-2.3 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
Protext ČTKBaterie, nebo vodík? Za nás obojí, záleží na potřebách klientů

Baterie, nebo vodík? Za nás obojí, záleží na potřebách klientů

Praha 1. března 2023 (PROTEXT) – Od roku 2017 je česká vývojová firma DEVINN významným hráčem na české i světové vodíkové scéně. Již v roce 2020 představila mobilní vodíkový generátor energie H2BASE, podílí se na stavbě vodíkové Tatry, zabývá se ale i bezpečnostními systémy pro trakční baterie. V době energetické krize a rostoucího tlaku na omezení spalovacích motorů se z vodíku stává často skloňované téma. Luboš Hajský si v DEVINNu rozhodl zachovat přístup technika a na otázku zdroje energie a pohonu budoucnosti nabízí velmi pragmatický pohled.

V oblasti vodíku zastává DEVINN často roli konzultanta a realizátora potřeb a nápadů. Dokáže klientům zajistit návrh řešení, doporučit vhodný druh technologie, celý projekt odřídit, pospojovat komponenty do funkčního celku a ten následně i otestovat a certifikovat. Poptávky do DEVINNu chodí z celého světa a často se týkají přestavby dopravního prostředku na alternativní ekologický pohon.

„Jedním z příkladů je výrobce nákladních vozů. Ví, že s naftovým motorem brzy nesplní emisní limity, a hledá partnera, který dodá řešení na klíč. Ze začátku zkoumáme to, kde vozy jezdí, jak se používají. Teprve pak zvažujeme, jestli vodík, nebo baterie,“ doplňuje Hajský.

Vozidlo poháněné vodíkem s palivovým článkem je v podstatě také elektromobil. Liší se velikostí baterie a způsobem, jakým ji napájíme. Z uživatelského hlediska má vodík podobné vlastnosti jako fosilní paliva. Lze ho převézt v cisterně a natankovat za několik minut. Baterie mají oproti tomu nevýhodu v délce nabíjení, tu ale kompenzují vyšší účinností.

Například z 10 kWh uložených do lithium-iontové baterie získáme zpět téměř 95 %. Oproti tomu z palivového článku, ve kterém dochází k přeměně vodíku na elektrickou energii, získáme zpět jen asi 50 % ve formě elektřiny využitelné pro pohon. Ze zbylé energie se stane energie tepelná a voda. To jsou také jediné emise, které zařízení produkuje.

Palivový článek tak má nižší účinnost než baterie, ovšem vyšší, než má běžný spalovací motor. Proto se podle Hajského vyplatí třeba tam, kde je nevýhodné odstavit vozidlo na delší čas u nabíječky. „Může to být případ důlního speciálu, bývají to vlakové soupravy, vodík dává smysl i městských autobusů,“ vysvětluje Hajský. „Samozřejmě lze vyrobit i náklaďák nebo autobus poháněný bateriemi. Limity nejsou ani tak v dojezdu, ale spíše ve hmotnosti. Bateriový kamion bude zpravidla těžší než vodíkový. Pokud klientovi nevadí odstávky pro nabíjení ani vyšší hmotnost vozidla, baterie mohou být vhodné i u větších vozů,“ dodává. Oproti tomu osobní doprava půjde podle Hajského v nejbližší budoucnosti spíše cestou bateriového řešení.

„Ať už jde o Euro 7, nebo o to, že EU schválila zákaz spalovacích motorů od roku 2035, k obojímu se samozřejmě stavíme jako k příležitosti. Nejsme ovšem zelení ani vodíkoví aktivisté,“ komentuje zakladatel DEVINNu přístup firmy.

Vodík a palivový článek najdou uplatnění také v energetice, konkrétně jako pomocník pro energetickou nezávislost budov nebo jako podpůrný zdroj elektrické rozvodné sítě. Již neplatí, že by vodík díky svým malým molekulám samovolně unikal z tlakových nádob, ve kterých je uskladněn. Naopak lze energii ve vodíku uchovat oproti bateriím neomezeně dlouhou dobu. Baterie totiž podléhají samovybíjení. „Ideální je v létě uložit do vodíku přebytky třeba z fotovoltaiky a pomocí palivového článku vyrobit energii zpětně až v zimních měsících,“ říká Hajský. Doplňuje, že právě tento scénář je výhodný i proto, že v zimě můžeme využít také odpadní teplo, které palivový článek produkuje. Tím můžeme až zdvojnásobit účinnost celého systému.

Ucelený systém tzv. vodíkového hospodářství má potenciál zvýšit energetickou nezávislost průmyslových provozů i kancelářských budov. Spočívá v propojení zdroje zelené energie (např. fotovoltaiky) s elektrolyzérem, který vyrobí z přebytků elektřiny vodík. Přebytky se pak ve formě plynného vodíku uloží do tlakových nádob. V případě potřeby se pak uložený vodík nažene do palivového článku, kde se přemění opět na elektrickou energii. Kvůli nákladnosti celé technologie je ale takové řešení v tuto chvíli zajímavé hlavně pro firmy a není v první řadě určené pro rodinné domy. Ostatně sám DEVINN spustí vlastní vodíkové hospodářství v jablonecké provozovně již letos.

Časem firma plánuje systém hospodářství nabízet také komerčně, tomu ale bude předcházet testovací režim. „Než systém začneme prodávat, chceme ho vyzkoušet sami na sobě. Poté bude spolupráce fungovat podobně, jako to nyní děláme u dopravních projektů. Vždy začínáme studií, kde posoudíme potřeby klienta. Zcela otevřeně říkám, že existují případy, kdy vodíkové řešení klientům rozmluvíme,“ dodává Hajský.

Kontakt pro média:

Tomáš Schwarz

tomas.schwarz@devinn.cz

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

Reklama

Doporučujeme

Trump ohrožuje své vlastní obchodní dohody

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení desetiprocentního cla na dovoz z Dánska, Norska, Švédska, Finska, Francie, Německa, Nizozemska a Spojeného království s tím, že pokud nepřipadne do 1. června Grónsko Spojeným státům, tak vzroste na 25 procent. To může vést k bolestivým protiopatřením ze strany Evropy a škodám na obou ekonomikách.

Vládní SPD je podle Okamury proti prodeji letounů L-159 Ukrajině

Vládní hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) včetně ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) je proti prodeji letounů L-159 Ukrajině. Novinářům to před dnešním zasedáním koaliční rady řekl předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura. Letouny podle něj mají sice aktuálně nízkou zbytkovou hodnotu, ale jejich bojová hodnota je vysoká. Mnohem více peněz než prodej by také stálo pořídit náhradu, uvedl Okamura.

Napětí v Minnesotě trvá, lidé berou spravedlnost do vlastních rukou

Situace v Minnesotě je stále napjatá. Do demokraty ovládaného státu míří další agenti imigrační a celní správy (ICE), v pohotovosti na Aljašce je i 1500 vojáků v aktivní službě, připravených k nasazení do ulic. V minulém týdnu zde došlo k několika dalším protestům.

Papež přijal prezidenta Pavla, budou hovořit o řešení konfliktů ve světě

Papež Lev XIV. přijal dnes dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve bude prezident hovořit například o ruské agresi na Ukrajině či o sexuálním zneužívání v církvi. Následně prezidenta čeká jednání se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.

Ruský dronový útok podle úřadů poničil energetické objekty v Oděské oblasti

Ruské drony v noci na dnešek poškodily energetickou infrastrukturu v jihoukrajinské Oděské oblasti. Oznámil to dnes Oleh Kiper, šéf vojenské správy oblasti, která je opakovaně cílem ruských útoků. Jeden člověk utrpěl zranění.

Srážka dvou rychlovlaků ve Španělsku, nejméně 21 mrtvých

Tragédie na jihu Španělska v neděli večer ochromila dopravu v okolí Córdoby. V blízkosti obce Adamuz se srazil vysokorychlostní vlak, který vykolejil, s dalším spojem v protisměru. Policie potvrdila nejméně 21 mrtvých a desítky zraněných.

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.

Vězni v Guatemale ovládli tři věznice a drží desítky rukojmích

Vězni v Guatemale v sobotu koordinovaně ovládli tři věznice a vzali nejméně 46 rukojmích. Mezi zadrženými jsou hlavně dozorci, podle úřadů také další zaměstnanci vězeňské služby. Bezpečnostní složky se snažily převzít kontrolu nad areály a vyjednat propuštění zajatých.

Pentagon připravil 1500 vojáků pro případné nasazení v Minnesotě

Pentagon nařídil zhruba 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení do Minnesoty. Jde o reakci na napětí ve státě, kde už několik dní pokračují protesty namířené proti federálním imigračním agentům a kde prezident Donald Trump ve čtvrtek 15. ledna 2026 veřejně zvažoval použití zákona o povstání.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama