ZajímavostiAsadova „lidská jatka". Povstalci osvobozují vězně z nechvalně známé syrské věznice

Asadova „lidská jatka“. Povstalci osvobozují vězně z nechvalně známé syrské věznice

Režim diktátora Bašára Asada padl a Syřané slaví. Povstalci však mezitím odhalili zvěrstva, kterých se po téměř 30 let vlády dopouštěl na svých odpůrcích. Osvobozují vězně z nechvalně známé věznice Sajdnája, kde nechal tento vystudovaný lékař mučit a systematicky likvidovat své kritiky z řad opozice i syrské vojáky podezřelé ze zrady. Informují o tom Metro a BBC.

Na internetu se objevilo podle serveru Metro video chlapečka vycházejícího z cely nejkrutějšího syrského vězení. Asad tam zavíral nejen muže, ale i ženy a děti. Stačilo jen postavit se proti němu, říct slovo proti jeho režimu.

Povstalci osvobodili už několik věznic a nyní přišla řada na tu nejhorší. Organizace Amnesty International ji označila za „lidská jatka“. Sajdnája leží asi 30 kilometrů od Damašku a režim tam posílal nepohodlné jedince prakticky na smrt od začátku syrské krize před 13 lety.  

Vězni trpěli ve stísněných a špatných podmínkách a čelili systematickému mučení a sexuálnímu zneužívání. Označení „lidská jatka“ si věznice vysloužila kvůli hromadným popravám provedeným na základě falešných tajných procesů.

Spojené státy v roce 2017 tvrdily, že mají důkazy o krematoriu uvnitř komplexu. Vězni tak v zařízení mohli mizet, aniž by někdo našel důkazy o jejich zabití. Příbuzní mnoha vězňů dlouhé roky nevěděli, zda jsou jejich blízcí vůbec naživu.

Následkem hromadných poprav, mučení, hladu a neposkytnuté lékařské péče zemřelo ve vězení v letech 2011 až 2018 přes 30 tisíc lidí. Z věznice se dostalo jen šest tisíc osob.

Tajné podzemní cely

Povstalecké hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) uvedlo, že z věznice bylo osvobozeno 3500 lidí včetně žen a dětí. Popsalo tak strašlivé podmínky, že se vězni téměř dusili kvůli nedostatku kyslíku.

Na místě pomáhá pět specializovaných krizových týmů dobrovolnické organizace Bílé přilby, které dostaly za úkol vězeňský komplex prohledat a prověřit zprávy o utajených podzemních celách, v nichž by stále mohli být drženi lidé.

Damašská gubernie se obrátila na bývalé syrské vojáky a zaměstnance věznice, aby poskytli povstalcům kódy k elektronickým dveřím vedoucím do podzemí. Televize BBC upozorňuje, že podle kamerových záběrů je ve vězení stále uvězněno až 100 tisíc lidí. Povstalci a dobrovolníci z Bílých přileb musejí bourat zdi, aby se k nim dostali.

Problém spočívá i v tom, že podobných věznic může být po celé zemi spousta. „Asadův režim postavil věznice po celé Sýrii, ale nevíme, o jaký typ vězení jde a kam byly umístěny,“ uvedl šéf programu Bílých helem Ahmed Ekzayes s tím, že budou postupovat vesnici od vesnice, město od města. „Bývalí zadržovaní z Muslimského bratrstva nám řekli, že vězně často stěhují, aniž by jim bylo řečeno kam,“ pokračoval Ekzayes.

Vězni mimo realitu

V současné době má dobrovolnická organizace povědomí o deseti obtížně přístupných věznicích. Ekzayes se obává toho, co tam najde. „Lidé, které jsme zachránili z vězení (Sajdnája), ani nevědí, v jakém žijí století. Nedovedeme si představit, jaké mučení museli podstupovat,“ uvedl Ekzayes.

Zpráva Amnesty International už v minulosti popisovala tak strašlivé mučení, že vězni prosili o smrt. „Mlčení bylo vynucováno dokonce i během mučení, u mnoha zadržených se rozvinou vážné duševní poruchy, jako je psychóza,“ napsala organizace.

Jeden bývalý vězeň popsal, jak dozorci přiměli jeho bratrance, aby ho mučil a naopak, jinak by je oba popravili. Dozorci rovněž nutili vězně, aby se znásilňovali mezi sebou.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama