Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.
„Toto jednoduše nabízí trvalé členství partnerským zemím, které prokáží hluboký závazek k míru, bezpečnosti a prosperitě,“ uvedl v reakci Bílý dům, který podle agentury Reuters informaci o miliardovém příspěvku označil za zavádějící.
More countries confirm invites to Trump’s Board of Peace for Gaza. $1 billion buys a permanent seat https://t.co/gqZ71zYkhU
— CTV News (@CTVNews) January 18, 2026
Rada míru je v návrhu charty popsána jako mezinárodní organizace, jejímž cílem je podpora stability, obnova spolehlivé a zákonné správy a dosažení trvalého míru v oblastech postižených či ohrožených konflikty. Organizace podle dokumentu vznikne ve chvíli, kdy chartu odsouhlasí tři státy. Trump by se měl stát jejím prvním předsedou a rozhodovat o zemích, které do ní budou přizvány.
Trump tento týden začal zvát světové vůdce a další významné osobnosti do Rady míru, kterou prezentoval jakou součást druhé fáze svého loňského mírového plánu pro Pásmo Gazy, na jehož základě tam od října platí příměří mezi Izraelem a palestinskou teroristickou organizací Hamás. Ale například dopis, kterým zve argentinského prezidenta Javiera Mileie zveřejněný na sociální síti X, ukazuje na Trumpovy širší ambice.
Trump už vyzval řadu světových lídrů, včetně Mileie, prezidentů Turecka či Egypta Recepa Tayippa Erdogana a Abdal Fattáha Sísího či kanadského premiéra Marka Carneyho nebo jordánského krále Abdalláha II., aby s ním zasedli v mírové radě pro Gazu. Také několik evropských zemí už bylo vyzváno, aby se k Radě míru připojily, napsala agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje, aniž by některý z evropských států jmenovala.
Pozvánku podle agentur dostala také Indie, maďarská agentura MTI zmínila, že pozván byl též tamní premiér Viktor Orbán. Média zmiňují také italskou ministerskou předsedkyni Giorgii Meloni, či kyperského prezidenta Nikose Christodoulidese.
Rozhodnutí v Radě míru mají být přijímána většinou hlasů, přičemž každý stát by měl jeden hlas. Všechna odhlasovaná rozhodnutí by však podléhala schválení předsedou. Členství zemí by trvalo nejdéle tři roky od vstupu charty v platnost, s možností prodloužení předsedou. Tříletý limit by se přitom nevztahoval na státy, které přispějí více než miliardou dolarů během prvního roku od vstoupení charty v platnost.
Finance by kontroloval Trump, což by bylo nepřijatelné pro většinu zemí, které by se mohly stát členy, uvedly zdroje Bloombergu. Šéfovi Bílého domu by rovněž náležela pravomoc vyloučit z organizace kterýkoli stát, přičemž rozhodnutí by mohla vetovat dvoutřetinová většina. „Předseda vždy jmenuje svého nástupce do funkce předsedy,“ stojí také v navržené chartě.
V zakládající komisi Rady míru zasednou americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair, oznámil v pátek Bílý dům.
Rada míru má dohlížet na plnění mírového návrhu, který loni předložil Trump a na jehož základě bylo vyhlášeno loni na podzim v Pásmu Gazy příměří. Orgán bude také dohlížet na aktivity patnáctičlenného výboru složeného z palestinských technokratů. Izrael s ustanovením tohoto výboru nesouhlasí. Podle kanceláře izraelského premiéra Benjamina Netanjahua oznámení Bílého domu o zřízení výboru v Gaze nebylo koordinováno s Izraelem a je v rozporu s izraelskou politikou.
