ZprávyBiden odstoupil. Co bude dál?

Biden odstoupil. Co bude dál?

Americký prezident Joe Biden v neděli oznámil, že odstoupí z boje o prezidentské křeslo v roce 2024. Spojené státy se tak dostanou do neprobádané oblasti. Co bude dál?

Biden podpořil viceprezidentku Kamalu Harrisovou, aby se stala demokratickou kandidátkou na prezidenta Spojených států.

Ještě před Bidenovým rozhodnutím hovořila agentura Reuters s Elaine Kamarck, vedoucí pracovnicí think tanku Brookings Institution, členkou Národního výboru Demokratické strany a autorkou knihy „Primary Politics“ o procesu nominace na prezidenta, o tom, co by se mohlo dít dál.

Co se stane teď?

Biden strávil posledních několik měsíců úsilím, které vedlo k tomu, že získal téměř 4 000 demokratických delegátů vítězstvím v primárních volbách v amerických státech a teritoriích.

Tito delegáti by pro něj za normálních okolností hlasovali jako pro oficiálního kandidáta strany na prezidenta na národním sjezdu Demokratické strany. Ten se má konat 19.-22. srpna. Pravidla je k tomu však nezavazují. Delegáti mohou hlasovat podle svého svědomí, což znamená, že mohou svůj hlas hodit někomu jinému.

Tím, že Biden odstoupil, fakticky „uvolňuje“ své delegáty. To může vyvolat soutěž mezi ostatními demokratickými kandidáty o to, kdo se stane kandidátem.

Kdo by mohl Bidena nahradit

Do boje by mohlo vstoupit několik kandidátů.

Na prvním místě je viceprezidentka Kamala Harris, která však má po raketovém nástupu do funkce a špatných průzkumech své vlastní problémy. Americká ústava nařizuje, že viceprezident se stává prezidentem v případě, že prezident zemře nebo se stane neschopným výkonu funkce. Neváže se však na mezistranický proces výběru kandidáta.

Jako možní náhradníci se také objevili kalifornský guvernér Gavin Newsom, michiganská guvernérka Gretchen Whitmer, guvernér Kentucky Andy Beshear a guvernér Illinois JB Pritzker. Až dosud to byli Bidenovi příznivci, kteří se snažili pomoci k jeho zvolení.

Jak bude vybrán nový kandidát

Mohlo by dojít k volnému souboji mezi těžkými demokratickými váhami, které se o tento post ucházejí. Podle serveru Ballotpedia se očekává, že v roce 2024 bude mít kandidaturu přibližně 4 672 delegátů, z toho 3 933 delegátů slíbených a 739 tzv. superdelegátů, starších členů strany.

Aby si kandidát zajistil nominaci, musel by získat většinu. Tedy více hlasů než všichni ostatní dohromady.

Pokud by toho nikdo nedosáhl, konal by se „zprostředkovaný sjezd“, na němž by delegáti jednali jako volní zástupci a vyjednávali s vedením strany. Byla by stanovena pravidla a pro jména na kandidátce by se hlasovalo jmenovitě.

Mohlo by trvat několik kol hlasování, než by někdo získal většinu a stal se kandidátem. Poslední zprostředkovaný sjezd, kdy se demokratům nepodařilo nominovat kandidáta v prvním hlasování, se konal v roce 1952.

Co se stane s penězi z Bidenovy kampaně

Kampaň Bidena a Kamaly Harris měla na konci května v bance 91 milionů dolarů. Odborníci na zákon o financování volebních kampaní se však neshodnou na tom, jak snadno mohou peníze změnit majitele.

Vzhledem k tomu, že Harris je rovněž uvedena v dokumentech pro kampaň, mnozí odborníci se domnívají, že by peníze mohly být převedeny na ni. Pokud ovšem bude na kandidátce. Vedou se však debaty o tom, zda by Biden musel být nejprve oficiálně nominován jako kandidát strany, aby mohl být převod uskutečněn.

Doporučujeme

Krvavé střety v Jižním Súdánu. Při tzv. nájezdech na dobytek zemřelo nejméně 72 lidí

Nejméně 72 lidí přišlo o život při násilných střetech mezi komunitami v jihosúdánském státě Warrap. Útoky, jejichž cílem byly především krádeže dobytka, provázelo také vypalování domů. Tragédie je dalším příkladem dlouhodobého násilí, které sužuje nejmladší stát světa v době příprav na historicky první prezidentské volby.

Lídři Finska a Norska jednali s Putinem a Zelenským o možnostech ukončení války

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Störe dnes jednali po telefonu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možnostech ukončení války Ruska proti Ukrajině. Uvedla to v prohlášení Stubbova kancelář. Hovor potvrdil mluvčí Kremlu. Dvojice severských lídrů následně o obsahu telefonátu informovala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Japonsko stojí před historickým zlomem. Po 14 letech se chystá zásadní obrat

Japonská centrální banka stojí před zásadní změnou měnové politiky. Po téměř čtrnácti letech úsilí o dosažení dvouprocentní inflace by už tento týden mohla oznámit splnění svého dlouhodobého cíle. Úrokové sazby zatím pravděpodobně ponechá beze změny, analytici však očekávají další zvýšení v prosinci nebo lednu. Rozhodování komplikují rostoucí ceny energií, slabý jen i napětí na dluhopisových trzích.

Mladé manty nacházejí bezpečí u pobřeží

Mladé manty obrovské tráví první roky života v mělkých pobřežních vodách, kde nacházejí potravu a ochranu před predátory. Teprve v dospělosti se vydávají na dlouhé cesty otevřeným oceánem. Nový výzkum ze Střední Ameriky ukázal, jak výrazně se jejich chování s věkem mění a proč je ochrana pobřežních oblastí důležitá pro jejich přežití.

Demolice, vysídlování a mučení. OSN varuje před etnickými čistkami na Západním břehu

Izraelská vojenská operace ve městě Hebron na okupovaném Západním břehu Jordánu vyvolala ostrou reakci Organizace spojených národů (OSN). Její představitelé varují před nuceným vysídlováním Palestinců a rostoucím rizikem etnických čistek. Nezávislá vyšetřovací komise OSN navíc obvinila Izrael ze zločinů proti lidskosti, včetně vyhlazování a mučení. Izraelská vláda obvinění odmítá a své kroky označuje za nezbytná bezpečnostní opatření.

Katoličtí biskupové litují modlitby s Trumpem v Bílém domě. Mluví o politickém zneužití

Společná modlitba s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě vyvolala mezi katolickými duchovními nečekanou bouři. Dva biskupové, kteří se setkání v Oválné pracovně zúčastnili, nyní veřejně vyjadřují lítost. Tvrdí, že Bílý dům jejich návštěvu využil k politickým účelům těsně před volbami do Kongresu. Zveřejněné záběry totiž podle kritiků vytvářejí dojem, že církev prezidenta podporuje.

Francouzská vláda po protestech chce nahradit systém přijímání na vysoké školy

Francouzská vláda se dnes zavázala, že v roce 2028 upraví národní on-line platformu pro přijímací řízení. Podle francouzského listu Le Monde to dnes oznámil ministr vysokého školství Philippe Baptiste. Vláda tak reaguje na týdny protestů středoškoláků a studentů, kteří kritizují mimo jiné netransparentní podmínky přijímacího procesu a nerovný přístup ke studiu. Podle odborů jsou ústupky vlády sice vítané, ale nedostatečné.

Kyjev čelil dalšímu nočnímu útoku Ruska, zasažen byl Jižní most

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo dalšímu nočnímu raketovému útoku Ruska. Vedle několika domů byl poškozen také Jižní most přes Dněpr včetně infrastruktury metra, uvedl dnes starosta Vitalij Kličko. O několik hodin dříve informoval o pondělním večerním útoku, při němž zemřel člověk a deset utrpělo zranění, většina z nich v areálu vysokoškolských kolejí. Ruské úřady zase hlásí ukrajinské údery v Brjansku a okupované části ukrajinské Záporožské oblasti.

Krvavá odveta Jordánska. Stíhačky udeřily na Sýrii, mezi mrtvými jsou i děti

Jordánské letectvo zaútočilo na několik míst v jižní Sýrii v odvetě za krvavý útok na křesťanský pohřeb, při kterém minulý týden zahynulo devět lidí. Podle syrských záchranářů si bombardování vyžádalo sedm obětí včetně tří dětí. Damašek odmítá tvrzení Ammánu, že operace proběhla po vzájemné dohodě. Napětí mezi sousedními státy vedlo také k uzavření důležitého hraničního přechodu.

V Izraeli se konají parlamentní volby, rozhodnou o Netanjahuovi a jeho vládě

V Izraeli se dnes konají parlamentní volby. Voliči rozhodnou, zda dají šanci opozici, která měla po celou předvolební kampaň mírný náskok v průzkumech, nebo umožní premiérovi Benjaminovi Netanjahuovi, aby zůstal u vlády. Není však vyloučené, že volby skončí patem. Volební místnosti se otevřou v 6:00 SEČ a hlasování skončí ve 21:00 SEČ.

Trumpova administrativa potřetí obvinila bývalého šéfa FBI. Comey mluví o zneužívání justice

Bývalý ředitel amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) James Comey čelí dalšímu trestnímu stíhání. Ministerstvo spravedlnosti ho tentokrát viní z úniku informací týkajících se národní obrany. Jde už o třetí pokus administrativy prezidenta Donalda Trumpa postavit jeho dlouholetého kritika před soud. Comey obvinění odmítá a tvrdí, že jde o politicky motivované zneužívání justice.

Pondělní dronový útok na tržiště v Súdánu si vyžádal 21 mrtvých a 40 zraněných

Pondělní dronový útok na tržiště ve městě Njala na jihozápadě Súdánu si vyžádal přes 20 mrtvých a desítky zraněných. S odvoláním na svědky a zdroj z lékařského prostředí to dnes napsala agentura AFP.

Tomáš Chorý si za reprezentaci nezahraje. Nedvěd mu doporučuje změnu

Fotbalový útočník Tomáš Chorý má další problém. Po vyřazení z kádru pražské Slavie přišel také o místo v české reprezentaci. Generální manažer národních týmů Pavel Nedvěd potvrdil, že s jednatřicetiletým hráčem momentálně nepočítá. Chorý tak doplácí na další disciplinární prohřešek, který může výrazně ovlivnit pokračování jeho kariéry.

Lídryně venezuelské opozice Machado se vrátila do vlasti

Lídryně venezuelské opozice María Corina Machado se téměř po roce vrátila do vlasti. Agentura AFP píše, že se nadšeně vítala se svými příznivci ve městě Barquisimeto v provincii Lara na severozápadě země.

Švédská vláda zakázala svým zaměstnancům používat ChatGPT a Claude

Švédští státní zaměstnanci už nebudou moci na svých pracovních počítačích volně používat populární nástroje umělé inteligence ChatGPT od společnosti OpenAI a Claude od firmy Anthropic. Od pondělí 26. října vstupuje v platnost zákaz přístupu k jejich webovým verzím. Důvodem jsou obavy o bezpečnost citlivých informací, se kterými úředníci při své práci nakládají.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama