Reklama
12.5 C
Czech
Pátek 3. dubna 2026
EkologieFosilní firmy mohou nést náklady klimatických škod podle chystané dohody OSN

Fosilní firmy mohou nést náklady klimatických škod podle chystané dohody OSN

Státy znovu otevírají debatu, kdo zaplatí účet za klimatickou krizi. Na stole leží návrh globálních daňových pravidel pod hlavičkou OSN. Míří na zisky fosilních firem i majetek nejbohatších lidí planety. Vyjednávání pokračuje v New Yorku a napětí roste.

Desítky zemí chtějí, aby znečišťovatelé platili za dopady své činnosti. Rozvojové státy ale tvrdí, že současný návrh je slabý. Z textu zmizely některé tvrdší pasáže. Třeba jasnější pravidla pro zdanění zisků ropných a plynových firem nebo globální registr majetku.

Zástupci zemí ohrožených extrémním počasím mluví otevřeně. Jamajka připomíná hurikán, který během chvíle smetl skoro polovinu její ekonomiky. Podle delegátky je čas posílit vazbu mezi daněmi a klimatem. Peníze mají pomoci zemím stavět odolnější budoucnost místo dalšího zadlužování.

Tlak na fosilní zisky sílí

Myšlenka není nová, ale nabírá rychlost. Fosilní firmy vydělaly v posledních letech stovky miliard dolarů, hlavně po růstu cen energií po ruské invazi na Ukrajinu. Část států proto navrhuje speciální přirážky k jejich ziskům. Výnos by šel na zvládání škod způsobených klimatem.

Podle propočtů by dvacetiprocentní přirážka na zisky stovky největších producentů mohla za poslední dekádu přinést přes bilion dolarů. To jsou peníze, které dnes zoufale chybí. Škody z extrémního počasí rostou a rozpočty mnoha zemí praskají.

Zástupce Tuvalu to shrnul bez okolků. Odpovědnost leží na největších znečišťovatelích. Malé ostrovní státy bojují o přežití, zatímco fosilní průmysl dál bohatne. Podobně mluví i občanská společnost, která tlačí na jasný mandát pro ekologické daně.

Do hry vstupuje i majetek superbohatých

Vedle firem se řeší i jednotlivci. Extrémní nerovnost dál roste. Úzká skupina nejbohatších drží obrovskou část světového bohatství. Návrh počítá i s možností globální daně z velkých majetků.

Odhady mluví o tom, že roční daň až pět procent pro ultrabohaté by mohla přinést kolem 1,7 bilionu dolarů ročně. Pro mnoho států by to znamenalo zásadní posilu rozpočtů. Strach z odlivu bohatých by oslabil, pokud by se přidala velká skupina zemí najednou.

Debata se nevede jen v jednacích sálech. Kampaňové organizace mluví o férovosti. Připomínají, že komunity na Filipínách, ve Španělsku a jinde už dnes platí za silnější bouře, záplavy a ztrátu obživy. Jedna filipínská rybářka popsala realitu prostě. „Moře je nevyzpytatelné. Někdy jsou vlny silné a nejsou ryby. Rybáři tím trpí.“

Zatímco škody rostou, příspěvky do fondu na ztráty a škody zůstávají nízké. Tvoří jen zlomek toho, co by bylo potřeba každý rok. Aktivisté proto mluví o krizi spravedlnosti, ne o nedostatku peněz. Tvrdí, že zdroje existují, jen leží jinde.

Výsledek jednání není jistý. Některé bohaté státy dávají přednost daňovým debatám v užším klubu vyspělých zemí. Jiné teď pod tlakem veřejnosti mění tón a mluví o principu, že znečišťovatel platí. Pokud se státy shodnou, půjde o průlom v tom, kdo skutečně zaplatí účet za oteplující se planetu.

Reklama

Doporučujeme

Oběžná dráha kolem Země se zaplňuje a rizika rostou

Vesmír kolem Země se rychle mění. Z prostoru, který byl ještě donedávna téměř prázdný, se stává stále hustěji zaplněná oblast plná satelitů a další techniky. Odborníci přitom upozorňují, že tahle nová vesmírná závodní dráha není jen technická nebo geopolitická otázka. Stále víc se mluví i o dopadech na životní prostředí.

Francouzská loď proplula Hormuzským průlivem

Francouzská kontejnerová loď skupiny CMA CGM proplula Hormuzským průlivem. Jde o první plavidlo francouzského vlastníka, které tudy projelo od chvíle, kdy na konci února začala válka.

Nový americký granát zabíjí tlakovou vlnou

Americká armáda představila po téměř šedesáti letech nový smrtící ruční granát. Nová zbraň s označením M111 má být určená hlavně pro boj ve městech a uzavřených prostorech, kde má oproti dosud používaným granátům snížit riziko vedlejších škod.

Prezidenti Francie a Koreje chtějí spolupracovat na otevření Hormuzského průlivu

Francouzský prezident Emmanuel Macron se dnes v Soulu se svým jihokorejským protějškem I Če-mjongem dohodl, že budou spolupracovat na znovuotevření Hormuzského průlivu a zmírnění světové ekonomické nejistoty způsobené válkou na Blízkém východě. Napsala to agentura AP. Válku zahájily 28. února Izrael a USA údery na Írán, který mimo jiné blokuje tuto vodní cestu.

Tesle se hromadí neprodané elektromobily

Tesla má za sebou kvartál, který na první pohled nevypadá špatně, ale při bližším pohledu odhaluje nový problém. Automobilka v prvních třech měsících roku vyrobila výrazně víc aut, než kolik jich dokázala dodat zákazníkům. Na skladech a odstavných plochách jí tak zůstalo přes 50 tisíc neprodaných elektromobilů, nejvíc v historii firmy.

Situace na frontě je pro Ukrajinu nejlepší za deset měsíců, řekl Zelenskyj

Situace na frontě ve válce s Ruskem je pro Ukrajinu nejlepší za deset měsíců. Dnes to podle agentury Reuters řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinské síly podle něho minulý měsíc zmařily ruskou ofenzívu.

Írán zasáhl ropnou rafinérii v Kuvajtu, v plynárenském zařízení v Emirátech hoří

Íránské bezpilotní letouny dnes zaútočily na kuvajtskou ropnou rafinérii Mína al-Ahmadí, kde vypuklo několik požárů. Íránský útok v zemi také poškodil část elektrárny a odsolovacího zařízení, zatímco plynárenské zařízení ve Spojených arabských emirátech (SAE) muselo kvůli dopadům trosek pozastavit provoz, napsaly tiskové agentury a média.

Rusko bombardovalo sever Ukrajiny, zemřel jeden člověk

Jeden člověk zemřel a další tři dnes ráno utrpěli zranění při ruském bombardování města Šostka v severoukrajinské Sumské oblasti. Informoval o tom šéf regionální vojenské správy Oleh Hryhorov. Útoky, které ruské síly v noci podnikly na Charkov, zranily pět lidí, napsala Ukrajinska pravda s odvoláním na policii. Mluvčí ukrajinského letectva podle agentury Reuters varoval, že Rusko od čtvrtka proti Ukrajině vede rozsáhlý útok a že ve vzdušném prostoru je stále velký počet nepřátelských dronů.

Írán tvrdí, že sestřelil americkou stíhačku F-35 a že pilot je asi mrtvý

Írán tvrdí, že jeho protivzdušná obrana v centrální části země sestřelila americký bojový letoun F-35 a že pilot pravděpodobně nepřežil, napsaly tiskové agentury s odvoláním na íránská média. Web The Times of Israel (ToI) napsal, že se ale zřejmě jednalo o americký stíhací letoun F-15E, nikoli F-35. Po zásahu íránskou palbou musel před dvěma týdny nouzově přistát jiný bojový letoun F-35. USA spolu s Izraelem rozpoutaly na konci února válku proti Íránu, který provádí odvetné údery.

Otevře se Hormuzský průliv? Írán a Omán připravují protokol

Írán a Omán chystají protokol o monitorování a tranzitu lodí Hormuzským průlivem. Americké akcie tak vzrostly a ceny ropy klesly. Tato informace totiž dává naději na znovuzpřístupnění klíčové exportní trasy pro ropu bez nutnosti použít sílu.

Ochromený Írán? Zpravodajci zpochybňují Trumpovy výroky

Zhruba polovina odpalovacích zařízení Íránu zůstala neporušena. V jeho arzenálu se stále nachází tisíce dronů a dostatek raket k rozpoutání chaosu na Blízkém východě. S takovým hodnocením přišly americké zpravodajské služby. Odporují tak tvrzením prezidenta Donalda Trumpa, podle nichž byla schopnost Íránu odpalovat rakety a drony dramaticky omezena.

Trump odvolal ministryni spravedlnosti Bondi, nahradí ji Blanche

Americký prezident Donald Trump odvolal ministryni spravedlnosti Pam Bondi. Oznámil to na své sociální síti. Úřadujícím ministrem spravedlnosti se podle Trumpa stane dosavadní náměstek Todd Blanche. Podle agentury Reuters šéfovi Bílého domu vadilo, jak Bondi postupovala v kauze zveřejňování složek týkající se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Trump byl údajně také stále více frustrován tím, že Bondi nejednala dostatečně rychle při stíhání kritiků a protivníků, proti nimž chtěl prezident vznést trestní obvinění.

John Travolta debutuje jako režisér na festivalu v Cannes

John Travolta se po letech vrací na filmový festival v Cannes. Tentokrát ale v nové roli. Poprvé představí vlastní film, který vychází z jeho osobního příběhu i dlouhodobé vášně pro létání.

Francouzská policie podle Le Parisien zadržela europoslankyni Hassan

Francouzská policie zadržela francouzsko-palestinskou levicovou europoslankyni Rimu Hassan kvůli údajnému schvalování terorismu. Dnes o tom s odvoláním na své zdroje informoval list Le Parisien, podle kterého se případ týká příspěvku na síti X, kde Hassan odkazovala na jistého propalestinského japonského radikála. Podle zdrojů agentury AFP policie v tašce zadržené europoslankyně našla malé množství syntetických drog.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama