Reklama
3.4 C
Czech
Pátek 27. března 2026
ZprávyBlinken v Tel Avivu: Izrael má právo na obranu, musí ale myslet...

Blinken v Tel Avivu: Izrael má právo na obranu, musí ale myslet na civilisty

Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes v Tel Avivu opět vyjádřil podporu Izraeli v jeho boji proti palestinskému hnutí Hamás. Zopakoval, že Izrael má právo na obranu, ale že je také důležité, jakým způsobem to dělá. Podle Blinkena je nutné myslet na civilisty, kteří se ocitli v křížové palbě, informovala BBC po společném brífinku šéfa americké diplomacie s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem. Ten uvedl, že Izrael dodržuje mezinárodní právo a civilisty přes svým bombardování předem varuje.

„Stojíme pevně na straně Izraele… ten má právo a povinnost bránit se a zajistit, aby se události ze 7. října už nikdy neopakovaly,“ řekl Blinken s odkazem na útok Hamásu na Izrael ze 7. října, který si vyžádal na 1400 obětí. Blinken nicméně také řekl, že záleží na tom, jak „to Izrael dělá“. Podle ministra je důležité udělat vše pro ochranu civilistů, kteří se ocitli v křížové palbě bojů s Hamásem, a doručit pomoc těm, kteří ji zoufale potřebují.

Izraelský prezident na brífinku řekl, že izraelská armáda poslala šest milionů textových zpráv, uskutečnila čtyři miliony telefonátů a do Pásma Gazy shodila na 1,2 milionu varujících letáků. V těchto vzkazech opakovaně vyzývala civilisty, aby se evakuovali na jih Pásma Gazy.

Izraelské ostřelování a od minulého pátku i rozsáhlá pozemní operace se soustředí na sever Pásma Gazy. Izrael ale podle BBC i dalších médií ostřeloval opakovaně rovněž jih Pásma.

Šéf americké diplomacie také na dnes v Tel Avivu před novináři prohlásil, že stále myslí také na rukojmí, která Hamás 7. října unesl do Pásma Gazy. Podle izraelské armády jich je nejméně 241. „Tolik Izraelců, Američanů a lidí dalších národností… je naší povinností udělat vše, abychom je dostali bezpečně zpátky k jejich rodinám,“ řekl Blinken.

Americký ministr zahraničí dnes jednal také s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.

Podle AFP i dalších tiskových agentur chtěl Blinken přimět Izrael, aby souhlasil s humanitárními přestávkami v bojích, v nichž by mohla být bezpečně doručena pomoc civilistům. V Pásmu Gazy na území menším než Praha žije na 2,3 milionu lidí. Od začátku bombardování se jich statisíce přesunuly na jih, kam je poslala izraelská armáda a ujištěním, že tam budou v bezpečí.

Blinken přiletěl do Tel Avivu dnes ráno, je to jeho druhá cesta do oblasti od vypuknutí války Izraele s Hamásem. Poprvé byl v Izraeli 12. října, kdy zahajoval několikadenní cestu po Blízkém východě, kterou pak 16. října opět zakončil v Izraeli. Také tentokrát se chystá i jinam, v sobotu bude jednat v Jordánsku.

Humanitární přestávku v bojích Hamásu s Izraelem žádá i americký prezident Joe Biden, uvedl server BBC. „Myslím, že potřebujeme přestávku,“ řekl ve čtvrtek Biden. Mluvčí Bílého domu John Kirby pak jeho slova upřesnil s tím, že humanitární přestávka by byla „dočasná, lokální a zaměřená určitý cíl či cíle – humanitární pomoc dovnitř, lidé ven“.

Od 7. října zemřelo podle palestinských úřadů spravovaných Hamásem v Pásmu Gazy 9227 Palestinců, z toho 3826 dětí. Útok Hamásu ze 7. října si podle izraelských úřadů vyžádal na 1400 obětí.

Reklama

Doporučujeme

Pumpy v Německu budou smět zdražit jen jednou denně

Německý Spolkový sněm schválil první balík opatření proti prudkému růstu cen benzinu a nafty. Čerpací stanice budou smět ceny zvyšovat jen jednou denně v poledne, zlevňovat ale mohou dál kdykoli. Vláda zároveň připouští, že jeden zásah nejspíš stačit nebude.

Izrael uvedl, že zabil šéfa námořnictva íránských revolučních gard

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac dnes uvedl, že izraelská armáda "eliminovala" velitele námořnictva íránských revolučních gard Alírezu Tangsírího. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzápětí uvedl, že Tangsírí měl na rukou krev a pohrozil dalšími útoky. Izraelská armáda sdělila, že spolu s Tangsírím byli zabiti další členové vedení revolučních gard, včetně šéfa zpravodajských služeb námořnictva Benháma Razajího.

Klíčové zbraně včetně těch amerických stále putují na Ukrajinu

Dohodnuté spojenecké dodávky zásadních zbraní pro Ukrajinu pokračují, včetně amerických zbraní, bez ohledu na íránskou válku. Řekl to dnes generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Reagoval tím na informace listu The Washington Post, podle něhož Spojené státy uvažují, že některé zbraně určené pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi, pošlou místo toho na Blízký východ.

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil Islámábád

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil dnes podle agentury Reuters mluvčí pákistánského ministerstva zahraničí. Boje, které si vyžádaly stovky obětí, v minulém týdnu Islámábád dočasně přerušil kvůli islámskému svátku íd al-fitr.

Izrael prý na žádost Pákistánu souhlasil, že nezabije šéfa íránské diplomacie

Izrael na žádost Pákistánu souhlasil, že neprovede atentát na íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího a předsedu parlamentu Muhammada Kalíbafa. S odkazem na pákistánský zdroj to dnes napsala agentura Reuters. USA podle deníku The Washington Post mezitím uvažují o tom, že některé zbraně určené pro Ukrajinu pošlou místo toho na Blízký východ.

Trh s ropou se ocitl v backwardaci. Co to znamená?

Ceny ropy jsou od začátku války na Blízkém východě sužovány extrémní volatilitou. Přestože po americkém oznámení obnovení diplomacie s Íránem klesly, stále se drží na zvýšených úrovních kvůli přetrvávajícím rizikům. Krátkodobé a střednědobé futures kontrakty na ropu se obchodují dráž než dlouhodobé. Trhy tak očekávají budoucí pokles cen ropy. Ceny černého zlata sice rostou, zatím však jen mírně.

Íránské vedení s USA jedná, ale bojí se to přiznat, řekl Trump

Donald Trump trvá na tom, že íránské vedení s jeho vládou jedná, ačkoliv Teherán to popírá. Trump ve středu prohlásil, že íránští činitelé to nechtějí přiznat, protože se bojí, že by je zabili "jejich vlastní lidé". Americký prezident to řekl několik hodin poté, co mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt uvedla, že Spojené státy jsou velmi blízko dosažení svých cílů v této válce.

Není to válka. Trump pobouřil komentáři o Íránu

Americký prezident Donald Trump ve středu republikánům vysvětlil, proč se v souvislosti s Íránem vyhýbá označení „válka“. Důvodem je skutečnost, že údery neschválil Kongres. Vyvolal tím pobouření v americké společnosti. Podle některých názorů přiznal, že vojenské operace na Blízkém východě jsou ilegální.

Belgický soud řeší klimatickou žalobu farmáře proti TotalEnergies

Belgický soud uznal svou pravomoc v přelomové klimatické žalobě proti ropné společnosti TotalEnergies. Verdikt ale zatím nepadl. Soud v Tournai ho odložil na 9. září, protože chce počkat na podobné rozhodnutí ve Francii. Případ už teď poutá pozornost, protože jde o první takovou žalobu v Belgii.

Masový hrob v Keni ukrýval desítky mrtvých těl, převážně kojenců

Vyšetřovatelé ve městě Kericho v Keni exhumovali z hromadného hrobu přibližně 32 těl, z nichž většinu tvoří děti. Šokující nález nyní vyvolává řadu otázek, na které se snaží odpovědět policie i forenzní experti.

Běloruský vůdce Lukašenko při návštěvě KLDR uctil památku sovětských vojáků

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko při dnešní návštěvě KLDR společně se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem uctil památku sovětských vojáků, kteří padli při osvobození Koreje od japonské okupace na konci druhé světové války. Uvedla to běloruská státní agentura Belta. Podle agentury AP běloruský ministr zahraničí Maxim Ryženkov oznámil, že oba státníci podepíší smlouvu o přátelství a spolupráci mezi zeměmi.

Bitcoin se drží nad 71 tisíci dolary

Bitcoin se po divokém týdnu znovu uklidnil a drží se nad hranicí 71 tisíc dolarů. Trhům pomohl pokles ceny ropy pod 100 dolarů za barel, který přišel po zprávách o americkém návrhu patnáctibodového plánu na ukončení konfliktu s Íránem. Na trzích tak znovu ožila chuť riskovat.

KOMENTÁŘ: Americký kreditní trh obchází strach. Ekonomice může zlomit vaz „stínové bankovnictví“

Člověk někam vloží peníze a pak je nemůže vybrat – to je tradiční noční můra investorů. Naneštěstí se teď stává realitou u některých amerických privátních kreditních fondů. Jejich zdánlivě nenápadný byznys je natolik napojený na tradiční banky a aktuální strach z AI transformace, že může v nejhorším případě odšpuntovat další globální krizi.

Dánská premiérka Frederiksen po volbách formálně podala demisi

Dánská premiérka Mette Frederiksen dnes podala demisi vlády do rukou krále Frederika X. Oznámil to královský palác. Tříčlenná vládní koalice v čele se Sociální demokracií premiérky v úterních volbách přišla o většinu v parlamentu.

Velká zelená zeď. Čína mění druhou největší poušť světa

Čína staví další velkou zeď. Nebuduje ji ale z hlíny a kamenů a nemá sloužit k obraně země před nepřáteli. Velká zelená zeď, rozsáhlý pás stromů a keřů lemující spodní část severních pouští, má jiný cíl – zastavit neustálý postup desertifikace. Tento masivní megaprojekt funguje jako vysavač oxidu uhličitého.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama