ZprávyAmerická armáda svrhla do Gazy 38 000 jídel v reakci na hrozbu...

Americká armáda svrhla do Gazy 38 000 jídel v reakci na hrozbu hladomoru

Americká armáda zahájila sérii leteckých shozů pomoci do Pásma Gazy, regionu čelícího hrozbě hladomoru kvůli pokračující bombardovací kampani Izraele. V sobotu americké nákladní letouny shodily do obléhaného území 38 000 jídel. Tento krok je součástí plánované série leteckých shozů v rámci pomoci ze strany Washingtonu, zatímco nadále podporuje Izrael.

Organizace spojených národů varovala, že Gaza je na pokraji hladomoru. Dříve tento týden bylo zabito přes 100 lidí, když izraelské síly střílely na dav, který se snažil získat jídlo z konvoje nákladních aut.

Prezident USA Joe Biden oznámil potravinovou pomoc v pátek jako reakci na rostoucí politický tlak týkající se situace Palestinců v Gaze.

„Centrální velitelství USA a Královské jordánské letectvo provedly společný letecký shoz humanitární pomoci do Gazy 2. března 2024 mezi 15:00 a 17:00 místního času, aby poskytly nezbytnou pomoc civilistům ovlivněným probíhajícím konfliktem,“ uvedlo americké vojenské velitelství na sociálních médiích.

Americké vojenské nákladní letouny C-130 shodily více než 38 000 jídel podél pobřeží Gazy, čímž umožnily civilistům přístup k pomoci. Velitelství dodalo, že tyto letecké shozy jsou součástí udržované snahy zvýšit pomoc Gaze.

Několik cizích armád také provádělo letecké shozy pomoci do Gazy. Mnoho z těchto operací provedlo Jordánsko s podporou dalších zemí včetně Británie, Francie a Nizozemska. Egypt ve spolupráci se Spojenými arabskými emiráty poslal několik vojenských letadel pro letecký shoz ve čtvrtek.

Prezident Biden vyzval Izrael, aby snížil počet civilních obětí a umožnil přístup pomoci do regionu. Mluvčí Národní bezpečnostní rady John Kirby uvedl v pátek, že USA plánují provést několik leteckých shozů během několika týdnů. Zdůraznil, že tyto shozy jsou doplňkem, nikoli náhradou za pozemní doručování pomoci.

Kirby popsal operaci jako náročný vojenský úkol, který vyžaduje pečlivé plánování, aby byla zajištěna bezpečnost civilistů v Gaze a amerického vojenského personálu. „Je velmi obtížné provést letecký shoz v tak přeplněném prostředí, jakým je Gaza,“ řekl Kirby. „Jedná se o válečnou zónu. Takže je tu přidaný prvek potenciálního nebezpečí pro piloty v letadlech.“

Doporučujeme

Při nehodě autobusu ve Francii zemřeli dva lidé, dítě a teenager

Při páteční nehodě autobusu ve východní Francii zahynulo dítě a osmnáctiletý mladík. Další tři lidé jsou v kritickém stavu a 13 osob utrpělo lehčí zranění. Autobus převážel 43 cestujících, včetně 15 dětí. Příčina nehody zatím není známá.

Letecká doprava v Evropě se potýká s dalšími bombovými hrozbami

V evropské letecké dopravě dnes pokračuje série bombových poplachů z předchozích dnů. Terčem takové hrozby se stal například let společnosti Ryanair, který měl ráno odletět z Lisabonu do Říma, informovala agentura AFP, podle níž policie uvedla, že šlo o planý poplach. Hlášena byla také čtyři varování před bombami na palubě letadel letících nad francouzským územím. Dánská policie dnes oznámila, že vyšetřuje hrozby namířené proti leteckému provozu na kodaňském letišti, ale podle prvotních zjištění cestujícím nehrozilo žádné nebezpečí, píše agentura Reuters. V Maďarsku dokonce dotyčné letouny doprovázely vojenská letadla. Zatím se všechny předchozí i dnešní poplachy ukázaly jako plané. Podle mluvčí Letiště Praha se dnes hrozby týkaly také devíti letů mířících do Prahy nebo odlétajících z české metropole.

Stranger Things dostane další pokračování. Netflix ukázal první upoutávku

Svět oblíbeného sci-fi seriálu Stranger Things se rozšíří o další příběh. Novinka s názvem Other Worlds: A Stranger Things Adventure zavede diváky do roku 1955, tedy několik desetiletí před událostmi původního seriálu. Tvůrci slibují nové hrdiny, protivníky i záhady, které se začnou odhalovat v roce 2028.

Kořeny arktických rostlin mohou ovlivnit další vývoj klimatu

Kořeny rostlin v arktické tundře mohou mít zásadní vliv na množství skleníkových plynů v atmosféře. S oteplováním a táním trvale zmrzlé půdy se mění jejich růst i působení na půdní mikroorganismy. Nové poznatky ukazují, že právě procesy pod zemským povrchem mohou rozhodovat o tom, kolik uhlíku zůstane uloženého v půdě a kolik se ho uvolní do ovzduší.

Jak se po volbách zachová Trump? Tato otázka dál šponuje ceny ropy

Ceny ropy zůstávají turbulentní. Po prudkém středečním poklesu od čtvrtka znovu rostou. Důvodem jsou obavy z obnovení amerických úderů na Írán a bezpečnostní situace v Hormuzském průlivu.

Ruské útoky znovu způsobily výpadky v dodávkách elektřiny v části Ukrajiny

Ruské útoky v noci na dnešek znovu způsobily výpadky v dodávkách elektrické energie v některých částech Ukrajiny. Podle Kyjeva jde o sedm regionů, přičemž nejhorší je situace v Kyjevě a jeho okolí. Při ruských úderech zahynul jeden člověk a několik dalších utrpělo zranění.

Nováček z řad mileniálů může rozhodnout o příští vládě Nového Zélandu

Svět sleduje výsledky voleb v americkém Kongresu, napínavý parlamentní souboj ale 7. listopadu proběhne na Novém Zélandu. Rostoucí životní náklady, vysoká nezaměstnanost a stagnující ekonomika – voliči jsou frustrováni životními podmínkami i nabídkou tradičních politických stran. To je však příležitost pro novou krev.

Turecký parlament odsouhlasil obranný pakt s Pákistánem a Saúdskou Arábií

Turecký parlament v noci na dnešek schválil vojenský obranný pakt se Saúdskou Arábií a Pákistánem, ke kterému se Ankara přihlásila v srpnu, píší agentury.

Cameron Diaz čeká den plný pohrom. Netflix ukázal trailer nové komedie Bad Day

Cameron Diaz (54) se vrací v další akční komedii, tentokrát jako svobodná matka, které se během jediného dne začne hroutit úplně všechno. Nový film Bad Day se představil v prvním traileru, který ukazuje sérii absurdních situací, od odtaženého auta až po problémy s policií. Na Netflix dorazí už 11. prosince.

Papež Lev zahájil turné po Jižní Americe, pouhé tři týdny po operaci kvůli rakovině plic

Papež Lev XIV. v pátek zahájil dvanáctidenní cestu po Jižní Americe, která patří k nejnáročnějším papežským zahraničním návštěvám posledních desetiletí. Jednasedmdesátiletý pontifik přitom teprve před třemi týdny podstoupil operaci v souvislosti s rakovinou plic. Vatikán však ujišťuje, že se zcela zotavil a žádná mimořádná zdravotní opatření nejsou potřeba. V Uruguayi, Argentině a Peru ho mají přivítat miliony lidí.

USA vedly podle Kushnera v Bruselu produktivní rozhovory o Ukrajině a Evropě

Spojené státy včera v Bruselu vedly produktivní rozhovory s Ukrajinou, Severoatlantickou aliancí a evropskými spojenci o bezpečnostních zárukách pro poválečnou Ukrajinu a o širším bezpečnostním uspořádání v Evropě. Na síti X to napsal zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner, který patří k americkým vyjednávačům usilujícím o zprostředkování konce ruské války proti Ukrajině. Ukrajina se od února 2022 brání ozbrojené ruské invazi.

Herzog v neděli oznámí, kdo sestaví novou izraelskou vládu

Izraelský prezident Jicchak Herzog v neděli oznámí, koho pověří sestavením nové vlády. Herzog to včera uvedl poté, co se setkal se zástupci politických stran, které byly minulý týden zvoleny do parlamentu. Strany prezidentovi sdělily, koho na premiérský post doporučují. K vedení země má blíže opoziční lídr Gadi Eisenkot, kterého doporučilo 67 nově zvolených poslanců, zatímco současný premiér Benjamin Netanjahu má podporu 46 poslanců, píše agentura AFP.

Bojí se Trump o svůj odkaz? Oválnou pracovnu prohlásil za národní památku

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer podepsal proklamaci, kterou prohlásil Oválnou pracovnu, přilehlé místnosti a zasedací místnost v Bílém domě za národní památku. Budoucím prezidentům však nebrání pracovnu přestavět nebo prohlášení zrušit. Jedná se o Trumpův první krok po drtivé porážce republikánů ve volbách v Kongresu.

Paraguayský prezident ohlásil demisi kvůli bankovnímu skandálu

Paraguayský prezident Santiago Peña na sociálních sítích oznámil rezignaci jen krátce před tím, než parlament zahájil proces vedoucí k jeho sesazení z funkce. Bývalý ekonom Peña, který nastoupil do úřadu v roce 2023, čelí kritice kvůli svému spojení s bankou, na níž byla uvalena nucená správa. Výtky prezident odmítá, píší agentury.

Arménie hodlá do roku 2028 požádat o členství v EU

Arménie plánuje do roku 2028 oficiálně požádat o členství v Evropské unii, uvedl dnes premiér Nikol Pašinjan. Podle agentury AFP oznámení naznačuje další odklon jihokavkazské země od Ruska. Arménie bývala součástí Sovětského svazu a později spojencem Moskvy, na jejím území se nachází ruská vojenská základna. V posledních letech se však vztahy mezi Jerevanem a Moskvou zhoršují.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama