Austrálie ve své první zprávě o plnění globálních cílů ochrany přírody vynechala klíčové číslo. Nezahrnula finanční podporu fosilních paliv. Právě ty přitom patří mezi hlavní faktory poškozující životní prostředí.
Mezinárodní dohoda Global Biodiversity Framework z roku 2022 přitom vyzývá státy, aby tyto škodlivé dotace postupně omezily. Cíl je jasný. Do roku 2030 snížit globální podporu o 700 miliard dolarů ročně. Australská zpráva ale tuto oblast prakticky obchází.
Podle vlády jsou dostupná data nepřesná. Proto je do hodnocení nezařadila. „Žádná datová sada nebude pro sektor fosilních paliv v rámci tohoto ukazatele vykázána,“ uvádí dokument.
Australia's biodiversity report card leaves out fossil fuel support
— Nes Evan 🌏 (@NesEvan9) March 16, 2026
In its first report on its progress towards stopping #biodiversity decline, #Australia neglects to provide any estimate of its financial support to the #fossil_fuel industryhttps://t.co/OjgKKeSCvl
Chybějící miliardy i sporné výpočty
Odhady přitom existují. OECD uvádí, že Austrálie ročně poskytuje asi 8 miliard dolarů podpory fosilním palivům. Jiná analýza, kterou vedl Paul Elton z Australian National University, mluví dokonce o 14 miliardách za rok 2022 až 2023.
Další studie naznačuje ještě vyšší čísla. Až 26 miliard dolarů ročně může podle ní směřovat do pobídek škodlivých pro přírodu. Rozdíly v metodikách jsou velké. Jedno je ale zřejmé. Peníze do fosilního sektoru proudí.
Elton označil vynechání těchto dat za problém. „Toto opomenutí je neudržitelné,“ napsal. Podle něj má Austrálie jako jedna z mála bohatých a zároveň biologicky rozmanitých zemí zvláštní odpovědnost.
Kritika míří i na širší ambice vlády. Ochránci přírody upozorňují, že deklarovaný pokrok neodpovídá realitě. Brendan Sydes z Australian Conservation Foundation říká, že rozhodující bude praxe. To, co přijde dál při zavádění reforem, bude skutečný test.
Cíle existují, ale tempo nestačí
Austrálie si vybrala jen 17 z celkem 23 globálních cílů. Vynechala mimo jiné i ten, který se týká rušení škodlivých dotací. Přitom se původně zavázala sledovat všechny.
Zpráva zároveň tvrdí, že země je většinou na správné cestě. Vláda zdůrazňuje investice do ochrany přírody i rozvoj obnovitelných zdrojů. Více než polovina energetické sítě už podle ní běží na čistší energii.
Zároveň ale přiznává zpoždění. Například u obnovy ekosystémů. Cíl obnovit 30 procent poškozené krajiny do roku 2030 zatím nemá jasný plán. Prioritní oblasti vláda teprve určuje.
Problémem jsou i data o vyhynulých druzích. Austrálie tvrdí, že od roku 2022 žádný druh oficiálně nevyhynul. Mezinárodní svaz ochrany přírody ale v roce 2025 označil rejskovce z Vánočního ostrova za vyhynulého.
Další studie upozorňují na dlouhodobý trend. V Austrálii může mizet jeden až tři druhy bezobratlých týdně od začátku evropské kolonizace.
Vláda slibuje další kroky. Připravuje plán, který má řídit ochranu přírody na národní úrovni. „Pracujeme se státy a teritorii na implementačním plánu,“ uvedl její mluvčí. Čas ale běží. Jak připomněl Elton, „čas není na straně Austrálie“.


