ZprávyBiden odstoupil. Co bude dál?

Biden odstoupil. Co bude dál?

Americký prezident Joe Biden v neděli oznámil, že odstoupí z boje o prezidentské křeslo v roce 2024. Spojené státy se tak dostanou do neprobádané oblasti. Co bude dál?

Biden podpořil viceprezidentku Kamalu Harrisovou, aby se stala demokratickou kandidátkou na prezidenta Spojených států.

Ještě před Bidenovým rozhodnutím hovořila agentura Reuters s Elaine Kamarck, vedoucí pracovnicí think tanku Brookings Institution, členkou Národního výboru Demokratické strany a autorkou knihy „Primary Politics“ o procesu nominace na prezidenta, o tom, co by se mohlo dít dál.

Co se stane teď?

Biden strávil posledních několik měsíců úsilím, které vedlo k tomu, že získal téměř 4 000 demokratických delegátů vítězstvím v primárních volbách v amerických státech a teritoriích.

Tito delegáti by pro něj za normálních okolností hlasovali jako pro oficiálního kandidáta strany na prezidenta na národním sjezdu Demokratické strany. Ten se má konat 19.-22. srpna. Pravidla je k tomu však nezavazují. Delegáti mohou hlasovat podle svého svědomí, což znamená, že mohou svůj hlas hodit někomu jinému.

Tím, že Biden odstoupil, fakticky „uvolňuje“ své delegáty. To může vyvolat soutěž mezi ostatními demokratickými kandidáty o to, kdo se stane kandidátem.

Kdo by mohl Bidena nahradit

Do boje by mohlo vstoupit několik kandidátů.

Na prvním místě je viceprezidentka Kamala Harris, která však má po raketovém nástupu do funkce a špatných průzkumech své vlastní problémy. Americká ústava nařizuje, že viceprezident se stává prezidentem v případě, že prezident zemře nebo se stane neschopným výkonu funkce. Neváže se však na mezistranický proces výběru kandidáta.

Jako možní náhradníci se také objevili kalifornský guvernér Gavin Newsom, michiganská guvernérka Gretchen Whitmer, guvernér Kentucky Andy Beshear a guvernér Illinois JB Pritzker. Až dosud to byli Bidenovi příznivci, kteří se snažili pomoci k jeho zvolení.

Jak bude vybrán nový kandidát

Mohlo by dojít k volnému souboji mezi těžkými demokratickými váhami, které se o tento post ucházejí. Podle serveru Ballotpedia se očekává, že v roce 2024 bude mít kandidaturu přibližně 4 672 delegátů, z toho 3 933 delegátů slíbených a 739 tzv. superdelegátů, starších členů strany.

Aby si kandidát zajistil nominaci, musel by získat většinu. Tedy více hlasů než všichni ostatní dohromady.

Pokud by toho nikdo nedosáhl, konal by se „zprostředkovaný sjezd“, na němž by delegáti jednali jako volní zástupci a vyjednávali s vedením strany. Byla by stanovena pravidla a pro jména na kandidátce by se hlasovalo jmenovitě.

Mohlo by trvat několik kol hlasování, než by někdo získal většinu a stal se kandidátem. Poslední zprostředkovaný sjezd, kdy se demokratům nepodařilo nominovat kandidáta v prvním hlasování, se konal v roce 1952.

Co se stane s penězi z Bidenovy kampaně

Kampaň Bidena a Kamaly Harris měla na konci května v bance 91 milionů dolarů. Odborníci na zákon o financování volebních kampaní se však neshodnou na tom, jak snadno mohou peníze změnit majitele.

Vzhledem k tomu, že Harris je rovněž uvedena v dokumentech pro kampaň, mnozí odborníci se domnívají, že by peníze mohly být převedeny na ni. Pokud ovšem bude na kandidátce. Vedou se však debaty o tom, zda by Biden musel být nejprve oficiálně nominován jako kandidát strany, aby mohl být převod uskutečněn.

Reklama

Doporučujeme

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.

Papež v Kamerunu kritizoval světové lídry za miliardové výdaje na války

Papež Lev XIV. při návštěvě kamerunského města Bamenda ostře kritizoval světové lídry, kteří podle něj kvůli válkám utrácejí miliardy dolarů, místo aby pomohli potřebným. Dodal, že svět pustoší hrstka tyranů, uvedl server Vatican News. Hlava katolické církve se tak vyjádřila poté, co ho americký prezident Donald Trump slovně napadl na sociálních sítích.

Slovensko hodlá blokovat 20. balík sankcí, chce záruky ohledně ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba. Řekl to dnes slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko. To po vítězství opoziční strany Tisza v nedělních parlamentních volbách čeká změna vlády.

Válka otřásá trhy, růst čínské ekonomiky přesto překonal očekávání

Čína je první velkou ekonomikou, která zveřejnila hospodářské výsledky od začátku americko-izraelské války s Íránem. Díky silnému vývozu elektrických a strojírenských výrobků v letošním prvním čtvrtletí se čínská ekonomika nastartovala, přičemž její růst překvapil analytiky, a to i přes dopady konfliktu na ceny energií. To však neznamená, že je druhá největší ekonomika před vnějšími vlivy v bezpečí.

Porušil přísahu. Hegseth čelí pokusu o impeachment

Demokraté ve Sněmovně reprezentantů ve středu předložili šest článků žaloby proti ministru obrany Petu Hegsethovi, píše list The Guardian. V nich vznesli závažná obvinění týkající se i války s Íránem. Snaha o impeachment nemá šanci na úspěch, po listopadových volbách v Kongresu by se to ale mohlo změnit.

Francie propustila zadržovaný tanker z ruské stínové flotily po zaplacení pokuty

Ropný tanker, který Francie minulý měsíc zadržela ve Středozemním moři a který podle prezidenta Emmanuela Macrona patří k takzvané ruské stínové flotile, opustil francouzské teritoriální vody poté, co majitel lodi zaplatil pokutu. Informovaly o tom agentury s odvoláním na místní úřady.

ANALÝZA: Blokáda Hormuzského průlivu? Trump neměl jinou možnost

Americký prezident Donald Trump v posledních týdnech tlačí na otevření Hormuzského průlivu, klíčového koridoru pro přepravu především ropy, ale i zemního plynu, hnojiv a dalších komodit. Paradoxně však nařídil námořnictvu jeho blokádu. Dopady mohou být bolestivé nejen pro Írán, ale i pro USA, Evropu a Asii. Trumpovi však nic jiného nezbývá. Alternativy jsou totiž ještě riskantnější.

Rusko podle Kyjeva podniklo rozsáhlý vzdušný útok, zahynulo nejméně 15 lidí

Rusko za posledních 24 hodin zaútočilo na Ukrajinu 703 bezpilotními letouny a 44 střelami různého typu, oznámilo dnes ráno ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Protivzdušná obrana podle něj zneškodnila 636 dronů a 31 střel. Regionální činitelé ráno informovali o nejméně 15 zabitých civilistech: osmi v Oděse, čtyřech v Kyjevě a třech v Dněpropetrovské oblasti. Rusko si nezaslouží uvolnění globální politiky ani zrušení sankcí, reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské úřady hlásí dvě oběti ukrajinských útoků.

Spor Trumpa s papežem mění náladu mezi americkými katolíky

Napětí mezi Donaldem Trumpem a Svatým Otcem přerostlo v otevřený konflikt, který rezonuje i mezi věřícími v USA. Kritika už nepřichází jen od tradičních oponentů prezidenta. Ozývají se i konzervativní katolíci, kteří ho dříve podporovali.

Izrael a Libanon mají po 34 letech jednat

Spojené státy mluví o možné diplomatické změně v konfliktu mezi Izraelem a Libanonem. Donald Trump oznámil, že se mají ve čtvrtek poprvé po 34 letech spojit představitelé obou zemí. Zároveň sílí spekulace o tom, že by se boje v Libanonu mohly přiblížit k příměří.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama