Prezident Vladimir Putin je podle ruských zdrojů připraven zastavit válku na Ukrajině příměřím respektujícím současné linie bojů. Rusko by si tedy ponechalo okupovaná území, což je scénář projednávaný za zavřenými dveřmi zástupci členských států Severoatlantické aliance (NATO). Požadavky Kremlu jsou nereálné. Ukrajina by se navíc měla „bílé vlajky“ naopak obávat.
Putin je připraven ukončit válku na Ukrajině. S odkazem na čtyři ruské zdroje obeznámené se situací v Putinově okolí o tom informovala agentura Reuters. Šéf Kremlu podle nich tvrdí více méně to, s čím se v poslední době oháněl opakovaně.
Rusko chce mírové řešení, ale Západ jednání odmítá, píše Reuters. Putin se podle těchto zdrojů svěřil úzké skupince poradců s frustrací z toho, že západní společenství naopak jakékoli pokusy o mírová jednání brzdí.
🔊 Today on Reuters World News daily podcast:
— Reuters (@Reuters) May 24, 2024
– Exclusive: Putin wants Ukraine ceasefire on current frontlines
– ICJ to make a new ruling on Israel’s war in Gaza
– US sues Live Nation, says it ‘suffocates its competition’ https://t.co/HPOfDvsUzj pic.twitter.com/GkwSrTLsVP
Stěžoval si také na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který o míru odmítá jednat, dokud bude Putin u moci. Ruský vůdce pohrozil, že pokud Západ na mírová jednání nepřistoupí, Rusko je připraveno dál bojovat.
Proč hovoří Putin o příměří zrovna v době ruského úspěchu na frontě? Možná právě proto. Diplomacie byla vždy vojenským nástrojem Kremlu, píše server CNN. Zatímco ruská letadla bušila do civilistů v oblastech Sýrie ovládaných rebely, Kreml mluvil o míru.
Mezitím ve stejném období hovořil o míru s Ukrajinou. Jeho vojska přitom bojovala o strategicky důležité město Debalceve v Doněcké oblasti. Moskva používá diplomacii jako páku, pokud získá na bojišti výhodu.
Putinovy pohnutky
Neexistují přitom záruky, že po nějaké dohodě znovu nezaútočí. Jak uvedla stanice CNN, nedůvěřovat Rusku při vyjednáváních o míru není cynické, ale je to pragmatická nutnost. Putin může podle článku mluvit o míru z několika důvodů.
O situaci na frontě a možném míru se bude v červnu debatovat na summitu ve Švýcarsku, ale bez přítomnosti ruské diplomacie. Podle CNN se na konferenci mohou projednávat scénáře míru pro případ konečného vyčerpání ruských sil.
Existuje jen malá šance, že summit povede k ukončení války, zvláště pak s přihlédnutím k faktu, že se Rusko debat nezúčastní. Mohl by však alespoň konkretizovat hrozbu, jakou Rusko představuje pro skutečnou mírovou dohodu, píše CNN.
Mírová dohoda není pravděpodobná také kvůli požadavkům obou stran. Kyjev požaduje okamžité stažení všech ruských sil z ukrajinského území včetně poloostrova Krym. Moskva si zase přeje zachovat současnou linii fronty a konflikt zmrazit.
Rusko by tedy získalo dosavadní okupovaná území. V současnosti okupuje části čtyř ukrajinských oblastí – Záporožskou, Chersonskou, Doněckou a Luhanskou oblast. Ani v jedné z nich však nemá plnou vojenskou kontrolu.
Putin podle výše zmíněných ruských zdrojů zastává názor, že dosavadní pokroky na bojišti jsou dostatečné k tomu, aby je mohl ruskému lidu prezentovat jako vítězství. Současně si uvědomuje, že větší úspěchy na bojišti by vyžadovaly další mobilizaci.
Ruský vůdce se podle jednoho ze zdrojů obává o svou popularitu, která po mobilizaci v září 2022 skutečně utrpěla ránu. Jiný ze zdrojů zase upozornil, že k mírové dohodě stejně nemůže dojít, dokud bude Zelenskyj u moci.
Putin ho nepovažuje za legitimního prezidenta Ukrajiny. Podle deníku Forum24 ukrajinská ústava nařizuje, že prezidentské období nesmí přesáhnout pět let. Prezident ale musí setrvat ve funkci do nástupu nové hlavy státu.
Na bílou vlajku pozor
Ukrajina se už třetí rok brání ruské invazi. Země se nachází ve válečném stavu, což vedlo k odkladu prezidentských voleb. Putin na druhou stranu zastává post diktátora, který si ukořistil prezidentské volby pro sebe.
O podvodech ve volebních místnostech napsal například server televize Sky News. Zástupci Evropské unie odmítli výsledky uznat, podle nich není zase Putin legitimním prezidentem své země. Citované ruské zdroje nevěří, že dojde k mírové dohodě.
Jedinou nadějí by podle nich mohla být dohoda mezi Moskvou a Washingtonem. Jednání by se tedy neúčastnili oba prezidenti vzájemně se obviňující z nelegitimity svého úřadu. Americký ministr zahraničí Antony Blinken ale stejně nemá důvěru v zájem o jednání ze strany Ruska.
Podle analýzy CNN by Ukrajina na mírové rozhovory s Ruskem neměla přistupovat a naopak by jimi měla být znepokojena. Rusko se už v minulosti tvářilo, že chce jednat o míru, ale ve skutečnosti chtělo útočit.
Autor analýzy Nick Paton Walsh se domnívá, že slova o mírových rozhovorech z úst Putina zazněla proto, že je v současnosti Rusko na bojišti ve výhodnější pozici. Máme je brát spíše jako zbraň, prostředek k nátlaku.
Veřejnost v Evropě a USA je válkou unavená. Když uslyší z ruské strany slova o míru, navíc odmítaná Západem, může začít vytvářet na své vlády nátlak. Walsh neříká, že Západ nemá jednat s Ruskem o míru. Měl by však jednat ostražitě.
