Reklama
2.8 C
Czech
Pátek 20. března 2026
ZprávyBiden odstoupil. Co bude dál?

Biden odstoupil. Co bude dál?

Americký prezident Joe Biden v neděli oznámil, že odstoupí z boje o prezidentské křeslo v roce 2024. Spojené státy se tak dostanou do neprobádané oblasti. Co bude dál?

Biden podpořil viceprezidentku Kamalu Harrisovou, aby se stala demokratickou kandidátkou na prezidenta Spojených států.

Ještě před Bidenovým rozhodnutím hovořila agentura Reuters s Elaine Kamarck, vedoucí pracovnicí think tanku Brookings Institution, členkou Národního výboru Demokratické strany a autorkou knihy „Primary Politics“ o procesu nominace na prezidenta, o tom, co by se mohlo dít dál.

Co se stane teď?

Biden strávil posledních několik měsíců úsilím, které vedlo k tomu, že získal téměř 4 000 demokratických delegátů vítězstvím v primárních volbách v amerických státech a teritoriích.

Tito delegáti by pro něj za normálních okolností hlasovali jako pro oficiálního kandidáta strany na prezidenta na národním sjezdu Demokratické strany. Ten se má konat 19.-22. srpna. Pravidla je k tomu však nezavazují. Delegáti mohou hlasovat podle svého svědomí, což znamená, že mohou svůj hlas hodit někomu jinému.

Tím, že Biden odstoupil, fakticky „uvolňuje“ své delegáty. To může vyvolat soutěž mezi ostatními demokratickými kandidáty o to, kdo se stane kandidátem.

Kdo by mohl Bidena nahradit

Do boje by mohlo vstoupit několik kandidátů.

Na prvním místě je viceprezidentka Kamala Harris, která však má po raketovém nástupu do funkce a špatných průzkumech své vlastní problémy. Americká ústava nařizuje, že viceprezident se stává prezidentem v případě, že prezident zemře nebo se stane neschopným výkonu funkce. Neváže se však na mezistranický proces výběru kandidáta.

Jako možní náhradníci se také objevili kalifornský guvernér Gavin Newsom, michiganská guvernérka Gretchen Whitmer, guvernér Kentucky Andy Beshear a guvernér Illinois JB Pritzker. Až dosud to byli Bidenovi příznivci, kteří se snažili pomoci k jeho zvolení.

Jak bude vybrán nový kandidát

Mohlo by dojít k volnému souboji mezi těžkými demokratickými váhami, které se o tento post ucházejí. Podle serveru Ballotpedia se očekává, že v roce 2024 bude mít kandidaturu přibližně 4 672 delegátů, z toho 3 933 delegátů slíbených a 739 tzv. superdelegátů, starších členů strany.

Aby si kandidát zajistil nominaci, musel by získat většinu. Tedy více hlasů než všichni ostatní dohromady.

Pokud by toho nikdo nedosáhl, konal by se „zprostředkovaný sjezd“, na němž by delegáti jednali jako volní zástupci a vyjednávali s vedením strany. Byla by stanovena pravidla a pro jména na kandidátce by se hlasovalo jmenovitě.

Mohlo by trvat několik kol hlasování, než by někdo získal většinu a stal se kandidátem. Poslední zprostředkovaný sjezd, kdy se demokratům nepodařilo nominovat kandidáta v prvním hlasování, se konal v roce 1952.

Co se stane s penězi z Bidenovy kampaně

Kampaň Bidena a Kamaly Harris měla na konci května v bance 91 milionů dolarů. Odborníci na zákon o financování volebních kampaní se však neshodnou na tom, jak snadno mohou peníze změnit majitele.

Vzhledem k tomu, že Harris je rovněž uvedena v dokumentech pro kampaň, mnozí odborníci se domnívají, že by peníze mohly být převedeny na ni. Pokud ovšem bude na kandidátce. Vedou se však debaty o tom, zda by Biden musel být nejprve oficiálně nominován jako kandidát strany, aby mohl být převod uskutečněn.

Reklama

Doporučujeme

Ruské útoky si vyžádaly životy čtyř lidí, uvedly ukrajinské úřady

Rusko při dnešních útocích na ukrajinskou Sumskou oblast zabilo tři lidi, z toho dva bratry, uvedla agentura AFP s odvoláním na ukrajinské úřady. Ve městě Vilňansk ruský útok na infrastrukturu připravil o život 78letého muže, oznámil šéf Záporožské oblasti Ivan Fedorov. V noci ruské drony podle ukrajinských činitelů zasáhly obytné domy v Oděse, kde tři lidé utrpěli zranění, a ve středu večer ruský bezpilotní letoun ve Lvově zaútočil na sídlo tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku hlášen jeden mrtvý.

Trump oznámil, že neplánuje vyslat do Íránu americké jednotky

Americký prezident Donald Trump dnes v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.

Kryptofirmy v Emirátech zatím fungují navzdory válce s Íránem

Válka mezi USA, Izraelem a Íránem zatím podle Reuters výrazně nenarušila fungování kryptofirem ve Spojených arabských emirátech. Zatímco energetika a doprava v regionu čelí problémům, kryptosektor těží z toho, že většina jeho byznysu funguje online a na dálku.

Útok na plynové pole v Íránu zvýšil napětí na Blízkém východě

Izraelský úder na íránské plynové pole South Pars dál zvyšuje napětí na Blízkém východě a prohlubuje obavy o dodávky energií. Jde o další posun ve válce, která už zasáhla i klíčovou infrastrukturu v Perském zálivu a dál tlačí vzhůru ceny ropy a plynu.

Přechod Rafah z Gazy do Egypta byl znovu otevřen, přešel omezený počet osob

Hraniční přechod z Pásma Gazy do Egypta kontrolovaný Izraelem byl dnes poprvé od začátku izraelsko-americké války proti Íránu znovu otevřen, píše agentura AFP s odvoláním na egyptskou televizní stanici Al-Káhira. Počet lidí, kteří mohou přes přechod přecházet, je nicméně pro oba směry omezen na několik desítek denně, píše AFP s odvoláním na činitele egyptské pohraniční policie.

Babiš v Bruselu znovu tlačí na změnu emisních povolenek

Premiér Andrej Babiš na summitu Evropské unie v Bruselu znovu otevřel téma emisních povolenek. Tvrdí, že současný systém EU ETS zvyšuje tlak na český průmysl i ceny energií, a Česko proto chce jeho rychlou revizi. Do debaty navíc vstupují i rostoucí obavy z drahých energií v době dalšího napětí na Blízkém východě.

Nebezpečná eskalace: Ceny ropy a plynu dál kvůli válce s Íránem rostou

Ceny ropy a plynu ve čtvrtek výrazně vzrostly poté, co útoky na klíčovou energetickou infrastrukturu na Blízkém východě prohloubily obavy z globálního nedostatku surovin, píše server CNBC. Trhy reagují na rychlou eskalaci konfliktu, která začíná zasahovat samotné jádro světových dodávek.

Babiš se obává růstu cen plynu, útok Izraele označil za nepochopitelný

Premiér Andrej Babiš (ANO) se obává, že v důsledku středečního útoku Izraele na íránskou infrastrukturu pro těžbu výrazně stoupne cena plynu. Útok Izraele označil za nepochopitelný. Řekl to dnes novinářům před odletem na summit EU v Bruselu.

Saúdská Arábie si vyhrazuje právo vojensky zasáhnout proti Íránu

Veškerá důvěra mezi Rijádem a Teheránem byla otřesena a Saúdská Arábie si vyhrazuje právo vojensky zasáhnout proti Íránu, prohlásil v noci na dnešek podle agentury Reuters saúdský ministr zahraničí princ Fajsal bin Farhán. Uvedl to poté, co Írán ve středu zaútočil balistickými střelami na Rijád, zatímco v saúdskoarabské metropoli jednali ministři zahraničí muslimských zemí.

FBI vyšetřuje bývalého šéfa protiteroristického střediska USA

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) vyšetřuje již bývalého ředitele Národního protiteroristického centra (NCTC) Joea Kenta kvůli údajnému úniku informací. Dlouholetý spojenec prezidenta Donalda Trumpa rezignoval na svou pozici kvůli nesouhlasu s válkou s Íránem.

„Není to naše válka.“ Evropa řekla Trumpovi ne

Evropské státy se odmítají připojit k americko-izraelské operaci proti Íránu. Zpochybňují její smysl a kritizují, že USA údery předem se spojenci nekonzultovaly. Přednost by podle nich mělo mít diplomatické řešení. Spor dál zatěžuje vztahy s Washingtonem i jednotu NATO.

Austrálie ve zprávě o biodiverzitě vynechala podporu fosilních paliv

Austrálie ve své první zprávě o plnění globálních cílů ochrany přírody vynechala klíčové číslo. Nezahrnula finanční podporu fosilních paliv. Právě ty přitom patří mezi hlavní faktory poškozující životní prostředí.

Lisa Kudrow se po 10 letech vrací v seriálu The Comeback

Lisa Kudrow se vrací do role Valerie Cherish, herečky, která se snaží znovu prosadit v neúprosném světě showbyznysu. Nová série přichází po dlouhé pauze a přináší téma, které dnes rezonuje celým Hollywoodem. Zároveň ale uzavírá příběh, který si fanoušci drželi při životě celé roky.

Letadlová loď USA zapojená do války proti Íránu kvůli opravám zakotví na Krétě

Americká letadlová loď USS Gerald Ford zapojená do války s Íránem zamíří z Blízkého východu ke Krétě, kde zakotví kvůli potřebným opravám, píší média. V prádelně válečné lodi minulý týden vypukl požár, jehož uhašení trvalo 30 hodin a při němž podle amerického námořnictva utrpěli zranění dva námořníci. Desítky dalších musely být ošetřeny kvůli vdechnutí kouře, napsal deník The New York Times (NYT) s odvoláním na americké činitele.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama