Praha 19. srpna 2026 (PROTEXT) – Talent a odhodlání jsou pro sportovní úspěch nezbytné. Samy o sobě ale nestačí. V období dospívání rozhoduje o budoucnosti mladých sportovkyň také to, zda jejich okolí rozumí specifikům ženského organismu, dokáže přizpůsobit sportovní přípravu jejich potřebám a vytváří prostředí, ve kterém mohou dlouhodobě sportovně růst. Právě na specifika trénování mladých sportovkyň dnes upozorňují experti napříč obory i sporty.
Když mladá sportovkyně dosahuje dobrých výsledků, bývá snadné hledat příčinu v talentu nebo tvrdém tréninku. Jenže cesta k vrcholovému sportu není jen součtem odtrénovaných hodin. Stejně důležité je prostředí, ve kterém dívka vyrůstá. Trenéři, rodiče i odborníci mohou výrazně ovlivnit, jestli se její potenciál bude dál rozvíjet, nebo jestli se sportování stane zdrojem frustrace, zdravotních problémů či předčasného konce kariéry.
Právě období dospívání představuje v ženském sportu jednu z největších výzev. Dívčí organismus prochází zásadními hormonálními změnami, mění se pohybové stereotypy, zvyšují se nároky na regeneraci a do sportovní přípravy vstupují témata tlaku z okolí, školy i sociálních sítí. Psychická odolnost, dostatečný energetický příjem nebo prevence přetížení patří mezi faktory, které ovlivňují nejen sportovní výkon, ale také dlouhodobé zdraví sportovkyně. Přesto se v mnoha sportech stále vychází z modelů přípravy, které vznikaly především na základě zkušeností s chlapci nebo dospělými muži. Moderní sportovní medicína přitom stále častěji upozorňuje, že kvalitní příprava nemůže stát pouze na objemu tréninku. Stejnou váhu mají regenerace, výživa, psychická pohoda i schopnost trenéra přizpůsobit přípravu individuálním potřebám sportovkyně.
Dívčí sport má svá specifika
Rozsah problému dokládají také dostupné statistiky. Přibližně 43 procent dívek během puberty se sportem skončí, nejčastěji kvůli nedostatku sebedůvěry, negativnímu vnímání vlastního těla nebo obavám z hodnocení okolím. Nejde tedy o nedostatek talentu nebo motivace, ale o vliv prostředí, které nedokáže reagovat na specifické potřeby dospívajících dívek. Významným rizikem je také nedostatečný energetický příjem. Podle dostupných dat vykazuje přibližně 19 procent sportovkyň poruchy příjmu potravy, přičemž v některých sportech je tento podíl ještě vyšší. Dlouhodobý nedostatek energie může vést ke vzniku syndromu relativního energetického deficitu ve sportu (RED-S), který negativně ovlivňuje hormonální rovnováhu, zdraví kostí, regeneraci i samotný sportovní výkon.
Rozdíly v přístupu k tréninkům u chlapců a dívek potvrzují i trenéři, kteří s mladými sportovkyněmi pracují řadu let. Podle trenéra vodního slalomu Marka Jirase se začínají výrazněji projevovat už v dětském věku. „Rozdíly se začnou dělat někdy kolem 11–12 let, kdy si holky začnou uvědomovat, že se na vodě víc bojí než kluci. A je potřeba si s nimi i trošičku jinak procházet tratě a trošičku jinak jim to říkat,“ upřesňuje Jiras. Nestačí ale pouze změnit obsah tréninku. Stejně důležitá je i forma komunikace a schopnost vytvořit prostředí, ve kterém se sportovkyně nebojí otevřeně mluvit o tom, co právě prožívají. „Holky jsou daleko citlivější na to, co jim člověk řekne a co jim neřekne. Je potřeba s nimi víc mluvit a dát jim v tomhle prostor,“ shrnuje Jiras. Právě důvěra mezi trenérem a sportovkyní bývá jedním z nejdůležitějších faktorů dlouhodobého rozvoje. Pokud dívky nemají prostor mluvit o svých pocitech, obavách nebo zdravotních problémech, trenér prakticky ztrácí možnost včas upravit trénink a předejít přetížení nebo poklesu motivace.
To ale neznamená, že mají vznikat čistě holčičí tréninkové skupiny. Naopak, správně vedený společný trénink dívek a chlapců může být velmi přínosný. To potvrzuje také trenér horské cyklistiky David Šulc: „Holky, které trénují s kluky, se neuvěřitelně posunou v technice.“ Podle Šulce však společný trénink funguje pouze tehdy, pokud trenér respektuje rozdílné tempo rozvoje dívek a nepřenáší automaticky stejné nároky na všechny sportovce: „Je potřeba k tomu přistupovat opatrně, protože přece jenom tempo kluků je pro holky mnohem rychlejší, takže holky musí mít ten trénink víc individualizovaný,“ dodává Šulc. Individuální přístup tedy neznamená nižší požadavky na dívky, ale lépe nastavený proces, který sportovkyním umožní využít jejich potenciál.
Individualizace tréninku se přitom netýká pouze jeho organizace. Stejně důležité je respektovat i fyziologická specifika ženského organismu. Fyzioterapeut Tomáš Heger připomíná, že častější výskyt hypermobility u dívek klade vyšší nároky na aktivní stabilizaci kloubů, nervosvalovou koordinaci a kontrolu pohybových stereotypů. „Hypermobilita bývá u ženské populace častější, a proto se na ni musíme preventivně zaměřit, protože může potenciálně způsobovat nějaký problém,“ zdůrazňuje Heger. Fyziologická specifika dívek proto nelze vnímat jen jako zdravotní téma. Jejich respektování umožňuje lépe individualizovat trénink, snižovat riziko zranění a vytvářet podmínky pro dlouhodobý sportovní rozvoj.
Lepší výkony začínají mimo závodní trať
Na rostoucí potřebu sdílet ověřené poznatky o sportovní přípravě dívek reaguje také projekt STRONG HER, který zastřešuje nezisková organizace PIKOVERSE. Ta se dlouhodobě věnuje vyhledávání a rozvoji talentovaných sportovců, organizuje odborné workshopy a propojuje sportovní praxi s aktuálními poznatky z fyzioterapie, sportovní psychologie, výživy nebo moderních technologií. Zakladatel projektu STRONG HER Josef Venc zdůrazňuje, že právě období dospívání často rozhoduje o tom, zda dívky ve vrcholovém sportu zůstanou: „Skoro polovina holek do 20 let se sportem skončí. A není to tím, že by je to přestalo bavit. Láme se to v pubertě, kdy přijdou hormonální cykly, stoupá riziko zranění a k tomu tlak z okolí a ze sociálních sítí,“ připomíná Venc.
V projektu STRONG HER spolupracují mladé talentované sportovkyně s týmem odborníků z různých oblastí sportovní přípravy. Poznatky získané při jejich spolupráci jsou pak přístupné i širší sportovní veřejnosti ve formě vzdělávacích materiálů, videí, případových studií, workshopů a praktických doporučení pro další sportovkyně, jejich trenéry a rodiče.
Cílem projektu je jednak provázet vybrané talentované sportovkyně na jejich cestě k nejvyšším sportovním metám a zároveň sdílet poznatky, které mohou využít trenéři, rodiče i další mladé sportovkyně. „Nejde jenom o to podpořit několik vybraných sportovkyň, ale zlepšit celé to prostředí kolem nich, aby se trenéři a rodiče naučili, jak holky tímhle obdobím provést a aby měly kam růst,“ shrnuje Venc význam projektu.
5 věcí, které v ženském sportu stále podceňujeme
- Trénink by měl respektovat jednotlivé fáze menstruačního cyklu.
Menstruační cyklus ovlivňuje připravenost k výkonu, regeneraci i vnímání únavy. Jeho sledování pomáhá lépe individualizovat trénink a může včas upozornit na zdravotní problémy. - Silový trénink je pro dívky stejně důležitý jako pro chlapce.
Silová příprava zlepšuje sílu, stabilitu, koordinaci i efektivitu pohybu. U dívek přispívá především ke zlepšení sportovního výkonu a prevenci zranění, nikoliv k výraznému nárůstu svalové hmoty. - Hypermobilita je u dívek častější než u chlapců.
Vyšší kloubní pohyblivost klade větší nároky na stabilitu, svalovou koordinaci a kontrolu pohybu. Součástí tréninku dívek by proto měla být cílená stabilizační cvičení, rozvoj síly středu těla a správných pohybových stereotypů. - Dívky potřebují jiný způsob komunikace než chlapci.
Dospívající sportovkyně obvykle citlivěji vnímají způsob zpětné vazby, komunikaci i atmosféru v tréninkové skupině. Otevřená komunikace založená na důvěře podporuje motivaci, sebevědomí i ochotu sdílet informace důležité pro zdraví a sportovní výkon. - Sportující dívky potřebují dostatek energie nejen pro výkon, ale i pro zdraví.
Dostatečný příjem energie je nezbytný pro kvalitní regeneraci, hormonální rovnováhu, zdraví kostí i adaptaci organismu na tréninkovou zátěž. Dlouhodobý nedostatek energie může vést k rozvoji syndromu RED-S a negativně ovlivnit sportovní výkon i dlouhodobé zdraví sportovkyně.
O projektu STRONG HER
STRONG HER je projekt zaměřený na vyhledávání a rozvoj talentovaných sportovkyň a sdílení ověřených poznatků o ženském sportu.
Vybrané sportovkyně propojuje s týmem odborníků z oblasti tréninku, fyzioterapie, sportovní psychologie, výživy a dalších oborů. Poznatky získané při této mezioborové spolupráci převádí do praktických doporučení pro sportovkyně, jejich trenéry, rodiče i širší sportovní veřejnost.
Na sociálních sítích STRONG HER najdete odborné články, videa, rozhovory i příběhy mladých sportovkyň, které ukazují, jak se vědecké poznatky promítají do každodenní sportovní praxe.
Projekt můžete podpořit zakoupením limitované kolekce Fandím holkám, mega. Výtěžek z prodeje pomáhá financovat odbornou péči o mladé sportovkyně i vznik dalších vzdělávacích materiálů pro sportovní veřejnost. Kolekce je dostupná na e-shopu Flowsport.cz.
(Instagram) strongher_sport
https://www.flowsport.cz/partnerstvi-strong-her/
Zdroj: PIKOVERSE
