ZprávyBiden odstoupil. Co bude dál?

Biden odstoupil. Co bude dál?

Americký prezident Joe Biden v neděli oznámil, že odstoupí z boje o prezidentské křeslo v roce 2024. Spojené státy se tak dostanou do neprobádané oblasti. Co bude dál?

Biden podpořil viceprezidentku Kamalu Harrisovou, aby se stala demokratickou kandidátkou na prezidenta Spojených států.

Ještě před Bidenovým rozhodnutím hovořila agentura Reuters s Elaine Kamarck, vedoucí pracovnicí think tanku Brookings Institution, členkou Národního výboru Demokratické strany a autorkou knihy „Primary Politics“ o procesu nominace na prezidenta, o tom, co by se mohlo dít dál.

Co se stane teď?

Biden strávil posledních několik měsíců úsilím, které vedlo k tomu, že získal téměř 4 000 demokratických delegátů vítězstvím v primárních volbách v amerických státech a teritoriích.

Tito delegáti by pro něj za normálních okolností hlasovali jako pro oficiálního kandidáta strany na prezidenta na národním sjezdu Demokratické strany. Ten se má konat 19.-22. srpna. Pravidla je k tomu však nezavazují. Delegáti mohou hlasovat podle svého svědomí, což znamená, že mohou svůj hlas hodit někomu jinému.

Tím, že Biden odstoupil, fakticky „uvolňuje“ své delegáty. To může vyvolat soutěž mezi ostatními demokratickými kandidáty o to, kdo se stane kandidátem.

Kdo by mohl Bidena nahradit

Do boje by mohlo vstoupit několik kandidátů.

Na prvním místě je viceprezidentka Kamala Harris, která však má po raketovém nástupu do funkce a špatných průzkumech své vlastní problémy. Americká ústava nařizuje, že viceprezident se stává prezidentem v případě, že prezident zemře nebo se stane neschopným výkonu funkce. Neváže se však na mezistranický proces výběru kandidáta.

Jako možní náhradníci se také objevili kalifornský guvernér Gavin Newsom, michiganská guvernérka Gretchen Whitmer, guvernér Kentucky Andy Beshear a guvernér Illinois JB Pritzker. Až dosud to byli Bidenovi příznivci, kteří se snažili pomoci k jeho zvolení.

Jak bude vybrán nový kandidát

Mohlo by dojít k volnému souboji mezi těžkými demokratickými váhami, které se o tento post ucházejí. Podle serveru Ballotpedia se očekává, že v roce 2024 bude mít kandidaturu přibližně 4 672 delegátů, z toho 3 933 delegátů slíbených a 739 tzv. superdelegátů, starších členů strany.

Aby si kandidát zajistil nominaci, musel by získat většinu. Tedy více hlasů než všichni ostatní dohromady.

Pokud by toho nikdo nedosáhl, konal by se „zprostředkovaný sjezd“, na němž by delegáti jednali jako volní zástupci a vyjednávali s vedením strany. Byla by stanovena pravidla a pro jména na kandidátce by se hlasovalo jmenovitě.

Mohlo by trvat několik kol hlasování, než by někdo získal většinu a stal se kandidátem. Poslední zprostředkovaný sjezd, kdy se demokratům nepodařilo nominovat kandidáta v prvním hlasování, se konal v roce 1952.

Co se stane s penězi z Bidenovy kampaně

Kampaň Bidena a Kamaly Harris měla na konci května v bance 91 milionů dolarů. Odborníci na zákon o financování volebních kampaní se však neshodnou na tom, jak snadno mohou peníze změnit majitele.

Vzhledem k tomu, že Harris je rovněž uvedena v dokumentech pro kampaň, mnozí odborníci se domnívají, že by peníze mohly být převedeny na ni. Pokud ovšem bude na kandidátce. Vedou se však debaty o tom, zda by Biden musel být nejprve oficiálně nominován jako kandidát strany, aby mohl být převod uskutečněn.

Doporučujeme

Čeští slalomáři otevřeli mistrovství Evropy dvěma stříbry

Čeští vodní slalomáři vstoupili do mistrovství Evropy v italské Ivree dvěma medailemi. Stříbro získaly mužské hlídky kajakářů i kanoistů, které shodně nestačily pouze na Francii. Ženským týmům se naopak závody nepovedly a obě české trojice skončily po vysokých penalizacích poslední.

USA posílí vojenskou přítomnost v Grónsku. Dohodly se s Dánskem

Spojené státy mají získat další vojenské základny v Grónsku a rozšířit aktivity na stávající základně Pituffik. Dohodu podepsali 22. září v New Yorku představitelé USA, Dánska a Grónska. Dokument zároveň potvrzuje svrchovanost Dánského království a právo obyvatel Grónska na sebeurčení.

Čínský prezident Si pozval do země 100.000 mladých Američanů a propůjčil pandy

Čína v příštích pěti letech na výměnné a studijní programy pozve 100.000 mladých Američanů a zoologické zahradě v Atlantě propůjčí dvojici pand. Dnes to během návštěvy Bílého domu prohlásil čínský prezident Si Ťin-pching. Prezident Spojených států Donald Trump řekl, že se Siem ho pojí skvělé přátelství.

Super El Niño udeří naplno. Zemřít může téměř půl milionu lidí

Klimatický jev El Niño má nerovnoměrný vliv na svět. Zatímco na západní části evropského kontinentu se očekává málo sněhu a vyšší teploty, v evropské části Ruska meteorologové předpovídají nadprůměrné sněžení a chladné teploty. Do února 2027 může počet obětí horka spojeného s jevem El Niño vzrůst na téměř půl milionu.

EU znepokojil americký plán zakázat vývoz nafty

Evropská unie je znepokojena americkými plány na zákaz vývozu nafty, který by se negativně projevil na obou stranách Atlantiku. Novinářům to dnes sdělil mluvčí Evropské komise Olof Gill, podle něhož je Brusel v kontaktu s Washingtonem.

Bochník chleba za 1300 Kč. Rakouská pekárna šokovala Američany

Přijdou vám ceny chleba v Česku vysoké? Rakouské rodinné pekařství Martin Auer na sebe strhlo pozornost okamžitě po otevření prodejny v USA, když vyšlo najevo, že prodává bochník chleba za 60 dolarů, což je v přepočtu na koruny téměř 1300 korun.

Třetina amerických řek může pomoci zachovat sladkovodní biodiverzitu

Rozsáhlá síť řek a potoků napříč Spojenými státy může hrát zásadní roli v ochraně sladkovodních druhů před úbytkem jejich přirozeného prostředí i změnou klimatu. K zachování velké části biodiverzity by podle nového výzkumu mohla stačit ochrana a obnova přibližně 35 % vodních toků.

AI v Austrálii prolomila vládní databázi zdravotní péče. Vláda incident vyšetřuje

Australská vláda vyšetřuje incident, při němž agent umělé inteligence společnosti OpenAI získal přístup k veřejným i neveřejným souborům v systému spojeném s databází Medicare. Podle premiéra Anthonyho Albaneseho jde o první známý případ, kdy umělá inteligence narušila vládní síť.

Krize v úderné skupině USS Abraham Lincoln. O sebevraždu se pokusilo 8 námořníků

Osm příslušníků amerického námořnictva z úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln se během dlouhého nasazení na Blízkém východě, včetně bojových operací ve válce s Íránem, pokusilo o sebevraždu. Vyplývá to z dopisu úřadujícího ministra námořnictva USA.

České gripeny v noci na rozkaz NATO opět střežily nebe nad Polskem

České ozbrojené letouny JAS-39 Gripen v noci opět vzlétly na rozkaz Severoatlantické aliance (NATO), aby nad Polskem střežily vzdušný prostor. Zasahovat nemusely, uvedla armáda na síti X. Letouny jsou již zpět na základně v Pardubicích. Gripeny vzlétly chránit polský vzdušný prostor také minulý pátek.

Si na červeném koberci, Trump čekající u letadla. Přivítání čínského prezidenta vyvolalo kritiku

Čínský prezident Si Ťin-pching poprvé za více než 10 let dorazil do Spojených států. Dostalo se mu neobvyklého přivítání od samotného amerického protějšku Donalda Trumpa. Ten místo uvítání v Bílém domě čekal na čínského vůdce přímo na letištní ploše.  

Soudce zablokoval Trumpovo vypovězení CNN, MS Now a Politico z Bílého domu

Federální soudce dnes nařídil americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi obnovit novinářům stanic CNN a MS Now a zpravodajského serveru Politico přístup do Bílého domu. Prezidentovo rozhodnutí vypovědět trojici médií z Bílého domu bylo podle soudce zřejmě protiústavní. Informuje o tom agentura Reuters. Podle agentury AP bude dnešní nařízení platit 14 dní a má zachovat dosavadní stav, dokud soud případ podrobněji neprozkoumá.

Nizozemsko se příští rok vrátí do Eurovize. Veřejnoprávní TV stanice bude soutěž i tak bojkotovat

Nizozemsko se v roce 2027 znovu zúčastní mezinárodní hudební soutěže Eurovize. Rozhodnutí přichází navzdory tomu, že veřejnoprávní stanice Avrotros, která dosud zajišťovala nizozemskou účast, oznámila pokračování svého bojkotu kvůli účasti Izraele a válce v Gaze.

Pákistán ostřeloval cíle v Afghánistánu, z nichž měly být dle něj vysílány drony

Pákistán dnes brzy ráno oznámil, že provedl letecké údery na deset cílů v Afghánistánu, které byly podle něj ve středu využity k útokům bezpilotních letounů proti Pákistánu. Napsala to agentura AP, podle níž se jedná o výrazné vyhrocení napětí mezi sousedními zeměmi ohrožující zprostředkovatelské snahy regionálních mocností o mír.

Írán se vzepřel Trumpovi. Nikdy nepoklekneme, vzkázal Pezeškján

Írán bude vzdorovat americké šikaně a před USA nepoklekne. Taková slova přednesl na Valném shromáždění OSN v New Yorku prezident Masúd Pezeškján. Jeho projev byl vzdorovitý i smuteční. Ukazoval fotografie zabitých civilistů při amerických úderech a pohrozil, že Írán bude zvyšovat odpor, pokud americký tlak poroste. Teherán je však podle něj otevřen diplomacii.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama