-3.7 C
Czech
Neděle 15. února 2026
ZajímavostiAsadova „lidská jatka". Povstalci osvobozují vězně z nechvalně známé syrské věznice

Asadova „lidská jatka“. Povstalci osvobozují vězně z nechvalně známé syrské věznice

Režim diktátora Bašára Asada padl a Syřané slaví. Povstalci však mezitím odhalili zvěrstva, kterých se po téměř 30 let vlády dopouštěl na svých odpůrcích. Osvobozují vězně z nechvalně známé věznice Sajdnája, kde nechal tento vystudovaný lékař mučit a systematicky likvidovat své kritiky z řad opozice i syrské vojáky podezřelé ze zrady. Informují o tom Metro a BBC.

Na internetu se objevilo podle serveru Metro video chlapečka vycházejícího z cely nejkrutějšího syrského vězení. Asad tam zavíral nejen muže, ale i ženy a děti. Stačilo jen postavit se proti němu, říct slovo proti jeho režimu.

Povstalci osvobodili už několik věznic a nyní přišla řada na tu nejhorší. Organizace Amnesty International ji označila za „lidská jatka“. Sajdnája leží asi 30 kilometrů od Damašku a režim tam posílal nepohodlné jedince prakticky na smrt od začátku syrské krize před 13 lety.  

Vězni trpěli ve stísněných a špatných podmínkách a čelili systematickému mučení a sexuálnímu zneužívání. Označení „lidská jatka“ si věznice vysloužila kvůli hromadným popravám provedeným na základě falešných tajných procesů.

Spojené státy v roce 2017 tvrdily, že mají důkazy o krematoriu uvnitř komplexu. Vězni tak v zařízení mohli mizet, aniž by někdo našel důkazy o jejich zabití. Příbuzní mnoha vězňů dlouhé roky nevěděli, zda jsou jejich blízcí vůbec naživu.

Následkem hromadných poprav, mučení, hladu a neposkytnuté lékařské péče zemřelo ve vězení v letech 2011 až 2018 přes 30 tisíc lidí. Z věznice se dostalo jen šest tisíc osob.

Tajné podzemní cely

Povstalecké hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) uvedlo, že z věznice bylo osvobozeno 3500 lidí včetně žen a dětí. Popsalo tak strašlivé podmínky, že se vězni téměř dusili kvůli nedostatku kyslíku.

Na místě pomáhá pět specializovaných krizových týmů dobrovolnické organizace Bílé přilby, které dostaly za úkol vězeňský komplex prohledat a prověřit zprávy o utajených podzemních celách, v nichž by stále mohli být drženi lidé.

Damašská gubernie se obrátila na bývalé syrské vojáky a zaměstnance věznice, aby poskytli povstalcům kódy k elektronickým dveřím vedoucím do podzemí. Televize BBC upozorňuje, že podle kamerových záběrů je ve vězení stále uvězněno až 100 tisíc lidí. Povstalci a dobrovolníci z Bílých přileb musejí bourat zdi, aby se k nim dostali.

Problém spočívá i v tom, že podobných věznic může být po celé zemi spousta. „Asadův režim postavil věznice po celé Sýrii, ale nevíme, o jaký typ vězení jde a kam byly umístěny,“ uvedl šéf programu Bílých helem Ahmed Ekzayes s tím, že budou postupovat vesnici od vesnice, město od města. „Bývalí zadržovaní z Muslimského bratrstva nám řekli, že vězně často stěhují, aniž by jim bylo řečeno kam,“ pokračoval Ekzayes.

Vězni mimo realitu

V současné době má dobrovolnická organizace povědomí o deseti obtížně přístupných věznicích. Ekzayes se obává toho, co tam najde. „Lidé, které jsme zachránili z vězení (Sajdnája), ani nevědí, v jakém žijí století. Nedovedeme si představit, jaké mučení museli podstupovat,“ uvedl Ekzayes.

Zpráva Amnesty International už v minulosti popisovala tak strašlivé mučení, že vězni prosili o smrt. „Mlčení bylo vynucováno dokonce i během mučení, u mnoha zadržených se rozvinou vážné duševní poruchy, jako je psychóza,“ napsala organizace.

Jeden bývalý vězeň popsal, jak dozorci přiměli jeho bratrance, aby ho mučil a naopak, jinak by je oba popravili. Dozorci rovněž nutili vězně, aby se znásilňovali mezi sebou.

Reklama

Doporučujeme

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.

ANALÝZA: Ruská ekonomika má největší problémy od začátku války

Ruská ekonomika má vážné problémy. Státní pokladna se vyprazdňuje rychleji, než Moskva čekala, což může ztížit financování války na Ukrajině. Ruská veřejnost si začíná stěžovat na vysoké ceny zboží, zejména potravin. Kreml se tak ocitl v nejtěžší ekonomické situaci od začátku invaze v roce 2022. Zatímco se ekonomická smyčka utahuje, ruská armáda na bojišti zpomalila postup.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA omezuje chod kvůli výpadku financování

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v sobotu 14. února přešlo do režimu částečného omezení chodu poté, co Senát nedokázal schválit jeho financování. Tisíce zaměstnanců mají jít na nucené volno, další zůstávají v práci bez výplaty, dokud se Kongres nedohodne na rozpočtu. Dopady se mají nejrychleji projevit v oblastech, kde je DHS vidět nejvíc, tedy na letištích a při koordinaci krizové pomoci.

Merz chce silnější Evropu a opravu transatlantické důvěry

Amerika už podle německého kancléře Friedricha Merze naráží na limity, když chce řešit světové krize sama. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k opravě transatlantické důvěry, ale zároveň k tomu, aby Evropa posílila vlastní obranu. Zmínil i první rozhovory s Emmanuelem Macronem o možnosti, že by se Německo opřelo o francouzské jaderné odstrašení.

Jílek má olympijské zlato

Rychlobruslař Metoděj Jílek vyhrál na zimních olympijských hrách závod na 10 000 metrů a přidal pro Česko další cenný kov. Po stříbru z pětky tak během jednoho týdne získal druhou olympijskou medaili.

Adamczyková vybojovala na olympiádě stříbro

Česká výprava má na zimních hrách v Itálii třetí medaili. Eva Adamczyková dojela ve finále snowboardcrossu v Livignu druhá, od zlata ji dělily čtyři setiny sekundy. V programu dne zaujalo i další Klaebovo vítězství v běhu na lyžích a solidní umístění českých reprezentantů.

Logistika se stala novou obětí AI nervozity na trzích

Akcie dopravních a logistických firem ve čtvrtek prudce oslabily poté, co malá společnost Algorhythm Holdings představila nový nástroj pro plánování přeprav s využitím umělé inteligence. Investoři se obávají, že podobné systémy mohou snížit potřebu služeb části trhu a roztočily se další výprodeje napříč sektory.

Svět bojuje o kritické suroviny

Bez lithia, kobaltu nebo mědi dnes ve světě nefunguje moderní ekonomika. Tyto suroviny pohánějí elektromobily, větrné turbíny, solární panely i datová centra. Zároveň ale jejich těžba zatěžuje přírodu, vodu i místní komunity. Státy proto řeší složitou rovnici. Jak zajistit dostatek nerostů a přitom nezhoršit ekologické škody ani geopolitické napětí.

Čína může podle Sybihy mít pro spravedlivý mír na Ukrajině důležitou roli

Čína může podle šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy sehrát důležitou roli při nastolení spravedlivého míru na Ukrajině. Svého čínského kolegu Wang Ia pozval na návštěvu Ukrajiny, píše agentura Reuters.

Zákaz skupiny Palestine Action v Británii je nezákonný, rozhodl soud

Zákaz propalestinské skupiny Palestine Action v Británii je nezákonný. Podle britských médií o tom dnes rozhodl londýnský vrchní soud, jenž vyhověl žalobě organizace, kterou loni britská vláda označila za teroristickou. Ministryně vnitra Shabana Mahmoodová oznámila, že se proti rozhodnutí odvolá. Zákaz zůstane v platnosti, dokud justice o odvolání nerozhodne, stanovil soud.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama