Po vítězství maďarského opozičního vůdce Pétera Magyara zavládl v Bruselu optimismus, že by se mohlo podařit brzy odblokovat schválení unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard, kterou dosud blokoval stávající premiér Viktor Orbán. Unijní činitelé jsou ale zároveň opatrní, Magyar totiž není tolik proukrajinský, jak možná někteří doufali, odmítá posílat zbraně Kyjevu a naznačil, že o vstupu Ukrajiny do EU bude Maďarsko rozhodovat v referendu, což by mohlo celý proces zhatit, napsal server Euronews.
Po nedělních parlamentních volbách v Maďarsku se v bruselských kuloárech podle serveru vyrojilo množství otázek: Jak hladce přejde v Maďarsku po šestnácti letech moc od Orbána k Magyarovi? Jakmile se nový premiér ujme moci, zruší rychle maďarské veto na vyplacení půjčky Ukrajině? Dokáže Magyar postupovat dostatečně rychle v reformách, aby pro svou zemi získal tolik potřebné zmrazené peníze z EU? Na některé z nich by mohla odpověď přijít už brzy.
🇭🇺🇪🇺🇺🇦 Hungary is likely to unblock a €90 billion loan from the EU to Ukraine in order to improve relations with Brussels, – Politico
— The Ukrainian Review (@UkrReview) April 13, 2026
At the same time, Peter Magyar opposes the supply of weapons and direct financial assistance to Kyiv, and is also skeptical about Ukraine's… pic.twitter.com/vxWloZhCg7
Někteří z diplomatů, které citoval bruselský server Politico, vyjádřili optimismus, že Magyarovo vítězství povede k rychlému zrušení zablokování unijní půjčky Kyjevu. „Pro novou vládu by mělo být snadné to prostě nevetovat,“ uvedl jeden z diplomatů. Pravděpodobně by stačil pouze formální souhlas na úrovni takzvaného Coreperu, tedy velvyslanců členských států při EU. Ten se schází v Bruselu většinou dvakrát týdně, ale jeho jednání může být svoláno kdykoli.
Poskytnutí půjčky pro Kyjev na roky 2026 a 2027 v objemu 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč) schválili prezidenti a premiéři členských států EU poté, co se na loňském prosincovém summitu nedokázali dohodnout na financování, které by využilo zmrazený ruský majetek. Původně se měla za půjčku zaručit celá EU, Česko, Slovensko a Maďarsko ale oznámily, že se na zárukách podílet nebudou. Finance mají Kyjevu sloužit na rozpočtové a vojenské účely.
S půjčkou souvisejí celkem tři legislativní návrhy, všechny je podpořil 11. února Evropský parlament a předtím 4. února i velvyslanci členských států při Evropské unii. Následně se mělo odehrát ještě formální potvrzení právě členskými státy, v této fázi ale Maďarsko začalo schválení jednoho z textů blokovat. Jedno z nařízení bylo přitom nutné přijmout jednomyslně, pro zbylá dvě stačila kvalifikovaná většina.
První peníze z půjčky by se měly na Ukrajinu dostat už v dubnu, Orbán ale oznámil, že hodlá půjčku blokovat, dokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy ropovodem Družba. Ropovod byl podle Ukrajinců poničený ruskými útoky, podle Budapešti ale Kyjev dovoz ropy blokuje z politických důvodů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se k opravám příliš nevyjadřoval, těsně před volbami ale zdůraznil, že v pracích pokročí. „Opravy dokončíme…říkal jsem jim, že je dokončíme letos na jaře,“ uvedl minulý týden. V neděli Zelenskyj napsal na sociální síti X, že je „připraven na schůzky a společnou konstruktivní práci“ s nastupujícím maďarským premiérem.
Kromě půjčky Kyjevu ale Maďarsko blokuje i schválení dvacátého balíku sankcí proti Rusku a rovněž cestu Ukrajiny do Evropské unie tím, že odmítá schválit otevření konkrétních přístupových kapitol. V případě sankčního balíku půjde podle unijních diplomatů nejspíš o první „test toho, jak nová vláda vnímá Moskvu“, napsalo Politico. Nicméně nestane se tak okamžitě.
„Cílem našeho předsednictví zůstává uzavřít co nejdříve jak poskytnutí půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur, tak dvacátý balíček sankcí. Máme v úmyslu to zařadit na program Coreperu, jakmile to podmínky dovolí, s cílem urychlit schválení obou návrhů,“ uvedl nejmenovaný kyperský představitel. Právě Kypr nyní EU předsedá.
Maďarská ústava vyžaduje, aby se nový parlament sešel do 30 dní od hlasování. To znamená, že Orbánovi spojenci nejspíš budou u moci ještě v úterý 21. dubna, kdy se v Lucemburku koná jednání ministrů zahraničí bloku, a 23. a 24. dubna, kdy se v Nikósii uskuteční neformální summit EU. Jestliže tam Orbán pojede, bude to jeho poslední schůzka na nejvyšší unijní úrovni. Podle mluvčí předsedy summitů dostane odcházející maďarský premiér od Antónia Costy klasicky dárek, který dostávají všichni, zarámovaný obrázek členů Evropské rady podepsaný Costou.
Předseda Evropské rady i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen s Magyarem hned v neděli večer telefonicky hovořili a gratulovali mu k vítězství. „Maďarsko si zvolilo Evropu,“ napsala von der Leyen na síti X pouhých 17 minut poté, co Orbán uznal svou porážku. Maďarský premiér patřil mezi nejzarytější odpůrce šéfky EK, Fidesz často používal její podobu v útočných reklamách a na billboardech.
Unijní úředníci jsou ale vůči Magyarovi rovněž opatrní. Přestože je proevropský a je rovněž pevný zastáncem EU a NATO, mohl by zaujmout kritický postoj k politice unijního bloku vůči Ukrajině, aby zcela neztratil některé z voličů. Magyar již dříve naznačil, že Maďarsko bude i nadále odmítat posílat zbraně do Kyjeva a že přistoupení Ukrajiny k EU by mělo být podmíněno konkrétními podmínkami a referendem v Maďarsku.
Jeden vysoce postavený představitel unie označil nedělní historický výsledek za „nový začátek“, ale varoval, že situace nebude „procházka růžovým sadem“, napsal server Euronews.
Budoucí maďarský premiér ale bude rovněž vést závod s časem, když se bude snažit rozmrazit peníze z unijních fondů určených pro Maďarsko. Budapešť, která trpí nedostatkem hotovosti, finanční podporu zoufale potřebuje, napsalo Politico. Některé z těchto fondů přitom do léta propadnou. Celkem jde o 17 miliard eur, které Brusel zmrazil kvůli porušování principů právního státu a svobody médií v Maďarsku.
Evropská komise bude nicméně požadovat důkazy o tom, že v zemi začínají potřebné soudní či další reformy, než jakoukoli finanční podporu uvolní. Právě toto téma bude nejspíš jedním z hlavních během prvních rozhovorů Magyara s nejvyšší představiteli EU, domnívají se unijní diplomaté.
