Ve čtvrtek Evropský parlament vyzval EU, aby převzala větší odpovědnost za evropskou bezpečnost a co nejaktivněji podporovala mír na Ukrajině.
V návaznosti na nedávné úsilí americké administrativy směřující k ukončení války na Ukrajině přijalo plénum usnesení, ve kterém vyzývá EU a její členské státy, aby v tomto klíčovém geopolitickém okamžiku prokázaly své vůdčí postavení a pokračovaly ve spolupráci s Washingtonem a dalšími partnery. Cílem je zajistit, aby jednání o spravedlivém a trvalém míru respektovala zásady mezinárodního práva. Parlament přijal usnesení většinou 401 hlasů, 70 bylo proti a 90 se zdrželo. Poslanci se domnívají, že jakémukoli udržitelnému míru musí předcházet příměří a musí být podpořen silnými bezpečnostními zárukami EU a USA vůči Kyjevu v rozsahu odpovídacímu článku 5 Severoatlantické smlouvy a článku 42 odst. 7 Smlouvy o EU, s cílem zabránit jakékoliv nové agresi a případně na ni okamžitě reagovat.
Poslanci rovněž uvádějí, že žádné dočasně okupované ukrajinské území nebude EU a jejími členskými státy právně uznáno jako ruské území. Zdůrazňují potřebu zapojení Evropy do jakýchkoli mírových jednání, protože výsledek války na Ukrajině bude mít zásadní dopad na celý evropský bezpečnostní řád. Dále upozorňují, že „o Ukrajině by se nemělo rozhodovat bez Ukrajiny a o Evropě bez Evropy“.
Text usnesení poukazuje na úsilí americké administrativy o ukončení ruské agresivní války proti Ukrajině. Nejednoznačná politika Washingtonu vůči Kyjevu má však podle EP negativní vliv na dosažení trvalého míru. Europoslanci rovněž zdůrazňují, že žádná mírová dohoda nesmí omezovat schopnost Ukrajiny bránit svou suverenitu, nezávislost a územní celistvost. Ukrajina má svobodu volby svých bezpečnostních a politických spojenectví, na kterou Rusko nemá právo veta.
Usnesení rovněž zdůrazňuje, že jakákoli mírová dohoda musí počítat s plnou náhradou hmotných i nehmotných škod, které Rusko Ukrajině způsobilo. Poslanci vyzývají EU a její členské státy, aby neprodleně schválily a poskytly Ukrajině „reparační půjčku“, krytou zmrazenými ruskými aktivy. O osudu těchto aktiv a podmínkách pro jejich investování podle nich není možné jednat bez EU. Parlament rovněž trvá na tom, aby EU nerušila žádné sankce před vyjednáním a provedením mírové dohody. Pokud by Rusko odmítlo účastnit se seriózních mírových jednání, poslanci vyzývají EU, aby uvalila další výrazné sankce.
