-0.4 C
Czech
Neděle 28. prosince 2025
EkonomikaBill Gates varuje před klimatickou změnou. Boj s ní bude o dost...

Bill Gates varuje před klimatickou změnou. Boj s ní bude o dost těžší než ten s koronavirem

Spoluzakladatel Microsoftu Bill Gates upozornil v pondělním rozhovoru pro BBC na výzvu, jež klimatická změna představuje. Pokud jí zabráníme, bude se dle něj jednat o nejúžasnější věc, které lidstvo dosáhlo. V porovnání s ní pak vidí ukončení pandemie jako velmi snadné. Proto také tématu klimatického neštěstí věnoval svoji nejnovější knihu. V ní se Gates zaměřil i na škodlivost manufaktur, jíž se dle něj vlády dostatečně nevěnují. Uvedl to pro agenturu Reuters.

Pro budoucnost lidstva jsou podle čtvrtého nejbohatšího člověka na světě Billa Gatese důležitá hlavně dvě čísla. Padesát jedna a nula. První odkazuje na tuny skleníkových plynů, které průměrně každý rok vypustíme do atmosféry. Nula pak představuje „net zero“ stav, ve kterém jsou veškeré emise vybalancovány odstraněním jejich stejného množství z atmosféry. Uvedl to v pondělním rozhovoru pro stanici BBC. Kroky, jak zabránit klimatickému neštěstí rozebírá ve své nové knize, která vyjde tento týden, How to Avoid a Climate Disaster.

„Lidstvo nikdy neprovedlo tak zásadní změnu jako tu, které potřebuje dosáhnout v dalších třiceti letech. Pro tohle neexistuje precedens,“ zmínil dále v rozhovoru Gates s tím, že největší roli v boji s klimatickou změnou mají dle něj vlády. A to i přes to, že byl spoluzakladatel Microsoftu při budování své firmy proslulý silnou nevolí vůči vládním regulacím. Změnu ve své politice však učinil ve chvíli, kdy se roku 2008 rozhodl odejít z vedoucí pozice Microsoftu. Loni na jaře pak opustil i představenstvo své společnosti, aby se mohl naplno věnovat filantropii.

Proto také nyní apeluje na světové vlády, aby se kromě dopravy či energetiky věnovaly také manufakturám. V současnosti totiž neexistuje způsob, jak vyrábět materiály jako cement či ocel bez vypouštění škodlivých emisí do ovzduší. Produkce obou běžně používaných materiálů pak vydá za asi třetinu globálních emisí skleníkových plynů. Což z jejich produkce činí pro zemskou atmosféru „nebezpečnější“ odvětví než je o dost více diskutovaný sektor dopravy. „Úkryty budeme potřebovat vždycky, především v rozvojových zemích. Budovy proto jen tak stavět nepřestaneme,“ vysvětlil pro Reuters Gates.

Politici nestačí, do boje se musí zapojit i soukromý sektor, míní Gates

Kromě vlád tlačí slavný podnikatel také na soukromé firmy, jež by se dle něj měly na boji s klimatem také podílet. Podpořit je třeba hlavně výzkum a vědu, ale také prodej „zelenějších“ produktů. Ty by se pak na trzích lépe uchytily, jejich ceny začaly časem klesat a ony se staly dostupnějšími. I když se Gates kvůli povaze svého podnikání zaměřuje hlavně na roli technologií v energetice, upozorňuje, že to nestačí. Energetika totiž odpovídá pouze za 30 procent emisí, zbylých 70 má na svědomí doprava, produkce hnojiv, zmiňovaná ocel či cement a další odvětví.

Klimatický apel však vyznívá od jednoho z nejbohatších lidí světa poněkud hořce. Možná i s tímto vědomím Gates v roce 2019 prodal své přímé podíly na ropných a plynných společnostech. Na rozvoj nových technologií také dosud vydal asi 2 biliony dolarů. V roce 2015 se pak silně angažoval při uzavírání Pařížské klimatické dohody. Letošní listopad se zase na konferenci OSN v Glasgow chystá protlačit další potřebný výzkum a rozvoj technologií. K řešení globálního problému chce přispět také svou novou knihou, jejíž komentář je dostupný také v audio podobě na BBC Sounds.

Reklama

Doporučujeme

Myanmar volí uprostřed války a humanitární katastrofy

Občané Myanmaru se vydaly k volebním urnám. Země však momentálně čelí jedné z nejhorších krizí ve své moderní historii. Hlasování probíhá uprostřed vleklé občanské války, hlubokého hospodářského propadu a rozsáhlé humanitární katastrofy. Volby, první od vojenského převratu z roku 2021, už předem vyvolaly ostrou kritiku doma i v zahraničí.

Netanjahu hledá u Trumpa výhodu pro příští volby

Benjamin Netanjahu míří tento týden do Mar-a-Lago na jednání s Donaldem Trumpem. Vedle diplomacie jde i o domácí politiku. Izrael má řádně volit v říjnu 2026, jenže koalici mohou dřív rozložit spory kolem odvodů ultraortodoxních mužů i tlak na schválení rozpočtu do března 2026.

Herečku z Broadwaye ubodali v New Jersey

Herečka Imani Dia Smith, která se jako dítě objevila na Broadwayi v muzikálu Lví král v roli mladé Naly, zemřela po útoku nožem v New Jersey. Policie ji našla v domě ve městě Edison s několika bodnými ranami a po převozu do nemocnice už jí nebylo pomoci.

Zabystřan bodoval v Livignu a drží se v elitní pětce Super G

Jan Zabystřan uzavřel závodní rok 2025 ve Světovém poháru 21. místem v superobřím slalomu v italském Livignu. Na body dosáhl i tentokrát a v průběžném hodnocení Super G zůstává na páté příčce.

Trump slibuje zlevňování a věří v úspěch v kongresových volbách

Republikáni míří do roku 2026 s tím, že hlavním tématem budou ceny a životní náklady. Donald Trump říká, že kongresové volby v polovině jeho prezidentského období se budou točit právě kolem toho, jestli se lidem žije levněji.

Zelenskyj oznámil, že je na cestě do USA za Trumpem, zastaví se v Kanadě

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že je na cestě do Severní Ameriky. Před nedělním setkáním s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Floridě bude mluvit s evropskými vůdci a setká se s kanadským premiérem Markem Carneym. Napsaly to agentury Reuters a AFP. Hlavním tématem jednání budou nedořešené otázky v plánu, který by mohl vést k přerušení bojů na Ukrajině.

Italská policie zadržela devět lidí kvůli podezření z financování Hamásu

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci. Uvedla to tisková agentura ANSA. Podle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (170 milionů korun), které původně vybraly pro benefiční účely.

Kim Čong-un blahopřál Putinovi k novému roku a chválil společný boj na Ukrajině

Severní Korea a Rusko sdílely "krev, život a smrt" ve válce na Ukrajině. Uvedl to dnes podle agentury AFP severokorejský vůdce Kim Čong-un ve svém novoročním přání ruskému prezidentu Vladimirovi Putinovi. Pchjongjang už vyslal bojovat na Ukrajinu po boku Rusů tisíce vojáků.

Thajsko a Kambodža podepsaly novou dohodu o příměří

Thajsko a Kambodža dnes podepsaly novou dohodu o okamžitém příměří, napsala agentura Reuters s odvoláním na kambodžské ministerstvo obrany. Předcházelo tomu třídenní jednání zástupců obou zemí. Přeshraniční konflikt, který se opět rozhořel na začátku prosince, si už vyžádal přes 40 obětí. V neděli a v pondělí o něm mají dál jednat vysocí představitelé obou zemí a Číny.

Rusko v noci útočilo na Ukrajinu téměř 500 drony a 40 raketami, uvedl Zelenskyj

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu s pomocí téměř 500 dronů a 40 raket, přičemž cílilo na energetickou a civilní infrastrukturu, uvedl na sociální síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Útoky, které podle něj stále pokračují, poškodily řadu obytných budov a záchranáři v troskách pátrají po jedné pohřešované osobě. Ukrajinský lídr uvedl, že v některých čtvrtích hlavního města Kyjeva a Kyjevské oblasti jsou lidé v důsledku ruských útoků bez elektřiny a bez dodávek tepla.

Nejméně šest lidí zemřelo při explozi v mešitě v syrské provincii Homs

Nejméně šest lidí zemřelo a 21 dalších utrpělo zranění při výbuchu v mešitě v syrské provincii Homs v oblasti, kde žijí převážně menšinoví alavité, píše agentura AFP. Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která sídlí v Británii a v Sýrii má rozsáhlou síť zdrojů, podle AFP uvedla, že není zřejmé, zda explozi způsobil sebevražedný atentátník, či zda do mešity někdo nastražil výbušniny.

Venezuela propustila 60 lidí uvězněných po prezidentských volbách

Venezuelské úřady propustily šest desítek oponentů režimu autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, kteří byli uvězněni po loňských široce zpochybňovaných prezidentských volbách. Informovala o tom ve čtvrtek agentura AFP s odvoláním na venezuelskou nevládní organizaci zabývající se situací politických vězňů v zemi. Podle jejích údajů režim nadále zadržuje okolo tisícovky politických vězňů.

Japonská vláda schválila návrh rekordního obranného rozpočtu

Japonská vláda dnes schválila návrh obranného rozpočtu na příští finanční rok v rekordní výši více než devět bilionů jenů (1,19 bilionu Kč). Jedná se o nárůst o 9,4 procenta oproti předchozímu rozpočtu. Cílem vlády je posílit schopnost provádět obranné protiútoky a bránit pobřeží pomocí řízených střel a bezpilotních zbraní. Krok přichází v době rostoucího napětí mezi Japonskem a Čínou, píše agentura AP.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama