Rusko varovalo před „vážnými vojenskými a politickými důsledky“, pokud Finsko vstoupí do NATO uprostřed ukrajinské krize. Informuje o tom server Yahoo News.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová uvedla, že vstup Finska do NATO, vojenské aliance, kterou v současnosti tvoří 28 evropských zemí a USA a Kanada, by mohl mít „škodlivé důsledky“. Reagovala tak na slova finské premiérky Sanny Marin. Ta po ruské invazi na Ukrajinu řekla, že debata kolem členství Finska v NATO „se změní“.
Na otázku týkající se této záležitosti v pátek Zacharovová začala varováním v náznacích.
Na tiskové konferenci uvedla: „Politika finské vlády týkající se vojenské neangažovanosti je důležitým faktorem pro zajištění bezpečnosti a stability v severní Evropě. Zároveň si nemůžeme nevšimnout cíleného úsilí NATO a dalších členů této aliance o zapojení Finska i Švédska do této aliance.“ Švédsko rovněž členem NATO není.
„Intenzita praktické interakce Helsinek a Stockholmu s NATO není nic nového,“ uvedla ministryně. Řekla také že obě země poskytly Alianci v minulosti svá území pro vojenská cvičení.
Výhrůžky na Twitteru
„Tuto politiku pozorujeme již řadu let. Finsko a Švédsko by neměly zakládat svou bezpečnost na poškozování bezpečnosti jiných zemí. Jejich vstup do NATO může mít škodlivé důsledky. Mohou čelit vojenským a politickým důsledkům,“ hrozila doslova šéfka ruské diplomacie.
Následný tweet ruského ministerstva zahraničí zněl: „Vstup Finska do NATO by měl vážné vojenské a politické důsledky.“
Ruský prezident Vladimir Putin se už před měsícem vyjádřil, že kdyby Finsko vstoupilo do Aliance, překročilo by tím „červenou linii“.
Premiérka Marin již dříve minulý měsíc uvedla, že je velmi nepravděpodobné, že by Finsko – které hraničí s Ruskem – požádalo o členství v NATO během jejího současného funkčního období. „Celkově se domnívám, že diskuse o NATO se v příštích letech zintenzivní,“ řekla již dříve agentuře Reuters.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve čtvrtek uvedl, že si váží úzkého partnerství s Finskem a Švédskem, i když nejsou členy.
„Je to otázka sebeurčení a svrchovaného práva zvolit si vlastní cestu a pak případně v budoucnu požádat také o členství v NATO,“ sdělil Stoltenberg.
„Na finské hranici už jsou desítky tisíců ruských vojáků. Asi tak dva metry pod zemí,“ glosoval výrok ruské ministryně zahraničí na Twitteru jeden z uživatelů.