ZajímavostiBývalá majitelka pohřebního ústavu byla odsouzena na 20 let za prodej částí...

Bývalá majitelka pohřebního ústavu byla odsouzena na 20 let za prodej částí těl

Bývalá majitelka pohřebního ústavu v Coloradu byla v úterý odsouzena k 20 letům ve federálním vězení za podvody na pozůstalých. Dopustila se pitvy 560 těl a prodeje jejich částí bez povolení. Informovala o tom agentura Reuters, BBC a další servery.

Megan Hess (46) se v červenci přiznala k podvodu. Ve stejné budově v Montrose v Coloradu provozovala pohřební ústav Sunset Mesa a společnost Donor Services. 20 let odnětí svobody bylo maximálním trestem povoleným zákonem.

Její 69letá matka Shirley Koch se rovněž přiznala k podvodu a byla odsouzena na 15 let. Její rolí bylo podle soudních záznamů rozřezávání těl, píše agentura Reuters.

„Hess a Koch občas využívali svůj pohřební ústav ke krádežím těl či jejich částí pomocí podvodných a padělaných formulářů dárců,“ uvedl žalobce Tim Neff v soudním podání. „Jejich chování způsobilo rodinám a dalším příbuzným nesmírnou emocionální bolest.“

Emocionálně vyčerpávající případ, říká soudkyně

Federální případ spustila vyšetřovací série agentury Reuters z let 2016–2018 o prodeji částí těl ve Spojených státech. To je prakticky neregulované odvětví. Bývalí zaměstnanci řekli agentuře Reuters, že Hess a Koch provedli neoprávněné rozřezání těl. Několik týdnů po zveřejnění příběhu z roku 2018 provedla FBI na podnik razii.

Ve svém podání žalobci zdůraznili „děsivou povahu“ plánů obviněných a popsali jej jako jeden z nejvýznamnějších případů týkajících se částí těla v nedávné historii USA.

„Toto je emocionálně nejvíce vyčerpávající případ, jaký jsem kdy zažila,“ řekla americká okresní soudkyně Christine M. Arguello během úterního slyšení v Grand Junction v Coloradu. „Soud znepokojuje, že obžalovaná Megan Hess odmítá převzít jakoukoli odpovědnost za své chování.“

Soudce nařídil, aby obě odsouzené byly okamžitě poslány do vězení. Právník Megan Hess řekl, že byla nespravedlivě osočována jako „čarodějnice“, „monstrum“ a „ghúl“, zatímco místo toho je „zlomenou lidskou bytostí“, jejíž chování lze připsat traumatickému poranění mozku ve věku 18 let. Koch řekla soudci, že je jí to líto a převzala odpovědnost za své činy.

„Tyto dvě ženy lovily zranitelné oběti, které se na ně obrátily v době smutku,“ uvedl v prohlášení Leonard Carollo, zvláštní agent FBI v Denveru.„Ale místo toho, aby tyto chamtivé ženy nabídly vedení, zradily důvěru stovek obětí a zmrzačily jejich milované,“ cituje server BBC.

Emotivní výpovědi obětí

„Když Megan ukradla srdce mé mámy, zlomila moje,“ řekla Nancy Overhoffová podle Denver Post.

Dvacet šest obětí popsalo své zděšení, když zjistily, co se stalo jejich blízkým. „Naše maminka, rozřezali ji,“ řekla Erin Smithová. „Prodali její ramena, kolena a chodidla za účelem zisku. Nemáme ani název pro tak ohavný zločin.“

Ve Spojených státech je nezákonné prodávat orgány, jako jsou srdce, ledviny a šlachy k transplantaci. Musí být darovány. Ale prodej částí těla, jako jsou hlavy, paže a páteře – což Hess dělala – pro použití ve výzkumu nebo vzdělávání není regulován federálním zákonem.

Prokuratura uvedla, že Hess se dopustila zločinů, když podváděla příbuzné zesnulých lhaním o kremacích, zatímco jejich těla pitvala a prodávala bez povolení. Společnosti, které části těl nakupovaly, podle žalobců nevěděly, že byly získány podvodem.

Ve svém pohřebním ústavu Hess účtovala rodinám až 1 000 dolarů za kremace, ke kterým nikdy nedošlo, uvedli žalobci. Některým nabízela bezplatné kremace výměnou za darování těla.

Žalobci uvedli, že lhala více než 200 rodinám, které dostaly popel z košů smíchaný s pozůstatky různých těl.

Doporučujeme

Rubio hovořil s Lavrovem o možném setkání Trumpa s Putinem v Číně

Americký ministr zahraničí Marco Rubio mluvil se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem o možném setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který se bude konat v polovině listopadu v Číně. Informovala o tom agentura AFP.

Mark Ruffalo se představí v silném dramatu. Film vypráví o skutečném boji za lidská práva

Mark Ruffalo se představí v novém životopisném dramatu Being Heumann, které připomíná jeden z nejvýznamnějších protestů za práva lidí se zdravotním postižením v americké historii. Snímek vychází ze skutečných událostí roku 1977, kdy aktivisté na 26 dní obsadili federální budovu v San Francisku. Na streamovací platformě Apple TV bude dostupný od 13. listopadu.

Přirozené prostředí ovlivňuje výskyt zvířat více než klima

Výskyt živočichů ovlivňuje nejen změna klimatu, ale především prostředí, ve kterém žijí. Rozsáhlý výzkum ve Finsku ukázal, že podoba krajiny má pro většinu sledovaných skupin zvířat větší význam než klimatické podmínky. Výsledky zdůrazňují důležitost ochrany přirozených stanovišť a šetrného využívání krajiny.

Trump umožní Bolsonarovi zůstat v USA, brazilské volby označil za ostudu

Brazilský prezidentský kandidát Flávio Bolsonaro může zůstat ve Spojených státech, jak dlouho bude chtít, prohlásil v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. Zároveň zpochybnil nedávné brazilské volby, v nichž Bolsonaro prohrál s levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Podle Trumpa byly volby "ostudou". Informovala o tom agentura Reuters.

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor gerilové organizace ELN

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor kolumbijské povstalecké organizace Vojsko národního osvobození (ELN). Agentuře AFP to v noci na dnešek potvrdila nevládní organizace Fundaredes. K útoku došlo v pátek ve venezuelském pohraničním státě Apure, kde podle agentury AFP při bombardování zemřelo několik lidí. Venezuelská vláda se k tomu zatím nevyjádřila.

Trump tvrdí, že USA zničily většinu íránských vojenských kapacit

Spojené státy už zničily velkou část íránských vojenských kapacit, stále ale musí zasáhnout jeden či dva zbývající cíle, včetně předpokládaného jaderného zařízení známého jako Pickaxe Mountain (persky Kúh-e Kolang Gáz Lá). V noci na dnešek to podle agentury AFP řekl americký prezident Donald Trump. Zároveň uvedl, že jednání s Íránem o ukončení války pokračují, podle něj ale Teheránu nelze příliš důvěřovat.

Česká ekonomika zpomaluje. Růst klesl na 1,6 procenta, domácnosti ale dál utrácejí

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,6 procenta. Tempo hospodářského růstu tak zpomalilo na nejnižší úroveň za poslední dva roky. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však ekonomika rostla o 0,5 procenta, především díky spotřebě domácností a zahraničnímu obchodu. Slabší výsledky naopak zaznamenaly zpracovatelský průmysl a stavebnictví.

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama