Poté, co australský venkov bojoval se suchem, požáry a povodněmi, musí se vypořádat s další přírodní katastrofou. A tou jsou myši. Některé části Austrálie malými hlodavci doslova přetékají, informuje CNN a BBC.
Profesionální uklízečka Sue Hodge nedělá poslední dny nic jiného, než že v malém městě Canowindra vyprošťuje myší mrtvolky z pastí v domech jejích klientů. V městečku zhruba čtyři hodiny jízdy od Sydney také čistí kuchyně, dětské pokoje a dokonce i postele od myších exkrementů. Sama si ve svém domě zablokovala veškeré škvíry a zákoutí, aby se tam všeteční hlodavci nedostali, a nastražila po bytě několik pastí. Nejraději používá sklapovací, které hlodavcům zlomí vaz a usmrtí je rychle.
Australský stát Nový Jižní Wales ale chce nyní proti přemnoživším se myším použít daleko silnější zbraň, než je pastička. „Jediná dobrá myš je chcíplá myš“ prohlásil nedávno úřadující australský premiér Michael McCormack a stát se řídí jeho slovy. Úředníci oznámili, že objednali pět tisíc litrů té nejjedovatější chemikálie proti myším na světě. Jedná se o bromadiolon, který zabraňuje srážlivosti krve (je mnohokrát účinnější než například warfarin) a zvíře, které jej pozře, zemře vnitřním vykrvácením. Ne všichni jsou z toho šťastní, někteří upozorňují na to, že jed rozmístěný po polích může zabít i jiná zvířata a poškodit přírodu.
Myši se v některých australských státech, zejména na venkově, přemnožily natolik, že ohrožují veškerou úrodu. „Měli jsme pár let velkého sucha, loňský rok byl ale dobrý, a letošní sezóna vypadá taky dobře. Ale každý rok se něco stane, a letos jsou to myši,“ povzdechl si farmář v Canowindře Michael Payten. Jeden pár myší zplodí zhruba 500 mláďat za sezónu a samičky rodí přibližně jednou za měsíc. Tolik myší, jako se urodilo nyní, nezažila Austrálie za čtyřicet let.
Jed může zabít i dravé ptáky
Vláda Nového Jižního Walesu chce nyní farmářům dát do ruky opravdu vražednou zbraň. Podle ministra zemědělství Adama Marshalla už čeká jen na pokyn nejvyššího regulačního úřadu na pesticidy a veterinární prostředky APVMA, aby mohl začít distribuovat jed bromadiolon farmářům. Ti na něj netrpělivě čekají, zatímco myši ve velkém devastují jejich zásoby obilí.
Ekoložka z Univerzity Charlese Sturta Maggie Watson ale upozorňuje na to, že přípravek je příliš nebezpečný na to, aby se jen tak rozházel po polích. „Bromadiolon se může ukládat v půdě a skrz hmyz se dostat i do potravin,“ varuje. Farmáři tak nevědomky mohou jedem otrávit i potraviny, které pěstují. Jed může zabít i dravé ptáky typu sov, lelkounů a australských poštolek, kteří mohou zemřít při pozření otrávené myši.
„Může se snadno stát, že se velmi sníží populace dravých ptáků. Bude to trvat dalších patnáct nebo dvacet let, než se vrátí, a mezitím nebudeme mít žádné přírodní predátory, kteří regulují počty hlodavců,“ upozorňuje ekoložka.