ZprávyBlinken v Tel Avivu: Izrael má právo na obranu, musí ale myslet...

Blinken v Tel Avivu: Izrael má právo na obranu, musí ale myslet na civilisty

Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes v Tel Avivu opět vyjádřil podporu Izraeli v jeho boji proti palestinskému hnutí Hamás. Zopakoval, že Izrael má právo na obranu, ale že je také důležité, jakým způsobem to dělá. Podle Blinkena je nutné myslet na civilisty, kteří se ocitli v křížové palbě, informovala BBC po společném brífinku šéfa americké diplomacie s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem. Ten uvedl, že Izrael dodržuje mezinárodní právo a civilisty přes svým bombardování předem varuje.

„Stojíme pevně na straně Izraele… ten má právo a povinnost bránit se a zajistit, aby se události ze 7. října už nikdy neopakovaly,“ řekl Blinken s odkazem na útok Hamásu na Izrael ze 7. října, který si vyžádal na 1400 obětí. Blinken nicméně také řekl, že záleží na tom, jak „to Izrael dělá“. Podle ministra je důležité udělat vše pro ochranu civilistů, kteří se ocitli v křížové palbě bojů s Hamásem, a doručit pomoc těm, kteří ji zoufale potřebují.

Izraelský prezident na brífinku řekl, že izraelská armáda poslala šest milionů textových zpráv, uskutečnila čtyři miliony telefonátů a do Pásma Gazy shodila na 1,2 milionu varujících letáků. V těchto vzkazech opakovaně vyzývala civilisty, aby se evakuovali na jih Pásma Gazy.

Izraelské ostřelování a od minulého pátku i rozsáhlá pozemní operace se soustředí na sever Pásma Gazy. Izrael ale podle BBC i dalších médií ostřeloval opakovaně rovněž jih Pásma.

Šéf americké diplomacie také na dnes v Tel Avivu před novináři prohlásil, že stále myslí také na rukojmí, která Hamás 7. října unesl do Pásma Gazy. Podle izraelské armády jich je nejméně 241. „Tolik Izraelců, Američanů a lidí dalších národností… je naší povinností udělat vše, abychom je dostali bezpečně zpátky k jejich rodinám,“ řekl Blinken.

Americký ministr zahraničí dnes jednal také s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.

Podle AFP i dalších tiskových agentur chtěl Blinken přimět Izrael, aby souhlasil s humanitárními přestávkami v bojích, v nichž by mohla být bezpečně doručena pomoc civilistům. V Pásmu Gazy na území menším než Praha žije na 2,3 milionu lidí. Od začátku bombardování se jich statisíce přesunuly na jih, kam je poslala izraelská armáda a ujištěním, že tam budou v bezpečí.

Blinken přiletěl do Tel Avivu dnes ráno, je to jeho druhá cesta do oblasti od vypuknutí války Izraele s Hamásem. Poprvé byl v Izraeli 12. října, kdy zahajoval několikadenní cestu po Blízkém východě, kterou pak 16. října opět zakončil v Izraeli. Také tentokrát se chystá i jinam, v sobotu bude jednat v Jordánsku.

Humanitární přestávku v bojích Hamásu s Izraelem žádá i americký prezident Joe Biden, uvedl server BBC. „Myslím, že potřebujeme přestávku,“ řekl ve čtvrtek Biden. Mluvčí Bílého domu John Kirby pak jeho slova upřesnil s tím, že humanitární přestávka by byla „dočasná, lokální a zaměřená určitý cíl či cíle – humanitární pomoc dovnitř, lidé ven“.

Od 7. října zemřelo podle palestinských úřadů spravovaných Hamásem v Pásmu Gazy 9227 Palestinců, z toho 3826 dětí. Útok Hamásu ze 7. října si podle izraelských úřadů vyžádal na 1400 obětí.

Doporučujeme

Snyder představil film, který připravoval téměř dvacet let

Zack Snyder představil první krátkou ukázku ze svého nového filmu The Last Photograph. Temný thriller bude výrazně komornější než jeho předchozí velkofilmy. V hlavních rolích se objeví Stuart Martin a Fra Fee.

Ukrajinec podezřelý z účasti na výbuchu ropovodu Nord Stream byl zadržen v Chorvatsku

Chorvatské úřady zadržely ukrajinského občana podezřelého z účasti na sabotáži plynovodů Nord Stream v Baltském moři. Němečtí vyšetřovatelé ho podezírají, že patřil k potápěčům, kteří v září 2022 umístili na potrubí výbušniny. Německo nyní usiluje o jeho vydání.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 103 válečných zajatcích

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 103 válečných zajatcích na každé straně, oznámilo dnes ministerstvo obrany v Moskvě. Navrácení ruští vojáci se podle něj nacházejí v Bělorusku, odkud zamíří do Ruska. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později výměnu potvrdil, když informoval o návratu 103 ukrajinských vojáků.

Ukrajinec dostal v Německu trest za špionáž pro Rusko

Německý soud uložil ukrajinskému občanovi rok a tři měsíce vězení za špionáž. Muž pomáhal odeslat zásilky s GPS vysílači, které mohly sloužit ke zmapování přepravních tras před plánovanými sabotážemi. Dva další obžalované soud osvobodil.

Zelenskyj po protikorupčním zátahu odvolal náměstkyni šéfa své kanceláře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes odvolal náměstkyni šéfa své kanceláře Irynu Mudrou. Učinil tak po zprávách o tom, že je předmětem vyšetřování protikorupčních úřadů.

USA zpřesňují pravidla pro stablecoiny. Bez licence bude jejich vydávání omezené

Spojené státy připravují další krok k zavedení regulace stablecoinů. Nový návrh má určit, kdy budou jejich emitenti potřebovat licenci a za jakých podmínek se budou moci zahraniční digitální měny nabízet americkým zákazníkům.

Ukrajinský parlament schválil Chmaru a Sybihu do čela resortu obrany a zahraničí

Ukrajinský parlament dnes schválil návrh prezidenta Volodymyra Zelenského na jmenování Jevhenije Chmary ministrem obrany a také opětovné jmenování Andrije Sybihy ministrem zahraničí. Informoval o tom server RBK-Ukrajina, podle něhož pro Sybihu hlasovalo 266 poslanců a pro Chmaru 312.

Britská inflace zrychlila na 2,9 procenta

Meziroční inflace ve Velké Británii v červenci vzrostla na 2,9 procenta. Ještě v červnu dosahovala 2,6 procenta. Hlavní příčinou byly vyšší účty domácností za energie, zejména prudké zdražení plynu.

Čína rozšiřuje využití bytového fondu. Chce podpořit realitní trh

Čína se snaží rozhýbat slábnoucí ekonomiku a sahá přitom do obřího fondu, který dosud sloužil hlavně k financování bydlení. Peking uvolní pravidla pro využívání prostředků v hodnotě 10,9 bilionu jüanů. Lidé budou moci své úspory použít například na rekonstrukce nebo snáze platit nájem.

Ukrajinské protikorupční úřady vyšetřují poslance a členy prezidentské kanceláře

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuratura (SAP) oznámily vyšetřování skupiny, která zahrnuje bývalého a současného poslance a také vysoce postavené osoby z prezidentské kanceláře. Podle vládních agentur jsou podezřelí z vyprání 150 milionů hřiven (70 milionů korun) použitých jako kauce pro obviněné v korupčním případu v energetice. Informovala o tom agentura Reuters.

Ve Francii začíná platit zákon o asistované sebevraždě a eutanazii

Ve Francii začíná tento týden platit zákon o asistované sebevraždě a eutanazii. Ve francouzské sbírce zákonů bylo dnes vydáno znění zákona, který schválil francouzský parlament v polovině července. Zákon umožňuje využít asistované sebevraždy pacientům, kteří mají vážnou a neléčitelnou nemoc, jež jim způsobuje nesnesitelnou bolest.

Asijské duby čelí rostoucímu riziku vyhynutí

Asie má více ohrožených druhů dubů než kterýkoli jiný region na světě. V jihovýchodní a východní Asii přitom rostoucí lidský tlak ohrožuje více než polovinu jejich přirozeného areálu a řada vzácných druhů nemá žádnou záložní populaci v botanických zahradách.

KOMENTÁŘ: Další čínská exploze na burze. Výrobce humanoidních robotů vyskočil o 460 procent

Asijské technologické debuty na burze začínají být podobně sledované jako ty ve Spojených státech. Potvrdil to i snový start společnosti Unitree, která se zabývá výrobou humanoidních robotů. Konkurenci na Západě hledá jen těžko.

Írán zvažuje i útoky na vojenské základny USA v Evropě, řekly FT íránské zdroje

Írán zvažoval a zvažuje i útoky na americké vojenské základny v Evropě, pokud budou Spojené státy eskalovat válku s Teheránem, napsal dnes deník Financial Times (FT) s odvoláním na dva nejmenované íránské režimní zdroje. Íránský režim už od března v odvetě za americké útoky na svou zemi útočí na státy Perského zálivu, kde mají USA základny, a v květnu pohrozil rozšířením války za hranice Blízkého východu.

Ruská obrana v noci zničila 453 ukrajinských dronů, oznámilo ministerstvo obrany

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 453 ukrajinských dronů nad dvěma desítkami ruských regionů, nad anektovaným poloostrovem Krym a nad Černým mořem, oznámilo ministerstvo obrany v Moskvě. O škodách se nezmiňuje. Podle médií a některých regionálních činitelů ukrajinské drony útočily například na průmyslové objekty v Ufě v Baškortostánu a zřejmě také na závod vyrábějící výbušniny v Dzeržinsku v Nižegorodské oblasti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama