % respondentů shodlo na tom, že jsou skutečně Středoevropané, ve zbývajících 4 zemích se k tomuto regionálnímu zařazení svých zemí přihlásila pouze menšina respondentů. V Chorvatsku 26 %, zatímco v Srbsku 11 % spojovalo své země se střední Evropou – to znamená, že v Chorvatsku přibližně polovina, zatímco v Srbsku asi pětina respondentů považovala své země za středoevropské než ve Slovinsku, které podobně sdílí jugoslávské historické dědictví.

V Rumunsku 9 %, zatímco v Bulharsku se ke středoevropanství své země přihlásilo očekávaně malých 5 %. Jak v Srbsku (75 %), tak v Bulharsku (50 %) a v Chorvatsku (36 %) většina respondentů označila svou zemi za součást Balkánu, zatímco pouze v Rumunsku většina respondentů zvolila východní Evropu (s 57 %) jako region, s nímž svou zemi identifikují.

Stručně řečeno, jak se člověk pohybuje z východu na západ, z Rumunska do Rakouska nebo z jihu na sever, z Chorvatska do Polska, asociace se střední Evropou postupně sílí. To znamená, že ne ve všech deseti sledovaných zemích považuje většina respondentů své domovské státy za součást střední Evropy, nicméně ve většině zemí, které jsou konvenčně označovány jako středoevropské, má tato regionální identita přitažlivost. V důsledku toho není chybou nadále označovat členské státy EU na východ od Německa jako střední Evropu.

Metodika

Průzkum veřejného mínění byl proveden v 10 zemích středoevropského regionu: Rakousko, Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Maďarsko, Rumunsko, Srbsko, Slovensko, Slovinsko a Polsko. Údaje byly shromážděny v období od 20. února do 10. března 2023. Průzkum byl proveden telefonicky (v Srbsku osobně) a zúčastnilo se ho 1000 respondentů v každé zemi. Vzorek pro každou zemi je reprezentativní podle pohlaví, věku a typu osídlení.

Rakousko Bulharsko Chorvatsko Česko Polsko Rumunsko Srbsko Slovensko Slovinsko Maďarsko
Východní Evropa 4 27 9 11 16 57 9 20 6 23
Západní Evropa 13 13 22 15 15 2 4 13 8 5
Střední Evropa 77 5 26 68 63 9 11 65 52 55
Balkán 3 50 36 1 0 29 75 0 28 8
Neví/žádná odpověď 3 5 7 5 6 3 1 2 6 9

Údaje z března 2023

Otázka: Do které části Evropy podle vás patří vaše země?

O nás

CEPER je značka skupiny CEPER Group GmbH. Zkratka CEPER znamená Central European Perspectives. Oblastí expertízy společnosti CEPER jsou středoevropské záležitosti, společnost nabízí svým klientům monitoring médií, průzkum trhu a průzkum veřejného mínění z tohoto regionu. Další informace najdete na www.cepergroup.com.

Kontakt pro novináře:

[email protected].

ČTK ke zprávě vydává přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

Vybrali jsme pro vás

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Ukrajina požádala NATO o protivzdušnou obranu, po ruských útocích hlásí škody

Kyjev na dnešním mimořádném zasedání Rady NATO-Ukrajina požádal o další dodávky pro protivzdušnou obranu v souvislosti s ruskými útoky na ukrajinskou infrastrukturu, informovalo ukrajinské zastoupení při NATO na síti X. Moskva zintenzivnila v posledních týdnech údery na ukrajinské území, dnes v noci zaútočila drony i raketami, uvedlo ukrajinské letectvo. Škody hlásí úřady z Charkova nebo Záporoží.

Polsko vyšetřuje ruskou špionážní síť zaměřenou proti EU, spolupracuje s Českem

Polská kontrarozvědka (ABW) vyšetřuje činnost proruské špionážní sítě zaměřené proti členským státům a orgánům Evropské unie. Dnes to podle portálu onet.pl oznámil Jacek Dobrzyński, mluvčí vládního koordinátora tajných služeb. Polsko přitom spolupracuje s Českem, což dnes na internetu potvrdila česká kontrarozvědka - Bezpečnostní informační služba (BIS).

Úleva pro vinice. Čína zruší vysoká cla na australské víno

Čína dnes oznámila, že zruší cla uvalená na australské víno před více než třemi lety. Signalizuje to zlepšení vztahů mezi oběma národy, které se zhoršily během pandemie. Čína je největším odběratelem australského vína.

Izraelská armáda tvrdí, že v nemocnici v Gaze zabila 200 ozbrojenců Hamásu

Izraelská armáda dnes uvedla, že při pokračujícím zásahu v nemocnici Šífa v Gaze zabila více než 200 ozbrojenců z palestinského radikálního hnutí Hamás. Informoval o tom dnes zpravodajský web The Times of Israel (ToI).

Francie ve sporu kvůli hidžábu zažaluje studentku z křivého obvinění ředitele školy

Francouzský premiér rozhodl o zažalování dospívající dívky kvůli křivému obvinění ředitele školy, že ji udeřil během vášnivé výměny názorů na téma hidžáb. Studentka si podle médií odmítla z hlavy sundat šátek, načež začaly řediteli na sociálních sítích chodit výhružky smrtí, kvůli čemuž nakonec rezignoval.

Putin: Česko nebo Pobaltí v hledáčku Ruska nejsou, F-16 pro Ukrajinu zničíme

Ruský prezident Vladimir Putin ve středečním projevu k pilotům ruského letectva ujišťoval, že Rusko nemá v plánu napadnout žádnou členskou zemi NATO, včetně Polska, Pobaltí či Česka. Zároveň však pohrozil, že pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny.

DOPORUČUJEME

Umožněte duální provoz vlaků bez vybavení ETCS a odložte výhradní provoz minimálně o tři roky, vyzývají experti ministra dopravy v otevřeném dopise

Praha 28. března 2024 (PROTEXT) - Žádný jiný stát než Česká republika neplánuje vypnout své stávající zabezpečovací systémyČeská republika při zavádění ETCS postupuje zbytečně...

Prohlášení společnosti Plus4U k zamítnutí návrhu J&T Leasing na vydání předběžného opatření proti jednatelům Mammoth

Praha 28. března 2024 (PROTEXT) - Vrchní soud v Praze 26. března 2024 definitivně dle očekávání zamítl návrh a argumenty J&T Leasingová společnost a.s....

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Svět ročně vyplýtvá přes miliardu tun potravin, zatímco miliony hladoví

Svět v roce 2022 vyplýtval 1,05 miliardy metrických tun potravin. Zhruba pětinu potravin promrhají domácnosti, restaurace, maloobchody a další služby, zatímco lidé v mnoha oblastech hladoví. V nové zprávě na to upozornila Organizace spojených národů.

Ukrajina požádala NATO o protivzdušnou obranu, po ruských útocích hlásí škody

Kyjev na dnešním mimořádném zasedání Rady NATO-Ukrajina požádal o další dodávky pro protivzdušnou obranu v souvislosti s ruskými útoky na ukrajinskou infrastrukturu, informovalo ukrajinské zastoupení při NATO na síti X. Moskva zintenzivnila v posledních týdnech údery na ukrajinské území, dnes v noci zaútočila drony i raketami, uvedlo ukrajinské letectvo. Škody hlásí úřady z Charkova nebo Záporoží.

Polsko vyšetřuje ruskou špionážní síť zaměřenou proti EU, spolupracuje s Českem

Polská kontrarozvědka (ABW) vyšetřuje činnost proruské špionážní sítě zaměřené proti členským státům a orgánům Evropské unie. Dnes to podle portálu onet.pl oznámil Jacek Dobrzyński, mluvčí vládního koordinátora tajných služeb. Polsko přitom spolupracuje s Českem, což dnes na internetu potvrdila česká kontrarozvědka - Bezpečnostní informační služba (BIS).

Úleva pro vinice. Čína zruší vysoká cla na australské víno

Čína dnes oznámila, že zruší cla uvalená na australské víno před více než třemi lety. Signalizuje to zlepšení vztahů mezi oběma národy, které se zhoršily během pandemie. Čína je největším odběratelem australského vína.

Izraelská armáda tvrdí, že v nemocnici v Gaze zabila 200 ozbrojenců Hamásu

Izraelská armáda dnes uvedla, že při pokračujícím zásahu v nemocnici Šífa v Gaze zabila více než 200 ozbrojenců z palestinského radikálního hnutí Hamás. Informoval o tom dnes zpravodajský web The Times of Israel (ToI).

Francie ve sporu kvůli hidžábu zažaluje studentku z křivého obvinění ředitele školy

Francouzský premiér rozhodl o zažalování dospívající dívky kvůli křivému obvinění ředitele školy, že ji udeřil během vášnivé výměny názorů na téma hidžáb. Studentka si podle médií odmítla z hlavy sundat šátek, načež začaly řediteli na sociálních sítích chodit výhružky smrtí, kvůli čemuž nakonec rezignoval.

Putin: Česko nebo Pobaltí v hledáčku Ruska nejsou, F-16 pro Ukrajinu zničíme

Ruský prezident Vladimir Putin ve středečním projevu k pilotům ruského letectva ujišťoval, že Rusko nemá v plánu napadnout žádnou členskou zemi NATO, včetně Polska, Pobaltí či Česka. Zároveň však pohrozil, že pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny.

Potápěči objevili těla dvou dělníků, kteří se zřítili do vody po kolapsu mostu v Baltimoru

Záchranářům se podařilo najít těla dvou dělníků, kteří zemřeli po zřícení mostu Francise Scotta Keye v Baltimoru, do něhož v úterý večer narazila kontejnerová loď. Pátrací týmy pátrají po dalších čtyřech pracovnících, kteří jsou považováni za mrtvé.

Rusko udeřilo na Charkov leteckými bombami, zahynul člověk, uvedli Ukrajinci

Při ruském útoku na východoukrajinský Charkov dnes zemřel nejméně jeden člověk a 16 dalších jich utrpělo zranění, oznámil starosta města Ihor Terechov. Ruská invazní armáda na Charkov zaútočila leteckými bombami, poprvé od roku 2022, uvedl náčelník vyšetřovacího oddělení policie v Charkovské oblasti Serhij Bolvinov.