V Bolívií letos po dvou dekádách skončí vláda levice, z nedělního hlasování v prezidentských volbách totiž do druhého kola, jež se uskuteční 19. října, postoupili pravicový exprezident Jorge Quiroga a křesťanskodemokratický senátor Rodrigo Paz. Nový prezident, který se úřadu ujme v listopadu, bude muset řešit zejména ekonomickou krizi, která dvanáctimilionovou jihoamerickou zemi sužuje.
Po sečtení asi 92 procent hlasů získal Paz 32 procent a Quiroga 27 procent. Předvolební průzkumy dávaly největší šance Quirogovi a dalšímu pravicovému kandidátovi podnikateli Samuelovi Doriovi Medinovi, který skončil třetí s asi dvaceti procenty. Doria Medina už také uvedl, že ve druhém kole podpoří Paze.
𝗕𝗼𝗹𝗶𝘃𝗶𝗮 𝗕𝗿𝗲𝗮𝗸𝘀 𝘄𝗶𝘁𝗵 𝘁𝗵𝗲 𝗣𝗮𝘀𝘁: 𝗖𝗼𝗻𝘀𝗲𝗿𝘃𝗮𝘁𝗶𝘃𝗲𝘀 𝗦𝘂𝗿𝗴𝗲 𝗮𝘀 𝗘𝗰𝗼𝗻𝗼𝗺𝗶𝗰 𝗣𝗿𝗲𝘀𝘀𝘂𝗿𝗲𝘀 𝗧𝗼𝗽𝗽𝗹𝗲 𝘁𝗵𝗲 𝗟𝗲𝗳𝘁
— The Rio Times (@TheRioTimes) August 18, 2025
Bolivia just ended almost 20 years of left-wing rule in a sharp, clear vote for change. In the official results for… pic.twitter.com/B1FVjD9BPa
Druhé kolo se bude v Bolívii podle agentury EFE konat poprvé od roku 2009, kdy tuto možnost zakotvila změna ústavy. Neuskutečnilo by se v případě, že by některý z kandidátů v prvním kole získal přes 50 procent hlasů, nebo 40 procent s náskokem alespoň deseti procentních bodů před druhým v pořadí.
Levice v nedělních prezidentských volbách propadla, nejlépe se umístil její kandidát Andrónico Rodríguez, který skončil až čtvrtý zhruba s osmi procenty hlasů. Podle serveru BBC Mundo k tomu přispěla ekonomická krize v zemi a existenční nejistota velké části voličů, z nichž mnozí věnují velkou část dne tomu, aby zjistili, kde jsou levnější potraviny a kdy na kterou čerpací stanici dorazí palivo.
Za porážkou levice je podle BBC Mundo také rozkol ve straně Hnutí za socialismus (MAS), která zemi vládla od roku 2006, kdy se stal prezidentem její zakladatel a dřívější odborářský lídr pěstitelů koky Evo Morales. Ten stál v čele Bolívie do listopadu 2019, než kvůli protestům po volbách, které podle volební komise opět vyhrál, uprchl ze země. Vrátil se za rok, když se úřadu prezidenta po nových volbách ujal jeho dlouholetý spojenec Luis Arce. Oba se ale posléze rozhádali, což vedlo k rozkolu ve straně MAS.
Morales proti vládě současného prezidenta Arceho vedl i pouliční protesty a snažil se o novou kandidaturu, kterou mu ale soudy zamítly, protože byla v rozporu s ústavou. Morales po nedělních volbách přivítal, že skoro 20 procent hlasů je podle předběžných výsledků neplatných, a na středu svolal schůzku příznivců ve své baště v Cochabambě.
Sedmapadesátiletý Rodrigo Paz, který je synem bolivijského exprezidenta Jaimeho Paze Zamory, jenž zemi vládl v letech 1989 až 1993, se narodil ve Španělsku. Tam jeho rodiče utekli před vojenskou diktaturou v Bolívii trvající v letech 1964 až 1982. Rodrigo Paz vystudoval mezinárodní vztahy a ekonomii na univerzitě ve Washingtonu a v politice začínal jako poslanec v roce 2002. V kampani slíbil boj s korupcí a oživení ekonomiky mimo jiné „kapitalismem pro všechny“ – dostupnými úvěry a daňovými úlevami.
Pětašedesátiletý Jorge Quiroga, který rovněž studoval na univerzitě ve Spojených státech, už stál v čele Bolívie rok od srpna 2001, kdy se úřadu ujal z pozice viceprezidenta poté, co ze zdravotních důvodů rezignoval prezident Hugo Bánzer. V prezidentských volbách kandidoval pak Quiroga neúspěšně v roce 2005 a 2014, kdy vyhrál Morales. Letos Quiroga v kampani slíbil oživit ekonomiku mimo jiné přílivem zahraničních investic a uzavřením dohod o volném obchodu, nikoli však se Spojenými státy, napsal dnes server televize France24.
Quiroga také prohlásil, že sníží výdaje státního rozpočtu „použitím motorové pily či mačety“, podobně jako to v kampani v roce 2023 tvrdil současný argentinský prezident Javier Milei. Na rozdíl od Paze nevylučuje Quiroga, že se kvůli rozpočtovému schodku obrátí o pomoc na Mezinárodní měnový fond.
Kromě prezidenta v neděli voliči v Bolívii hlasovali také o novém složení obou komor parlamentu na další pětileté období.
