Ukrajina je nejblíže míru od začátku války. Většina sporných otázek ohledně ukončení skoro čtyři roky trvajícího konfliktu je vyřešena. S takovými slovy v pondělí po berlínských rozhovorech o míru vyrukoval nejmenovaný americký představitel. Také řekl, že s průběhem diskusí je spokojen i americký prezident Donald Trump. Dvoudenní jednání se nicméně týkala bezpečnostních záruk. Existují i jiné sporné body.
Postoje Ukrajiny a Ruska se konečně přiblížily, uvedl zmíněný americký představitel. Vyřešeno je podle něj zhruba 90 procent sporných otázek. „Základem dohody je mít v zásadě opravdu velmi silné bezpečnostní záruky, jako je článek pět, a rovněž silné odstrašení,“ konstatoval.
Že spojenci poskytnou Ukrajině silné bezpečnostní záruky ve společném prohlášení, potvrdili USA, Německo, Francie, Velká Británie a zástupci Evropské unie (EU).
As Moscow relentlessly launches drone and missile attacks across the country, and thousands of soldiers continue to hold the line against Russia's advance in Ukraine's east, Ukrainians view holding a vote during the ongoing war as unrealistic.https://t.co/M2GBmUa2U8
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) December 16, 2025
Na Ukrajině má v případě realizace dohody operovat vojenská mnohonárodnostní síla čítající 800 tisíc mužů, jejímž úkolem bude monitorování dodržování míru, podpora ukrajinské armády a odstrašení. Vojáky by dobrovolně poskytly země koalice ochotných.
Na Ukrajinu by se vztahovala obdoba 5. článku o kolektivní obraně. Pokud by Rusko zahájilo novou invazi, spojenci by reagovali. Objevily se ale obavy, že záruky mohou být pokušením pro Moskvu, která by mohla otestovat vůli Severoatlantické aliance (NATO).
Zmíněný americký činitel, který o tom hovořil pod podmínkou anonymity, neboť nemá od Bílého domu pověření k veřejným vyjádřením, zdůraznil svou víru v souhlas Kremlu s navrhnutými bezpečnostními zárukami.
I ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil záruky za „docela dobré“. Jednání o ukončení války se tak posouvají z patové situace. A dostala se do další. Rozhovory budou ještě obtížné, Rusko totiž trvá na svých maximalistických požadavcích.
Pořád ten samý problém
Hlavním problémem stále zůstávají územní otázky. Trump a jeho lidé nepřestávají na Zelenského tlačit, aby Moskvě postoupil Donbas. Evropa to považuje za nemožné a ukrajinský prezident odmítá odměnit agresora a prodat ukrajinské území i s jeho obyvateli. Na něco takového ani nemá zákonné právo, jak sám podotýká.
Spojenci ve společném prohlášení uvedli, že rozhodnutí o Doněcké oblasti bude na Zelenském, případně na ukrajinském lidu. „Konečné rozhodnutí bude na Ukrajině,“ potvrdil anonymní americký představitel.
Rusko nepřijme žádný kompromis v územních otázkách, nechal se slyšet náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Zdůraznil, že Moskva nezmírnila své požadavky a požaduje připojení pěti ukrajinských regionů k Ruské federaci. Kromě Doněcké oblasti chce i oficiální uznání Krymu, Doněcku, Luhansku, Záporoží a Chersonu.
Mimo Krym a téměř celou Luhanskou oblast Moskva nekontroluje žádnou ze tří dalších ukrajinských oblastí. V Záporoží a Chersonu nemají moskevské síly kontrolu ani nad hlavními městy.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že Rusko také požaduje bezpečnostní záruky. Kreml nedopustí, aby Kyjev podepsal dohody, které pak sám poruší, upozornil Peskov. To Putin přitom nařídil ilegální invazi na Ukrajinu, ne Zelenskyj do Ruska.
Peskov také blouznil, že do ukrajinské vlády se infiltrovali zástupci NATO a zahájili tak válku na Ukrajině. NATO nemá žádné zástupce v ukrajinské vládě ani tamních institucích. Alianční síly se na Ukrajině nenacházely před ani po ruské invazi. Zato ruští vojáci pomohli coby „zelení mužíčci“ rozpoutat válku v Doněcku v roce 2014.
Referendum není reálné. A není potřeba
Zelenskyj prohlásil, že jedině ukrajinský lid má právo rozhodnout o tom, co se stane s jeho územím, jeho zemí. Mluvil o uspořádání referenda. Návrhy na referendum, stejně tak jako na prezidentské volby, se objevily již dříve. Nejsou však realizovatelné, ukrajinské zákony zakazují jejich pořádání během válečného stavu.
„Jak je možné dělat průzkum mezi lidmi, kteří sedí ve sklepech, a ptát se na jejich názor? Nebo se ptát na názor vojáků? Přinesou na pozice volební urnu? Nevidím, jak by to technicky bylo možné,“ řekla Olena Kulikova, pokladní v bance.
Nedokáže si představit hlavně hlasování na východě Ukrajiny. „Jsem pro referendum, ale jen pokud mi někdo dokáže vysvětlit, jak je to technicky možné, jak uzavřít oblohu, jak bránit města jako Charkov a Záporoží,“ dodala Ukrajinka.
Trump i Putin tlačí na Zelenského, aby uspořádal prezidentské volby, přestože to ve válečném stavu není proveditelné. Volební místnosti by se okamžitě staly terčem ruského ostřelování a bombardování.
Referendum nakonec není nutné, jeho výsledky by byly předem jasné. Podle nového průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu se přibližně 75 procent Ukrajinců staví proti jakémukoli návrhu, který by zahrnoval stažení vojsk z Doněcké oblasti, omezení počtu vojáků v ukrajinské armádě, a který by nezahrnoval dostatečné bezpečnostní záruky.
„Tohle není otázka, o které by se mělo rozhodovat pod tlakem,“ myslí si pětadvacetiletá Kateryna Hrebeniuk, majitelka knihkupectví. „Jsou to výhradně ruské podmínky. Skutečnost, že Američané ruské podmínky přijali a stojí jednotně proti nám, Evropanům, není něco, v čem bychom měli dělat ústupky.“
Ukrajinská veřejnost by se měla postavit na stranu vojáků, kteří Doněckou oblast brání proti nepříteli už jedenáct let, myslí si podnikatel Oleh Morokhover. „Žádná referenda ani volby bez armády, která nebude moci plně vyjádřit svůj názor. Ti, kteří bojovali, mají větší právo činit rozhodnutí než ti, kteří nebojovali,“ řekl.
Lidé se vyjádřili také k americkému návrhu vytvořit z Donbasu ekonomickou či demilitarizovanou zónu. Ukrajinská armáda by se stáhla a okupanti by na ni neutočili.
„S Ruskem je nemožné vyjednávat, protože porušuje dohody. A všichni to dobře vědí, jak v Evropě, tak Americe,“ řekla herečka z Kyjeva Olga Larina. „Nevěřím, že je to možné, nebo že vznikne zóna bez ruských vojsk a že nepůjdou dál. Protože chtějí celou Ukrajinu a ještě víc.“
Na závěr vyjádření vojáka, jehož oslovili reportéři po návratu z frontové linie: „Není třeba pořádat referenda. Ukrajina je jednotná, nedělitelná a celistvá.“
