Bělorusko propustilo 52 politických vězňů, mezi nimi i čtrnáct cizinců. Šlo o součást dohody zprostředkované Spojenými státy, která zahrnovala i zrušení části sankcí proti státní letecké společnosti Belavia. Propuštěné vězně převzala Litva. Minsk tak pokračuje ve svém opatrném otevírání se Západu, i když zůstává pevně svázán s Moskvou.
Podle litevských úřadů bylo mezi propuštěnými šest litevských občanů, dva Lotyši, dva Poláci, dva Němci, Francouz a Brit. V seznamu figurovali také známí běloruští disidenti, mezi nimi veterán opozice Mikalaj Statkevič, který však odmítl odejít do exilu, a novinář Ihar Losik. Prezident Litvy Gitanas Nausėda na sociálních sítích vyjádřil poděkování Washingtonu a osobně Donaldu Trumpovi.
Lukašenko hledá cestu k Západu
Dohodu v Minsku oznámil americký velvyslanec John Coale, zástupce zvláštního zmocněnce pro Rusko a Ukrajinu. Coale předal Alexandru Lukašenkovi dopis podepsaný „Donald“ a připnul mu manžetové knoflíčky s emblémem Bílého domu. „Je to vzácné gesto přátelství,“ poznamenal. Washington současně naznačil, že zvažuje znovuotevření ambasády v Minsku, která byla uzavřena po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.
Lukašenko prohlásil, že je připraven na širší dohodu. „Jestli Donald trvá na tom, že je ochoten přijmout všechny propuštěné, pojďme zkusit velkou dohodu, takovou, jaké má rád,“ řekl běloruský vládce, který je u moci už tři dekády.
Napětí s Moskvou i NATO
Propuštění vězňů přišlo jen den poté, co polské úřady hlásily přelet ruských dronů přes své území. Některé startovaly z Běloruska, Minsk se ale snažil od incidentu distancovat a tvrdil, že na něj Varšavu upozornil. V pátek navíc začínají společná vojenská cvičení běloruské a ruské armády.
Spojené státy uvolnily jen část sankcí. Belavia tak může znovu pořizovat náhradní díly pro své Boeingy. Evropská unie a další západní země však ponechávají zákaz vstupu běloruských letadel do svého vzdušného prostoru, který zavedly po incidentu s únosem novináře Ramana Prataseviče v roce 2021.
Kritika opozice
Exilová opozice upozorňuje, že dohoda může dát prostor i Moskvě. Svjatlana Cichanouská varovala, že „zrušení sankcí bez systémových změn v zemi může otevřít skuliny, které režim i Rusko využijí k obcházení postihů“. Podle lidskoprávní organizace Viasna zůstává za mřížemi téměř 1200 politických vězňů.
Navzdory postupným gestům Lukašenko dál tvrdě potlačuje opozici a nezávislá média. Po protestech v roce 2020 nechal zatknout tisíce lidí a prodloužil si mandát v lednových volbách, které opozice označila za frašku. Západ tak stojí před dilematem, zda režim postupně vtahovat do dialogu, nebo naopak přitvrdit.
