Praha 8. dubna 2026 (PROTEXT) – Přestože v České republice funguje systém pro bezpečné vracení nepoužitých a prošlých léčiv, skoro pětina lidí, a to převážně v mladém věku, je vyhazuje do běžného odpadu. Nový projekt „Nevyhazuj léky“, na kterém spolupracuje Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) a Asociace provozovatelů lékárenských sítí (APLEKS), připomíná, jak s léčivy správně zacházet.
2,969.939 – tolik kilogramů léčiv se v České republice vytřídilo mezi lety 2021–2024. Je to moc, nebo málo? Podle dat z průzkumu výzkumné agentury NMS¹, který zadala Asociace inovativního farmaceutického průmyslu, by to mohlo být i více. Téměř pětina Čechů (19,5 %) totiž vyhazuje prošlé a nespotřebované léky do běžného odpadu. Dalších 13,8 % si je nechává do zásoby, přestože už nemusí být účinné ani bezpečné.
Projekt „Nevyhazuj léky“ připomíná, že stejně jako třídíme papír, plasty nebo sklo, nemají ani léky končit v běžném odpadu. V České republice přitom funguje systém, kdy nepoužitá či prošlá léčiva mohou lidé bezplatně odevzdat v lékárnách, které zajistí jejich bezpečné předání k likvidaci. Přesto část léčiv stále končí v komunálním odpadu, kde představují zbytečné riziko pro životní prostředí i veřejné zdraví.
„Odpovědné nakládání s léčivy je nedílnou součástí širšího přístupu k ochraně životního prostředí. Inovativní farmaceutický sektor v Evropě i v České republice dlouhodobě usiluje o minimalizaci svého dopadu na životní prostředí a řídí se přísnými evropskými regulačními požadavky. Projekt „Nevyhazuj léky“ vnímáme jako důležitý krok směrem k větší informovanosti veřejnosti a odpovědnému chování v každodenním životě,“ říká David Kolář, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.
Významnou roli v celém systému sehrává lékárenská síť. Právě sem mohou lidé vracet léčiva, která již nevyužijí, a to bez ohledu na to, kde je původně zakoupili.
„Lékárny jsou pro veřejnost přirozeným a snadno dostupným místem, kam lze bezpečně vracet nespotřebované nebo prošlé léky. Tento systém funguje dlouhodobě a je plně dostupný napříč celou Českou republikou. Zároveň je důležité, aby lidé pravidelně kontrolovali obsah svých domácích lékárniček a neponechávali si léčiva, která již nejsou vhodná k použití,“ uvádí Irena Storová, ředitelka Asociace provozovatelů lékárenských sítí.
Z jakých důvodů Češi nevracejí léky do lékárny?
Data ukazují, proč lidé léky do lékáren nevracejí. Nejčastěji si je nechávají do zásoby, to uvedlo 40 % respondentů. Další přiznávají spíše praktické důvody. Téměř třetině se s nimi do lékárny nechce (29,3 %) a část veřejnosti vůbec neví, že je možné léky do lékárny vrátit (15 %).
Méně zodpovědné chování je přitom patrné zejména u mladších lidí do 34 let, kteří častěji léky vyhazují nebo si je ponechávají do zásoby. S tím souvisí i fakt, že kontrola domácích lékárniček není samozřejmostí. 32,9 % Čechů ji provádí jen výjimečně, případně vůbec, nebo až ve chvíli, kdy lék potřebují.
„Léčiva nejsou běžný odpad. Jejich nesprávná likvidace může představovat riziko jak pro životní prostředí, tak pro veřejné zdraví. Z našich zkušeností víme, že část veřejnosti stále neví, jak s nepoužitými léčivy správně nakládat. Přitom řešení je jednoduché – každá lékárna v České republice je připravena tato léčiva bezpečně převzít. Posilování informovanosti a odpovědného přístupu veřejnosti proto považujeme za klíčové,“ říká Tomáš Boráň, ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).
Zcela opomíjená pak zůstává kontrola léčiv u starších příbuzných. Přestože právě senioři patří mezi skupiny s nejvyšší spotřebou léků, většina lidí jejich domácí lékárničku vůbec nekontroluje (68,8 %). Pouze menší část veřejnosti jim aktivně pomáhá s tříděním a vracením nespotřebovaných léčiv.
Jak léčiva správně vracet a co se s nimi děje dál
Léky, které lidé vrátí do lékáren, následně putují ke specializovaným společnostem, jež zajišťují jejich ekologickou a bezpečnou likvidaci. Tento proces probíhá v souladu s přísnými pravidly odpadové legislativy a mohou ho provádět pouze společnosti, které jsou na seznamu Ministerstva zdravotnictví ČR a mají oprávnění k odstraňování nepoužitelných léčiv.
„Veškeré léky, které převezmeme od lékáren, likvidujeme tak, aby nedošlo k ohrožení životního prostředí ani veřejného zdraví. Jde o přísně kontrolovaný proces s jasně danými pravidly, kterými se řídíme,“ vysvětluje Michal Studnička, jednatel odpadové společnosti AVE Kralupy.
Jak tedy správně a ekologicky nakládat s léčivy? Stačí se držet těchto tří jednoduchých bodů:
- Pravidelně kontrolujte datum spotřeby všech léčiv, a to nejen sobě, ale také svým starším příbuzným.
- Pokud doma najdete léčiva s prošlým datem spotřeby, rozhodně je dále neužívejte. Tato léčiva vložte do sáčku a odneste do kterékoliv lékárny.
- Sáček s léčivy předejte lékárníkovi nebo ho vložte do speciálního boxu (pokud takový v lékárně mají).
Web www.nevyhazujleky.cz vám srozumitelně ukáže, co dělat s nepoužitými nebo prošlými léky. Přehledně vás provede jednotlivými kroky, nabídne odpovědi na nejčastější otázky a přidá i zajímavá data o tom, kolik léčiv se v posledních letech vytřídilo v jednotlivých krajích České republiky.
Navštivte www.nevyhazujleky.cz a zjistěte, jak na třídění léků jednoduše a správně.
(1) – Průzkum provedla agentura NMS v rámci omnibusového šetření na reprezentativním vzorku 1 056 respondentů z české populace ve věku 18+. Sběr dat probíhal v březnu 2026, online v Czech National Sample.
Zdroj: AIFP
ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz.
