Tuvalu, Kiribati, Maledivy, Marshallovy ostrovy. Tyto a další ostrovní státy mizí pod hladinou. Stoupající moře, silnější bouře, nedostatek sladké vody a poškozená infrastruktura ohrožují nejen jejich obyvatelnost, ale i existenci. Nastává otázka: budou tyto země ještě existovat, když přijdou o obyvatele i území? Odpověď hledá server The Independent.
Budoucí status ostrovních států ohrožených změnou klimatu je nesmírně důležitý. Jejich obyvatelé totiž mohou přijít o své domovy a zdroje příjmů. Ztratí svůj způsob života, identitu, kulturu, dědictví a komunity. Ztráta státnosti by je připravila o kontrolu nad cennými přírodními zdroji a stála by je místo v Organizaci spojených národů (OSN).
These countries are sinking into the sea. What happens when they disappear forever? https://t.co/xsvyExgnUT pic.twitter.com/amWBaZ9n8s
— The Independent (@Independent) August 30, 2025
Ostrovní země se staví svému klimatickému osudu na odpor. Tuvalu podepsalo smlouvu s Austrálií zaručující jeho státnost bez ohledu na dopady klimatických změn na samotný ostrov.
Austrálie se zavázala přijímat tuvalské občany, kteří před rostoucí hladinou moře utíkají. Stále jsou to občané Tuvalu, dostanou však nový život.
Tuvalu, tváří v tvář hrozbě potopení po vzoru bájné Atlantidy, začalo s digitalizací zahrnující přesun vládních služeb do online prostoru a archivaci kultury a architektury ve virtuální realitě. Cílem je zajistit existenci národu i po jeho zmizení pod hladinou. Chce se stát prvním světovým digitálním státem.
Na Maledivách se testují inženýrská řešení, třeba umělé zvyšování výšky ostrovů, aby moře neukusovalo z území. Další iniciativy se snaží ochránit suverenitu těchto států.
Čtyři prvky státnosti
Mezinárodní právo vyžaduje pro existenci státu čtyři prvky: vlastní obyvatelstvo, území, efektivní a nezávislou vládu a schopnost zapojit se do mezinárodních vztahů. Těmto ostrovním státům hrozí ztráta území i obyvatelstva. Vláda se také stane nefunkční. Na první pohled by přestaly existovat všechny prvky státnosti.
Mezinárodní právo uznává, že jakmile je stát jednou založen, pokračuje v existenci i přes ohrožení některých prvků státnosti. Například zhroucené země Somálsko a Jemen stále považujeme za státy, přestože nemají efektivní vládu – jeden z klíčových prvků pro existenci státu.
Hrozby, kterým však čelí ostrovní státy, jsou bezprecedentní a závažné. Je také pravděpodobné, že budou trvalé. Není jasné, zda mezinárodní právo dokáže svou flexibilitu rozšířit i na tyto národy čelící existenční klimatické hrozbě.
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) nedávno uznal, že ostrovní státy ohrožuje změna klimatu. A uvedl k tomu: „Jakmile je stát založen, zmizení jednoho z jeho základních prvků nemusí nutně znamenat ztrátu jeho státnosti.“ Tím naznačil flexibilní přístup mezinárodního práva ke státnosti. Problém však je, že pokud by zmizely ostrovní země pod hladinou moře, ztratily by všechny prvky státnosti.
