Praha 18. května 2026 (PROTEXT) – České zdravotnictví žije ve dvou paralelních realitách. Zatímco v zahraničí sklízí respekt, doma řeší limity systému. Nedostatek personálu, přeplněné čekárny nebo rostoucí tlak na rozpočty totiž staví české lékaře do zcela odlišné pozice.
Jsou zváni na největší světové kongresy. Publikují v prestižních časopisech. A v některých oborech dokonce určují směr. Jejich jména znají odborníci v Evropě i za oceánem, často dříve než široká veřejnost doma. Bez velkých kampaní, bez marketingu, bez „národní značky“. Přesto vzniká reputace, která má reálnou hodnotu – odbornou i ekonomickou.
České zdravotnictví patří dlouhodobě mezi kvalitní systémy i v evropském srovnání. „I když náš zdravotní systém mé své mezery, jako například nedostupnost lékařů v regionech mimo velká centra a zaměření spíš na léčbu než prevenci, je na vysoké úrovni. V různých oborech máme stejnou kvalitu jak v léčebných, tak výzkumných oblastech,“ popisuje stav českého zdravotnictví Mgr. Jakub Dvořáček, bývalý náměstek ministra zdravotnictví.
Výzvou do budoucna je, jak tento potenciál lépe využít a posílit jeho konkurenceschopnost. Jeho kvalitu potvrzují odborníci napříč oborem. A není to ojedinělý názor, se kterým se lze setkat. „Naše zdravotnictví je srovnatelné se západoevropským,“ jak už dříve zdůraznil pro Český rozhlas i současný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Neviditelný export, který funguje
Česko své zdravotnictví aktivně neprodává. Přesto má silnou reputaci. Vytvářejí ji konkrétní jména, lékaři, kteří se objevují na globálních konferencích nebo v žebříčcích typu Forbes Česko. A právě tady se skrývá ekonomický přesah. V době, kdy státy soutěží o inovace a talenty, se kvalitní medicína stává strategickým aktivem.
Zdravotnictví totiž není jen výdaj státního rozpočtu. Je to i exportní artikl. Ve formě know-how, inovací i reputace, která přitahuje pacienty a investice ze zahraničí. Zahraniční pacienti dnes často necestují jen za cenou, ale právě za kvalitou a zkušeností. Když český lékař vystoupí na mezinárodním kongresu, není to jen osobní úspěch. Je to i signál toho, že medicína vznikající v Česku obstojí v globální konkurenci, a zároveň je to také účinná forma budování značky celé země.
Transplantace, urologie, oftalmologie i špičkový výzkum
Jedním z nejviditelnějších příkladů je IKEM. Pracoviště, které patří mezi evropskou špičku v transplantační medicíně. Chirurg Jiří Froněk zde vede programy, které patří k nejnáročnějším v oboru – transplantace jater, slinivky nebo kombinované výkony. A své zkušenosti pravidelně sdílí se světem. IKEM se tak stává nejen zdravotnickým zařízením, ale i exportérem špičkového know-how.
Podobně silnou stopu zanechává Česko i v urologii. Marek Babjuk patří mezi nejcitovanější odborníky na nádory močového měchýře a podílí se na tvorbě evropských doporučení. Jeho práce ovlivňuje klinickou praxi daleko za hranicemi České republiky. Nejde tedy jen o to, že držíme krok. V některých oblastech ho pomáháme dokonce určovat. A právě to je moment, kdy se z „dobrého systému“ stává systém konkurenceschopný.
Generace, která nemá hranice
Nová generace lékařů už neřeší, kde končí Česko. Výzkum, klinická praxe i spolupráce dnes fungují globálně. Mobilita a sdílení dat zásadně mění způsob, jakým medicína vzniká. Neurolog Jakub Hort se dlouhodobě věnuje Alzheimerově chorobě a spolupracuje s předními světovými týmy. Český pacient se tak dostává do kontaktu s globálním výzkumem. Zároveň se české instituce stávají součástí mezinárodních klinických studií.
Kardiolog Petr Neužil zase patří mezi průkopníky v léčbě srdečních arytmií. Podílí se na vývoji nových metod i vzdělávání lékařů ze zahraničí. Jeho práce ukazuje, že inovace nemusí vznikat jen v největších světových centrech. A tohle nejsou výjimky. Je to sofistikovaný systém, který – i přes své limity – dokáže produkovat nadstandardní úroveň.
Silné jméno mají i ženy
Do popředí se stále více dostávají rovněž české lékařky. Nejen jako odbornice, ale i jako hlas prevence, osvěty, inovací a kvality. Jejich role se postupně rozšiřuje i do leadershipu a mezinárodní reprezentace. Jedním z výrazných jmen je Andrea Janeková, která vede centrum kataraktové, refrakční a vitreoretinální chirurgie v Očním centru Praha a specializuje se na moderní mikrochirurgii oka. Ve své práci propojuje klinickou praxi, inovace i vzdělávání a patří mezi lékaře, kteří aktivně posouvají obor kupředu.
Pravidelně vystupuje na mezinárodních kongresech, kde prezentuje výsledky své práce a sdílí zkušenosti s nejnovějšími technologiemi v oftalmologii. Přednáší napříč Evropou, ve Spojených státech a v letošním roce kromě dalších evropských konferencí vystoupí jako tzv. keynote speaker v kanadském Montrealu, kam byla pozvána výborem Kanadské oftalmologické společnosti na zdejší největší oftalmologickou konferenci. Právě v Kanadě představí nové chirurgické postupy, technologie a přístupy, které nacházejí uplatnění v mezinárodním měřítku. Tím přispívá rovněž ke zviditelnění a vzorné reprezentaci české oftalmologie a České republiky jako takové.
Nevyužitý potenciál
České zdravotnictví má pověst, která vznikla přirozeně. Bez strategie, bez marketingu, bez řízení. A přesto funguje. A právě to může být jeho největší slabina i příležitost. Protože to, co dnes vzniká spontánně, by mohlo být cíleně rozvíjeno.
V době, kdy se svět přetahuje o talenty, inovace a know-how, má Česko něco, co se nedá rychle vybudovat ani koupit. Dlouhodobě budovanou odbornost a reputaci. Generaci lékařů, kteří obstojí kdekoliv na světě. A kteří mohou být základem pro silnější postavení Česka na globální mapě zdravotnictví. Otázka už dnes není, jestli máme kvalitní medicínu. Ale jestli ji dokážeme stabilně proměnit v konkurenční výhodu.
Zdroj: ABBBA Consulting
ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz.
