ZprávyBiden odstoupil. Co bude dál?

Biden odstoupil. Co bude dál?

Americký prezident Joe Biden v neděli oznámil, že odstoupí z boje o prezidentské křeslo v roce 2024. Spojené státy se tak dostanou do neprobádané oblasti. Co bude dál?

Biden podpořil viceprezidentku Kamalu Harrisovou, aby se stala demokratickou kandidátkou na prezidenta Spojených států.

Ještě před Bidenovým rozhodnutím hovořila agentura Reuters s Elaine Kamarck, vedoucí pracovnicí think tanku Brookings Institution, členkou Národního výboru Demokratické strany a autorkou knihy „Primary Politics“ o procesu nominace na prezidenta, o tom, co by se mohlo dít dál.

Co se stane teď?

Biden strávil posledních několik měsíců úsilím, které vedlo k tomu, že získal téměř 4 000 demokratických delegátů vítězstvím v primárních volbách v amerických státech a teritoriích.

Tito delegáti by pro něj za normálních okolností hlasovali jako pro oficiálního kandidáta strany na prezidenta na národním sjezdu Demokratické strany. Ten se má konat 19.-22. srpna. Pravidla je k tomu však nezavazují. Delegáti mohou hlasovat podle svého svědomí, což znamená, že mohou svůj hlas hodit někomu jinému.

Tím, že Biden odstoupil, fakticky „uvolňuje“ své delegáty. To může vyvolat soutěž mezi ostatními demokratickými kandidáty o to, kdo se stane kandidátem.

Kdo by mohl Bidena nahradit

Do boje by mohlo vstoupit několik kandidátů.

Na prvním místě je viceprezidentka Kamala Harris, která však má po raketovém nástupu do funkce a špatných průzkumech své vlastní problémy. Americká ústava nařizuje, že viceprezident se stává prezidentem v případě, že prezident zemře nebo se stane neschopným výkonu funkce. Neváže se však na mezistranický proces výběru kandidáta.

Jako možní náhradníci se také objevili kalifornský guvernér Gavin Newsom, michiganská guvernérka Gretchen Whitmer, guvernér Kentucky Andy Beshear a guvernér Illinois JB Pritzker. Až dosud to byli Bidenovi příznivci, kteří se snažili pomoci k jeho zvolení.

Jak bude vybrán nový kandidát

Mohlo by dojít k volnému souboji mezi těžkými demokratickými váhami, které se o tento post ucházejí. Podle serveru Ballotpedia se očekává, že v roce 2024 bude mít kandidaturu přibližně 4 672 delegátů, z toho 3 933 delegátů slíbených a 739 tzv. superdelegátů, starších členů strany.

Aby si kandidát zajistil nominaci, musel by získat většinu. Tedy více hlasů než všichni ostatní dohromady.

Pokud by toho nikdo nedosáhl, konal by se „zprostředkovaný sjezd“, na němž by delegáti jednali jako volní zástupci a vyjednávali s vedením strany. Byla by stanovena pravidla a pro jména na kandidátce by se hlasovalo jmenovitě.

Mohlo by trvat několik kol hlasování, než by někdo získal většinu a stal se kandidátem. Poslední zprostředkovaný sjezd, kdy se demokratům nepodařilo nominovat kandidáta v prvním hlasování, se konal v roce 1952.

Co se stane s penězi z Bidenovy kampaně

Kampaň Bidena a Kamaly Harris měla na konci května v bance 91 milionů dolarů. Odborníci na zákon o financování volebních kampaní se však neshodnou na tom, jak snadno mohou peníze změnit majitele.

Vzhledem k tomu, že Harris je rovněž uvedena v dokumentech pro kampaň, mnozí odborníci se domnívají, že by peníze mohly být převedeny na ni. Pokud ovšem bude na kandidátce. Vedou se však debaty o tom, zda by Biden musel být nejprve oficiálně nominován jako kandidát strany, aby mohl být převod uskutečněn.

Doporučujeme

Policie obvinila podezřelého z vraždy pětileté dívky z australské domorodé komunity

Policie v Austrálii zadržela muže podezřelého z vraždy pětileté dívky z australské domorodé komunity, kterou média jmenují jako Kumanjayi Little Baby. Je jím Jefferson Lewis (47).

Írán ztratil 4,8 miliard dolarů kvůli americké blokádě, odhaduje Pentagon

Írán kvůli americké blokádě v Ománském zálivu ztratil příjmy z ropy ve výši 4,8 miliard dolarů, odhaduje americké ministerstvo obrany. To vyvolalo na teheránskou vládu dosud nevídaný tlak. Informoval o tom v noci na dnešek server Axios.

Většina Američanů pokládá válku s Íránem za chybu, trápí je ekonomická situace

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu je mezi Američany stejně nepopulární jako byla válka v Iráku v době největších násilností v roce 2006 či válka ve Vietnamu na počátku 70. let. Rostoucí počet Američanů také dává najevo obavy z ekonomických dopadů konfliktu a terorismu. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro deník The Washington Post (WP) a web ABC News, který byl zveřejněn v pátek.

Schick hattrickem sestřelil Lipsko a táhne Leverkusen do Ligy mistrů

Patrik Schick znovu ukázal, proč patří mezi nejnebezpečnější útočníky v Evropě. Proti Lipsku nastřílel hattrick a dovedl Leverkusen k jasné výhře 4:1. Ještě před výkopem převzal od fanoušků plaketu za sto gólů v klubovém dresu. Pak přidal další tři a oslavu si mohl zopakovat přímo na hřišti.

Vietnam a Japonsko chtějí prohloubit spolupráci v energetickém sektoru

Japonská premiérka Sanae Takaiči při návštěvě Vietnamu přislíbila, že obě asijské země prohloubí bilaterální ekonomickou spolupráci v energetice i pokud jde o kritické nerostné suroviny. Podle agentury Reuters to řekla při setkání s vietnamským protějškem Le Minh Hungem.

Ruské drony v noci zabíjely v Oděse nebo Chersonu

Dva lidé zemřeli v noci na dnešek při ruském útoku na civilní a přístavní infrastrukturu v ukrajinské Oděské oblasti, oznámil dnes ráno velitel regionální vojenské správy Oleh Kiper. V Chersonu ruský dron zasáhl auto, jehož řidič zemřel. Ukrajinská armáda podnikla rozsáhlý dronový nálet na západní regiony Ruska.

Nová klimatická iniciativa chce omezit uhlí, ropu i plyn

Kolumbijská Santa Marta hostila první mezinárodní konferenci zaměřenou přímo na odklon od uhlí, ropy a plynu. Do karibského města přijeli zástupci téměř šedesáti zemí, kteří chtějí urychlit přechod k čistší energetice. Symbolika místa byla silná, protože Kolumbie stále patří mezi vývozce fosilních paliv.

Stažení amerických vojáků z Německa budí obavy v NATO

Spojené státy stáhnou z Německa zhruba pět tisíc vojáků. Pentagon uvedl, že jde o výsledek revize americké vojenské přítomnosti v Evropě. Stahování má být dokončeno během šesti až dvanácti měsíců.

Britská vláda by podle Starmera mohla zakázat některé propalestinské pochody

Britský premiér Keir Starmer uvedl, že vláda by za určitých okolností mohla zakázat propalestinské pochody kvůli "kumulativnímu dopadu", který mají demonstrace na židovskou komunitu, píše agentura Reuters. Děje se tak poté, co byli ve středu v Londýně pobodáni dva Židé.

Trump vtipkoval, ale naznačil invazi na Kubu

Americký prezident Donald Trump naznačil, že po případném dokončení vojenské operace v Íránu by se Spojené státy mohly zaměřit i na Kubu.

Fico a Zelenskyj se pozvali k návštěvám, v pondělí se setkají v Jerevanu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes telefonicky pozval slovenského premiéra Roberta Fica do Kyjeva, Fico zase Zelenského do Bratislavy. Zelenskyj o tom informoval na síti X s tím, že Fico slíbil podporu Ukrajině na její cestě do Evropské unie a že je připraven předat Kyjevu slovenské zkušenosti.

USA schválily prodej zbraní spojencům na Blízkém východě za 8,6 mld. USD

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa obešla schválení Kongresem a povolila prodej zbraní v celkové hodnotě 8,6 miliard dolarů (přibližně 179 miliard Kč) svým spojencům na Blízkém východě včetně Izraele, Kataru, Kuvajtu a Spojených arabských emirátů (SAE). Uvedla to v noci na dnešek agentura Reuters, která se odvolává na americké ministerstvo zahraničí.

Trump podle zdroje odmítl návrh otevřít Hormuz před jednáním o jaderném programu

Íránský návrh, který odmítá americký prezident Donald Trump, počítá s tím, že by byl otevřen klíčový Hormuzský průliv a skončila by americká blokáda íránských přístavů, zatímco jednání o íránském jaderném programu by byla ponechána na později. Podle agentury Reuters to dnes uvedl vysoce postavený íránský činitel. Ačkoliv mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem aktuálně panuje příměří, rozhovory o ukončení války, která začala 28. února, byly zatím neúspěšné.

Ruské útoky proti Ukrajině si vyžádaly další mrtvé a raněné i materiální škody

Úřady v různých částech Ukrajiny po další vlně ruských útoků hlásí oběti na životech, raněné i materiální škody. Ruské drony v noci na dnešek a ráno udeřily v Chersonu, Charkově a Oděské oblasti, uvádí média.

Přítomnost vojáků USA v Německu je v zájmu Berlína i Washingtonu, řekl Pistorius

Přítomnost amerických vojáků v Evropě, a zejména v Německu, je v německém a americkém zájmu, prohlásil dnes německý ministr obrany Boris Pistorius. Reagoval tak na informaci, že Spojené státy plánují v příštích šesti až 12 měsících snížit počet svých vojáků na německém území o 5000 z nynějších 39.000. Podle Pistoriuse není americké rozhodnutí nečekané a dalo se předvídat.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama