Asteya: neokrádat ostatní. Hlubší význam třetí Jamy

„Nekradení“ znamená ve filozofii jógy mnohem více než nepřipravit jiného o nějakou fyzickou věc. V přeneseném slova smyslu se Asteya vykládá jako morální zásada neupřednostňovat sami sebe na úkor ostatních.

Asteya je zmíněna v mnoha indických textech. Gándhí také viděl, jak důležitá je praxe „nekradení“ a považoval to za jeden ze svých „11 slibů“.

Základní příčina „kráděže“

„Nejsem dost dobrý…“

Potřeba krást v zásadě vzniká kvůli nedostatku víry v sebe, že dokážeme sami vytvořit to, co potřebujeme. V okamžiku, kdy cítíme pocit „nedostatku“ v životě, vzniká touha a chamtivost. Začneme hledat něco, co by zaplnilo onen pocit prázdna a často máme pocit, že všichni ostatní mají to, co chceme.

V podstatě se všechno scvrkává na pocit, že něco chybí. Slovo jóga znamená „jho“, „sjednotit“, „spojit“, nebo se v podstatě stát „celistvým“, takže cvičením každého aspektu jógy na podložce i mimo ni se můžeme posunout blíže k pocitu, že máme vše, co potřebujeme.

Asteya na jógové podložce

Posouváte se ve své praxi za zdravé hranice, protože se bojíte, že nebudete dost dobří? Často se stává, že začneme hodinu jógy s tím nejlepším úmyslem, ale pak jsme svedeni k tomu cvičit tak, jak by to dle nás mělo vypadat, nikoli tak, jak to cítíme.

Když se soustavně soustředíme na to, abychom dosáhli správného držení těla, nejenže se okrádáme o udržitelnou a přirozenou praxi, ale také se okrádáme o schopnost být přítomni a sami sebou.

Pokud si dovolíme být na podložce otevření sami k sobě a přijímat naši praxi takovou, jaké v dané chvíli je, nikdy nebudeme mít pocit, že děláme něco špatně. A to ani když jsou některé ásany zatím mimo náš dosah. Naši praxi nikdy nedefinují polohy, které jsme schopni udělat, ale množství vědomí, které do nich vkládáme.

Nepřipravte ostatní o klid a mír

Všichni známe ty dny, kdy se zdá, že jsme se nezastavili, neustále jsme ve spěchu a pak dorazíme pozdě na svou hodinu jógy. V okamžiku, kdy vstoupíte do místnosti, vstoupíte do posvátného prostoru. Může to být jediné místo, kde někteří lidé dokážou najít mír.

Nenarušujme proto tento klid ostatním už při vstupu do místnosti, nekraďme jim šanci plně se soustředit na svůj dech.

Asteya mimo podložku

Hromadění…

Když nakupujeme více, než potřebujeme, často podvědomě hledáme „vyplnění mezery“ v našem životě. Hmotný majetek zjevně nemůže nahradit to, co naše duše skutečně potřebuje, ale znovu a znovu se dočasně uspokojujeme tím, že kupujeme ještě další a další věci.

Pamatujte na Gándhího slova: „Lidská chamtivost a touha po umělých potřebách také krade“. Právě tyto umělé potřeby vytvářejí hromady věcí kolem nás. A přesto čím více hmotných statků kolem sebe máme, tím častěji cítíme, že hmotné věci potřebujeme.

Věci, které si koupíme a nepotřebujeme, často může ocenit někdo jiný. Ale tím, že je zbytečně bereme pro sebe, okrádáme ostatní o možnost mít je.

Když začneme opouštět to, co nepotřebujeme, vytvoříme prostor pro vesmír, aby nám poskytl to, co potřebujeme doopravdy. Ať už jde o fyzické vlastnictví, zážitek nebo prostě pocit pohody.

Neokrádejte se o pocity

V každém okamžiku máme příležitost zažít celou řadu emocí a pocitů, přesto máme tendenci lpět pouze na těch, které se zdají příjemné. Tento aspekt příliš těsného lpění na příjemných zážitcích se nazývá „raga“, a přestože samotný zážitek může být radost nebo štěstí, snaha udržet si ho vytváří nakonec z touhy více utrpení.

Neustálé pobíhání v kruzích po zkušenostech, které nám přinášejí jen potěšení, nás drží uzavřené v cyklu chtění a touhy, který, pokud o tom přemýšlíme, nikdy ve skutečnosti nekončí…

Když se pokoušíme cítit jen to „dobré“, úplně ignorujeme druhou polovinu života.